Šéf NATO poprvé od začátku války v Kyjevě: Zelenskyj naléhal na vstup Ukrajiny do aliance
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg je na neohlášené návštěvě v Kyjevě, první od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině, která nyní chystá protiofenzívu. Kolem poledne jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který naléhal, aby Ukrajina byla přijata do aliance.
Stoltenberg dopoledne uctil památku ukrajinských vojáků, kteří během dosavadního konfliktu přišli o život, a prohlédl si výstavu poničené ruské vojenské techniky na ústředním náměstí ukrajinské metropole, napsala agentura Reuters. Hold padlým vzdal generální tajemník jen v doprovodu své ochranky a ukrajinské čestné stráže, uvedl Unian.
Na sociálních sítích a v ukrajinských médiích se objevily snímky šéfa NATO v Kyjevě. Zprávu o Stoltenbergově návštěvě následně aliance potvrdila, poznamenala agentura AFP.
Alianční podporu Ukrajiny, která čelí ruské agresi, i to, že členské státy NATO poskytují Kyjevu zbraně a další vybavení pro boj s ruskou armádou, kritizuje Moskva. Kreml pokládá tuto pomoc za důkaz, že NATO a Spojené státy vedou na Ukrajině zástupnou válku proti Rusku, a to „do posledního Ukrajince“, jak zdůrazňují ruští představitelé. Aliance ani členské státy na Ukrajinu své vojáky neposlaly.
Ukrajina vidí svou budoucnost v NATO, zatímco Rusko pokládá NATO za nepřátelskou alianci usilující o zasahování v oblasti, kterou Rusko pokládá za sféru svého vlivu.
Mluvčí Kremlu v reakci na Stoltenbergovu návštěvu potvrdil, že jedním z cílů „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá invazi do sousední země, je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO. „V opačném případě by to vytvořilo vážné, významné nebezpečí pro naši zemi, pro její bezpečnost,“ prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Interfax.
„Všichni rozumíme tomu, že není žádná jiná možnost než podporovat Ukrajinu. Alternativou je ruský úspěch, který by pro nás znamenal mnohem více problémů a možná ještě vážnějších, než jaké máme dnes,“ prohlásil český prezident Petr Pavel po středečním jednání se Stoltenbergem v bruselském ústředí NATO. Ujistil, že Česko a spojenci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Alianční státy musí podle generálního tajemníka v podpoře napadené země pokračovat a dokázat ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, že se v plánech na zdolání ukrajinského odporu dlouhodobou opotřebovávací válkou zmýlil.
Ruská vojska vpadla na Ukrajinu na Putinův rozkaz loni 24. února. Válka si od té doby podle odhadů vyžádala životy desítek tisíc vojáků, tisíců civilistů a miliony lidí vyhnala z domova.
Obě komory ruského parlamentu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. V současné době ruské úřady odvádějí Rusy do základní služby v armádě dvakrát do roka: na podzim a na jaře. Normu v úterý schválila Státní duma, tedy dolní komora parlamentu, dnes tak učinila i horní komora čili Rada federace. Vyplývá to ze zpráv ruské agentury Interfax nebo serverů Meduza a The Moscow Times. Zapotřebí je ještě podpis prezidenta Vladimira Putina.
Obžalovaný zakladatel proruského paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) Ivan Kratochvíl dnes u soudu vypověděl, že v roce 2017 zamýšlel založit pobočku skupiny na Donbasu. Chtěl, aby ji vedl bývalý voják Martin Sukup, kterého později české soudy v nepřítomnosti odsoudily za boj v řadách separatistů k 21 letům vězení. Kratochvíl ale popřel, že by na Donbas zároveň vyslal vycvičit spoluobžalovaného Miloše Ouřeckého s cílem, aby domobrancům po návratu předal bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.
Ruské drony na Ukrajině podle serveru Ukrajinska pravda a místní policie zasáhly už v úterý soukromý podnik ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti, kde vypukl požár ve skladě. Podrobnosti o podniku neuvádí.
