Ruský žoldnéř s lebkou v ruce vyzýval k vyhlazení Ukrajinců: Kulku do hlavy nepřežil! Popravili ho vlastní lidi?
V létě šokovalo sociální sítě video muže, který s lebkou v ruce prohlašoval, že Ukrajina musí být celá vyhubena. O lebce navíc tvrdil, že patří některému z obránců Azovstalu a on si z ní udělá pohár. Mužem na videu byl pravděpodobně Igor Mangušev, ruský žoldnéř a zřejmě i člen neonacistického hnutí Světlá Rus. Magnuševa podle sociálních sítí ruských okupantů postřelili. Ve středu nad ránem zrnaěním v nemocnici podlehl.
Šílené video zaplavilo internet minulý rok v červenci. Na něm Magnušev s lebkou v ruče hřímá, že na Ukrajině se nebojuje proti lidem, ale proti ideologii, a proto není možné se domluvit na míru. Vyzývá i k útokům na civilisty a tvrdí, že celá země musí být vyhlazena.
„My žijeme, ale tenhle chlap už ne. Shoří v pekle,“ volá na videu Magnušev a tvrdí, že se jedná o lebku obránce Azovstalu, z níž si chce udělat pohár.
K zabíjení civilistů vyzýval Magnušev pravidelně i na svém účtu na sociální síti Telegram. Sám se účastní války a neštítil se v minulosti ani zveřejnit fotografie mrtvých těl nevinných lidí. „Zapálíme vaše domy, zabijeme vaše rodiny, vezmeme vám děti a vychováme z nich Rusy,“ napsal v minulosti. Podobnými příspěvky se to na profilu jenom hemží.
Na ruských telegramových účtech se o víkendu objevily zprávy o tom, že Magnušev byl postřelen a to zřejmě z velké blízkosti. Podle webu censor.net byl s vážným střelným poraněním hlavy převezen do nemocnice v okupované obci Stachanov v Luhanské oblasti.
Podle serveru DailyMail Magnušev ve středu v šest ráno zemřel. Ukrajinský zdroj to údajně řekl zdroji pro magazín US Insider. „Zemřel. Střelili ho vlastní lidi do hlavy. Nestalo se to samozřejmě na frontě...Magnušev spolupracoval s Prigožinem a jeho zločineckou skupinou Wagnerovců,“ tvrdí zdroj.
Magnuševova žena ve zveřejněném videu ale tvrdila, že jejího muže postřelili na frontě. Uvedla také, že mu nebyla poskytnuta dostatečná zdravotní péče a ruské autority věc vůbec nevyšetřovali. Lékaři jí prý řekli, že Magnuševa střelili zblízka shora pod 45stupňovým úhlem zezadu do hlavy - taková rána připomíná popravu, což ostatně tvrdí i jeho žena.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
