Ruský exministr varuje před krizí: Ruská ekonomika je ve „s*ačkách“, občané odchází, chybí poptávka
Bývalý ruský ministr ekonomiky, který působil ve funkci po rozpadu Sovětského svazu, předpověděl krušnou budoucnost federace. Andrej Nechajev (70) nedávno na finančním fóru v Jekatěrinburgu prohlásil, že ruská ekonomika je „ve s*ačkách“, načež dodal, že se prezident Vladimir Putin „v nich rozhodl setrvat“. Kromě vládce kritizoval sankce uvalené Západem, obsáhlé tresty za invazi na Ukrajinu podle něj příští rok způsobí finanční krizi, kvůli níž bude Rusko záviset na zahraničních půjčkách.
Západní frančízy jako „McDonald’s mohou být nahrazeny, ale produkty pokročilé technologie ne,“ pronesl Nechajev. Odsoudil ekonomickou budoucnost Ruska a situaci shrnul vulgaritami: „Ekonomika je ve s*ačkách. A co je horší – rozhodli jsme se v nich setrvat.“
Například omezení dovozu ze zahraničí pociťuje Rusko již několik měsíců. Podle šéfa transportační hlídky Viktora Basargiho chybí například součástky letadel, jen v roce 2022 bylo autorizováno bezmála 2000 letů s ‚prošlými‘ součástkami. „Je jednoduše nemožné importovat určité produkty,“ vysvětlil Basargi.
Nechajev ve svém proslovu mimo jiné avizoval, že Rusko dávno přesáhlo plánovaný rozpočtový deficit a jen v prvních čtyřech měsících tohoto roku byly náklady mnohem vyšší, než se očekávalo. Varoval, že stát nemá dostatek prostředků k financování takového deficitu po dobu delší než rok. Na politika slova upozornil server DailyMail.
Odchod obyvatel a krach federace
Rusko podle ekonoma čelí masové emigraci, odlivu financí a dramatickým ztrátám poptávky po plynu a palivech. Kvůli svým výrokům mu nyní hrozí až patnáct let ve vězení za porušení zákazu kritizovat jednání Kremlu v souvislosti se „speciální vojenskou operací“, veřejně se navíc k situaci nevyjadřuje poprvé. V dubnu 2022 konstatoval, že s rodinou v Rusku zůstane jen do té doby, než mu začne hrozit omezení svobody.
Na fóru opakoval svá vulgární slova z období právě loňského dubna, kdy ze země začali prchat ruští občané nejen kvůli strachu z potenciálních postihů nebo mobilizace. „Přišel jsem s perfektním vzorcem pro všechno, co se v Rusku teď děje,“ pronesl tehdy a dodal: „Problém není ten, že jsme ve s*ačkách, ale ten, že jsme se rozhodli v nich žít.“
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
Zajištění takové výjimky bylo Orbánovou prioritou dnešní schůzky. Maďarský premiér mimo jiné argumentoval tím, že jeho země je vnitrozemský stát bez přístupu k moři, a proto musí odebírat ruský plyn a ropu.
