Mise českých policistů na Ukrajině je u konce. Sbírali důkazy o ruských útocích na civilní cíle
Vyšetřovatelé z Česka a Nizozemska ukončili šestitýdenní misi na Ukrajině pro Mezinárodní trestní soud (ICC), během níž shromažďovali důkazy o škodách způsobených na kritické a civilní infrastruktuře. Agentuře Reuters to dnes řekla vedoucí skupiny.
Rusko na podzim a v zimě vedlo útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře, při kterých poškodilo až polovinu tohoto systému. Podle Kyjeva jde o válečný zločin. Moskva tvrdí, že cíle, na které na Ukrajině útočila, byly legitimní.
Šéfka mise nizozemských a českých vyšetřovatelů Maud Drooghová odmítla mluvit o podrobnostech toho, co přesně tým vyšetřoval, řekla však, že působil na různých místech na jihu a východě Ukrajiny.
„Celkově je naším cílem usvědčit ty, kdo nesou největší zodpovědnost za tyto válečné zločiny. Nehledáme jednotlivce, kteří něco udělají, ale velké hráče,“ řekla. Dodala, že ve skupině bylo 45 vyšetřovatelů, většina z nich z Nizozemska, několik z Česka.
ICC letos v březnu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou dětskou ombudsmanku Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli nuceným deportacím dětí z Ukrajiny. Krátce před oznámením tohoto obvinění Reuters napsal, že ICC chce stíhat ruské činitele kvůli útokům na civilní infrastrukturu na Ukrajině. To se však ještě nestalo.
Rusko jurisdikci ICC neuznává a 19. května vydalo zatykač na hlavního prokurátora ICC Karima Khana.
Mezinárodní trestní soud podle Drooghové rozhodne, zda zahájí další stíhání na základě důkazů, které její skupina shromáždila. Uvedla, že zasažená místa, kde důkazy sbírali, se lišila ve velikosti. Někdy jim pro práci na místě stačily hodiny, jindy potřebovali celé dny. Při práci používali různé techniky, například 3D mapování, nebo zkoumali zbraně a munici. Drooghová uvedla, že vyšetřovatelé se plánují na Ukrajinu vrátit v říjnu.
Ukrajina Rusko obviňuje, že své útoky záměrně cílí na civilní infrastrukturu, aby v zemi zaselo strach a zlomilo morálku Ukrajinců. Moskva tato obvinění odmítá.
Misi českých vojenských policistů na Ukrajině začátkem dubna schválila Sněmovna. Vyslovila se pro to, aby až 15 příslušníků vojenské policie podporovalo vyšetřování zločinů na Ukrajině v týmu ICC.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
