Z ukrajinských deníků: Ve vesnicích v přední linii je těžké opustit zvířata. Zachraňují i krávy
Na Ukrajině je domácí chov rozšířen. Obyvatelé svoje krávy milují, jen těžko najít v této zemi rodinu, která by své krávě nedala jméno. Nicméně i zvířata jsou ohrožena ostřelováním. Jednu takovou krávu se podařilo zdravotníkům zachránit. Jiné krávy měly horší osud – jejich majitelka je musela nechat napospas, napsal americký zpravodaj The New York Times.
Bombardování začalo v noci. Rakety pršely. Na jedné ulici vybuchl každý dům, cihly a sutiny se rozletěly do všech stran.
Za rozbřesku se zdravotníci odvážili vylézt ze sklepa a hledat oběti. Místo toho zahlédli čtyři starší vesničany, bez patrného zranění, jak nesou krávu zraněnou šrapnelem. Zdravotníci se rozhodli zvíře ošetřit.
„Jsme zvyklí na lidské dávky, a nevěděli jsme, kolik léku od bolesti aplikovat, ale přibližně jsme to odvodili,“ řekl Volodymyr, bojový zdravotník z Ozbrojených sil Ukrajiny. „Poté jsme všechen šrapnel, který jsme našli, vyjmuli a rány ošetřili.“
„Vzpomenu si na svoje krávy a brečím“
Domácí chov je na Ukrajině rozšířen. Z vesnic ve předních liniích většina obyvatel uprchla kvůli válce, ale ti, co zůstali, tak často učinili právě kvůli tomu, že nechtěli opustit své milované krávy, zvířata tak ceněná, že jsou často považována za členy rodiny.
Krávy jsou součástí náboženských oslav. Jejich mléko představuje příjem. Návštěvníci by měli problém najít nějakou krávu v ukrajinské vesnici, které by rodina nedala jméno. Zvíře také představuje zvláštní symboliku v zemi, která si prožila hladomor způsobený Josifem Stalinem před 90ti lety.
Odloučení může být srdcervoucí. 53letá Tatjana uprchla z vesnice blízko Bachmutu minulý rok v květnu, zanechala za sebou tři krávy. „Je to skoro rok. Někdy si říkám, že už jsem to nechala být, ale pak si vzpomenu na svoje krávy a brečím,“ svěřila se novinářům.
„Běhala jsem okolo sousedů a prosila je, aby si vzali mé krávy, ale nikdo je nechtěl,“ řekla. „Běžela jsem k řezníkům, aby jim prořízli hrdlo, ale odmítli.“
„Nechala jsem je přivázané,“ dodala. „Věděla jsem, že je nemůžu nechat jít, protože by zničily zahrady jiných lidí.“ Její vesnice je stále okupována Rusy a Tatjana nemá tušení, co se zvířatům stalo.
Burjonka přežila
Zraněnou krávu ze začátku článku zdravotníci pojmenovali Burjonka. Burjonka měla otřes mozku a několik zranění způsobených šrapnelem. Po dva dny mohla sotva stát na nohách. Zdravotníci ji léčili antibiotiky a třetí den se konečně postavila.
Ona a další čtyři krávy přišly o stodolu a byly odvedeny na nádvoří opuštěného domu, kde se medici starají o zraněné vojáky. Nyní jsou v jejich péči i krávy. To umožnilo několika rodinám se evakuovat, protože věděly, že jsou jejich zvířata v dobrých rukou.
Burjonka je pořád velmi slabá, ale už dává mléko. Její vlastník utekl do blízké vesnice, ale pořád se vrací, aby ji a další čtyři krávy podojil, jejich mléko pak dává vojákům a dalším obyvatelům, něco si nechává.
71letá Zina, jedna ze sousedů, kteří pomohli se záchranou krávy, přišla o stodolu. Má tři slepice a jednoho kohouta, kteří s ní teď žijí v její kuchyni.
„Díky nim mám s kým promluvit,“ řekla. „Nechci je zabít. Když slyším ráno kokrhat kohouta, znamená to, že žiju.“
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc. Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády. Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí. „V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika nebo spálené lesy a zničené budovy.
