Jaderná elektrárna v Záporoží je definitivně bez proudu zvenčí. Záloha vydrží jen 10 dní
Záporožská jaderná elektrárna byla zcela odpojena od dodávek elektrické energie zvenčí a byla převedena do záložního režimu, uvedl dnes zástupce Ruskem dosazené okupační správy ukrajinské Záporožské oblasti Vladimir Rogov. Ukrajinská strana podle něj odpojila vedení, které má pod kontrolou. Ukrajina přičítá odpojení největší jaderné elektrárny v Evropě od sítě ruskému ostřelování, které poškodilo poslední elektrické vedení do elektrárny.
V důsledku „nesmyslného nočního ostřelování“ muselo být odpojeno poslední vysokonapěťové vedení, ze kterého je elektrárna napájena pro vlastní potřebu, uvedla ukrajinská společnost Enerhoatom. V režimu odpojení od dodávek elektřiny zvnějšku, které je nutné pro zajištění chodu čerpadel pro chlazení jaderných reaktorů, byly automaticky zapnuty všechny dieselgenerátory jaderné elektrárny. Zásoba paliva by měla vystačit na deset dní. Pokud v této době nebude možné obnovit vnější napájení stanice, může dojít k havárii s radiačními následky pro celý svět, varoval Enerhoatom, který elektrárnu provozoval před ruskou okupací.
„Už posedmé od začátku okupace ruskými teroristy z 4. března 2022 přechází ukrajinská elektrárna na režim black-outu,“ uvedla firma. „Rusové ohrožují jadernou a radiační bezpečnost celého světa,“ dodala a vyzvala k převedení elektrárny pod kontrolu společnosti jako legitimního provozovatele.
Ruská strana tvrdí, že důvody odpojení elektrárny od sítě zjišťuje, a ujistila, že radiační situace v elektrárně a jejím okolí je normální.
Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unii o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Rusko-americký summit se má uskutečnit v pátek na Aljašce.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Tajemník záporožské radnice Anatolij Kurtev uvedl, že v tomto městě kontrolovaném Ukrajinou byly částečně přerušeny dodávky elektřiny. Na Telegramu napsal, že se to stalo „kvůli nouzové situaci na jednom z energetických zařízení“.
Rusko Záporožskou jadernou elektrárnu, největší zařízení svého druhu v Evropě, obsadilo krátce po začátku loňské invaze na Ukrajinu. Přes elektrárnu ve městě Enerhodar tak nyní prakticky vede frontová linie, Rusko a Ukrajina se v minulosti navzájem vinily z ostřelování ruskými silami okupovaného zařízení.
Ruský prezident Vladimir Putin loni v říjnu podepsal výnos o převedení elektrárny pod ruskou jurisdikci. Elektrárnu řídí dceřiná společnost Rosatomu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) usilovala o zřízení bezpečné zóny okolo elektrárny, ale to se nepodařilo; podle ruské strany vinou Ukrajiny. Tento měsíc šéf MAAE Rafael Grossi označil situaci za potenciálně nebezpečnou, poznamenal list Kommersant.
