Merkelová si po letech sype popel na hlavu: „Měli jsme na ruskou agresivitu reagovat rychleji“
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová připustila chyby ve své politice vůči Rusku. „Měli jsme na ruskou agresivitu reagovat rychleji,“ řekla dlouholetá šéfka spolkové vlády týdeníku Die Zeit s odkazem na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym. Stavbu plynovodního projektu Nord Stream 2 ani zpětně nepovažuje za chybu, informovala agentura DPA.
Rusko letos v únoru zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, válka si od té doby vyžádala desetitisíce životů. Ve světle těchto událostí Merkelová spolu s dalšími lídry zemí Evropské unie čelí kritice, že v období po anexi Krymu v roce 2014 měli s Kremlem jednat s větší důrazností.
Bez Číny by putinovské Rusko bylo ničím. Putin se bojí přímých jednání a chce pokračovat ve válce, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Radě bezpečnosti OSN podle BBC News.
Na všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN bude dnes zřejmě nejsledovanějším vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Dá se očekávat, že bude apelovat na světové společenství, aby zvýšilo tlak na Rusko a donutilo ho ukončit válku na Ukrajině, kterou Moskva vede už více než tři a půl roku.
O válce na Ukrajině podle všeho ve svém proslovu bude hovořit i český prezident, který by měl přijít na řadu jako šestý řečník. Proslovy začnou v 15:00 SELČ.
Na agresivní chování Ruska není odpovědí appeasement, ale je třeba mu čelit silou a rozhodnou globální reakcí, řekl v úterý pozdě večer SELČ český prezident Petr Pavel ve svém vystoupení před Radou bezpečnosti OSN v New Yorku. Rusko podle něj neusiluje o mír, ale ve skutečnosti jím i mezinárodním právem pohrdá a systematicky porušuje základní zásady mírového soužití.
Deník Bild upozornil, že navzdory ruské invazi na Krym a Donbas v roce 2014 odmítla kancléřka dodat Ukrajině zbraně. Merkelová v létě 2021 na schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským (44) oznámila, že odmítne jakékoli dodávky zbraní do ohrožené země.
Kritici Merkelové vytýkají také to, že dopustila přílišnou závislost své země na ruských surovinách.
Merkelová v rozhovoru připustila, že po anexi Krymu neudělala dost pro to, aby Německo dodrželo závazek vůči NATO vynakládat na svou obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. „Německo i přes zvýšení nedosáhlo dvouprocentního cíle,“ řekla Merkelová. „A ani já jsem kvůli tomu každý den nepronášela plamenné řeči,“ dodala.
Exkancléřka ovšem ani s odstupem nepovažuje za chybu schválení výstavby německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, který měl umožnit zdvojnásobení dovozu energetické suroviny z Ruska do Německa, nakonec ale vůbec nebyl uveden do provozu. Zákaz projektu by podle Merkelové „nebezpečně zhoršil ovzduší ve vztazích s Ruskem“. Závislost na ruském plynu navíc podle ní nebyla způsobena pouze společným plynovodem s Ruskem, ale i nižšími dodávkami plynu z Norska, Británie a Nizozemska.
