Merkelová si po letech sype popel na hlavu: „Měli jsme na ruskou agresivitu reagovat rychleji“
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová připustila chyby ve své politice vůči Rusku. „Měli jsme na ruskou agresivitu reagovat rychleji,“ řekla dlouholetá šéfka spolkové vlády týdeníku Die Zeit s odkazem na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym. Stavbu plynovodního projektu Nord Stream 2 ani zpětně nepovažuje za chybu, informovala agentura DPA.
Rusko letos v únoru zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, válka si od té doby vyžádala desetitisíce životů. Ve světle těchto událostí Merkelová spolu s dalšími lídry zemí Evropské unie čelí kritice, že v období po anexi Krymu v roce 2014 měli s Kremlem jednat s větší důrazností.
Poradce Kremlu Jurij Ušakov potvrdil, že schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějška Donalda Trumpa se uskuteční 15. srpna na Aljašce, píše agentura TASS.
Rusko a Spojené státy jsou podle Ušakova „blízkými sousedy, a tak je zcela logické, že se summit uskuteční na Aljašce“. Uvedl, že Putin s Trumpem během něho budou jednat o možnostech dosažení dlouhodobého urovnání krize na Ukrajině.
Ohledně budoucnosti ukrajinských území, na nichž se válčí, Donald Trump řekl, že se o ně bojuje tři a půl roku a zemřelo tam mnoho Rusů i Ukrajinců. „Chceme získat nějaké zpátky, chceme nějakou výměnu,“ uvedl. Bude to podle něho výměna ku prospěchu obou stran. „Je to složité, není to jednoduché,“ připustil šéf Bílého domu, který před lednovým nástupem do prezidentské funkce tvrdil, že konflikt na Ukrajině ukončí během 24 hodin.
„Měli jsme online rozhovor s poradci pro národní bezpečnost ze Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Finska a zástupci NATO,“ hlásí šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Zaměřili jsme se na koordinaci postojů s cílem co nejdříve dosáhnout udržitelného a spravedlivého míru pro Ukrajinu. Jsme připraveni pracovat co nejproduktivněji, abychom zachránili životy a zastavili boje.“
„Poděkoval jsem všem partnerům za jejich podporu a konstruktivní spolupráci. Dohodli jsme se, že v blízké budoucnosti budeme v naší spolupráci pokračovat,“ dodal Jermak, blízký a dlouholetý spolupracovník Volodymyra Zelenského.
Deník Bild upozornil, že navzdory ruské invazi na Krym a Donbas v roce 2014 odmítla kancléřka dodat Ukrajině zbraně. Merkelová v létě 2021 na schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským (44) oznámila, že odmítne jakékoli dodávky zbraní do ohrožené země.
Kritici Merkelové vytýkají také to, že dopustila přílišnou závislost své země na ruských surovinách.
Merkelová v rozhovoru připustila, že po anexi Krymu neudělala dost pro to, aby Německo dodrželo závazek vůči NATO vynakládat na svou obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. „Německo i přes zvýšení nedosáhlo dvouprocentního cíle,“ řekla Merkelová. „A ani já jsem kvůli tomu každý den nepronášela plamenné řeči,“ dodala.
Exkancléřka ovšem ani s odstupem nepovažuje za chybu schválení výstavby německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, který měl umožnit zdvojnásobení dovozu energetické suroviny z Ruska do Německa, nakonec ale vůbec nebyl uveden do provozu. Zákaz projektu by podle Merkelové „nebezpečně zhoršil ovzduší ve vztazích s Ruskem“. Závislost na ruském plynu navíc podle ní nebyla způsobena pouze společným plynovodem s Ruskem, ale i nižšími dodávkami plynu z Norska, Británie a Nizozemska.
