Speciální vojenská operace na Ukrajině je priorita, hlásal Putin pár dní před Prigožinovou vzpourou
Speciální vojenská operace, jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu, je pro ruského prezidenta Vladimira Putina nejvyšší prioritou, Rusko podle něj nadále věří, že dokáže splnit své cíle. Putin to řekl v rozhovoru poskytnutém ruské státní televizi Rossija 1 a natočeném 21. června, informovala agentura TASS. Celý rozhovor bude odvysílán dnes večer, tedy den po povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která podnikla tažení na Moskvu.
Válkou, kterou Rusko proti Ukrajině rozpoutalo loni v únoru, Putin podle svých slov „začíná a končí“ svůj den. Dodal, že s ministerstvem obrany je neustále v kontaktu. Na vývoj kolem tažení sobotního tažení wagnerovců na ruské hlavní město Putin v rozhovoru nereagoval vzhledem k tomu, že byl několik dní předtočený.
Ukrajinské síly mezitím po začátku protiofenzivy pokračují v pozvolném postupu na jihu a východě země. V sobotu ukrajinská armáda oznámila, že dosáhla územních zisku na východě Doněcké oblasti v místech, která byla pod ruskou nadvládou od roku 2014. Rusko za poslední den podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata provedlo letecké útoky na Záporožskou oblast, při nichž zemřel jeden civilista, a neúspěšně se pokusilo o průlom u Kreminny v Luhanské oblasti. V Kyjevě vzrostla bilance sobotního útoku na město ze tří mrtvých na pět.
Ruské ministerstvo obrany naopak dnes uvedlo, že odrazilo útoky ukrajinských sil v Doněcké a Záporožské oblasti na Ukrajině. Odrazit se podle něj ruským silám podařilo také deset útoků ukrajinské armády v okolí východoukrajinského města Bachmutu, o který se měsíce tvrdě bojovalo a který nakonec ovládli Rusové.
Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu obvykle nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
„Ruští výrobci automobilů na pokraji katastrofy: KAMAZ hlásí v první polovině roku 2025 ztrátu 218 milionů eur (5,4 miliardy Kč),“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „V roce 2024 byla ztráta mnohem menší – kolem 36 milionů eur, což byl první negativní výsledek od roku 2019. Od 1. srpna přešel KAMAZ na čtyřdenní pracovní týden kvůli 30% poklesu tržeb. Zaměstnanci souhlasili se snížením platů, aby si udrželi svá pracovní místa.“
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak,“ připustil prezident ČR Petr Pavel v rozhovoru s BBC. „Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská.“
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
