Exšéf britské rozvědky o Putinovi: Ohrozit ho může pouze revoluce v Rusku
Ruský prezident Vladimir Putin svou agresivní válkou na Ukrajině ztratil mnoho spojenců, Rusko i on jsou poměrně izolovaní, nicméně jeho pozice doma zůstává nesmírně silná, téměř neochvějná. Zvláště když veškeré své kritiky umlčuje a posílá do vězení. Mnozí se domnívají, že pokud zůstane Putin v čele Ruska, válka jen tak neskončí. A bývalý šéf britské rozvědky MI6 Richard Dearlove se nechal slyšet, že Putinův režim může ukončit jen revoluce, uvedl list Daily Mail.
Dearlove vedl rozvědku v letech 1999 až 2004, k MI6 se přidal v 60. letech, studenou válku tak sledoval z přední linie, Putina pak už jako „civilista“. I tak neunikla jeho pozornost „čirá krutost Putinova režimu“. „Právě tato krutost mě vede k myšlence, že ruská politická DNA je tak zkorumpovaná, že pouze revoluce by jim vrátila nějakou rovnováhu,“ nechal se slyšet Dearlove.
Zavzpomínal i na dobu studené války a na chyby, které podle něj Británie udělala. „Se zánikem hrozby jsme ztratili sebedůvěru. Tehdy jsme byli tak sebevědomí bez jakéhokoli náznaku lhostejnosti. Považovali jsme za samozřejmý základní morální rozdíl mezi hodnotami, které jsme vyznávali my, a totalitní povahou sovětského Ruska a maoistické Číny,“ komentoval exšéf MI6.
„V porovnání s dneškem to vypadá, že jsme přišli o ten správný směr. Jde o to, že jsme přišli o hlavní hrozbu, která byla během studené války konstantní, ztratili jsme motivaci, soudržnost i sebedůvěru,“ domnívá se. „Menšinovým názorům rozšířeným pomocí sociálních sítí jsme umožnili nepřiměřený politický a společenský prostor, takže hlavní politická a společenská debata je vážně deformována a narušována okrajovými hnutími,“ řekl k současné době Dearlove během svého výstupu na konferenci ve Westminsteru.
Rok 2023 bude pro Putina osudný
A samozřejmě upozorňoval na nebezpečí dezinformací, kterou jsou asociovány s komunistickými režimy či s režimy, jaký dnes vidíme v Rusku. Zdůraznil rovněž to, že ho znepokojuje, že se takovými dezinformacemi často nechají zmámit i „členové našich elit“. „Dělají pak práci našich nepřátel za ně,“ poznamenal Dearlove. Už loni v květnu v jednom z podcastů Dearlove uvedl, že se domnívá, že letošní rok bude pro Putina osudným.
„Myslím si, že v roce 2023 už v čele Ruska nebude, skončí pravděpodobně v nějakém sanatoriu, z něhož rozhodně neodejde jako ruský lídr,“ prohlásil loni. „Neříkám, že se ze sanatoria nikdy nedostane, to ne, to on se odsud dostane, ale rozhodně ne jako prezident. To je způsob, jak se ho zbavit bez převratu,“ řekl tehdy Dearlove.
Český a ukrajinský prezidentský orchestr zahrály dnes na kyjevském hlavním nádraží hymny obou zemí i Ódu na radost. Na místě byla také vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace Československa v roce 1968, uvedl Deník N.
Podle deníku poslal své muzikanty do Kyjeva český prezident Petr Pavel, aby s Národním prezidentským orchestrem Ukrajiny zahráli Ódu na radost, tedy hymnu Evropské unie, jakož i českou, slovenskou a ukrajinskou hymnu a oslavili výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim. Vlajku se stopami krve obětí sovětské invaze do Československa z 21. srpna 1968 přivezl do ukrajinské metropole Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
OBRAZEM: Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkovské oblasti na Ukrajině v sobotu 15. listopadu 2025.
Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska dnes obnovil nakládání ropy po dvoudenní odstávce, kterou způsobil ukrajinský útok. Vyplývá to podle agentury Reuters z informací od zdrojů z odvětví a z dat finanční společnosti LSEG.
Export ropy z Novorossijsku se zastavil v pátek, kdy přístav a přilehlý ropný terminál zasáhly ukrajinské rakety a drony. Přerušení dodávek z Novorossijsku vedlo k více než dvouprocentnímu nárůstu cen ropy na světových trzích. Export z přístavu dosahuje 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá dvěma procentům světové nabídky, napsala agentura Reuters.
