Ukrajinský atlet (†22) padl v bojích u Bachmutu: Měl nakročeno na olympiádu
Mladý ukrajinský sportovec Volodymyr Androščuk narukoval na frontu, a vyměnil tak sportovní úbor za uniformu. Bohužel padl v boji poblíž Bachmutu. Nebýt války, měl by nakročeno k účasti na olympijských hrách. Jeho osud navždy zpřetrhal šrapnel. Lékaři už nadějnému talentu nedokázali pomoci.
Zatímco smuteční hosté při pohřbu v městečku Letyčyne v Chmelnycké oblasti pokládali kytice k Androščukovým nohám nebo ho líbali na čelo, jeho kamarád Korbenko podle agentury Reuters popsal Volodymyrův osud. „Měl žít dlouhý a šťastný život,“ zoufal si. „Měl všechny atributy pro to, aby byl úspěšný,“ uvedl Korbenko.
Androščukova smrt opět rozvířila diskuzi ohledně účasti ruských a běloruských sportovců na Olympijských hrách v roce 2024 v Paříži. „Nevím, jak někdo může nechat soutěžit atlety z Ruska a Běloruska," řekl ukrajinský oštěpař na pohřbu. „Není tam pro ně místo,“ uvedl v slzách.
Padlý Ukrajinec měl nakročeno k velkým úspěchům. Předloni na juniorském Mistrovství Evropy v desetiboji skončil šestý. Cestu na soutěž do Paříže tak měl takřka otevřenou. „Nic z toho se bohužel nestane,“ zoufala si jeho spolužačka Maria. „Jak může být teroristický stát vraždící nevinné lidi vůbec někam pozván?“ kroutila hlavou.
Pokud by se přes veškeré úsilí Ukrajiny nepodařilo vyloučit Rusko a Bělorusko ze sportovního světa, pak by podle ukrajinského ministra sportu Vadyma Hutcajta mohl přijít v úvahu bojkot olympiády. Na tyto hrozby zase ostře reagoval již dříve šéf MOV Thomas Bach. „Je extrémně nešťastné eskalovat diskuse hrozbou bojkotu v těchto počátečních fázích,“ řekl.
Český olympijský výbor (ČOV) se již ve čtvrtek vyjádřil, že nezvažuje bojkot her příští rok v Paříži, i kdyby na nich startovali sportovci z Ruska a Běloruska. Tento postoj zopakoval i po stanovisku ministerstva zahraničí, které úvahy MOV označilo za překvapivé.
Německý kancléř Friedrich Merz hodlá na nadcházejícím summitu EU předložit svůj plán, aby Evropská unie poskytla Ukrajině bezúročný úvěr až 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč) s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky. Splatit by ho Kyjev podle něj měl až poté, co mu Moskva vyplatí válečné reparace. Ve vládním prohlášení ve Spolkovém sněmu dnes kancléř rovněž vyzval členské země Unie, aby zlepšily obrannou spolupráci tváří v tvář ruské hrozbě.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu přes 300 dronů a 37 střel, útočilo mimo jiné na infrastrukturu ve Vinnycké, Sumské a Poltavské oblasti, uvedl ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na místech úderů jsou podle něj zranění. Rusové tento podzim denně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, dodal. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o sestřelení pěti desítek ukrajinských dronů nad sedmi ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským či Černým mořem.
Radnice sibiřského města Salechard odeslala ruským vojákům na ukrajinské bojiště zásilku 2000 sobích kůží na ochranu před zimou i ukrajinskými drony. O neobvyklé „humanitární pomoci“ informovala média s odvoláním na sdělení úřadů města, které leží na polárním kruhu, více než 2400 kilometrů východně od Moskvy, a které je správním střediskem Jamaloněneckého autonomního okruhu.
