Náznaky, že Putin ztrácí půdu pod nohama. Koho si k sobě povolal na pomoc?
Minulý týden došlo k mimořádné události, ruský prezident Vladimir Putin během rozhovoru s válečnými korespondenty a bloggery uznal tři věci. A to, že Kreml má problémy s válečnou propagandou, dále zmínil, že neoficiální komentátoři mají stejně velkou moc jako státní média a že oficiální narativ ztrácí pozornost cílového publika, uvedl ve své analýze pro stanici CNN politolog a spisovatel Mark Galeotti.
Politici po celém světě se snaží zaplnit co nejvíce mediálního prostoru: tweetují, vydávají prohlášení a snaží se získat si influencery na svou stranu. V Rusku to ale tak nefunguje. Tam jsou lidé zvyklí na to, že jim politici i média lžou. Galeotti připomněl dobu sovětské války v Afghánistánu v letech 1979 až 1989, kdy rodiny ani nebyly informovány o tom, že jejich synové válčí a ve válce umírají. „Jedna matka se mi svěřila s tím, že jí vojenské úřady řekly, že její syn zemřel při výcviku. Teprve babička jiného vojáka jí poslala zprávu, že zemřel při přechodu Salangského průsmyku v Afghánistánu, zabila ho mina,“ vylíčil politolog.
Rusko nyní vede další válku – brutální operaci na Ukrajině a ta část Rusů, která chce o bojích něco vědět, ačkoli většina radši dění ignoruje, spoléhá na internet, a to rozhodně ne na stránky oficiálního tisku. Zprávy tak získají hlavně na sociálních sítích jako Twitter, Telegram nebo vKontakte. Sledovanost televize, kde to doslova přetéká kremelskými propagandisty, upadá.
Moc bloggerů si uvědomuje i Putin
Na vzestupu jsou neformální vojenští korespondenti či bloggeři, jenže jejich „zprávy“ jsou právě spíše komentáři nebo glosami než reportážemi. Je to však jejich pohled na situaci, který udává směr myšlení v Rusku a chápání války na Ukrajině. „Bývalý novinář Semjon Pegov, majitel účtu WarGonzo na Telegramu, má přes 1,3 milionu followerů. Prokremelský blogger Jurij Podoljaka, který se přestěhoval na Krym, jich má přes 2,7 milionu. A oba tito muži byli na setkání s Putinem,“ zdůraznil Galeotti. Zajímavé na tom je právě fakt, že si k sobě Putin, který se vyhýbá sociálním sítím, sezval přední influencery.
Vojenští bloggeři budí pozornost i na Západě a nejsou to jen Rusové, kdo dychtí po „jejich zpravodajství“. Sledují je i zahraniční média a další organizace. Tito korespondenti mají neuvěřitelnou moc, utvářejí narativ nejen na domácí scéně mezi běžnými Rusy, nýbrž i v Kremlu. „A už i Putin si uvědomil, že se svou propagandou nemůže spoléhat jen na oficiální média,“ poznamenal Galeotti.
Důkaz nejistoty a slabosti
„A právě proto uspořádal sezení s pečlivě vybranou skupinou, mezi nimi měl, jak oficiální zpravodaje, tak bloggery. Kdo chyběl? Příznivci šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina nebo kritický nacionalista Igor Strelkov,“ uvedl politolog. Místo toho ruský prezident uvítal ty bloggery, kteří jsou stále tak nějak závislí na dobré vůli Kremlu, na tom, že jim Putin umožní cestu na frontu. Oni se mu odmění tím, že se budou držet scénáře a neponíží ho na internetu. „I tak to musela být docela podivná konverzace. A náznak toho, že Putin ztrácí půdu pod nohama. Jen si to představte, sedmdesátník Putin, který nemá ani Twitter, se snaží zalíbit se mladým bloggerům s profily snad na všech platformách,“ domnívá se Galeotti.
„Navíc to vypadá, že ruský prezident je potřebuje více než oni jeho. Je to rovněž známka jisté slabosti a nejistoty,“ expert připomněl, že se někdy až zdá, jako by Putin neměl ani tušení, co se děje na frontě. „Je to mikromanagement? Nebo se od války prezident distancuje? Těžko říct. A když něco nejde nebo se něco nepovede, je to vždy vina někoho jiného,“ řekl k přístupu ruského lídra Galeotti.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
„Tak třeba útok na Belgorod? Lekce pro ty, kdo zodpovídají za bezpečí hranic. Potřeboval prostě obětního beránka,“ navázal politolog.
„Putin je nezúčastněný, ne nadarmo se nedávno Strelkov ptal: Kde je Putin. Ruský prezident neposkytuje rozhovory a nevystupuje na tiskových konferencích, zrušil i svoje milované několikahodinové besedy s lidem. Místo toho se teď obrátil k mladým bloggerům. Je to známka toho, že my jsme teď média, řekl mi jeden z nich. Podle mě je to také známka slabosti Putina a jeho režimu, není schopen šířit svou propagandu, inspirovat masy a Kreml rozhodně nebude schopen kočírovat ani bloggery,“ zakončil Galeotti s tím, že pro Putinovu vládu neexistuje žádná vážnější hrozby, ale že ruský prezident jasně ztratil kontakt a vztah s ruským národem.
