Analytik Stulík: Rusko tahá za kratší konec, jeho požadavky jsou odtržené od reality
Ukrajinská protiofenzíva, nebo přesouvání ruských jaderných zbraní do Běloruska. O obojím představitelé těchto třech zemí hovoří, konkrétní obrysy ale nezbývá než si domýšlet. Moskva navíc předala Kyjevu své požadavky na mír a ten odpověděl obdobným způsobem. Jak blízká je budoucnost Ukrajiny v Evropské unii a jak významnou roli v této válce hrají spekulace o Lukašenkově podlomeném zdraví? Nejen o těchto tématech v úterním Epicentru hovořil analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, David Stulík.
Rusko dál stupňuje agresi vůči Ukrajině, podle bezpečnostního analytika Stulíka je odezva Evropy dostatečná: „Je poměrně razantní a je hlavně neměnná.“ Před třemi dny vydala Evropská unie další prohlášení, ve kterém odsoudila útoky dronů na ukrajinská města, a především ne město Kyjev. „Bylo tam jednoznačně řečeno, že ruské vedení za to ponese jednoho dne trestní zodpovědnost na úrovni mezinárodního práva. Takže z těchhle těch prohlášení je jasně vidět, že nejenom Evropa, ale vlastně celý západní demokratický svět už má velice jednoznačný pohled na věc,“ míní Stulík s tím, že diplomatická podpora Ukrajiny se pak samozřejmě přenáší i na podporu vojenskou nebo i finanční.
Při explozi v centru Luhansku zahynul někdejší starosta tohoto města Manolis Pilavov, uvedl dnes na telegramu Moskvou dosazený šéf okupační správy východoukrajinské Luhanské oblasti Leonid Pasečnik. Bývalého okupačního starostu zlikvidovala ukrajinská tajná služba SBU, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje v SBU.
Ukrajinska pravda označila Pilavova za jednoho z ideologů takzvané Luhanské lidové republiky (LNR), tedy jednoho ze dvou mezinárodně neuznaných útvarů, které v roce 2014 v reakci na svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče vyhlásili na východě Ukrajiny proruští separatisté za podpory Moskvy a jejích tajných služeb. Pilavov se osobně podílel na svržení ústavního pořádku, napsala Ukrajinska pravda.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných "prvotních příčin" konfliktu. Po skončení zhruba hodinového hovoru obou státníků to podle agentury Reuters novinářům řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov.
Putin nicméně Trumpovi také řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin právě telefonicky hovoří se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, oznámil dnes odpoledne podle agentury TASS mluvčí Kremlu s tím, že o výsledku rozhovoru obou státníků bude informovat po jeho skončení. Plánovaný telefonát dnes už předtím avizovali Putin i Trump, aniž uvedli, co bude jeho obsahem.
„Rozhovor probíhá,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ruské státní tiskové agentuře TASS.
Jde o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu, napsala agentura Reuters. Telefonát dává do souvislosti s dosud bezvýsledným Trumpovým úsilím dosáhnout příměří na Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na Írán.
Rusko v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámilo sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Mezi těmi byla mimo jiné také podmínka, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické a Evropské unie.
„To jsou požadavky, které de facto Rusko mělo už na úplném samém začátku a pro Ukrajinu a pro Ukrajince jsou absolutně nepřijatelné a jsou nepřijatelné i pro mezinárodní společenství,“ komentuje Stulík. „Jedním z těch požadavků například je, že Ukrajina se vzdá území, které dnes okupuje ruská armáda, a to je porušení mezinárodního práva. My si nemůžeme dovolit vytvářet precedenty v mezinárodním právu. Ty ruské požadavky jsou úplně odtržené od reality a i situace na bojišti vlastně ukazuje, že Rusko je teď tím, kdo tahá za hodně kratší konec a bude tahat za hodně kratší konec,“ vysvětlil analytik Stulík, který podle svých slov pochybuje, že v Moskvě, v Kremlu jsou v současné době „schopni vnímat realitu“.
Jediny kdo je odtrzeny od reality je analytik Stulik.