Peklo se vrátilo do Evropy: Snímky z Bachmutu děsivě připomínají záběry z Yper
Válka na Ukrajině a hlavně záběry rozbombardovaných měst, odkrytých masových hrobů a všeobecné zkázy čímsi připomínají minulé století, které bylo v Evropě poznamenáno dvěma světovými válkami. Ukrajina se od února brání ruské invazi, od roku 2014 pak ruské agresi, která vedla k anexi Krymu a obsazení tzv. Luhanské lidové a Doněcké lidové republiky na východu země. V Doněcké oblasti leží také město Bachmut, kde probíhají tvrdé boje, jejichž průběh a s nimi spojená zkáza nápadně připomíná třetí bitvu u Yper. Komparaci přinesl list Daily Mail.
Už je to více než století, kdy u belgického města Ypry bojovala vojska Dohody a Německého císařství, střet z roku 1917 je také znám jako bitva u Passchendaele. Bachmut a tehdejší Ypry nyní vypadají podobně: zablácené zákopy, unavení vojáci a touha vyhrát, vítězství ale jen tak nepřicházelo. Spojenci tehdy bojovali 4 měsíce, jejich síla čítala 300 tisíc mužů a do roka město bez jediného výstřelu podstoupili Německu.
Je otázkou, jaký osud čeká Bachmut, jde o další bitvu plnou bahna a krve, jakou byla ta na flanderských pláních. Tehdy dostali spojenci těžkou lekci v tom, že v podstatě ztratili tisíce mužů pro nic. O více než 100 let později z Ukrajiny přicházejí další mrazivé snímky a horory světových válek znovu ožívají, zvláště těch nejkrvavějších bitev.
Skončí Bachmut jako Ypry?
Invazi na Ukrajinu v únoru rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin, místo bleskové války však narazil na tvrdý odpor Ukrajinců, a houževnatý národ po několika měsících dokonce přešel do protiofentivy a osvobozuje okupované oblasti. Konflikt stál obě strany tisíce vojáků, o život přicházejí i tisíce civilistů. Ti jsou navíc oběťmi nepředstavitelných zvěrstev, pro ty je synonymem město Buča, je to jedno z míst, kde se Rusové dopustili naprostých šíleností. Celý svět tehdy šokovaly snímky ulic posetých těly civilistů, následně zprávy o masových hrobech.
Třetí bitva u Yper se stala symbolem zbytečnosti první světové války, stejným symbolem se pro Rusko může stát město Bachmut. Podle vojenských analytiků město pro Rusy nemá až tak velkou strategickou hodnotu, aby za jeho dobytí zaplatilo životem tolik jejich vojáků.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a účastnil se ho také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
Polské stíhačky dnes už potřetí tento týden nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun. Ruské letadlo nenarušilo polský vzdušný prostor, ale stejně jako v předchozích případech nemělo podaný letový plán a jeho transpondér, tedy rádiový odpovídač, byl vypnutý. Podle agentury Reuters o tom informovala polská armáda.
„Toto je už třetí taková situace v tomto týdnu, což potvrzuje rostoucí aktivitu ruského letectva v oblasti Baltu,“ podotkla polská armáda.
Incidenty z tohoto týdne se udály v době zvýšeného napětí na východním křídle Severoatlantické aliance, které vyvolal v září průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Následně hlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými letouny Estonsko a před několika dny i Litva. Kromě toho vícero zemí NATO a Evropské unie v poslední době informovalo o narušení svého vzdušného prostoru cizími drony.
Moskva narušení vzdušného prostoru dvojice pobaltských států popřela a v případě Polska uvedla, že drony útočily na Ukrajině a jejich cílem nebylo Polsko.
