Česko bude dál pomáhat Ukrajině, zavázala se ministryně Černochová. A co Česko pošle?
Česká republika je připravena nadále podporovat Ukrajinu vojenskými dodávkami, a to zejména od zbrojních firem. Tempo chce ještě zvýšit. Po dnešním jednání se spojenci na americké letecké základně Ramstein v Německu to uvedla česká ministryně obrany Jana Černochová. Ministerstvo obrany v tiskové zprávě připomnělo koordinační roli Česka v mezinárodním projektu modernizace 90 tanků T-72 pro Ukrajinu, který spolufinancují USA a Nizozemsko a který má na starosti firma Excalibur Army. Úřad dodal, že Nizozemsko a ČR připravují další dva projekty v oblasti protiletecké obrany a dělostřelectva.
Na základně Ramstein se dnes sešli zástupci pěti desítek států, které vojensky podporují Ukrajinu, zasedání hostil americký ministr obrany Lloyd Austin. Česko na jednání zastupovala Černochová, zúčastnil se i ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov a s účastníky se formou videopřenosu spojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle vrchního ředitele pro řízení sekce obranné politiky a strategie českého ministerstva obrany Jana Jireše, který Černochovou doprovázel, při jednání panovala shoda, že je potřeba se v dodávkách pro Ukrajinu posunout „na kvalitativně vyšší úroveň“. „To jednak znamená začít dodávat moderní těžkou vojenskou techniku západní provenience, zadruhé poskytovat vždy celý balík schopností - včetně náhradních dílů na dodanou techniku, zajištění oprav a údržby a výcviku vojáků,“ uvedl.
Ministerstvo připomnělo, že zaměření dodávek na tanky a další pozemní techniku ve čtvrtek v estonské Tapě podpořila skupina zemí NATO v čele s Británií a Estonskem. Součástí skupiny byla i Česká republika. Úřad dodal, že Ukrajina prioritně poptává prostředky protivzdušné obrany, na druhém místě pak těžkou pozemní techniku, tedy tanky, bojová vozidla pěchoty nebo třeba obrněné transportéry.
Černochová spojence ujistila, že ČR bude ve vojenské pomoci pokračovat a tempo dodávek plánuje v následujících měsících zvýšit. „Nebude se jednat pouze o techniku z armádních zásob, ale zejména o dodávky firem českého obranného průmyslu,“ uvedla. Ministerstvo obrany podle ní intenzivně spolupracuje s domácími zbrojaři a hledá cestu, jak dodávky na komerční bázi zprostředkovat, urychlit a zjednodušit.
Podle dřívějších informací český stát poskytl Ukrajině pomoc zhruba za 4,5 miliardy korun. Celkově export vojenského materiálu z ČR na Ukrajinu dosáhl několika desítek miliard korun.
Česká ministryně v Ramsteinu jednala i se svým švédským protějškem Palem Jonsonem. „Hlavním tématem bylo zejména pořízení pásových bojových vozidel pěchoty a budoucnost českého stíhacího letectva,“ uvedlo ministerstvo. ČR chce ze Švédska koupit 210 obrněnců CV-90 za asi 51,7 miliardy korun. Naopak dosud používané švédské gripeny by chtěla armáda vyměnit za americké F-35.
Letiště v polském Lublinu a v Řešově (Rzeszów), která byla dnes krátce uzavřena po ruském útoku na západě Ukrajiny, obnovila provoz, píše Reuters.
Série explozí se dnes ozvala ve městech Lvov a Ternopil na západě Ukrajiny, informují podle agentury Reuters místní média. Na řadě míst země jsou hlášeny výpadky elektřiny.
Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu, uvedla podle agentury Reuters polská armáda. Na téměř celé Ukrajině platí letecký poplach.
„Vzlétly dvojice stíhaček rychlé reakce a letadlo včasného varování a pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového sledování byly uvedeny do nejvyššího stupně pohotovosti,“ uvedlo na X uvedlo operační velení v příspěvku na X.
