Opilý ruský důstojník měl střílet po wagnerovcích. Prigožin s ním zveřejnil podivné video
Vůdce ruské žoldnéřské armády zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina Jevgenij Prigožin zveřejnil video s výslechem ruského důstojníka, kterého přiměli se na kameru omluvit a přiznat, že „z osobního nepřátelství“ střílel v opilosti po žoldnéřích. Incident se podle Prigožinovy firmy stal už minulý měsíc. Prigožin je v dlouhodobém konfliktu s vedením ruského ministerstva obrany.
Vyslýchaný ruský podplukovník Roman Venevitin tvrdí, že je velitelem 72. brigády a že střílel v opilosti na auto wagnerovců. A dříve prý nechal odzbrojit skupinu žoldnéřů z jednotky rychlé reakce. Podplukovník má pohmožděný nos, všiml si server The Insider s tím, že se mu identitu vyslýchaného důstojníka ruské armády podařilo potvrdit.
Prigožin video zveřejnil jako „třešničku na dortu, aby nemohly být žádné pochybnosti“, v reakci na dotaz ruského serveru Live24. Ten jej žádal, aby se vyjádřil k „šokující informaci“, že ústupové cesty Wagnerovy skupiny se pokoušely zaminovat jednotky ruského ministerstva obrany, a zda nemohlo jít o omyl.
O tom, že ústupovou cestu wagnerovců z Bachmutu zaminovali ruští vojáci, informoval v předchozích dnech sám Prigožin.
Ruský zpravodajský server Meduza, působící v lotyšském exilu, připomněl, že Prigožinova společnost ještě před videem s výslechem zajatého důstojníka zveřejnila hlášení velitele ženijní brigády wagnerovců, podle kterého se žoldnéři 17. května střetli v boji s ruskými vojáky u vsi Semyhirja u Bachmutu na východě Ukrajiny. Když se zde žoldnéři-ženisté pokoušeli odminovat cestu z Bachmutu, ostřelovali je z pozic ruské armády. Ženijní rota wagnerovců musela odminování přerušit, ale žoldnéři „přijali odvetná opatření“, aby odrazili „agresi“ ze strany pravidelných jednotek ruské armády. Podle prohlášení Prigožinovy společnosti žoldnéři pak zajali skupinu vojáků v čele právě s velitelem 72. motostřelecké brigády, „podplukovníkem ve stavu opilosti“.
Na Venevitina si dříve v sociálních sítích stěžovali jeho podřízení. Vyhrožoval prý zastřelením veliteli jednotky za ústup ze stanoviště, na kterém neměli podporu dělostřelectva a ani spojení s velením, napsal The Insider a dodal, že vojáci také tvrdili, že cestu do týla jim přehradila jednotka tvořená žoldnéři z Wagnerovy skupiny.
„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.
Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.
„Pokud cena energií dostatečně poklesne, Putin přestane zabíjet lidi,“ řekl Donald Trump v rozhovoru s CNBC. „Pokud cena energie poklesne o dalších deset dolarů za barel, nebude mít na výběr, protože jeho ekonomika je v troskách.“
Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč).
Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci.
Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč).
