Zoufalost ruských odvedenců na frontě stoupá: Vyzbrojili je zrezivělými kalašnikovy!
Ruská armáda má další průšvih obrovských rozměrů. Branci, kteří museli narukovat po vyhlášení částečné mobilizace, obdrželi místo pušek a samopalů zrezivělý šrot. Na sociálních sítích koluje video, ve kterém si voják prohlíží zrezivělou zbraň AK-47. O případu informoval zpravodajský kanál Nexta.
Na videu zveřejněném v sobotu na twitteru lze vidět, jak si muž v ruce prohlíží zanedbanou zbraň AK-A7. Kromě zrezivělých kovových částí má ztrouchnivělou i dřevěnou pažbu. „K čemu potřebujeme kalachy, když máme tanky,“ říká ironicky. I ty však nestojí za nic.
Již na jaře média informovala o nasazení šedesát let starých tanků T-62, které svůj vrchol zažily ve válce v Afghánistánu. Experti se jednoznačně shodli, že neměli možnost vydržet proti moderním protitankovým střelám, jež na Ukrajinu dodávají západní země. K září bylo dle serveru Newsweek zničeno přes dva tisíce ruských tanků.
Server SkyNews za další příklad zaostalé techniky uvádí těžký užitkový nákladní automobil známý jako Tornado-U. Přestože Rusové tvrdí, že má zvýšenou pancéřovou ochranu, byl ve válce prokazatelně poškozen ručními zbraněmi.
Obdobně je na tom i BMD-4M, obojživelné bojové vozidlo pěchoty, které je rovněž slabě chráněno proti střelám menší ráže a minám. Stejně bídně na tom je i ruská munice. Například námořní řízená střela 3M-14 Kalibr má pouze 33% šanci zasáhnout cíl.
Prezident Vladimir Putinve středu 21. září šokoval nejen domácí, ale i světovou veřejnost, když v 38 ruských městech vyhlásil částečnou mobilizaci. Nařízení se mělo týkat až tři sta tisíc ruských mužů. V mnoha metropolích propukly spontánní protesty, které byly ihned násilně potlačeny. Zadrženo mělo být přes tisíc občanů včetně mnoha žen.
Název útočné pušky AK-47 je zkratkou pro Kalašnikovův automat vzor 1947. Na konci druhé světové války se o jeho sestrojení totiž zasloužil mladý sovětský konstruktér Michail Timofejevič Kalašnikov. Počet vyrobených kusů se odhaduje na neuvěřitelných 100 milionů.
Zbraň se postupně dostala do všech koutů světa a své místo má i v populární kultuře. Například jedna z nejznámějších vyšlechtěných odrůd konopí byla pojmenována na její počest. Dále zdobí silueta AK-47 i vlajku jihoafrického státu Mosambik.
Od 8:00 do 16:00 místního času sestřelila ukrajinská armáda 48 z 53 ruských dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly ve své denní zprávě.
Většina sestřelených dronů podle zprávy zaútočila na Kyjev a Kyjevskou oblast.
Ruský útok dronem 2. září byl neobvyklý, jak dříve poznamenala ukrajinská služba BBC: došlo k němu za denního světla, kdy bylo v ulicích Kyjeva mnoho lidí. Poplach před náletem byl vyhlášen ráno a stav „všechno v pořádku“ byl vydán až ve 13:00 místního času.
Podle náčelníka vojenské správy města Kyjeva Timura Tkačenka dopadl úlomek jednoho ze sestřelených dronů na území mateřské školy uzavřené z důvodu opravy, nikdo nebyl zraněn, a úlomky dalšího dronu dopadly do zelené plochy. Úřady nehlásily žádné další škody.
Vladimir Putin a Si Ťin-pching nejednali o myšlence nasazení čínského mírového kontingentu na ukrajinském území, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov podle BBC.
„O tom se vůbec nediskutovalo,“ cituje ho agentura TASS .
List Financial Times informoval, že americký prezident Donald Trump navrhl nasazení čínských vojáků jako mírových sil na Ukrajině po skončení války. Podle zdrojů listu navrhl tuto možnost během setkání s evropskými lídry v Bílém domě 18. srpna. Mluvčí Bílého domu listu sdělil, že to není pravda.
Podle zpráv médií Putin na schůzce s Trumpem 15. srpna jmenoval Čínu jako jednu ze zemí, které by mohly poskytnout bezpečnostní záruky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Čínu mezi budoucími garanty bezpečnosti nevidí.
Muž, který je podezřelý, že v sobotu ve Lvově zastřelil bývalého předsedu ukrajinského parlamentu Andrije Parubije, dnes novinářům řekl, že čin spáchal a že šlo o pomstu vůči ukrajinským úřadům. Informují o tom ukrajinská média. Vyšetřovatelé v pondělí uvedli, že mají podezření, že do vraždy oblíbeného politika bylo zapojené Rusko.
„Ano, přiznávám, že jsem ho (Parubije) zabil. A chtěl bych požádat, abych byl vyměněn (do Ruska) za ukrajinské válečné zajatce, abych mohl jít pátrat a najít tělo svého syna,“ řekl novinářům muž, kterého zahraniční média označují jako Mychajla Stelnikova.
