Peklo se vrátilo do Evropy: Snímky z Bachmutu děsivě připomínají záběry z Yper
Válka na Ukrajině a hlavně záběry rozbombardovaných měst, odkrytých masových hrobů a všeobecné zkázy čímsi připomínají minulé století, které bylo v Evropě poznamenáno dvěma světovými válkami. Ukrajina se od února brání ruské invazi, od roku 2014 pak ruské agresi, která vedla k anexi Krymu a obsazení tzv. Luhanské lidové a Doněcké lidové republiky na východu země. V Doněcké oblasti leží také město Bachmut, kde probíhají tvrdé boje, jejichž průběh a s nimi spojená zkáza nápadně připomíná třetí bitvu u Yper. Komparaci přinesl list Daily Mail.
Už je to více než století, kdy u belgického města Ypry bojovala vojska Dohody a Německého císařství, střet z roku 1917 je také znám jako bitva u Passchendaele. Bachmut a tehdejší Ypry nyní vypadají podobně: zablácené zákopy, unavení vojáci a touha vyhrát, vítězství ale jen tak nepřicházelo. Spojenci tehdy bojovali 4 měsíce, jejich síla čítala 300 tisíc mužů a do roka město bez jediného výstřelu podstoupili Německu.
Je otázkou, jaký osud čeká Bachmut, jde o další bitvu plnou bahna a krve, jakou byla ta na flanderských pláních. Tehdy dostali spojenci těžkou lekci v tom, že v podstatě ztratili tisíce mužů pro nic. O více než 100 let později z Ukrajiny přicházejí další mrazivé snímky a horory světových válek znovu ožívají, zvláště těch nejkrvavějších bitev.
Skončí Bachmut jako Ypry?
Invazi na Ukrajinu v únoru rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin, místo bleskové války však narazil na tvrdý odpor Ukrajinců, a houževnatý národ po několika měsících dokonce přešel do protiofentivy a osvobozuje okupované oblasti. Konflikt stál obě strany tisíce vojáků, o život přicházejí i tisíce civilistů. Ti jsou navíc oběťmi nepředstavitelných zvěrstev, pro ty je synonymem město Buča, je to jedno z míst, kde se Rusové dopustili naprostých šíleností. Celý svět tehdy šokovaly snímky ulic posetých těly civilistů, následně zprávy o masových hrobech.
Třetí bitva u Yper se stala symbolem zbytečnosti první světové války, stejným symbolem se pro Rusko může stát město Bachmut. Podle vojenských analytiků město pro Rusy nemá až tak velkou strategickou hodnotu, aby za jeho dobytí zaplatilo životem tolik jejich vojáků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
