Němečtí úředníci donášeli Kremlu? Tajné služby prověřují možné špiony: Pracovali s energiemi
Německá civilní kontrarozvědka BfV prověřuje podezření ze špionáže pro Rusko u dvou vysoce postavených úředníků na německém ministerstvu hospodářství. Informace o tom získal ekonomický deník Handelsblatt z bezpečnostních kruhů. Jako první o podezření psal týdeník Die Zeit.
Podle listu Handelsblatt pracovali oba úředníci ve zvlášť citlivé oblasti, která se zabývala energetickou politikou spolkové vlády. Ministerstvo hospodářství případ předalo kontrarozvědce poté, co pojalo podezření.
Spolkové ministerstvo hospodářství se k případu příliš nevyjadřuje. „Všemi bezpečnostně relevantními indiciemi se vždy zabýváme v těsné koordinaci se Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy (BfV) a neprodleně podnikáme případné nezbytné kroky rovněž v koordinaci s úřadem pro ochranu ústavy,“ cituje deník mluvčí ministerstva.
Podle deníku Die Zeit se stali úředníci podezřelými tím, že v návrzích k plynové a energetické politice zastávali nápadně proruské postoje. U témat, jako jsou udělení licence plynovodu Nord Stream 2, zásah státu do společnosti Gazprom Germania a záchrana firmy Uniper, přitom pravidelně trvali na názoru, který se rozcházel s vládou.
Agenti BfV podle německých médií prošli životopisy podezřelých úředníků a narazili na biografické nápadnosti, v jednom případě například na studijní pobyt v Rusku. Zpravodajci zkoumali také cestování podezřelých a kontrolovali, zda jejich lety měly služební důvody, či nikoli. Zpravodajská služba prověřila také soukromá přátelství a osobní vztahy k Rusům. Jednoznačné důkazy o tom, že šlo o špiony, se však údajně dosud nenašly.
Politik varuje: Jen špička ledovce
Místopředseda výboru pro tajné služby ve Spolkovém sněmu Roderich Kiesewetter přesto varoval před špionážními pokusy i na dalších ministerstvech. „Určitě je to jen špička ledovce, špionáž se asi týká i jiných ministerstev a institucí,“ řekl politik Křesťanskodemokratické unie (CDU) Handelsblattu. „Dá se tak předpokládat, že Rusko se svým hybridním způsobem jednání a nasazením zpravodajských prostředků mělo zvláště v Německu bohužel opravdu úspěch,“ dodal Kiesewetter.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
