Šéf NATO poprvé od začátku války v Kyjevě: Zelenskyj naléhal na vstup Ukrajiny do aliance
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg je na neohlášené návštěvě v Kyjevě, první od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině, která nyní chystá protiofenzívu. Kolem poledne jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který naléhal, aby Ukrajina byla přijata do aliance.
Stoltenberg dopoledne uctil památku ukrajinských vojáků, kteří během dosavadního konfliktu přišli o život, a prohlédl si výstavu poničené ruské vojenské techniky na ústředním náměstí ukrajinské metropole, napsala agentura Reuters. Hold padlým vzdal generální tajemník jen v doprovodu své ochranky a ukrajinské čestné stráže, uvedl Unian.
Na sociálních sítích a v ukrajinských médiích se objevily snímky šéfa NATO v Kyjevě. Zprávu o Stoltenbergově návštěvě následně aliance potvrdila, poznamenala agentura AFP.
Alianční podporu Ukrajiny, která čelí ruské agresi, i to, že členské státy NATO poskytují Kyjevu zbraně a další vybavení pro boj s ruskou armádou, kritizuje Moskva. Kreml pokládá tuto pomoc za důkaz, že NATO a Spojené státy vedou na Ukrajině zástupnou válku proti Rusku, a to „do posledního Ukrajince“, jak zdůrazňují ruští představitelé. Aliance ani členské státy na Ukrajinu své vojáky neposlaly.
Ukrajina vidí svou budoucnost v NATO, zatímco Rusko pokládá NATO za nepřátelskou alianci usilující o zasahování v oblasti, kterou Rusko pokládá za sféru svého vlivu.
Mluvčí Kremlu v reakci na Stoltenbergovu návštěvu potvrdil, že jedním z cílů „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá invazi do sousední země, je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO. „V opačném případě by to vytvořilo vážné, významné nebezpečí pro naši zemi, pro její bezpečnost,“ prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Interfax.
„Všichni rozumíme tomu, že není žádná jiná možnost než podporovat Ukrajinu. Alternativou je ruský úspěch, který by pro nás znamenal mnohem více problémů a možná ještě vážnějších, než jaké máme dnes,“ prohlásil český prezident Petr Pavel po středečním jednání se Stoltenbergem v bruselském ústředí NATO. Ujistil, že Česko a spojenci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Alianční státy musí podle generálního tajemníka v podpoře napadené země pokračovat a dokázat ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, že se v plánech na zdolání ukrajinského odporu dlouhodobou opotřebovávací válkou zmýlil.
Ruská vojska vpadla na Ukrajinu na Putinův rozkaz loni 24. února. Válka si od té doby podle odhadů vyžádala životy desítek tisíc vojáků, tisíců civilistů a miliony lidí vyhnala z domova.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.
„Obě strany se shodly, že skutečný pokrok k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska ukázat skutečný zájem o trvalý mír, včetně kroků k deeskalaci a ukončení zabíjení,“ uvádí prohlášení americké diplomacie.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
