Putinovým propagandistům dochází „šťáva“: Opakující se výhrůžky už diváky unavují
Jestli je jedna věc, která Rusku v čele s Vladimirem Putinem při jejich agresivní válce na Ukrajině vychází, pak je to rozhodně šíření kremelské propagandy mezi ruské občany. Jedním z hlavních nástrojů této „mašiny“ je rozhodně státní televize a moderátoři jako Vladimir Solovjov, šéfredaktorka RT Margarita Simonjanová či Olga Skabejevová známá též jako Putinova „železná panna“. Poslední dobou ale nejsou schopni udržet si pozornost publika a zdá se, že Rusy už opakující se propaganda a výhrůžky tolik nebaví.
Expert na ruskou propagandu Maxim Aljukov podotkl, že na počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a poté po ohlášení částečné mobilizace v září 2022 šla ruským televizím čísla „nahoru“ a sledovanost byla obrovská, komentoval pro server Newsweek. Nicméně v létě 2022 čísla klesala, stejně jako v posledních měsících.
„Lidé jsou z opakující se propagandy dost unavení, stejně tak je nebaví kremelské zprávy, už to není populární,“ podotkl Aljukov. Díky válce – v kremelské rétorice speciální vojenské operaci – vzrostla sláva mnoha televizních moderátorů nejen doma, ale i v zahraničí, kde jsou tedy díky klipům z jejich pořadů plných jaderných pohrůžek spojencům Kyjeva spíše nechvalně známí.
Nejvíc skloňovaná jsou asi jména moderátorů stanice Rossija 1 Solovjova a Skabejevové, která uvádí show společně se svým manželem Jevgenijem Popovem. Za nimi jsou pak moderátoři stanic NTV a Pervyj kanál. A tak Rusové pravidelně poslouchají, jak by mělo Rusko zlikvidovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského – v jednom z posledních výstupů propagandisté volali po tom, aby mu byla setnuta hlava, jak by mělo Rusko zaútočit jadernými zbraněmi proti ukrajinským spojencům nebo jak by mělo Rusko správně bojovat proti satanistům.
Jenže nadšení lidí pro takové zprávy uvadá, stejně jako schopnost moderátorů udržet si jejich pozornost, například sledovanost Solovjovova pořadu spadla v polovině května z osmého na šestnácté místo, uvádí průzkum Mediascope. A minulý týden už byl pořad až na 36. příčce sledovanosti.
Instrukce z Kremlu
„Lidé nemůžou stále jen konzumovat agresivní propagandu. To zákonitě vede k jejich únavě,“ nechal se slyšet Aljukov. „Lidé pak docházejí k závěru, že pokud moderátoři a jejich hosté říkají tak hrozné věci, je to přesně to, co jim Kreml přikazuje. To není tak úplně pravda,“ navázal expert na propagandu s tím, že ano, ruští moderátoři dostávají jisté osnovy od Kremlu, „temniki“, jak se jim v Rusku od dob Borise Jelcina říká. Aljukov vysvětlil, že jde o instrukce pro masmédia, většinou témata, o kterých by se moderátoři se svými hosty měli bavit.
„Nejde o nic úplně specifického, protože dopředu nikdo nemůže plně předpovědět, co se v daném týdnu stane. A když se stane něco velkého, moderátoři musí improvizovat a reagovat. Třeba po útoku na Kerčský most, tam nemohli čekat na instrukce,“ Aljukov nastínil, jak to probíhá v ruských televizích.
„Lidé jako Solovjov a Skabejevová tak musí improvizovat, neberu je ani tak za moderátory, jako za interprety, kteří navíc mezi sebou zápasí o pozornost, a to nejen publika, ale rovněž Kremlu. Takoví lidé se snaží ukázat, jak mohou být režimu prospěšní,“ zanalyzoval. „Jsou jako prodejci aut, nebo prodejci čehokoliv se scénářem,“ řekla autorka knihy Ruská válka Jade McGlynnová, také tématem jejího díla je ruská propaganda.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
„Mají produkt, který musí prodat, v tomto případě to je válka na Ukrajině. K tomu mají nějaký základní scénář, ale je jasné, že ho nemusí dodržovat, tedy za předpokladu, že se úplně neobrátí proti obsahu sdělení,“ poznamenala McGlynnová. „To je zábavní průmysl, ačkoliv to může znít divně, propaganda je pak díky tomu lépe stravitelná,“ objasnila.
Podle autorky v Kremlu panuje diverzifikovaný přístup ke zprávám. „Zrovna v televizi zkouší různé postupy a sledují odezvu,“ dodala McGlynnová. Rusové ale nemají jako svůj zdroj informací, v tomto případě nejčastěji dezinformací, pouze televizi, mají rovněž tzv. válečné bloggery, mezi kterými na platformě Telegram hrají první housle například i šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin, nebo muž, který se podílel na dobytí Krymu a zřejmě i na sestřelení malajsijského letadla MH17 Igor Girkin. A od nich zaznívá kritika, ne kritika války nebo Putina, ale toho, jak ji velitelé vedou.
O tom, že Rusové už mají zpráv o válce v ruské televizi a na sociálních sítích dost, svědčí i průzkum agentury Levada provedený v březnu. Pouze 21 procent dospělé populace sleduje informace o válce. „A Kreml i pomocí svých moderátorů zkouší všechny možné narativy, a většina z nich buď selže, nebo jim veřejnost neporozumí. A na moderátorech je vidět, že jim docházejí nápady, stejně tak Kremlu,“ uzavřel Aljukov.
