Lukašenko po zprávách o vážné nemoci vzkázal: Jen tak neumřu! Budete se mnou ještě dlouho trpět
V posledních týdnech se věnovala velká pozornost zdravotnímu stavu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka tomu, co by se stalo, kdyby náhle zemřel, i tomu, jak by to ovlivnilo brutální válku, kterou na Ukrajině vede jeho nejbližší spojenec ruský prezident Vladimir Putin. Zdá se však, že Lukašenko má tuhý kořínek a už je zase zpátky v pomyslném sedle a moc drží pevně v rukou. Tento týden jednal s vládou o problémech běloruského zdravotnictví, kde měl prohlásit, že „jen tak neumře“ a že s ním „budou trpět ještě dlouho“.
Zprávu o Lukašenkově přítomnosti na jednání přinesla státní agentura Belta společně s výňatky jeho řeči. „Ve všech směrech jsem rozdal pokyny,“ ujistil Lukašenko vládní představitele, se kterými probíral tristní stav běloruského zdravotnictví a způsoby, jak jej zlepšit. Diktátor se dožaduje toho, aby veškeré problémy byly v resortu odstraněny do 1. ledna 2024.
A v rámci diskuze o zdravotnictví se dotkl i vlastního zdraví, to se do větší pozornosti tisku dostalo už 9. května, kdy se Lukašenko účastnil oslav ke Dni vítězství v Moskvě – vypadal zesláble, měl obvaz na ruce, neúčastnil se oběda s Putinem, nepronesl žádný projev a místo procházky se na ceremonii k hrobu neznámého vojína nechal dovézt autem. Po návratu domů se stáhl z veřejného života a objevily se zprávy o hospitalizaci. Spekulovalo se o vážné nemoci, či dokonce úmrtí, zvláště poté, co se neúčastnil Dne vlajky.
Režim se k tomu plně nevyjádřil, pouze zveřejnil nové snímky a videa diktátora. Na nich Lukašenko vypadal ještě hůře než v Moskvě, ruku měl znovu obvázanou, hlas měl ochraptělý a sotva chodil. Teď to však vypadá, že Lukašenko se otřepal. Jeho slova o pokynech mohou ale rovněž odkazovat k tomu, že na svůj případný skon je připravený a podnikl kroky k tomu, aby se do Běloruska demokracie jen tak nevrátila.
„Koukejte se připojit a pracovat na tom. Nikoho šetřit nebudu, chlapi. A kdo si myslí, že umřu, ať se zase rychle uklidní. To jsou jen debaty a spekulace na telegramových kanálech. Cože jsem to podle nic měl? Adenovirus?“ komentoval podle něj „plané“ zvěsti na sociálních sítích. „Tak adenoviry se léčí tři dny, a protože jsem na léčbu neměl čas – musel jsem třeba do Moskvy, všechno se to nashromáždilo. Ale kvůli tomu jen tak neumřu,“ řekl ke své diagnóze. „Budete se mnou ještě hodně dlouho trpět,“ dodal diktátor.
Adenoviry se vyskytují po celém světě, napadají jak člověka, tak zvířata. Většinou způsobují respirační onemocnění nebo záněty, útočí však také na trávicí trakt. Je to vůbec poprvé, kdy se Lukašenko vyjádřil k tomu, co mu mohlo být.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
