Ukrajinský atlet (†22) padl v bojích u Bachmutu: Měl nakročeno na olympiádu
Mladý ukrajinský sportovec Volodymyr Androščuk narukoval na frontu, a vyměnil tak sportovní úbor za uniformu. Bohužel padl v boji poblíž Bachmutu. Nebýt války, měl by nakročeno k účasti na olympijských hrách. Jeho osud navždy zpřetrhal šrapnel. Lékaři už nadějnému talentu nedokázali pomoci.
Zatímco smuteční hosté při pohřbu v městečku Letyčyne v Chmelnycké oblasti pokládali kytice k Androščukovým nohám nebo ho líbali na čelo, jeho kamarád Korbenko podle agentury Reuters popsal Volodymyrův osud. „Měl žít dlouhý a šťastný život,“ zoufal si. „Měl všechny atributy pro to, aby byl úspěšný,“ uvedl Korbenko.
Androščukova smrt opět rozvířila diskuzi ohledně účasti ruských a běloruských sportovců na Olympijských hrách v roce 2024 v Paříži. „Nevím, jak někdo může nechat soutěžit atlety z Ruska a Běloruska," řekl ukrajinský oštěpař na pohřbu. „Není tam pro ně místo,“ uvedl v slzách.
Padlý Ukrajinec měl nakročeno k velkým úspěchům. Předloni na juniorském Mistrovství Evropy v desetiboji skončil šestý. Cestu na soutěž do Paříže tak měl takřka otevřenou. „Nic z toho se bohužel nestane,“ zoufala si jeho spolužačka Maria. „Jak může být teroristický stát vraždící nevinné lidi vůbec někam pozván?“ kroutila hlavou.
Pokud by se přes veškeré úsilí Ukrajiny nepodařilo vyloučit Rusko a Bělorusko ze sportovního světa, pak by podle ukrajinského ministra sportu Vadyma Hutcajta mohl přijít v úvahu bojkot olympiády. Na tyto hrozby zase ostře reagoval již dříve šéf MOV Thomas Bach. „Je extrémně nešťastné eskalovat diskuse hrozbou bojkotu v těchto počátečních fázích,“ řekl.
Český olympijský výbor (ČOV) se již ve čtvrtek vyjádřil, že nezvažuje bojkot her příští rok v Paříži, i kdyby na nich startovali sportovci z Ruska a Běloruska. Tento postoj zopakoval i po stanovisku ministerstva zahraničí, které úvahy MOV označilo za překvapivé.
Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem. Jakkoli Moskva a Kyjev hovoří o možném míru, válka se ještě zintenzivnila. Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State ukazují, že Rusové nyní ovládají 113 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, uvedla tento týden agentura Reuters.
Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá téměř 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala.
I přes zuřící boje vyrazila část lidí v kyjevské oblasti na rybník za vodními sporty.
Prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj potvrdil, že jeho země dosáhla dohody s americkou společností o výrobě dronů a s Dánskem o koprodukci zbraní pro Ukrajinu v zahraničí. „S našimi partnery rozšiřujeme společnou výrobu zbraní: zbraně dlouhého doletu, abychom snížili ruskou chuť zabíjet, a stíhací drony na ochranu našich lidí,“ uvádí na sociální síti X.
„Jsme vděční všem, kteří stojí po boku našeho státu a lidu, podporují ukrajinský vojensko-průmyslový komplex a posilují vlastní obranné schopnosti,“ dodal.
