Rusko pozastavuje dohodu o počtu jaderných zbraní z Prahy, šokoval Putin. U Lavrova jeho slova mírní

Dohodu Nový START podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou popsány v této dohodě.

„Jsem dnes nucen oznámit, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast,“ citovala Putina agentura TASS. Rusko svoji účast obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude dohoda brát v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“, uvedl ruský prezident.

Ministerstvo zahraničí později uvedlo, že Rusko bude i nadále dodržovat limity na počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Důvodem je podle něj zachování stability.

Ministerstvo zahraničí v dlouhém prohlášení zejména kritizuje Spojené státy, které podle něj svým chováním smlouvu vážně porušily. Washington se podle ruské diplomacie mimo jiné pokoušel „prověřit“ bezpečnost řady ruských objektů spadajících pod Nový START. Zjištěné zpravodajské informace pak sdílí s Ukrajinou, na kterou Rusko bezmála před rokem zaútočilo.

„Rusko nicméně v zájmu zachování dostatečné předvídatelnosti a stability v oblasti jaderných zbraní hodlá zachovat odpovědný přístup a i nadále bude dodržovat smlouvou stanovená početní omezení strategických útočných zbraní,“ píše ministerstvo. Moskva zároveň bude pokračovat ve výměně informací o zkušebních odpalech balistických raket na základě dřívějších dohod se Spojenými státy.

„Vystupuji v těžké době,“ načal Putin svou řeč. „Dnešní projev pronáším ve velmi složitém kontextu.“ Ve snaze bránit svou „zvláštní vojenskou operaci“ na Ukrajině ruský prezident dále říká, že vojáci pracují na „zajištění bezpečnosti“ v „historických zemích“ Ruska. V jeho rétorice nechybí spojení „speciální vojenská operace“, nicméně v projevu poprvé zmínil i to, že se jedná o válku.

Putin tvrdí, že Ukrajinci čekali, až jim Rusové „přijdou na pomoc“, a jeho síly udělaly „vše možné“, aby „tento problém vyřešily mírovou cestou“. Putin v počátku řeči přišel s vysvětlením, proč Rusko zahájilo to, co nazývá „zvláštní vojenskou operací“, a obvinil Západ a NATO z toho, že veřejně mluvily o dodávkách jaderných zbraní Ukrajině před ruskou invazí. Obvinil Západ, že „hraje špinavou hru“ s lidmi i s Ukrajinou. Odkázal na Jugoslávii, Irák a Sýrii a „století kolonialismu a diktatury“.

Stejně jako i v dřívějších projevech zopakoval, že jednou z motivací Moskvy bylo ochránit rusky hovořící obyvatele ukrajinského Donbasu, kteří podle něj čelili od roku 2014 útlaku. V tomto roce zde proruští separatisté vyhlásili dva státní útvary, které Rusko loni krátce před vpádem na Ukrajinu uznalo.

Řekl, že Západ oklamal své vlastní lidi „totálními bezzásadovými lžemi“ o tom, co se děje v Donbasu. Ruský prezident řekl, že jsou otevřeni dialogu se Západem a jsou otevřeni rovnému systému bezpečnosti, ale „v reakci na to jsme dostávali nečestné odpovědi“ a konkrétní akce k rozšíření NATO a rozmístění nových protiraketových systémů v Evropě. Říká, že „celá planeta je poseta“ americkými základnami.

Putin obvinil Západ a Ukrajinu z rozpoutání války: „Začali válku a my jsme nuceni užít sílu, abychom ji ukončili,“ prohlásil. „Nepochybovali jsme,“ říká Putin, „že v únoru 2022 bylo vše připraveno na represivní akci Kyjeva na Donbasu,“ hlásal ruský prezident. „Chtěl bych zopakovat, to oni začali válku a my jsme použili sílu, abychom ji zastavili,“ říká Putin. Tvrdí, že cílem Západu je neomezená moc a že Sevastapol je zjevně dalším cílem po Donbasu. Putin napadl Západ kvůli „nekonečnému toku obvinění proti Rusku“ na nedávné mnichovské bezpečnostní konferenci.

Putin: Ukrajinci jsou v zajetí Západu

Jak bývá jeho zvykem, Putin si neodpustil lekci z historie, mluvil o 30. letech minulého století, kdy podle něj Západ otevřel dveře nacistickému Německu. V jeho historickém výčtu zaznělo i Československo. Prohlásil, že Západ podporoval „protistátní převrat“ na Ukrajině v roce 2014. Říká, že jedna z jednotek ukrajinské armády je pojmenována po německé nacistické jednotce a že „ti, kteří jsou u moci, se rozhodli před tím zavřít oči“.

Západ použije kohokoli – teroristy, nacisty, a klidně i samotného ďábla, aby bojoval s Ruskem, nechal se slyšet Putin. Ukrajinci jsou podle něj drženi v zajetí svých „západních pánů“, kteří okupují jejich zemi v ekonomickém, politické i vojenském slova smyslu.

Biden na Ukrajině: První cesta do válečné zóny i jasný vzkaz Rusku v předvečer výročí války

Putin přišel rovněž s prohlášením, že „Západ vypustil džina z láhve“ během posledních 10 let před válkou tím, že rozpoutával další konflikty. Navázal tím, že Západ vytváří obraz Ruska jako nepřítele, aby odvedl pozornost od korupce ve vlastních zemích a socioekonomických problémů. „Západ potrestal sám sebe se sankcemi uvalenými na Rusko,“ hlásá rovněž Putin.

Prezident neopomněl poděkovat těm z ruských ozbrojených sil, kteří bojovali na Ukrajině. Uvedl, že je do konfliktu zapojeno příliš mnoho lidí a jednotek, než aby je všechny vyjmenoval, a nechtěl by riskovat, že někoho vynechá. Chválil matky, manželky, lékaře, zdravotní sestry, železničáře, inženýry, zemědělci za jejich roli při pomoci válečnému úsilí. Rusko nelze na bojišti porazit, prohlásil v projevu Putin, který zároveň slíbil větší sociální podporu válečným veteránům a rodinám padlých.

Putin se obrátil také k občanům „anektovaného“ ukrajinského území: „Chtěl bych vyjádřit zvláštní poděkování občanům Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti. Sami jste si určili svou budoucnost. Rozhodli jste se navzdory hrozbám teroru ze strany nacistů. Vedle vás probíhaly vojenské akce a vy jste se rozhodli přidat se k Rusku. Být se svou vlastí,“ řekl ruský prezident. Ruskem provedená referenda Ukrajina ani Západ nepřijímá.

Významní hosté a selfie

Nejdůležitější Putinovy výroky se objevují v reálném čase na digitálních obrazovkách umístěných na hlavních ulicích ruských měst s více než milionem obyvatel, uvedla agentura TASS. Ulice v centru Moskvy poblíž historického obchodního centra Gostinnyj dvor, které si Putin zvolil za místo projevu, jsou od rána zavřené.

Hosté v sálu, mezi nimiž jsou i účastníci bojů na Ukrajině, se museli před dnešním projevem izolovat a podrobit se testu na koronavirus. U vchodu do budovy se jim také měřila teplota, popsal zpravodajský portál Meduza.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

14:16

Dnes

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je na Ukrajině, sešel se se Zelenským. Ten řekl, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice.

13:48

Dnes

Starostu Vlachovic, pod které spadají Vrbětice, Zdeňka Hověžáka (STAN) odložení případu výbuchu muničního skladu nepřekvapilo. „S ohledem na to, co probíhá na Východě, se dalo očekávat, že se případ odloží, protože to, aby v dnešní době Rusko nějak podalo ruku k součinnosti, aby se vyšetřování prokázalo, se nedalo předpokládat,“ řekl ČTK Hověžák. Případ nebere jako ukončený, protože viníci nebyli potrestáni.

13:11

Dnes

„Rusko u nás spáchalo teroristický útok, při kterém zemřeli dva nevinní lidé. Proto tolik dbáme na bezpečnost naší země a budeme v tom pokračovat,“ komentovala závěry policie o výbuchu ve Vrběticích předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Připomenula současně postoje exprezidenta Miloše Zemana k vyšetřování kauzy. Výroky bývalého prezidenta o „více vyšetřovacích verzích“ byly od začátku jen vodou na mlýn kremelské propagandě, uvedla.

Zobrazit celý online

Mezi posluchači byla kremelská elita, v první řadě zasedli expremiér Dmitrij Medveděv, patriarcha Kirill, současný premiér Michail Mišustin a v druhé řadě ministr zahraničí Sergej Lavrov či ministr obrany Sergej Šojgu. Ve vzdálenějších řadách seděli ruští poslanci, kteří si před startem s úsměvem na tváři fotili selfie.

Naopak patrně chyběli další prominenti: moskevský starosta Sergej Sobjanin, velitel sjednoceného uskupení vojsk válčících na Ukrajině Valerij Gerasimov i jeho zástupce Sergej Surovikin a také dva jejich věhlasní kritici angažovaní v invazi - zakladatel Wagnerovy žoldnéřské skupiny oligarcha Jevgenij Prigožin (jehož rostoucí vliv podle některých hlasů dráždí Putina) a vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov.

Ztratil kontakt s realitou

„Putin ztratil kontakt s realitou,“ hodnotí projev ruského prezidenta poradce Zelenského Mychajo Podoljak. „Žije v realitě, kde není možný dialog na téma mezinárodního práva a spravedlnosti. Jeho pozice je beznadějná, ruské elity budou podrážděné a začnou pochybovat o jeho schopnostech,“ domnívá se.

„A Putin znovu spustil svou obvyklou sadu stížností. Ta největší: Západ a Ukrajina byly připraveny na válku s Ruskem. Jako by žádné ruské ultimátum neexistovalo. Jako by Macron, Scholz a spol. nestrávili rok 2021 cestováním do Moskvy a prosili Rusko, aby to nedělalo. Jaký je to lhář,“ komentoval na twitteru Putinův výstup ukrajinský velvyslanec v Rakousku Oleksandr Ščerba.

Problémy vysílání

Ruská státní média, která vysílají Putinův projev, se potýkala s výpadky. Ruská agentura RIA Novosti uvedla, že je zapříčinily kybernetické útoky typu DDoS. 

Podle ruských zákonů musí prezident země přednést poselství federálnímu shromáždění každoročně. Naposled ale Putin vystoupil s tímto projevem v dubnu v roce 2021. V loňském roce byl projev odložen.