Mise českých policistů na Ukrajině je u konce. Sbírali důkazy o ruských útocích na civilní cíle
Vyšetřovatelé z Česka a Nizozemska ukončili šestitýdenní misi na Ukrajině pro Mezinárodní trestní soud (ICC), během níž shromažďovali důkazy o škodách způsobených na kritické a civilní infrastruktuře. Agentuře Reuters to dnes řekla vedoucí skupiny.
Rusko na podzim a v zimě vedlo útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře, při kterých poškodilo až polovinu tohoto systému. Podle Kyjeva jde o válečný zločin. Moskva tvrdí, že cíle, na které na Ukrajině útočila, byly legitimní.
Šéfka mise nizozemských a českých vyšetřovatelů Maud Drooghová odmítla mluvit o podrobnostech toho, co přesně tým vyšetřoval, řekla však, že působil na různých místech na jihu a východě Ukrajiny.
„Celkově je naším cílem usvědčit ty, kdo nesou největší zodpovědnost za tyto válečné zločiny. Nehledáme jednotlivce, kteří něco udělají, ale velké hráče,“ řekla. Dodala, že ve skupině bylo 45 vyšetřovatelů, většina z nich z Nizozemska, několik z Česka.
ICC letos v březnu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou dětskou ombudsmanku Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli nuceným deportacím dětí z Ukrajiny. Krátce před oznámením tohoto obvinění Reuters napsal, že ICC chce stíhat ruské činitele kvůli útokům na civilní infrastrukturu na Ukrajině. To se však ještě nestalo.
Rusko jurisdikci ICC neuznává a 19. května vydalo zatykač na hlavního prokurátora ICC Karima Khana.
Mezinárodní trestní soud podle Drooghové rozhodne, zda zahájí další stíhání na základě důkazů, které její skupina shromáždila. Uvedla, že zasažená místa, kde důkazy sbírali, se lišila ve velikosti. Někdy jim pro práci na místě stačily hodiny, jindy potřebovali celé dny. Při práci používali různé techniky, například 3D mapování, nebo zkoumali zbraně a munici. Drooghová uvedla, že vyšetřovatelé se plánují na Ukrajinu vrátit v říjnu.
Ukrajina Rusko obviňuje, že své útoky záměrně cílí na civilní infrastrukturu, aby v zemi zaselo strach a zlomilo morálku Ukrajinců. Moskva tato obvinění odmítá.
Misi českých vojenských policistů na Ukrajině začátkem dubna schválila Sněmovna. Vyslovila se pro to, aby až 15 příslušníků vojenské policie podporovalo vyšetřování zločinů na Ukrajině v týmu ICC.
Ukrajinské námořní drony napadly v Černém moři další tanker patřící do ruské stínové flotily, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na anonymní zdroje v ukrajinské tajné službě SBU. Na sociálních sítích a na internetu se objevily údajné záběry z útoku bezposádkových plavidel Sea Baby na tanker Dashan, plující pod vlajkou Komorských ostrovů. Útok podle portálu tanker „vyřadil z provozu“.
Ukrajinské drony zaútočily v ukrajinské ekonomické zóně, kterou se loď snažila proplout maximální rychlostí. Mířila do přístavu Novorossijsk. Drony kriticky poškodily loď v hodnotě 30 milionů dolarů (asi 623 milionů Kč), která byla s to při jedné plavbě přepravit ropu za 60 milionů dolarů, napsal portál. Na tanker Dashan uvalily sankce Ukrajina, Evropská unie, Británie, Kanada, Austrálie a Švýcarsko, dodal.
Ukrajinští představitelé dnes jednali s Američany o poválečné rekonstrukce a rozvoje Ukrajiny, uvedl dnes na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rozhovor s americkým ministrem financí Scottem Bessentem, zetěm Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem a šéfem americké investiční společnosti BlackRock Larrym Finkem označil za produktivní.
„Probrali jsme klíčové věci pro rekonstrukci, různé mechanismy a vize. Existuje mnoho vývojových trendů, které se správným přístupem mohou na Ukrajině fungovat,“ napsal Zelenskyj. Jednání se zúčastnila také premiérka Julija Svyrydenková a další ukrajinští představitelé.
Západní vojenská pomoc bojující Ukrajině může letos klesnout na nejnižší úroveň od začátku ruské invaze v roce 2022, varoval dnes Kielský institut pro světové hospodářství (IfW). Evropské země dosud nejsou s to kompenzovat přerušení pomoci od Spojených států a rozdíly mezi evropskými dárci se prohlubují, upozornil institut, který sleduje západní pomoc Ukrajině od rozpoutání války.
Zatímco vojenská podpora od Evropy, USA a dalších dárců v letech 2022 až 2024 dosahovala v průměru zhruba 41,6 miliardy eur ročně (víc než bilion Kč), letos to dosud bylo 32,5 miliardy eur, uvedl institut. K dosažení předchozí úrovně by bylo zapotřebí dalších 9,1 miliardy eur, což by vyžadovalo více než zdvojnásobit sumy z posledních měsíců. „Evropa podle údajů dostupných do října nedokázala udržet dynamiku z první poloviny roku,“ upozornil profesor Christoph Trebesch.
