Ukrajina se loni pokusila obsadit jadernou elektrárnu v Záporoží. Výsadek byl odražen
Ukrajina se loni pokusila obsadit Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu. Výsadek několika set příslušníků jejích speciálních sil přes řeku Dněpr byl ale odražen, napsal britský deník The Times, který se odvolává na nejmenované armádní zdroje. Neúspěšný pokus Ukrajiny o dobytí největšího jaderného zařízení v Evropě dříve oznámily okupační úřady, Kyjev to tehdy popřel.
Vysoce riskantní operace z loňského října se podle zdrojů britského deníku z ukrajinských speciálních jednotek, vojenské zpravodajské služby a námořnictva zúčastnilo na 600 elitních vojáků, kteří měli v plánu překonat bezmála pět kilometrů široký Dněpr na více než 30 člunech. Jejich úkolem bylo osvobodit Záporožskou jadernou elektrárnu.
Ve chvíli nočního útoku 19. října držely ruské síly elektrárnu více než šest měsíců a využívaly její areál k bombardování ukrajinských měst a podniků na opačném břehu. Zoufalý pokus Ukrajiny získat elektrárnu zpět a rovněž důvody, které ji k tomu vedly, podle The Times zvýrazňují nebezpečí jaderné katastrofy, které pro Evropu tato sporná elektrárna představuje.
Když se administrativě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nepodařilo docílit odchodu ruských vojáků z elektrárny diplomatickými prostředky za pomoci OSN, rozhodla se vzít věc do vlastních rukou. „Nápad byl takový, že půjde pouze o pěchotní bitvu. Nemohli by proti nám použít dělostřelectvo, protože se jedná o jadernou elektrárnu,“ řekl listu důstojník seznámený s operací. Rusové ale podle něj kladli silnější odpor, než se předpokládalo: „Vybudovali velmi hustou obranu, všechno zaminovali. Když jsme se blížili, dokonce vytáhli tanky a dělostřelectvo a začali na nás střílet přímo na vodě“.
Hlavní část výsadku se kvůli zuřivé palbě musela otočit a na jižní břeh se dostala jen hrstka vojáků, kteří s Rusy svedli tříhodinovou bitvu. Nakonec byl celý výsadek odvolán, což bylo podle osloveného člena speciálních jednotek správné rozhodnutí, které zachránilo mnoho životů.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi minulý týden již podruhé navštívil elektrárnu ve snaze zprostředkovat dohodu o demilitarizaci oblasti kolem šesti elektrárny. „Je velmi, velmi důležité, abychom se shodli na základní zásadě, že na jadernou elektrárnu by se nemělo za žádných okolností útočit,“ řekl Grossi během návštěvy. Současně dodal, že jaderné zařízení nesmí být ani místem, ze kterého se budou útoky provádět.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
