Zemřela Putinova matka (†97)? Ruského vůdce prý měla se ženáčem a zavrhla ho v jeho 10 letech
Ve věku sedmadevadesáti let zemřela Věra Putinová, která dlouhá léta tvrdila, že je matkou ruského vůdce. Vladimira Putina (70) prý měla se ženatým mužem a ještě v dětství jej poslala bydlet ke svým rodičům. Od té doby ho neviděla. Později se přes známého dozvěděla, že se z něj stal důstojník KGB. Věra žila a zemřela v extrémní chudobě v Gruzii.
Věra se narodila v roce 1926 v Sovětském svazu. Studovala technickou školu a právě během studií se seznámila s ruským mechanikem Platonem Privalovem, s nímž otěhotněla. Netušila, že je již ženatý a má rodinou s jinou ženou. Nicméně ze vztahu vzešel syn, jemuž říkala „Vovo“. Následně se seznámila s Gruzíncem Giorgiem Osepašvilim a se synem se přestěhovala do gruzínské vesnice Metekhi.
Jak uvádí britský deník Daily Mail, podle záznamů místní školy do ní Vladimir Putin chodil v letech1959 a 1960. Věřin manžel se ale údajně k chlapci nechoval dobře. Když bylo Putinovi deset let, rozhodla se ho proto poslat ke svým rodičům do ruského města Očor.
Syna se pak prý snažila dostat zpět, ale marně. Už ho nikdy neviděla. „Sama jsem ho hledat nemohla. Kdyby se to můj manžel dozvěděl, zabil by mě!“ uvedla Věra podle zpravodajského webu Obozreavatel. Až později jí prý jeden z jejích bývalých sousedů řekl, že se z jejího syna stal důstojník KGB. V roce 1999 Věra viděla Putina v televizi a začala se k němu veřejně hlásit. Žena tvrdila, že se ji úřady snažily umlčet.
Věra v posledních letech svého života bydlela se svými dětmi v gruzínském Tbilisi. Zemřela ve věku sedmadevadesáti let. Blízcí ji pohřbili v Metekhi. Putin se k ní podle jejích slov nehlásil, protože jí nikdy neodpustil, že ho poslala bydlet k prarodičům. „Nechce se mnou mluvit. Je rozrušený z toho, co jsem udělala, nemůže mi odpustit,“ uvedla Věra. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov o prohlášení Věry uvedl, že její příběh „není pravdivý“ a „vůbec neodpovídá skutečnosti.“
Podle Věry se Putin narodil v roce 1950. Nicméně ruský prezident ve své oficiální biografii tvrdí, že se narodil 7. října 1952 v Leningradu a jeho matkou je Maria Ivanovna Šelomovová a otcem Vladimir Spiridonovič Putin.
Smrt novinářů
Putinovo dětství se snažil ve filmu zdokumentovat ruský novinář Arťom Borovika. V roce 2000 ale zemřel při autonehodě, když mířil na letiště. Chystal se odletět do Gruzie, aby získal fotografie z Putinova dětství. Polská novinářka Krystyna Kurchab-Redlichová, která napsala o Putinovi knihu, uvedla, že za nehodou stály ruské bezpečnostní složky a měly podle ní prsty i ve vraždě gruzínského novináře Vakhu Ibragimova, který chtěl o Putinově dětsví napsat knihu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
