21°C
Ekocida. Největší katastrofa v Evropě od Černobylu. Naprostá zkáza a zmar. I tak se mluví o protržení Kachovské přehrady, za útokem podle Ukrajiny jasně stojí Rusové. Kreml však vehementně odpovědnost odmítá a viní Kyjev. Experti i zástupci Ukrajiny jasně poukazují na to, že jediný, kdo mohl něco získat odpálením přehrady, je jednoznačně ruský prezident Vladimir Putin a jeho vojáci. Mezitím v zatopených oblastech hrají lidé hru o čas, úřady evakuují tisíce lidí, objevují se zprávy o prvních obětech a snímky naprosté devastace okolí mluví za vše. Voda má neuvěřitelnou sílu, až tisíce kilotun, což odborníci přirovnávají k výbuchu atomové bomby. Environmentalisté zase poukazují na to, co to bude znamenat pro přírodní prostředí.
Češi si dobře pamatují povodně, ať už z roku 2002 nebo 2013, mají tak v živé paměti, že vodě se do cesty jen tak něco nepostaví. Záběry z měst v okolí Kachovky, kde domy doslova plují, jsou tak smutnou realitou. Záchranáři dělají, co mohou, aby lidi dostali do bezpečí, místní mnohdy po okolí plavou, protože jim nic jiného nezbývá, senioři zase často čekají na svých střechách, lomí rukama a prosí o záchranu. Smutné jsou rovněž fotografie zvířat, domácích i hospodářských, která se marně snaží doplavat do bezpečí.
Ukrajinské ministerstvo zemědělství mluví o hlubokém dopadu na ukrajinské obilnice na jihu země. „Už příští rok z nich budou vyprahlé pouště,“ cituje list Daily Mail zdroj přímo z resortu. A to zdaleka není jediné nebezpečí, dopad na obilnou produkci se projeví za určitý čas, současné riziko představuje stojatá voda, ve které se rychle začnou množit bakterie schopné způsobit nespočet nemocí.
Náměstek ministra zahraničí Andrij Melnyk na svém twitteru úterní útok na Kachovku přirovnal k jaderné havárii Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986. Tehdy se radioaktivní mrak pohyboval napříč Evropou. „Tohle je bezpochyby ta největší environmentální katastrofa od Černobylu. Jen Moskva by dobrovolně použila zbraň hromadného ničení proti Ukrajincům. Tak, kdo ještě chce vyjednávat s Putinem,“ reakce řady ukrajinských činitelů byly vyhrocené a emotivní.
„Putin odpálil environmentální bombu hromadného ničení,“ souhlasí s Melnykem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten je prozatím nespokojen s reakcí svých západních spojenců a humanitárních organizací. „Tohle byl zločin všech zločinů, je to hrozba, která bude mít dalekosáhlé následky na lidské životy a přírodní prostředí,“ nechal se slyšet Zelenskyj a připomněl, že oni mohou pomáhat pouze na území pod kontrolou Kyjeva, nikoli v okupovaných obcí.
Humanitární a ekologická katastrofa
Ukrajinské ministerstvo zemědělství uvádí, že 94 procent zemědělských zavlažovacích systémů v Chersonu, 74 procent v Záporoží a 30 procent v Dněpropetrovsku zůstane bez zdroje vody. To jsou přesně oblasti, které z Ukrajiny dělají jednu z největších obilnic světa. Dá se tak očekávat růst cen obilí a jeho nedostatek, pocítí ho zejména africké země, ale i třeba Británie.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Západ by měl povolit Ukrajině mířit střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby jí umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se země Evropské unie i spojenci zavázali k pravidelné dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva.
Evropští poslanci usnesením podpořili požadavek ukrajinského vedení, které v posledních měsících naléhá na západní partnery v čele se Spojenými státy, aby zrušili omezení spojené s přeshraničními útoky. Rezoluce konstatuje, že dokud nebude moci Ukrajina zasahovat místa, z nichž na ni útočí Rusko, nemůže dostatečně bránit životy svých obyvatel či kritickou infrastrukturu.
Systematické ruské vzdušné údery na ukrajinskou energetickou síť jsou pravděpodobně porušením mezinárodního humanitárního práva, uvedl dnes monitorovací orgán OSN. Ukrajina mezitím v noci čelila dalšímu ruskému útoku proti energetické infrastruktuře na severovýchodě země. Informovala o tom agentura Reuters. Země, která se přes dva a půl roku brání ozbrojené ruské agresi, se připravuje na zřejmě nejtvrdší zimu od jejího zahájení. EU chce svými dodávkami v zimě pokrýt nejméně čtvrtinu energetických potřeb Ukrajiny, uvedla dnes Evropská komise.
„Je to humanitární a ekologická katastrofa,“ shoduje se odborná veřejnost a poukazuje hlavně na nedostatek pitné vody, zničenou úrodu, uvolněné nášlapné miny a výpadky proudu. „Na ostřelování jsme si zvykli, ale tahle přírodní pohroma? To je úplně jiná noční můra,“ reagovala osmašedesátiletá Natalija Koržová z Chersonu, ona sama musela uplavat, jinak by ve svém domě utonula. „Nečekala jsem to,“ řekla ze záchranného člunu, klepala se zimou, nohy a ruce plné pohmožděnin.
„Ve vodě se množí bakterie a dostávají se tam chemikálie,“ varoval ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov. Protržení přehrady bude mít mnoho následků, o některých se již mluví, o některých zatím ne. Stanice Sky News a její analytici přiblížili pět největších z nich:
