Mise českých policistů na Ukrajině je u konce. Sbírali důkazy o ruských útocích na civilní cíle
Vyšetřovatelé z Česka a Nizozemska ukončili šestitýdenní misi na Ukrajině pro Mezinárodní trestní soud (ICC), během níž shromažďovali důkazy o škodách způsobených na kritické a civilní infrastruktuře. Agentuře Reuters to dnes řekla vedoucí skupiny.
Rusko na podzim a v zimě vedlo útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře, při kterých poškodilo až polovinu tohoto systému. Podle Kyjeva jde o válečný zločin. Moskva tvrdí, že cíle, na které na Ukrajině útočila, byly legitimní.
Šéfka mise nizozemských a českých vyšetřovatelů Maud Drooghová odmítla mluvit o podrobnostech toho, co přesně tým vyšetřoval, řekla však, že působil na různých místech na jihu a východě Ukrajiny.
„Celkově je naším cílem usvědčit ty, kdo nesou největší zodpovědnost za tyto válečné zločiny. Nehledáme jednotlivce, kteří něco udělají, ale velké hráče,“ řekla. Dodala, že ve skupině bylo 45 vyšetřovatelů, většina z nich z Nizozemska, několik z Česka.
ICC letos v březnu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou dětskou ombudsmanku Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli nuceným deportacím dětí z Ukrajiny. Krátce před oznámením tohoto obvinění Reuters napsal, že ICC chce stíhat ruské činitele kvůli útokům na civilní infrastrukturu na Ukrajině. To se však ještě nestalo.
Rusko jurisdikci ICC neuznává a 19. května vydalo zatykač na hlavního prokurátora ICC Karima Khana.
Mezinárodní trestní soud podle Drooghové rozhodne, zda zahájí další stíhání na základě důkazů, které její skupina shromáždila. Uvedla, že zasažená místa, kde důkazy sbírali, se lišila ve velikosti. Někdy jim pro práci na místě stačily hodiny, jindy potřebovali celé dny. Při práci používali různé techniky, například 3D mapování, nebo zkoumali zbraně a munici. Drooghová uvedla, že vyšetřovatelé se plánují na Ukrajinu vrátit v říjnu.
Ukrajina Rusko obviňuje, že své útoky záměrně cílí na civilní infrastrukturu, aby v zemi zaselo strach a zlomilo morálku Ukrajinců. Moskva tato obvinění odmítá.
Misi českých vojenských policistů na Ukrajině začátkem dubna schválila Sněmovna. Vyslovila se pro to, aby až 15 příslušníků vojenské policie podporovalo vyšetřování zločinů na Ukrajině v týmu ICC.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
