Analytik Stulík: Rusko tahá za kratší konec, jeho požadavky jsou odtržené od reality
Ukrajinská protiofenzíva, nebo přesouvání ruských jaderných zbraní do Běloruska. O obojím představitelé těchto třech zemí hovoří, konkrétní obrysy ale nezbývá než si domýšlet. Moskva navíc předala Kyjevu své požadavky na mír a ten odpověděl obdobným způsobem. Jak blízká je budoucnost Ukrajiny v Evropské unii a jak významnou roli v této válce hrají spekulace o Lukašenkově podlomeném zdraví? Nejen o těchto tématech v úterním Epicentru hovořil analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, David Stulík.
Rusko dál stupňuje agresi vůči Ukrajině, podle bezpečnostního analytika Stulíka je odezva Evropy dostatečná: „Je poměrně razantní a je hlavně neměnná.“ Před třemi dny vydala Evropská unie další prohlášení, ve kterém odsoudila útoky dronů na ukrajinská města, a především ne město Kyjev. „Bylo tam jednoznačně řečeno, že ruské vedení za to ponese jednoho dne trestní zodpovědnost na úrovni mezinárodního práva. Takže z těchhle těch prohlášení je jasně vidět, že nejenom Evropa, ale vlastně celý západní demokratický svět už má velice jednoznačný pohled na věc,“ míní Stulík s tím, že diplomatická podpora Ukrajiny se pak samozřejmě přenáší i na podporu vojenskou nebo i finanční.
Velvyslankyně Spojených států v Moskvě Lynne Tracyová ukončila svou práci v Rusku a opouští zemi. Uvedly to dnes tiskové agentury s odvoláním na sdělení amerického velvyslanectví v Moskvě na sociální síti Telegram. Podrobnosti nejsou známy.
„Jsem hrdá na to, že jsem mohla zastupovat svou zemi v Moskvě v tak náročné době,“ uvedla velvyslankyně. „Inspirovala mě setkání s Rusy, kteří každý den pracují na lepší budoucnosti,“ dodala a své vyjádření zakončila verši ruského básníka Alexandra Puškina o lásce k vlasti, svobodě a cti.
Tracyová působila v Moskvě od ledna 2023. Dříve byla velvyslankyní v Arménii. Americká velvyslankyně letos v únoru patřila k lidem, kteří v Moskvě přišli vzdát hold památce ruského opozičního předáka Alexeje Navalného u jeho hrobu na výročí politikovy neobjasněné smrti ve vězení za polárním kruhem.
Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR zapálily sklady raketového paliva v Brjansku na západě Ruska a zničily radiolokátory a odpalovací zařízení raket ruského systému protivzdušné obrany S-400 na okupovaném Krymu, uvedla ukrajinská média s odvoláním na své zdroje v HUR i záběry, zveřejněné ukrajinskou rozvědkou.
Ruské úřady ve Volgogradské oblasti musely dočasně uzavřít most přes řeku Don u města Kalač kvůli odklízení trosek dronů po rozsáhlém ukrajinském náletu, uvedl gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Není jasné, zda tento pátý nejdelší most v Evropě byl poškozen, dodala agentury Reuters.
Všichni kromě Maďarska se na summitu EU shodli na tom, že silná a dobře vyzbrojená Ukrajina je jedinou cestou k udržitelnému míru, řekl po skončení čtvrteční vrcholné schůzky český premiér Petr Fiala. Závěry jednání týkající se Ukrajiny podpořilo stejně jako na minulém summitu 26 unijních prezidentů a premiérů, Viktor Orbán byl proti.
Rusko v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámilo sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Mezi těmi byla mimo jiné také podmínka, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické a Evropské unie.
„To jsou požadavky, které de facto Rusko mělo už na úplném samém začátku a pro Ukrajinu a pro Ukrajince jsou absolutně nepřijatelné a jsou nepřijatelné i pro mezinárodní společenství,“ komentuje Stulík. „Jedním z těch požadavků například je, že Ukrajina se vzdá území, které dnes okupuje ruská armáda, a to je porušení mezinárodního práva. My si nemůžeme dovolit vytvářet precedenty v mezinárodním právu. Ty ruské požadavky jsou úplně odtržené od reality a i situace na bojišti vlastně ukazuje, že Rusko je teď tím, kdo tahá za hodně kratší konec a bude tahat za hodně kratší konec,“ vysvětlil analytik Stulík, který podle svých slov pochybuje, že v Moskvě, v Kremlu jsou v současné době „schopni vnímat realitu“.
Jediny kdo je odtrzeny od reality je analytik Stulik.