Putinova nová hrozba Západu: Taktické jaderné zbraně rozmístí v Bělorusku
Ruský prezident uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál, a konečné rozhodnutí prý padlo po britském oznámení o dodávce protitankových nábojů Ukrajině. Putin podle ruských agentur poznamenal, že typ munice s ochuzeným uranem, který Západ hodlá předat Kyjevu, není zbraní hromadného ničení, ale "tak či onak" vytváří radioaktivní prach, a proto může být velmi nebezpečný.
Ukrajina se už déle než rok brání ruské ozbrojené agresi a západní státy ji podporují též dodávkami vojenské techniky i munice. Více či méně otevřené hrozby jaderným arzenálem přitom z Moskvy zaznívají opakovaně. Například loni v září Putin současně s oznámením o částečné mobilizaci pohrozil použitím jaderného arzenálu.
Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Analytik Nikolaj Sokol z vídeňského Centra pro odzbrojení a nešíření jaderných zbraní (VCDNP) agentuře AP řekl, že rozhodnutí o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je pro Rusko významná změna postoje. "Rusko bylo vždy velice hrdé na to, že nemá žádné jaderné zbraně mimo své území. To teď mění a je to velká změna," řekl.
„Není na tom nic neobvyklého. Spojené státy to dělají po desetiletí. Už před dlouhou dobou umístily své jaderné taktické zbraně na území spojeneckých zemí, států NATO, do šesti zemí v Evropě. Pokud mě paměť neklame, jde o Německo, Turecko, Nizozemsko, Belgii, Itálii a Řecko,“ řekl Putin.
Podle agentury RIA Novosti prezident v rozhovoru pro televizi Rossija 24 upřesnil, že k 1. červenci bude v Bělorusku dokončena stavba skladovacího objektu pro jaderné zbraně a pod kontrolou je bude mít Rusko, nikoli běloruská strana. Putin také řekl, že Rusko pomohlo Minsku modernizovat deset letadel, která jsou schopná nést jaderné zbraně a připomněl, že už dříve Bělorusko získalo komplex střel Iskander, které také mohou nést jaderné hlavice.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Ruský prezident uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál, a konečné rozhodnutí prý padlo po britském oznámení o dodávce protitankových nábojů Ukrajině. Putin podle ruských agentur poznamenal, že typ munice s ochuzeným uranem, který Západ hodlá předat Kyjevu, není zbraní hromadného ničení, ale „tak či onak“ vytváří radioaktivní prach, a proto může být velmi nebezpečný.
Ukrajina se už déle než rok brání ruské ozbrojené agresi a západní státy ji podporují též dodávkami vojenské techniky i munice. Více či méně otevřené hrozby jaderným arzenálem přitom z Moskvy zaznívají opakovaně. Například loni v září Putin současně s oznámením o částečné mobilizaci pohrozil použitím jaderného arzenálu.
Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Analytik Nikolaj Sokol z vídeňského Centra pro odzbrojení a nešíření jaderných zbraní (VCDNP) agentuře AP řekl, že rozhodnutí o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je pro Rusko významná změna postoje. „Rusko bylo vždy velice hrdé na to, že nemá žádné jaderné zbraně mimo své území. To teď mění a je to velká změna,“ řekl.
