Jaderná elektrárna v Záporoží je definitivně bez proudu zvenčí. Záloha vydrží jen 10 dní
Záporožská jaderná elektrárna byla zcela odpojena od dodávek elektrické energie zvenčí a byla převedena do záložního režimu, uvedl dnes zástupce Ruskem dosazené okupační správy ukrajinské Záporožské oblasti Vladimir Rogov. Ukrajinská strana podle něj odpojila vedení, které má pod kontrolou. Ukrajina přičítá odpojení největší jaderné elektrárny v Evropě od sítě ruskému ostřelování, které poškodilo poslední elektrické vedení do elektrárny.
V důsledku „nesmyslného nočního ostřelování“ muselo být odpojeno poslední vysokonapěťové vedení, ze kterého je elektrárna napájena pro vlastní potřebu, uvedla ukrajinská společnost Enerhoatom. V režimu odpojení od dodávek elektřiny zvnějšku, které je nutné pro zajištění chodu čerpadel pro chlazení jaderných reaktorů, byly automaticky zapnuty všechny dieselgenerátory jaderné elektrárny. Zásoba paliva by měla vystačit na deset dní. Pokud v této době nebude možné obnovit vnější napájení stanice, může dojít k havárii s radiačními následky pro celý svět, varoval Enerhoatom, který elektrárnu provozoval před ruskou okupací.
„Už posedmé od začátku okupace ruskými teroristy z 4. března 2022 přechází ukrajinská elektrárna na režim black-outu,“ uvedla firma. „Rusové ohrožují jadernou a radiační bezpečnost celého světa,“ dodala a vyzvala k převedení elektrárny pod kontrolu společnosti jako legitimního provozovatele.
Ruská strana tvrdí, že důvody odpojení elektrárny od sítě zjišťuje, a ujistila, že radiační situace v elektrárně a jejím okolí je normální.
„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
Tajemník záporožské radnice Anatolij Kurtev uvedl, že v tomto městě kontrolovaném Ukrajinou byly částečně přerušeny dodávky elektřiny. Na Telegramu napsal, že se to stalo „kvůli nouzové situaci na jednom z energetických zařízení“.
Rusko Záporožskou jadernou elektrárnu, největší zařízení svého druhu v Evropě, obsadilo krátce po začátku loňské invaze na Ukrajinu. Přes elektrárnu ve městě Enerhodar tak nyní prakticky vede frontová linie, Rusko a Ukrajina se v minulosti navzájem vinily z ostřelování ruskými silami okupovaného zařízení.
Ruský prezident Vladimir Putin loni v říjnu podepsal výnos o převedení elektrárny pod ruskou jurisdikci. Elektrárnu řídí dceřiná společnost Rosatomu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) usilovala o zřízení bezpečné zóny okolo elektrárny, ale to se nepodařilo; podle ruské strany vinou Ukrajiny. Tento měsíc šéf MAAE Rafael Grossi označil situaci za potenciálně nebezpečnou, poznamenal list Kommersant.
