Rus promluvil o 300 mrtvých u Avdijivky: „Jste jen kus masa,“ řekl mu velitel
Ruský voják v anonymitě promluvil o tom, že jeho prapor čítající 300 mužů celý padl, když se chystal obsadit ukrajinské město Avdijivka. Okupant popsal nedostatečnou podporu a posléze drsné ponížení od svého velitele. Mrtvé Rusy označil za kus masa.
„Vlastně ani netuším, jak jsem to přežil,“ přiznal Rus v rozhovoru. „Ze skupiny jsem jako jediný zůstal naživu,“ popsal. Své svědectví podal po telefonu jednomu ze svých kamarádů. „Nikdy jsem v hlase neslyšel takovou hrůzu,“ uvedl jeho kolega Ivan.
Jak popisoval podle deníku Daily Star, dobít Avdijivku byl prapor vyslán bez jakékoli širší podpory. „Nikdo nás nekryl. Neměli jsme žádnou lékařskou pomoc. Mnoho z našich vojáků zemřelo jen kvůli nedostatečné lékařské péči,“ vzpomínal na šílené momenty ruský voják.
Bojové pole zůstalo poseté mrtvými těly. „Nějak pomoct si dokázali jen lehce poranění,“ vysvětlil okupant. A co víc, nejvíce ho šokovala slova velitele poté, co se z bojového pole vrátil a vznesl námitky. „Jste pro nás jen maso, nic víc,“ měl mu opáčit jeho nadřízený.
Dále se dověděl, že nedostane slíbené peněžní bonusy. „Přišli jsme bránit svou vlast, ale místo toho jen zbytečně umíráme v cizí zemi,“ zoufal si voják podle britského deníku.
Úřady vyzvaly k evakuaci
Ukrajinské úřady v pondělí vyzvaly obyvatele města Avdijivka, aby se evakuovali. Město tvoří jeden z opěrných bodů ukrajinské obrany v Doněcké oblasti, v důsledku postupu ruských vojsk mu podobně jako u Bachmutu hrozí obklíčení.
„Místní úřady znovu doporučují místním obyvatelům, aby neriskovali své životy a životy svých příbuzných, a evakuovali se do bezpečnějších oblastí Ukrajiny,“ uvádí se v prohlášení ukrajinského ministerstva pro reintegraci okupovaných území.
Avdijivka leží asi 20 kilometrů severně od Doněcku a poblíž frontové linie se nachází od roku 2014, kdy na východě Ukrajiny vypukl ozbrojený konflikt mezi Moskvou podporovanými separatisty a ukrajinskou armádou. V posledních třech týdnech zaznamenaly ruské síly územní zisky severně a jižně od Avdijivky a městu s předválečnou populací zhruba 35.000 lidí hrozí obklíčení.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
