Dobrovolníci exhumují těla padlých vojáků. Identifikace není snadná: „Hledáme známky, křížky nebo cokoli jiného.“
Ukrajinští dobrovolníci v Doněcku prohledávají lesy a vykopávají oběti ruské invaze. Hlavním cílem je těla identifikovat a vrátit rodinám. „Dělat to pro mou zem je pro mě čest a inspirace,“ říká dobrovolník Artur. Těla jsou často zmrzačená, nebo již prošla částečným rozkladem, muži proto prohledávají zašpiněné uniformy a pátrají po způsobu, jak oběť identifikovat.
12. prosince byla v oblasti mezi obcemi Torske a Jampil objevena těla dvou mrtvých vojáků. „Z tohoto místa se stala v prvních dnech ruské invaze válečná zóna,“ řekl pro server RadioFreeEurope dobrovolník Oleksij Jukov. „Hodně našich chlapů tu zemřelo, když se snažili zastavit nepřítele.“
„Na místě jsme našli tři těla a pravděpodobně další dvě,“ pokračoval s odkazem na nejnovější nález dvou ukrajinských obětí. Muži musí těla vykopávat opatrně pro případ, že Rusové do mělkých hrobů hodili miny. „Tohle tělo budeme muset vytáhnout provazem, protože může být zaminované,“ vysvětloval Oleksij. „Už jsme se s tím setkali, takže to děláme co nejbezpečnějším způsobem.“
Dobrovolníci po vytažení dvou těl prohledávají uniformy a pátrají po způsobu identifikace. Jejich obličeje jsou příliš zmrzačené na to, aby šlo oběti jednoduše rozpoznat. „Koukáme se na krk, jestli na něm visí vojenská známka, křížek na řetízku nebo cokoli jiného,“ popisoval Oleksij. Kromě cigaret, křížku a příboru u jednoho z nalezených vojáků nenalezli nic, co by jim s identifikací pomohlo. Druhá oběť měla na uniformě vyšité příjmení.
Motivuje mě to, abych dělal víc pro vlast
„Musíme chlapy vrátit domů,“ konstatoval další člen dobrovolnického týmu, Andrij. „Nikdo jiný to neudělá. Musíme se zachovat humánně a ukázat světu, že děláme svou práci, vracíme chlapy k jejich rodinám, manželkám a matkám. Všichni se vrátí domů.“
Těla pomáhá vykopávat také mladý Artur, který se podobných pátracích akcí účastnil už v minulosti. „Připojoval jsem se k pátrání po obětech druhé světové války, takže jsem se toho hodně naučil,“ uvedl. „Velmi mi to pomáhá k tomu, abych se během této války cítil normálně.“ V průběhu rozhovoru s novináři se v pozadí ozvala rána po dopadu ruské střely, žádný z mužů na ni ovšem nezareagoval. Po měsících konfliktu jsou na podobné zvuky zvyklí.
„Zachraňujeme těla vojáků, kteří tu zemřeli. Chceme zjistit okolnosti jejich smrti,“ pokračoval Artur. Smutek ani strach už při odhrabování těl necítí. „Udělali, co museli, pro Ukrajinu a naši budoucnost. Je to pro mě čest a inspirace k tomu, abych pro svou zemi dělal víc.“
Severokorejský vůdce Kim Čong-un dnes zřejmě přicestoval do Pekingu, kde by se mohl setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Agentury Reuters a AFP s odvoláním na svědky informovaly, že do hlavního města Číny odpoledne tamního času dorazil vlak pod vlajkou KLDR, jenž odpovídá popisu obrněného vlaku, v němž cestuje severokorejský vůdce. Kim se na jednu ze svých vzácných zahraničních cest vydal na pozvání čínského lídra a stejně jako více než dvě desítky dalších šéfů států a vlád včetně slovenského premiéra Roberta Fica se ve středu zúčastní čínských oslav konce druhé světové války.
Čína je dlouhá léta nejdůležitějším spojencem severokorejské diktatury, v posledních letech však podle agentury AP vztahy mezi oběma zeměmi poněkud ochably a Pchjongjang se je snaží posílit. Kim se naposledy do Pekingu vypravil v roce 2019, v předcházejícím roce zemi navštívil třikrát, přičemž se pokaždé setkal s prezidentem Siem. Podle AFP jde teprve o devátou zahraniční cestu severokorejského vůdce od jeho nástupu do funkce v roce 2011, naposledy se vypravil v září 2023 do Ruska.
Severokorejská média podle AFP zveřejnila snímky diktátora, který spolu s několika činiteli režimu pokuřuje před vlakem připraveným k cestě do Pekingu. Pozorovatelé nevylučují, že by tam mohli společně jednat lídři Severní Koreje, Ruska a Číny, kteří se na jedné akci setkají poprvé od konce studené války v roce 1991. Kooperace tria autoritářsky řízených zemí jim podle analytiků může pomoci lépe reagovat na sílící spolupráci Jižní Koreje a jejích spojenců či pomoci Rusku při jeho agresi vůči Ukrajině.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny jinými cestami. Smlouva je uzavřena na 30 let a cena dodávek bude nižší, než jakou Gazprom aktuálně účtuje evropským zákazníkům.
Gazprom bude podle svého šéfa Alexeje Millera schopen dodávat do Číny touto novou cestou ročně 50 miliard metrů krychlových po dobu 30 let. Šéf Gazpromu dodal, že Síla Sibiře 2 bude největším a kapitálově nejnáročnějším plynovým projektem na světě.
Kvůli ukrajinským dronům musely úřady v Rostovské oblasti evakuovat více než 300 lidí. Gubernátor oblasti Jurij Sljusar na síti Telegram uvedl, že v jednom z bytů byla objevena nevybuchlá dronová munice, a museli tak být evakuováni všichni obyvatelé budovy.
Podle Sljusara útok poškodil několik obytných domů a rozhořely se kvůli němu na místě malé požáry. Úder také lehce zranil tři lidi včetně dítěte, doplnil. Zraněné hlásila po ukrajinském útoku také Belgorodská oblast.
