Němečtí úředníci donášeli Kremlu? Tajné služby prověřují možné špiony: Pracovali s energiemi
Německá civilní kontrarozvědka BfV prověřuje podezření ze špionáže pro Rusko u dvou vysoce postavených úředníků na německém ministerstvu hospodářství. Informace o tom získal ekonomický deník Handelsblatt z bezpečnostních kruhů. Jako první o podezření psal týdeník Die Zeit.
Podle listu Handelsblatt pracovali oba úředníci ve zvlášť citlivé oblasti, která se zabývala energetickou politikou spolkové vlády. Ministerstvo hospodářství případ předalo kontrarozvědce poté, co pojalo podezření.
Spolkové ministerstvo hospodářství se k případu příliš nevyjadřuje. „Všemi bezpečnostně relevantními indiciemi se vždy zabýváme v těsné koordinaci se Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy (BfV) a neprodleně podnikáme případné nezbytné kroky rovněž v koordinaci s úřadem pro ochranu ústavy,“ cituje deník mluvčí ministerstva.
Podle deníku Die Zeit se stali úředníci podezřelými tím, že v návrzích k plynové a energetické politice zastávali nápadně proruské postoje. U témat, jako jsou udělení licence plynovodu Nord Stream 2, zásah státu do společnosti Gazprom Germania a záchrana firmy Uniper, přitom pravidelně trvali na názoru, který se rozcházel s vládou.
Agenti BfV podle německých médií prošli životopisy podezřelých úředníků a narazili na biografické nápadnosti, v jednom případě například na studijní pobyt v Rusku. Zpravodajci zkoumali také cestování podezřelých a kontrolovali, zda jejich lety měly služební důvody, či nikoli. Zpravodajská služba prověřila také soukromá přátelství a osobní vztahy k Rusům. Jednoznačné důkazy o tom, že šlo o špiony, se však údajně dosud nenašly.
Politik varuje: Jen špička ledovce
Místopředseda výboru pro tajné služby ve Spolkovém sněmu Roderich Kiesewetter přesto varoval před špionážními pokusy i na dalších ministerstvech. „Určitě je to jen špička ledovce, špionáž se asi týká i jiných ministerstev a institucí,“ řekl politik Křesťanskodemokratické unie (CDU) Handelsblattu. „Dá se tak předpokládat, že Rusko se svým hybridním způsobem jednání a nasazením zpravodajských prostředků mělo zvláště v Německu bohužel opravdu úspěch,“ dodal Kiesewetter.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
