Lukašenko už zase „toká“ s Putinem: Rusko už prý zahájilo přesun jaderných zbraní do Běloruska
Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, oznámil dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské televizní stanice Pervyj kanal. Ministři obrany obou zemí dnes podepsali dokument o rozmístění tohoto typu zbraní v Bělorusku. Spojené státy to, že Rusko smí v Bělorusku rozmístit taktické zbraně, odsoudily.
Lukašenko doplnil, že ho ruský prezident Vladimir Putin informoval, že podepsal výnos týkající se rozmístění nestrategických jaderných zbraní. Dodal, že Putin přijal rozhodnutí v návaznosti na tom, na čem se spolu dohodli ústně. „Měli jsme připravit sklady a tak dále. To jsme udělali, takže přemisťování jaderné munice už začalo,“ uvedl také Lukašenko.
Až dosud Rusko své jaderné zbraně uchovávalo jen na vlastním území či na svých plavidlech a letounech. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že Rusko jaderné zbraně Bělorusku nepředá, ale ponechá si nad nimi kontrolu a bude to Moskva, kdo bude rozhodovat o jejich případném použití.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller dnes řekl, že Washington „ostře odsoudil“ souhlas Běloruska s tím, aby Rusko na jeho území rozmístilo nestrategické jaderné zbraně. USA nicméně nevidí důvod k úpravám své vlastní jaderné doktríny. Uvedl také, že podle Spojených států nic nenasvědčuje tomu, že se Rusko chystá jadernou zbraň použít.
Běloruský vůdce se dnes na summitu Euroasijské hospodářské unie (EAHU) v Moskvě vyslovil pro zrušení všech překážek a omezení, aby tak ze spolku Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Ruska mohla vzniknout „plnohodnotná hospodářská unie“. Na Bělorusko podle pozorovatelů doléhají sankce uvalené Západem v odvetě za porušování lidských práv a za podporu ruské agrese proti Ukrajině.
„Prioritním úkolem pro nás všechny zůstává vytvoření plnocenného ekonomického svazu. Všichni zaznamenávají pokrok v tomto směru, ale setrvávám u dřívějšího stanoviska: žádné překážky, žádná omezení nesmějí vůbec být! To je základní princip budování našeho svazu a tohoto cíle musíme dosáhnout v nejbližší době!“ řekl Lukašenko podle státní agentury Belta.
Lukašenko připustil, že poměrně dobře funguje společný trh státních a veřejných zakázek. Další rozvoj ale podle něj vyžaduje, aby co nejdříve byly uzavřeny dohody o vzájemném uznávání bankovních záruk a také přijata pravidla pro vzájemné uznávání elektronického podpisu. Ekonomiku by podle běloruského vůdce také příznivě ovlivnilo zrušení všech omezení ohledně přístupu k zakázkám státních společností.
EAHU by podle Lukašenka měla vypracovat vlastní opatření reagující na hrozby vyplývající ze změn klimatu, a to i proto, že hrozí, že Evropská unie nevpustí na svůj trh zboží, které nebude pokládat za „čisté“. „Musíme plánovaně směřovat k ekonomice, ve kterému bude převládat výroba a technologie s nízkou úrovní emisí skleníkových plynů,“ řekl.
Pro odstranění obchodních bariér se v úvodním proslovu v Kremlu vyslovil také ruský prezident Vladimir Putin.
Podle Putinova mluvčího se během summitu mají k vůdcům „pětky“ členských zemí EAHU přidat také ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a prostřednictvím videospojení také prezidenti Uzbekistánu a Tádžikistánu.
Putina na summitu čekají podle tiskové služby Kremlu bilaterální schůzky s účastníky. Podle Putinova mluvčího se také plánuje, že se Putin nejprve setká odděleně s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Alijevem a pak by mělo následovat třístranné jednání.
Ruský soud dnes rozhodl o převodu moskevského letiště Domodědovo ze soukromého vlastnictví na stát. Majitelé podle něj žijí v zahraničí a nemají právo s majetkem nakládat. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je Domodědovo poslední z řady ruských podniků znárodněných v nedávné době.
Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, nařídily ruské soudy znárodnění desítek soukromých firem, což je podle kritiků součástí snahy Kremlu posílit kontrolu nad hospodářstvím. Prokuratura obvykle používá řadu právních argumentů, aby zabavování majetku zdůvodnila, a naznačuje, že firmy jsou spojené s korupcí nebo byly nezákonně privatizovány po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo deset lidí, uvedl dnes odpoledne na telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, který tak snížil počet dosud ohlášených obětí. Kyjevští činitelé dříve informovali o nejméně 14 zabitých. Také starosta metropole Vitalij Kličko odpoledne informoval o deseti mrtvých, ale zároveň upozornil, že záchranné operace pokračují a v troskách mohou být další lidé. V jihoukrajinské Oděse naopak počet obětí podle úřadů vzrostl z jednoho na dva a další zabitý civilista je hlášený po ruském ostřelování z Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. České ministerstvo zahraničí ruské útoky odsoudilo. Moskva tvrdí, že napadla vojenské cíle.
Kanada poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard kanadských dolarů (asi 31,6 miliardy korun) a půjčky ve výši 2,3 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliardy korun), oznámil dnes premiér Kanady Mark Carney na summitu skupiny velkých světových ekonomik G7. Carney během posledního dne summitu v Kanadě přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského den poté, co odtud předčasně odjel americký prezident Donald Trump.
Tato pomoc umožní financovat drony, munici a obrněná vozidla, upřesnila kanadská vláda. Carney slíbil plnou solidaritu s Ukrajinou a oznámil nové sankce proti Rusku, jejichž cílem je podle něj vyvinout maximální tlak na prezidenta Vladimira Putina.
