Mise českých policistů na Ukrajině je u konce. Sbírali důkazy o ruských útocích na civilní cíle
Vyšetřovatelé z Česka a Nizozemska ukončili šestitýdenní misi na Ukrajině pro Mezinárodní trestní soud (ICC), během níž shromažďovali důkazy o škodách způsobených na kritické a civilní infrastruktuře. Agentuře Reuters to dnes řekla vedoucí skupiny.
Rusko na podzim a v zimě vedlo útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře, při kterých poškodilo až polovinu tohoto systému. Podle Kyjeva jde o válečný zločin. Moskva tvrdí, že cíle, na které na Ukrajině útočila, byly legitimní.
Šéfka mise nizozemských a českých vyšetřovatelů Maud Drooghová odmítla mluvit o podrobnostech toho, co přesně tým vyšetřoval, řekla však, že působil na různých místech na jihu a východě Ukrajiny.
„Celkově je naším cílem usvědčit ty, kdo nesou největší zodpovědnost za tyto válečné zločiny. Nehledáme jednotlivce, kteří něco udělají, ale velké hráče,“ řekla. Dodala, že ve skupině bylo 45 vyšetřovatelů, většina z nich z Nizozemska, několik z Česka.
ICC letos v březnu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou dětskou ombudsmanku Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli nuceným deportacím dětí z Ukrajiny. Krátce před oznámením tohoto obvinění Reuters napsal, že ICC chce stíhat ruské činitele kvůli útokům na civilní infrastrukturu na Ukrajině. To se však ještě nestalo.
Rusko jurisdikci ICC neuznává a 19. května vydalo zatykač na hlavního prokurátora ICC Karima Khana.
Mezinárodní trestní soud podle Drooghové rozhodne, zda zahájí další stíhání na základě důkazů, které její skupina shromáždila. Uvedla, že zasažená místa, kde důkazy sbírali, se lišila ve velikosti. Někdy jim pro práci na místě stačily hodiny, jindy potřebovali celé dny. Při práci používali různé techniky, například 3D mapování, nebo zkoumali zbraně a munici. Drooghová uvedla, že vyšetřovatelé se plánují na Ukrajinu vrátit v říjnu.
Ukrajina Rusko obviňuje, že své útoky záměrně cílí na civilní infrastrukturu, aby v zemi zaselo strach a zlomilo morálku Ukrajinců. Moskva tato obvinění odmítá.
Misi českých vojenských policistů na Ukrajině začátkem dubna schválila Sněmovna. Vyslovila se pro to, aby až 15 příslušníků vojenské policie podporovalo vyšetřování zločinů na Ukrajině v týmu ICC.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
Tři mrtvé a osm zraněných si podle předběžných informací vyžádal ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Ruská armáda podle Hajvanenka zaútočila ráno a záchranná operace pokračuje. Podle předběžných informací byl poškozen autoservis a blíže neurčená firma. „Následky se upřesňují, všechny záchranné složky jsou na místě,“ uvedl Hajvanenko.
Na Dnipro Rusové útočí s nasazením různých typů zbraní často. Před několika dny po ruském dronovém útoku zůstalo 14 zraněných. Loni v listopadu ruská armáda město zasáhla jednou z nejnovějších raket středního doletu, označovanou jménem Orešnik.
