Ukrajinský atlet (†22) padl v bojích u Bachmutu: Měl nakročeno na olympiádu
Mladý ukrajinský sportovec Volodymyr Androščuk narukoval na frontu, a vyměnil tak sportovní úbor za uniformu. Bohužel padl v boji poblíž Bachmutu. Nebýt války, měl by nakročeno k účasti na olympijských hrách. Jeho osud navždy zpřetrhal šrapnel. Lékaři už nadějnému talentu nedokázali pomoci.
Zatímco smuteční hosté při pohřbu v městečku Letyčyne v Chmelnycké oblasti pokládali kytice k Androščukovým nohám nebo ho líbali na čelo, jeho kamarád Korbenko podle agentury Reuters popsal Volodymyrův osud. „Měl žít dlouhý a šťastný život,“ zoufal si. „Měl všechny atributy pro to, aby byl úspěšný,“ uvedl Korbenko.
Androščukova smrt opět rozvířila diskuzi ohledně účasti ruských a běloruských sportovců na Olympijských hrách v roce 2024 v Paříži. „Nevím, jak někdo může nechat soutěžit atlety z Ruska a Běloruska," řekl ukrajinský oštěpař na pohřbu. „Není tam pro ně místo,“ uvedl v slzách.
Padlý Ukrajinec měl nakročeno k velkým úspěchům. Předloni na juniorském Mistrovství Evropy v desetiboji skončil šestý. Cestu na soutěž do Paříže tak měl takřka otevřenou. „Nic z toho se bohužel nestane,“ zoufala si jeho spolužačka Maria. „Jak může být teroristický stát vraždící nevinné lidi vůbec někam pozván?“ kroutila hlavou.
Pokud by se přes veškeré úsilí Ukrajiny nepodařilo vyloučit Rusko a Bělorusko ze sportovního světa, pak by podle ukrajinského ministra sportu Vadyma Hutcajta mohl přijít v úvahu bojkot olympiády. Na tyto hrozby zase ostře reagoval již dříve šéf MOV Thomas Bach. „Je extrémně nešťastné eskalovat diskuse hrozbou bojkotu v těchto počátečních fázích,“ řekl.
Český olympijský výbor (ČOV) se již ve čtvrtek vyjádřil, že nezvažuje bojkot her příští rok v Paříži, i kdyby na nich startovali sportovci z Ruska a Běloruska. Tento postoj zopakoval i po stanovisku ministerstva zahraničí, které úvahy MOV označilo za překvapivé.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády.
Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.
„V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika nebo spálené lesy a zničené budovy.
