Analytik Stulík: Rusko tahá za kratší konec, jeho požadavky jsou odtržené od reality
Ukrajinská protiofenzíva, nebo přesouvání ruských jaderných zbraní do Běloruska. O obojím představitelé těchto třech zemí hovoří, konkrétní obrysy ale nezbývá než si domýšlet. Moskva navíc předala Kyjevu své požadavky na mír a ten odpověděl obdobným způsobem. Jak blízká je budoucnost Ukrajiny v Evropské unii a jak významnou roli v této válce hrají spekulace o Lukašenkově podlomeném zdraví? Nejen o těchto tématech v úterním Epicentru hovořil analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, David Stulík.
Rusko dál stupňuje agresi vůči Ukrajině, podle bezpečnostního analytika Stulíka je odezva Evropy dostatečná: „Je poměrně razantní a je hlavně neměnná.“ Před třemi dny vydala Evropská unie další prohlášení, ve kterém odsoudila útoky dronů na ukrajinská města, a především ne město Kyjev. „Bylo tam jednoznačně řečeno, že ruské vedení za to ponese jednoho dne trestní zodpovědnost na úrovni mezinárodního práva. Takže z těchhle těch prohlášení je jasně vidět, že nejenom Evropa, ale vlastně celý západní demokratický svět už má velice jednoznačný pohled na věc,“ míní Stulík s tím, že diplomatická podpora Ukrajiny se pak samozřejmě přenáší i na podporu vojenskou nebo i finanční.
Ozbrojené síly Ukrajiny dosáhly během neděle ve východní Doněcké oblasti územních zisků, informoval generální štáb. Dále uvedl, že ruské síly v oblasti mezi 4. a 16. srpnem utrpěly značné ztráty – odhadem 910 mrtvých, 335 zraněných a 37 zajatých vojáků.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je hluboce přesvědčen, že ruský prezident Vladimir Putin nechce mír. Řekl to dnes po jednání tzv. koalice ochotných. Pokud Evropa nyní ukáže před Ruskem slabost, později za to zaplatí vysokou cenu, varoval Macron podle tiskových agentur po dnešním jednání evropských představitelů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Macron řekl, že cílem dnešního jednání koalice se Zelenským bylo ukázat jednotu mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci před pondělní schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu.
Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se tzv. koalice ochotných, napsal premiér Petr Fiala (ODS) na síti X.
„Videokonference Koalice ochotných byla důležitá pro koordinaci před zítřejší schůzkou v Bílém domě. Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy,“ uvedl.
Rusko v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámilo sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Mezi těmi byla mimo jiné také podmínka, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické a Evropské unie.
„To jsou požadavky, které de facto Rusko mělo už na úplném samém začátku a pro Ukrajinu a pro Ukrajince jsou absolutně nepřijatelné a jsou nepřijatelné i pro mezinárodní společenství,“ komentuje Stulík. „Jedním z těch požadavků například je, že Ukrajina se vzdá území, které dnes okupuje ruská armáda, a to je porušení mezinárodního práva. My si nemůžeme dovolit vytvářet precedenty v mezinárodním právu. Ty ruské požadavky jsou úplně odtržené od reality a i situace na bojišti vlastně ukazuje, že Rusko je teď tím, kdo tahá za hodně kratší konec a bude tahat za hodně kratší konec,“ vysvětlil analytik Stulík, který podle svých slov pochybuje, že v Moskvě, v Kremlu jsou v současné době „schopni vnímat realitu“.
Jediny kdo je odtrzeny od reality je analytik Stulik.