Analytik Stulík: Rusko tahá za kratší konec, jeho požadavky jsou odtržené od reality
Ukrajinská protiofenzíva, nebo přesouvání ruských jaderných zbraní do Běloruska. O obojím představitelé těchto třech zemí hovoří, konkrétní obrysy ale nezbývá než si domýšlet. Moskva navíc předala Kyjevu své požadavky na mír a ten odpověděl obdobným způsobem. Jak blízká je budoucnost Ukrajiny v Evropské unii a jak významnou roli v této válce hrají spekulace o Lukašenkově podlomeném zdraví? Nejen o těchto tématech v úterním Epicentru hovořil analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, David Stulík.
Rusko dál stupňuje agresi vůči Ukrajině, podle bezpečnostního analytika Stulíka je odezva Evropy dostatečná: „Je poměrně razantní a je hlavně neměnná.“ Před třemi dny vydala Evropská unie další prohlášení, ve kterém odsoudila útoky dronů na ukrajinská města, a především ne město Kyjev. „Bylo tam jednoznačně řečeno, že ruské vedení za to ponese jednoho dne trestní zodpovědnost na úrovni mezinárodního práva. Takže z těchhle těch prohlášení je jasně vidět, že nejenom Evropa, ale vlastně celý západní demokratický svět už má velice jednoznačný pohled na věc,“ míní Stulík s tím, že diplomatická podpora Ukrajiny se pak samozřejmě přenáší i na podporu vojenskou nebo i finanční.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Rusko v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámilo sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Mezi těmi byla mimo jiné také podmínka, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické a Evropské unie.
„To jsou požadavky, které de facto Rusko mělo už na úplném samém začátku a pro Ukrajinu a pro Ukrajince jsou absolutně nepřijatelné a jsou nepřijatelné i pro mezinárodní společenství,“ komentuje Stulík. „Jedním z těch požadavků například je, že Ukrajina se vzdá území, které dnes okupuje ruská armáda, a to je porušení mezinárodního práva. My si nemůžeme dovolit vytvářet precedenty v mezinárodním právu. Ty ruské požadavky jsou úplně odtržené od reality a i situace na bojišti vlastně ukazuje, že Rusko je teď tím, kdo tahá za hodně kratší konec a bude tahat za hodně kratší konec,“ vysvětlil analytik Stulík, který podle svých slov pochybuje, že v Moskvě, v Kremlu jsou v současné době „schopni vnímat realitu“.
Jediny kdo je odtrzeny od reality je analytik Stulik.