Jaderná hrozba kvůli zničení Kachovské přehrady? Experti pro Blesk popsali, jak to je
Mnoho otázek vyvolala úterní exploze Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny. Jak to ovlivní vývoj války, kolik lidí bude katastrofou zasaženo… a hlavně zda nebude nijak ohrožena Záporožská jaderná elektrárna, která vodu z přehrady používá ke chlazení. Experti včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se shodují, že jaderné nebezpečí v tuto chvíli nehrozí, incident ale rázně odsoudili.
Záporožská jaderná elektrárna je největší v Evropě, má šest reaktorů. Obvykle ke svému provozu, respektive chlazení, potřebuje mnoho vody, kterou čerpá právě z Kachovské přehrady, nicméně v současnosti jsou všechny reaktory odstavené, díky čemuž se potřeba vody snižuje.
Na tento fakt upozornil ředitel divize jaderná energetika společnosti ČEZ Bohdan Zronek. „Rozlišujeme schopnost elektrárny provozovat, na to potřebuje odvod tepla, průtočné chlazení a docela velké množství vody. No a tady je otázkou, kde je dneska hladina v Kachovské nádrži, jestli můžou vodu používat v provozním smyslu na výkon,“ sdělil pro Blesk Zprávy.
Podle prohlášení šéfa MAAE Rafaela Grossiho se hladina přehrady po zničení snižovala o pět centimetrů za hodinu. „Hladina byla v 8:00 místního času ve výšce 16,4 metru. Pokud se sníží pod 12,7 metru, pak už nebude možné dál čerpat,“ uvedl Grossi. „Z pohledu schopnosti elektrárny provozovat, vyrábět, to může být problém docela závažný,“ potvrzuje Zronek.
Pomyslný výbuch ale kvůli incidentu nehrozí. „Úplně jiná spotřeba vody je v případě toho, že odstavím elektrárnu a potřebuji odvádět jenom zbytkové teplo, na to ta elektrárna potřebuje vody úplně minimum, takže z pohledu jaderné bezpečnosti zase to nějaký zásadní problém není,“ vysvětlil ředitel jaderné divize ČEZu s tím, že Záporožská jaderná elektrárna má právě reaktory odstavené.
Podle něj jsou plný výkon a zajištění bezpečnosti dvě různé polohy. „Samozřejmě každé ovlivnění provozu jaderné elektrárny je nepříjemné a každé toto ovlivnění snižuje rezervy a jednotlivé vrstvy tzv. ochrany do hloubky toho, jak se elektrárna může bránit, nicméně ta elektrárna pořád zůstává v bezpečném stavu,“ podotkl Zronek s tím, že zjednodušeně řečeno stačí jen doplňovat vodu cisternou.
Jan Rataj, vedoucí Katedry jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze vnímá výbuch Kachovské přehrady jako obrovský problém. „Je to prostě neskutečné,“ podivoval se, kam až válka zašla. Zmínil, že fakulta už dříve vyzvala ruské vědce, aby se pokusili zasadit o zklidnění situace, avšak snaha neměla odezvu.
„Je to obrovský průšvih. Jakýkoliv zásah v okolí Záporožské elektrárny, zásah do zásoby vody pro prochlazení, je problém. Nicméně zatím ujišťují provozovatelé, že přímé ohrožení jaderné bezpečnosti to není,“ uvedl pro Blesk Zprávy k útoku Rataj.
Ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která elektrárnu provozuje, skutečně uvedla, že zničení přehrady ruskými silami Záporožskou elektrárnu ohrožuje, ale o situaci řekla, že je pod kontrolou. MAAE doplnila, že zařízení má k dispozici velkokapacitní chladící nádrž, která by měla umožnit dodávku vody na chlazení nejméně na několik dalších měsíců. „Proto je nezbytné, aby tato chladicí nádrž zůstala nepoškozená… Vyzývám všechny strany, aby zajistily, že se neučiní nic, co by ji narušilo,“ uvedl Grossi.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
