Prigožin promluvil o tažení na Moskvu, zmínil prolévání krve: „Schovává“ se v Bělorusku?
Cílem tažení na Moskvu o tomto víkendu nebylo svrhnout ruské vedení, akce ale poukázala na závažné problémy ruské armády se zajištěním bezpečnosti země, uvedl dnes v audionahrávce zveřejněné na telegramu šéf ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin. Ten v pátek přiměl tisíce svých bojovníků, aby se na znamení nesouhlasu s ruským armádním velením vydali z Ukrajiny přes Rostov na Donu na jihu Ruska směrem na Moskvu. Prigožin dnes zveřejnil první prohlášení po téměř dvoudenní odmlce, která následovala po jeho sobotního oznámení o ukončení tažení na Moskvu.
V dnes zveřejněném audiozáznamu Prigožin označil tažení svých mužů na Moskvu za ukázkový příklad, jak by podle něj měla vypadat ruská invaze na Ukrajinu. Šéf wagnerovců se také ruské armádě vysmál, že nedokázala jeho muže, kteří během krátkého tažení překonali vzdálenost přes 700 kilometrů, zastavit. Wagnerovcům se o víkendu podařilo obsadit i veškerá armádní stanoviště a také letiště v Rostově na Donu, stejně jako armádní stanoviště v asi 500 kilometrů vzdálené Voroněži.
„Naše tažení poukázalo na mnoho věcí, o kterých jsme dříve mluvili - na závažný problém s bezpečností v této zemi,“ citovala Prigožina agentura Reuters.
V sobotu večer Prigožin tažení na Moskvu zastavil a oznámil, že se jeho bojovníci stahují do táborů. Média během neděla a dneška upozorňovala, že není jasné, kde se Prigožin nachází. Ani v dnes zveřejněné audionahrávce Prigožin místo svého pobytu neupřesnil, poukázala agentura AFP. Podle dřívějšího prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se Prigožin měl podle dohody zprostředkované běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem přesunout do Běloruska.
„Papež dnes ráno přijal ve Vatikánu Jeho Eminenci Antonije, metropolitu volokolamského, odpovědného za vnější vztahy Moskevského patriarchátu. Jednalo se o první setkání Lva XIV. s ruským pravoslavným metropolitou,“ informovala služba Vatican News.
Antonij vede vnější vztahy ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu - kterou vede metropolita Kirill, blízký spojenec Vladimira Putina a podporovatel invaze na Ukrajinu - od června 2022. „V této roli se několikrát setkal s papežem Františkem, naposledy v červenci loňského roku ve Vatikánu,“ dodává Vatican News. O obsahu jednání nic nespecifikuje.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby podpořil nezávislé protikorupční orgány v zemi. Ve vyjádření na sociální síti X šéfka unijní exekutivy rovněž přislíbila pokračující podporu Kyjevu na cestě do Evropské unie.
Von der Leyenová žádala Zelenského již před několika dny o vysvětlení toho, proč podepsal zákon oslabující boj s korupcí. Kontroverzní předpis vyvolal protesty na Ukrajině i negativní reakce mezi ukrajinskými spojenci. Zelenskyj po kritice slíbil nezávislost protikorupčních agentur obnovit a ve čtvrtek předložil parlamentu nový zákon.
„Ukrajina toho na své evropské cestě dosáhla již mnoho. Musí stavět na těchto pevných základech a zachovat nezávislé protikorupční orgány, které jsou základními kameny ukrajinského právního státu,“ napsala von der Leyenová s tím, že měla s ukrajinským prezidentem „dobrou konverzaci“. „Ukrajina může počítat s naší podporou, aby dosáhla pokroku na své evropské cestě,“ dodala.
Admiralitu v Petrohradu, kde sídlí velitelství vojenského námořnictva, dnes navštívil prezident Vladimir Putin, aby podle ministerstva obrany prověřil průběh cvičení Červencová bouře. V Tichém a Severním ledovém oceánu i v Baltském a Kaspickém moři se do manévrů, které dnes skončily, zapojilo více než 150 plavidel, přes 120 letadel a vrtulníků a 15.000 příslušníků ozbrojených sil. Součástí bylo podle ruského ministerstva i odpálení střel s plochou dráhou letu Kalibr a protilodních střel Granit a Onix z fregaty, jaderné ponorky a z pobřeží Barentsova moře.
Ruské úřady již dříve zrušily hlavní přehlídku vojenského námořnictva, kterou v posledních letech pořádaly v poslední červencovou neděli v Petrohradu, Putinově rodném městě. Mluvčí Kremlu tento krok dnes vysvětlil bezpečnostními důvody. „Je to spjato s celkovou situací. Zajištění bezpečnosti je nade vše,“ řekl Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
V audionahráce Prigožin prohlásil, že wagnerovci kvůli neshodám s ruským ministerstvem obrany chtěli původně ukončit 1. července svoji existenci. Všem totiž podle Prigožina došlo, že wagnerovci jsou „fakticky určeni na porážku“. Skupina se podle něj také chytala koncem června předat v Rostově na Donu na jihu Ruska ministerstvu používanou armádní techniku. Kvůli údajnému raketovému útoku na tábor žoldnéřů, z jehož organizace v pátek Prigožin obvinil ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, se nakonec ale žoldnéři rozhodli k odvetě.
„Cílem pochodu bylo nedopustit likvidaci Wagnerovy soukromé vojenské společnosti a pohnat k odpovědnosti všechny, kteří se dopustili obrovských chyb během speciální vojenské operace,“ citoval Prigožina portál Meduza. Rusko jako „speciální vojenskou operaci“ označuje svou invazi na Ukrajinu, kterou zahájilo loni v únoru. „Přestali jsme ve chvíli, když začalo být očividné, že by se prolilo mnoho krve,“ vysvětlil ukončení tažení Prigožin.
Svoji Wagnerovu skupinu kromě toho Prigožin označil za nejzkušenější a nejschopnější uskupení v Rusku a „možná i na celém světě“. Uvedl, že během sobotního tažení wagnerovce někteří civilisté šťastně vítali.
