Putinovy obavy rostou? Pro své cesty používá pravidelně nenápadný obrněný vlak
Ruský prezident Vladimir Putin zhruba od začátku války na Ukrajině pro své cesty pravidelně využívá obrněný vlak. S odvoláním na nejmenovaného Putinova známého o tom napsal ruský investigativní portál Dosje založený kritikem Kremlu Michailem Chodorkovským. Tento způsob dopravy Putinovi do velké míry umožňuje cesty tajit, uvádí portál. Zatímco sledování letů prezidentské letky umožňují různé nástroje, v případě vlaků osobní dopravy takové možnosti nejsou.
Vlak, kterým cestuje Putin, se přitom od běžných souprav ruských drah na první pohled příliš neliší. Stejně jako jiné vlaky je šedivý s červeným pruhem. Vagony používané Putinem jsou ale obrněné. Vlak má údajně na kolejích prioritu a přizpůsobují se mu jízdní řády.
Součástí soupravy je podle webu Putinův vůz s ložnicí a pracovnou, vůz pro doprovod a vagon pro utajovanou komunikaci. Hodnota vlaku podle investigativního portálu převyšuje miliardu rublů (300 milionů korun).
„Vlak může vyjet spontánně, bez ohlášení. Po začátku války, na přelomu února a března, začal (Putin) velmi často používat vlak, hlavně při cestách do své rezidence ve Valdaji (asi 400 kilometrů severozápadně od Moskvy),“ sdělil portálu jeho nejmenovaný zdroj.
Obrněným vlakem z bezpečnostních důvodů cestuje také lídr Severní Koreje Kim Čong-un. Stejný způsob dopravy zvolil už jeho otec Kim Čong-il.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
