Peklo se vrátilo do Evropy: Snímky z Bachmutu děsivě připomínají záběry z Yper
Válka na Ukrajině a hlavně záběry rozbombardovaných měst, odkrytých masových hrobů a všeobecné zkázy čímsi připomínají minulé století, které bylo v Evropě poznamenáno dvěma světovými válkami. Ukrajina se od února brání ruské invazi, od roku 2014 pak ruské agresi, která vedla k anexi Krymu a obsazení tzv. Luhanské lidové a Doněcké lidové republiky na východu země. V Doněcké oblasti leží také město Bachmut, kde probíhají tvrdé boje, jejichž průběh a s nimi spojená zkáza nápadně připomíná třetí bitvu u Yper. Komparaci přinesl list Daily Mail.
Už je to více než století, kdy u belgického města Ypry bojovala vojska Dohody a Německého císařství, střet z roku 1917 je také znám jako bitva u Passchendaele. Bachmut a tehdejší Ypry nyní vypadají podobně: zablácené zákopy, unavení vojáci a touha vyhrát, vítězství ale jen tak nepřicházelo. Spojenci tehdy bojovali 4 měsíce, jejich síla čítala 300 tisíc mužů a do roka město bez jediného výstřelu podstoupili Německu.
Je otázkou, jaký osud čeká Bachmut, jde o další bitvu plnou bahna a krve, jakou byla ta na flanderských pláních. Tehdy dostali spojenci těžkou lekci v tom, že v podstatě ztratili tisíce mužů pro nic. O více než 100 let později z Ukrajiny přicházejí další mrazivé snímky a horory světových válek znovu ožívají, zvláště těch nejkrvavějších bitev.
Skončí Bachmut jako Ypry?
Invazi na Ukrajinu v únoru rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin, místo bleskové války však narazil na tvrdý odpor Ukrajinců, a houževnatý národ po několika měsících dokonce přešel do protiofentivy a osvobozuje okupované oblasti. Konflikt stál obě strany tisíce vojáků, o život přicházejí i tisíce civilistů. Ti jsou navíc oběťmi nepředstavitelných zvěrstev, pro ty je synonymem město Buča, je to jedno z míst, kde se Rusové dopustili naprostých šíleností. Celý svět tehdy šokovaly snímky ulic posetých těly civilistů, následně zprávy o masových hrobech.
Třetí bitva u Yper se stala symbolem zbytečnosti první světové války, stejným symbolem se pro Rusko může stát město Bachmut. Podle vojenských analytiků město pro Rusy nemá až tak velkou strategickou hodnotu, aby za jeho dobytí zaplatilo životem tolik jejich vojáků.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš dnes s polským prezidentem Karolem Nawrockým hovořil v Praze o příštím zasedání Evropské rady či o spolupráci ve visegrádské čtyřce (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kterou chce obnovit. Babiš to dnes po schůzce řekl ČTK, CNN Prima News a televizi Nova. „Bavili jsme se hlavně o nastávajícím zasedání Evropské rady, které má řešit hlavní problémy. Jednak vztah k Ukrajině, nový rozpočet, energie, další věci,“ řekl Babiš.
„Když některé státy v rámci V4 mají ohledně konfliktu na Ukrajině jiný názor, tak to neznamená, že bychom nemohli společně řešit ETS 2, ilegální migraci, znovu se vrátit k ETS 1 a hlavně energie a další věci, které Evropu trápí,“ podotkl Babiš. Aktivita V4 se s vládou Petra Fialy (ODS) snížila vzhledem k různým náhledům Česka a Polska na jedné a Slovenska a Maďarska na druhé straně na zahraničněpolitické záležitosti.
Cesta k míru v případě tak rozsáhlého konfliktu, jakým je ten na Ukrajině, není logicky přímočará a vyžaduje celou řadu složitých jednání, uvedl dnes na dotaz ČTK předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „USA se ukazují jako jediný světový hráč, který je cílevědomý a trpělivý na cestě k ukončení války, nastolení stability a zachování suverenity Ukrajiny,“ podotkl. Aktualizovaný plán podle něj jistě bude předmětem dalších citlivých jednání. „Zároveň je dobrou zprávou, že se snaha o dosažení míru nezastavila,“ dodal Vondráček.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk.
Čínský prezident v telefonátu s Trumpem také dodal, že všechny strany zapojené ve válce na Ukrajině by se měly snažit, aby zmírnily názorové rozdíly mezi sebou. Čína pravidelně vyzývá k mírovým jednáním, která by respektovala územní celistvost všech zemí, ale Rusko za jeho invazi na ukrajinské území v únoru 2022 nikdy veřejně neodsoudila. Naopak hospodářské, diplomatické a vojenské vztahy mezi Pekingem a Moskvou, které byly silné už před ruskou agresí na Ukrajině, se od té doby ještě posílily.
