Uprchlice Oksana utekla z Mariupolu na Dálný východ: „Chtěla jsem tam zůstat a zemřít, nebýt mé dcery“

Město Nachodka leží v Přimořském kraji - na Dálném východě, pacifickém okraji Sibiře, totiž na březích Japonského moře. Je to odtud, co by kamenem dohodil od Severní Koreje; blíž k Aljašce než k frontové linii na Ukrajině. O sedm časových pásem před Mariupolem.

Přinejmenším stovky uprchlíků sem z Mariupolu převezli Rusové po Transsibiřské magistrále. Cesta je to skoro deset tisíc kilometrů dlouhá, trvá asi týden. Jelikož neexistoval spolehlivý evakuační koridor na území ovládané Ukrajinou, byla cesta do Ruska pro mnoho lidí v Mariupolu jedinou možností.

Kyjev je považuje za deportované, v rozporu s Ženevskými úmluvami – a tvrdí, že pro Kreml jsou propagandistickou kartou.

V Rusku je líp

Oksana prý odchod do Ruska nijak neplánovala - ani když se ukrývala ve sklepě, když byl Mariupol obléhán ruskými silami. „Chtěla jsem tam zůstat a zemřít, nebýt mé dcery, která řekla: ‚Mami, já nechci takhle jíst a umřít ve sklepě‘,“ svěřila se.

Na Dálný východ nejprve odjel Oksanin bratr, pak se rozhodla ho následovat. Někteří starousedlíci jí prý naznačovali, ať se vrátí, ale jiní ji vítali, dobrovolníci příchozím pomáhali. „V Rusku je to nějak lepší - klidnější, zatímco na Ukrajině je to totální bordel. Není jasné, co to ta naše vláda dělá,“ řekla telefonicky CNN a dodala: „Jsem pro mír na celém světě.“ Nyní má ukrajinský i ruský pas. Vracet už se ovšem nechce - Mariupol by prý ráda navštívila, ale jen když bude součástí Ruska.

Nucený odsun na Sibiř?

První Ukrajinci dorazili do Přímořského kraje už loni na jaře. „Rusko coby okupační země hrubě porušuje článek 49 Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války, jež zapovídá nucené přesuny či deportace osob z okupovaných teritorií,“ citovala CNN Ljudmilu Denisovovou, tehdejší ukrajinskou ombudsmanku. Do Nachodky vlak s 308 Mariupolskými (včetně matek s dětmi, lidmi s postiženími či studenty) dorazil 21. dubna. Podle (vyhnaného) mariupolského starosty bylo 90 z nich nezletilých. „Lidé byli ubytováni ve školách a ubytovnách. Později se plánuje je poslat do různých obcí Přímořského kraje,“ uváděl starostův účet na Telegramu.

Na jaře na Dálný východ dorazila i Natalja. Ukrajina tyto uprchlíky označuje za násilně deportované, zatímco ona ujišťuje, že ji nikdo k odchodu nenutil. „Bylo to naše rozhodnutí,“ řekla CNN po telefonu.

V průběhu několika měsíců se CNN podařilo oslovit hrstku těchto Ukrajinců v Nachodce - prostřednictvím skupinového chatu, který založili ruští dobrovolníci pro Ukrajince ubytované v hotelu, dočasném útočišti.  Mnozí z nově příchozích v Nachodce se zdráhali komentovat svou situaci nebo se dělit o své názory, ale někteří se přece jen svěřili. Když už komentovali konflikt, který je vyhnal z domovů, prezentovali někteří mírně proruské názory, jiní dokonce Ukrajinu ostře kritizovali. Moskvu nikdo přímo nekritizoval. Samozřejmě není jasné, jak svobodně se odvážili pro CNN vyjadřovat. Kritika ruské vlády a armády, byť v soukromí, se může tvrdě trestat.

2,8 milionu Ukrajinců do Ruska

Mezinárodní právo zakazuje násilné přesuny lidí a stanoví, že evakuovaní by měli být přesunuti domů, jakmile ustanou boje. Ruské ministerstvo vnitra se pro CNN k otázce nevyjádřilo.

Organizace spojených národů odhaduje, že do Ruska za poslední rok uprchlo více než 2,8 milionu Ukrajinců. Někteří - převážně ti, kteří si to mohli dovolit - se přes Rusko dostali do jiných zemí v Evropě, a mnozí dokonce zpět na Ukrajinu.

Zkáza Mariupolu pokračuje: Okupovaným městem se šíří infekční nemoci. Nakažené je i miminko

Nathaniel Raymond, výkonný ředitel Humanitární výzkumné laboratoře Yaleovy univerzity, provedl rozsáhlý výzkum masové migrace Ukrajinců do Ruska od začátku plnohodnotné války. Pro Rusko jsou podle něj z několika ohledů přínosem. „V mnoha částech země nemají dostatek občanů, aby obce vůbec mohly fungovat,“ uvedl pro CNN. Existuje také „propagandistický přínos, který tyto lidi staví do pozice, že nějakým způsobem dobrovolně usilují o občanství v Rusku, což zapadá do širšího narativu, který Putin a Kreml prezentují a snaží se jím označit válku za záchranu Ukrajinců před údajnými nacisty“.

Rusko se různými způsoby snažilo přilákat lidi na svůj na suroviny bohatý Dálný východ, a to i z dalších postsovětských států. Nyní se státní programy adaptovaly na přijímání prchajících Ukrajinců. Slibuje se peněžitá pomoc, pomoc s bydlením, ruské občanství a případně i půda zdarma. Podle oficiálních ruských údajů jsou životní náklady v Přímořském kraji (hlavní město Vladivostok) proti většině oblastí vyšší. Mj. kvůli váznoucí výstavbě bytů.

Bez domova a dobré práce

Drahý nájem je problém i pro Natalju. V Mariupolu pracovala v kanceláři, v Nachodce našla zaměstnání jen v potravinářském závodě. Doufá, že si najde práci víc odpovídající jejím dovednostem – a lépe placenou. Stýská se jí po domově, aspoň kvituje, že jí přímořské klima připomíná pobřežní Mariupol. Manžel a dcera jsou s ní, na Ukrajině jí nezůstala žádná rodina. „Nic se nezměnilo, kromě místa. Jen už nemám práci a domov, které bych měla ráda,“ konstatuje. Podle podmínek přesídlení zde musí žít nejméně tři roky, jinak bude muset vrátit veškeré státní dávky, které její rodina obdržela.

Ukrajinci, kteří se přihlásili do několikaletého programu, jsou v „podstatě v určitém nevolnictví“, říká Raymond. „Tříletá smlouva je staví do velmi zranitelné pozice.“

Ruské úřady jí odebraly ukrajinský pas a vyměnily ho za ruský, říká Natalja. Všeobecná deklarace lidských práv OSN praví, že „nikdo nesmí být svévolně zbaven své státní příslušnosti“ a že každý má právo opustit jakoukoli zemi, i svou vlastní. Natalja může volně cestovat, ale říká, že se na Ukrajinu nevrátí, i kdyby snad ukrajinský pas měla. „Ti, kteří odešli do Ruska, jsou ukrajinskými úřady okamžitě považováni za zločince, takže tam nesmím. Nechci riskovat,“ popsala.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

14:18

Dnes

Ruský nacionalista, bývalý vojenský velitel proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny a kritik ruského prezidenta Vladimira Putina Igor Girkin, známý také jako Strelkov, předpokládá, že jej ruský soud pošle do vězení kvůli smyšlenému obvinění. Více se však obává, aby jej „neomilostnili“ jako vůdce ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina, který přesně dva měsíce po neúspěšné vzpouře proti Moskvě zahynul v troskách vlastního letadla. Na Girkinovo vyjádření z vazební věznice upozornil dnes běloruský opoziční server Naša Niva.

13:53

Dnes

Země Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko) budou nadále podporovat Ukrajinu v obraně proti Rusku tak, jak každá země uzná za vhodné. Sdílejí například pomoc Ukrajině při odminování, ve zdravotnické podpoře nebo humanitární pomoci. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to dnes řekla na tiskové konferenci po jednání ministrů obrany V4, Středoevropské obranné spolupráce (CEDC) a zemí západního Balkánu. Země V4 na jednání schválili společnou deklaraci.

13:06

Dnes

Evropská unie dá členským státům pravomoc blokovat dovoz plynu z Ruska a Běloruska. S odkazem na návrh textu, který vzniká v Bruselu, to dnes napsal britský ekonomický list Financial Times (FT). Znamená to, že kterákoliv členská země by měla možnost zakázat firmám z Ruska a Běloruska přístup k síti svých plynovodů i k terminálům na zkapalněný zemní plyn (LNG).

Zobrazit celý online

„Na Ukrajině pochopitelně panuje naprosté rozhořčení proti těm, kteří jsou vnímáni jako kolaboranti. Ale faktem je, že zde máme co do činění s civilním obyvatelstvem, které hledalo útočiště v době války,“ řekl Raymond.

Byly už případy represí proti domnělým kolaborantům - dokonce i proti těm, kteří prostě jen utekli na východ, protože to byla jejich jediná cesta z válečné zóny. Kyjev podle něj musí dát jasně najevo, že se ukrajinští občané mohou z Ruska vrátit domů, jinak se mnozí z nich nevrátí. A to pomůže pouze zájmům Ruska.

I pro takové sporné otázky vzniklo roku 2016 Ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území Ukrajiny. K otázce uprchlíků do Ruska se pro CNN nevyjádřilo, odkázalo reportéry na generální prokuraturu. „Pro mnoho lidí byl jediný bezpečný průchod přes Rusko. Samozřejmě nejsou považováni za kolaboranty. Potřebují se dostat do některé třetí země a obrátit se na tamní ukrajinský konzulát. Ten jim vydá ukrajinské dokumenty, aby se mohli vrátit na Ukrajinu,“ uznává prokuratura v prohlášení pro CNN. Méně jasné je, zda budou bez problémů přijati zpět ti, kteří zůstanou v Rusku dlouhodobě.

Ne všichni ovšem o návrat stojí, jak se nyní vyjádřili pro CNN. „Zůstaneme v Rusku. Na Ukrajinu nechci ani pomyslet,“ popsala v SMS Valerija, další Ukrajinka, která skončila v Nachodce. „Uvidíme. Záleží na práci a materiální situaci. Zatím to není moc snadné,“ odpověděla zase Marina.

Plukovník nařídil bombardování divadla a porodnice v Mariupolu. Dostali ho hackeři, napálili i jeho vilnou ženu

Podle zákona Ukrajina považuje ty, kteří veřejně popírají okupaci, pomáhají ruské armádě na Ukrajině, nebo dokonce vyzývají k podpoře ruských akcí, za kolaboranty a hrozí jim trestní postih.

Raymond soudí, že na ruském Dálném východě zůstávají hlavně méně majetní lidé, a proto je méně pravděpodobné, že by se vydali na dlouhou a nákladnou cestu zpět na Ukrajinu. Ve válkách v historii lze pozorovat tentýž vzorec – kdo má nejméně peněz, má nejméně možností. „Právě ti, kteří nemají prostředky na útěk přes Evropu, přes Pobaltí, často uvíznou v situaci, kdy mohou být zneužiti,“ dodává.