Strach z protiofenzívy: Rusové se opevňují v okupované elektrárně v Záporoží
Ruské jednotky, které okupují Záporožskou jadernou elektrárnu na jihu Ukrajiny, se chystají k obraně před očekávanou ofenzívou ukrajinské armády, upozornila dnes britská vojenská rozvědka. Začlenění největší jaderné elektrárny v Evropě do taktických obranných plánů podle ní zvyšuje riziko poškození jejího bezpečnostního systému, ačkoliv přímé poškození reaktorů je nepravděpodobné.
Satelitní snímky podle rozvědky zachycují, že Rusové vybudovali na střechách několika ze šesti jaderných bloků elektrárny palebná postavení z pytlů s pískem. Rusko okupuje elektrárnu od loňského března, ale toto je první náznak toho, že budovy reaktorů jsou skutečně začleněny do taktických obranných plánů.
Rusko pravděpodobně vybudovalo tyto bojové pozice na střechách jaderných bloků, protože jej čím dál více znepokojuje vyhlídka na velkou ukrajinskou ofenzívu. Tento krok velmi pravděpodobně zvyšuje riziko poškození bezpečnostních systémů elektrárny, pokud se u ní bude bojovat, uvedla britská tajná služba. Přímé katastrofické poškození reaktorů je však podle ní nepravděpodobné podle většiny možných scénářů zahrnujících pěchotní zbraně, protože konstrukce bloků jsou velmi silně vyztuženy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
Ruská redakce BBC dodala, že ačkoliv stoupá riziko poškození elektrárny během bojů, opakování katastrofy v Černobylské jaderné elektrárně z roku 1986 je sotva možné, protože sama konstrukce jaderné elektrárny byla výrazně posílena a měla by odolat i přímému zásahu z děla.
O bojových přípravách v Záporožské jaderné elektrárně se před týdnem zmínil i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podrobnosti neuvedl, ale postěžoval si na pokračují ostřelování okolí elektrárny a vyjádřil znepokojení ohledně její bezpečnosti, připomněla agentura Unian. Dodala, že podle ukrajinských úřadů je situace v elektrárně čím dál tím nebezpečnější i bez aktivních bojů. Stav bezpečnostních systémů se totiž bez náležité údržby postupně zhoršuje a osazenstvo elektrárny je v ustavičném stresu.
Reznikov klidnil očekávání
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov ale dnes v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina na otázku, zda jsou očekávání od protiofenzivy přehnaná, odpověděl kladně. „Dřív nikdo nevěřil ve vítězství. Dřív všichni chtěli, aby Ukrajina alespoň nějakým minimálním způsobem přežila, aby se nějaká její část zachovala. Ale když ukrajinské síly dosáhly úspěchů, všichni začali ve vítězství věřit,“ doplnil ministr obrany.
Do další protiofenzivy podle dřívějšího Reznikovova oznámení Ukrajina přejde letos na jaře. Kdy přesně se tak ale stane, ministr v rozhovoru přiblížit nechtěl a odmítl sdělit i další podrobnosti. „Doufám, že to začne nečekaně. Protože v tom je smysl vojenské operace - nikdo se nesmí dozvědět, že začala. Čím déle o ní nebude vědět nepřítel, tím lépe,“ uvedl.
