Peklo se vrátilo do Evropy: Snímky z Bachmutu děsivě připomínají záběry z Yper
Válka na Ukrajině a hlavně záběry rozbombardovaných měst, odkrytých masových hrobů a všeobecné zkázy čímsi připomínají minulé století, které bylo v Evropě poznamenáno dvěma světovými válkami. Ukrajina se od února brání ruské invazi, od roku 2014 pak ruské agresi, která vedla k anexi Krymu a obsazení tzv. Luhanské lidové a Doněcké lidové republiky na východu země. V Doněcké oblasti leží také město Bachmut, kde probíhají tvrdé boje, jejichž průběh a s nimi spojená zkáza nápadně připomíná třetí bitvu u Yper. Komparaci přinesl list Daily Mail.
Už je to více než století, kdy u belgického města Ypry bojovala vojska Dohody a Německého císařství, střet z roku 1917 je také znám jako bitva u Passchendaele. Bachmut a tehdejší Ypry nyní vypadají podobně: zablácené zákopy, unavení vojáci a touha vyhrát, vítězství ale jen tak nepřicházelo. Spojenci tehdy bojovali 4 měsíce, jejich síla čítala 300 tisíc mužů a do roka město bez jediného výstřelu podstoupili Německu.
Je otázkou, jaký osud čeká Bachmut, jde o další bitvu plnou bahna a krve, jakou byla ta na flanderských pláních. Tehdy dostali spojenci těžkou lekci v tom, že v podstatě ztratili tisíce mužů pro nic. O více než 100 let později z Ukrajiny přicházejí další mrazivé snímky a horory světových válek znovu ožívají, zvláště těch nejkrvavějších bitev.
Skončí Bachmut jako Ypry?
Invazi na Ukrajinu v únoru rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin, místo bleskové války však narazil na tvrdý odpor Ukrajinců, a houževnatý národ po několika měsících dokonce přešel do protiofentivy a osvobozuje okupované oblasti. Konflikt stál obě strany tisíce vojáků, o život přicházejí i tisíce civilistů. Ti jsou navíc oběťmi nepředstavitelných zvěrstev, pro ty je synonymem město Buča, je to jedno z míst, kde se Rusové dopustili naprostých šíleností. Celý svět tehdy šokovaly snímky ulic posetých těly civilistů, následně zprávy o masových hrobech.
Třetí bitva u Yper se stala symbolem zbytečnosti první světové války, stejným symbolem se pro Rusko může stát město Bachmut. Podle vojenských analytiků město pro Rusy nemá až tak velkou strategickou hodnotu, aby za jeho dobytí zaplatilo životem tolik jejich vojáků.
Především od představitelů největších evropských zemí na mezinárodní konferenci pro obnovu Ukrajiny v Římě dnes několikrát jasně zaznělo, že Ruskem napadenou zemi nenechají ani padnout, ani agresorovi napospas. Novinářům to dnes řekl český prezident Petr Pavel.
Podle hlavy státu vrcholní představitelé řady států ujišťovali, že budou pokračovat ve vojenské, finanční, materiální podpoře tak, aby Ukrajina uhájila maximum ze svého území. „Že budeme vyvíjet větší tlak na Rusko, aby se konečně rozhodlo zúčastnit se mírových jednání. V okamžiku, kdy bude dosaženo mírové dohody, že začne bez jakéhokoliv zdržení poválečná obnova Ukrajiny,“ podotkl Pavel. Už to považuje za dostatečný argument pro byznysovou sféru, ale i pro garanční agentury, aby se investic do rekonstrukce země nebáli. „Protože to bude proces, který bude mít velkou politickou podporu,“ dodal.
Na Rusko je třeba pomocí sankcí vyvíjet větší tlak, prohlásila dnes italská premiérka Giorgia Meloniová novinářům po zahájení mezinárodní konference o obnově Ukrajiny. Premiérka také podle agentury ANSA přivítala rozhodnutí Spojených států zúčastnit se vůbec poprvé jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi.
„Cesta je pro nás jasná: pokračovat v podpoře Ukrajiny a zároveň nadále vyvíjet či spíše zvyšovat tlak na Rusko, především pomocí sankcí,“ řekla podle Reuters Meloniová, po jejímž boku stál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise dnes oznámila finanční podporu Ukrajině ve výši 2,3 miliardy eur (57 miliardy Kč) na obnovu země po škodách způsobených ruskou invazí. Balík pomoci se skládá z 1,8 miliardy eur ve formě úvěrových záruk a 580 milionů eur ve formě grantů od mezinárodních a bilaterálních veřejných finančních institucí, uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová na mezinárodní konferenci v Římě o rekonstrukci Ukrajiny.
