Šéf ukrajinské rozvědky o atentátech v Rusku: Putin byl legitimním cílem!
Vysoce postavený Ukrajinec připustil, že od počátku invaze bylo z rukou Ukrajinců zabito několik vlivných ruských propagandistů. Mezi nimi byl například válečný bloger Vladlen Tatarskij, který zemřel během během výbuchu v petrohradské kavárně letos v dubnu. Ukrajinská strana se podle vyjádření Kyryla Budanova mohla podílet i na atentátu na prominentního prokremelského spisovatele Zachara Prilepina.
„Úspěšně jsme se zaměřili na několik lidí. Díky medializaci těchto případů o nich asi každý ví,“ sdělil tajemně před pár dny pro britský list The Times šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov. Ještě před pár měsíci přitom Kyjev důrazně odmítal, že by se tamní občané či zpravodajské služby zapojovali do atentátů páchaných proti vysoce postaveným Rusům.
Svět minulý rok oblétla informace o atentátu na Darju Duginovou (†29), dceru nacionalistického ideologa Alexandra Dugina. Ta se 20. srpna loňského se svým otcem účastnila festivalu Tradice nedaleko Moskvy. Dvojice poté měla společně odjet autem. Otec ale nakonec usedl do jiného vozu a jel hned za dcerou. Zhruba 25 kilometrů od Moskvy poblíž obce Bolšije Vjazjomy ženin automobil explodoval, narazil do svodidel a začal hořet.
K dalšímu činu došlo letos 2. dubna v Petrohradu. Ruský válečný bloger Vladlen Tatarskij (†40) byl toho dne v kavárně Street Food Bar No. 1 na Univerzitním nábřeží v centru města. V té došlo po chvíli k výbuchu. Výbušné zařízení bylo ukryté v sošce, kterou muži věnovala jedna z přítomných žen. Uvnitř se dle zpravodajských agentur nacházelo přibližně 200 gramů TNT. Tatarskij na následky exploze zemřel.
Prilepin přišel o nohy
K poslednímu ze známých útoků na proruského propagandistu došlo 6. května. Prominentní ruský nacionalistický spisovatel Zachar Prilepin utrpěl zranění při výbuchu bomby ve svém autě a přišel o obě nohy. Podle ruských úřadů při explozi zemřel Prilepinův řidič.
Putina zabít nechtěli
V dalším rozhovoru šéf ukrajinské rozvědky přiznal, že část Rusů spolupracuje s ukrajinskou rozvědkou GUR a podílí se na činech páchaných proti proruským osobám, které invazi a válečné zločiny na Ukrajině schvalují. Podle Budanova proto mají tito lidé své „vlastenecké důvody“ a způsobenými činy chtějí změnit Rusko.
Na otázku, zda je cílem ukrajinské rozvědky samotný prezident Ruska Vladimir Putin, měl Budanov jasnou odpověď. „Putin byl legitimním cílem, Ukrajina se ho ale nepokoušela zabít. Naši agenti zaměřují svou pozornost na Rusy, kteří v naší zemi páchají válečné zločiny,“ doplnil.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc. Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová. Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí. „Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
