Putin shání spojence: Jednal s brazilským prezidentem. Jeho muž Lavrov s čínským vyslancem
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a čínský zvláštní vyslanec Li Chuej dnes na setkání v Moskvě probírali možnosti urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedlo na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. O mírovém řešení situace na Ukrajině dnes po telefonu jednali také prezident Vladimir Putin a jeho brazilský protějšek Luiz Inácio Lula da Silva, který se v tomto ohledu nabídl jako prostředník. Putin podle agentury TASS brazilskému prezidentovi řekl, že Rusko je ohledně Ukrajiny otevřené dialogu.
Moskva dlouhodobě tvrdí, že je ochotná s Kyjevem jednat, ale že Ukrajina se tomuto jednání brání. Tuto pozici dnes Lavrov zopakoval čínskému představiteli. „Šéf ruského ministerstva zahraničí potvrdil závazek Moskvy k politickému a diplomatickému řešení konfliktu. Upozornil ale, že ukrajinská strana a její západní kurátoři vytvořili závažné překážky pro obnovu mírových rozhovorů,“ uvedlo ruské ministerstvo.
Ukrajina, která se od loňského února brání ruské vojenské agresi, tvrdí, že potřebuje získat co nejvýhodnější pozici na bojišti, než se vrátí k jednacímu stolu, a požaduje mimo jiné stažení ruských sil ze svého území.
Lavrov kromě toho také čínskému představiteli poděkoval za „vyváženou pozici“ Číny. „Sergej Lavrov dal najevo vděk čínské straně za její vyváženou pozici ohledně ukrajinské krize, vysoce ocenil ochotu Pekingu hrát pozitivní roli v jejím řešení,“ stojí v krátkém prohlášení ruského ministerstva.
Li Chuej, bývalý čínský velvyslanec v Moskvě, byl vyslán Pekingem, aby s evropskými představiteli diskutoval o politickém řešení ukrajinského konfliktu. Dříve v tomto měsíci už při návštěvě na Ukrajině jednal s tamním ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, který podle AFP zdůraznil potřebu respektovat ukrajinskou suverenitu a její územní celistvost. Německá vláda pak čínského vyslance při návštěvě Berlína vyzvala, aby vyvíjel tlak na stažení ruských sil z Ukrajiny.
Čína udržuje s Ruskem úzké ekonomické i diplomatické vztahy. Ruskou invazi na Ukrajinu Peking neodsoudil a sankce proti Rusku na rozdíl od Západu nepřijal.
Čína se v minulosti nabídla, že zprostředkuje mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. S podobným návrhem přišla i Brazílie, jejíž prezident dnes podle TASS Putinovi popsal, jak si toto zprostředkování představuje.
Prezident Lula podle ruské tiskové agentury Putina ujistil, že Brazílie se nepoddá tlaku skupiny G7, aby se obrátila proti Rusku. Lula konkrétně mluvil o tom, že na summitu G7 v Hirošimě o tomto víkendu pociťoval tlak na účastníky, „aby ohledně situace na Ukrajině vystupovali proti Rusku“. Putinovi podle TASS Lula řekl, že „s Brazílií to tak fungovat nebude“.
Evropská komise plánuje uvolnit Maďarsku 550 milionů eur, aby zajistila souhlas premiéra Viktora Orbána s novým balíčkem sankcí proti Rusku, informoval Financial Times s odvoláním na své zdroje. Brusel zmrazil 22 miliard eur určených pro Budapešť v roce 2022 kvůli obavám o nezávislost soudnictví, práva uprchlíků, diskriminaci LGBTQ+ osob a akademickou nezávislost.
Od té doby Evropská komise několikrát souhlasila s uvolněním části finančních prostředků, aby zabránila Orbánovi vetovat podpůrná opatření pro Ukrajinu. V květnu Budapešť požádala Evropskou unii o 605 milionů eur. Zdroje listu FT sdělily, že Evropská komise nakonec souhlasila s částkou 550 milionů eur.
Maďarsko a Slovensko jsou země EU, které zůstávají závislé na dodávkách ruské ropy. Jejich představitelé pravidelně hrozí zablokováním sankcí EU proti Rusku.
Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla estonská vláda podle agentury Reuters.
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na sociální síti X k novému, 19. balíčku sankcí. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
