„Nemáme se kam vrátit." Váleční uprchlíci čelí při útěku krádežím a sexuálnímu vykořisťování
Od ruské invaze uprchly z Ukrajiny do USA desetitisíce lidí, kteří přitom často podstoupili značné riziko. O strastiplné cestě Ukrajinců do USA informoval zpravodajský kanál Al-Džazíra. Často museli čekat v Mexiku, kde čelili krádežím identity, sexuálnímu vykořisťování a obchodu s lidmi.
Když se letos v únoru začaly množit spekulace o možné ruské invazi na Ukrajinu, Olena Galušková cítila, že by měla opustit svou zemi. 23. února, pouhý den před vypuknutím války, sbalila Galušková tři kufry, shromáždila rodinu a opustila domov v ukrajinském městě Buča. Galušková odcestovala se svými třemi dětmi ve věku 5ti, 10ti a 14cti let, s matkou a manželem do Polska.
Tento nečekaný výlet byl pro Galuškovou a její rodinu začátkem fyzicky a emocionálně vyčerpávající cesty, neboť byli nuceni začít žít nový život jako uprchlíci. Dnes nově začínají v americké Kalifornii.
„Rozuměli jsme tomu, že to bude obtížná cesta, přesto jsme riskovali,“ řekla Olena Galušková.
V dubnu, dva měsíce po začátku války, americký prezident Joe Biden zahájil iniciativu nazvanou Sjednocení pro Ukrajinu. Jedná se o zjednodušený proces umožňující 100 000 ukrajinským občanům prchajícím před válkou požádat o vstup do USA. Dosud jich v rámci programu údajně dorazilo přibližně 85 000.
Jaké to bylo, než byla tato služba dostupná? Galušková vzpomínala, jak dlouho cestovala přes Polsko do Španělska, následně do Mexika a pak do Tijuany, města jižně od hranic s USA. Odtud měla s rodinou za cíl dostat se do kalifornského hlavního města Sacramenta, kde má přátele.
„S mnoha zastávkami jsme se nakonec dostali do Tijuany,“ řekla. „Let byl velmi obtížný a velmi emocionálně náročný.“
Nechat všechno za sebou
Brzy poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, se státní úředníci a humanitární sdružení po celých USA připravovali na přijímání uprchlíků. Stát New York obdržel miliony federálních finančních prostředků na pomoc přibližně 14 000 Ukrajinců, zatímco Virginie údajně jen za poslední měsíc přijala více než 2 700 uprchlíků.
V Coloradu státní úředníci zřídili pracovní skupinu pro ukrajinské migranty a do konce října se ke službám přihlásilo téměř 600 uprchlíků, uvedla Meg Sagariová-Barrittová, koordinátorka Coloradského programu uprchlických služeb. Očekávají stovky dalších v následujících dnech a měsících, řekla Al-Džazíře.
Galina Prozorová, bývalá programová manažerka Mezinárodního záchranného výboru (IRC) se sídlem v Sacramentu, uvedla, že od vypuknutí války přešlo do státu z Mexika více než 20 000 Ukrajinců.
„V březnu a dubnu došlo k výraznému nárůstu. Lidé doslova utíkali a nechávali všechno za sebou,“ řekla Prozorová Al-Džazíře. „Rodiny byly rozděleny.“
Mnoho Ukrajinců přijíždějících do Mexika v té době bylo fakticky v „režimu přežití“, dodala. „Bylo tam také hodně emocionálního traumatu ze všeho, co viděli ve válce,“ řekla Prozorová. Toto trauma bylo pro některé umocněno zkušenostmi, kterým čelili v Mexiku, včetně krádeží identity, sexuálního vykořisťování a obchodování s lidmi.
„Na mexické straně hranic s USA se objevili obchodníci, kteří nabízeli různé služby a představovali se jako přesídlovací agentury,“ vypověděla. „V některých případech zmizela ukrajinská mládež.“
Jakmile uprchlíci dorazí do USA, začala Prorozová, IRC dělá, co může, aby pomohla se vzděláváním, hledáním zaměstnání a bydlení, ale tento proces stále představuje značné problémy: „Jsme extrémně omezeni, co se týče pracovních míst, ale také bydlení.“
„Nemáme se kam vrátit"
Galušková a její rodina měli lepší zkušenost než některé rodiny, které se pokusily o přechod hranic mezi USA a Mexikem. Řekla, že jejich případ byl urychlen poté, co se mexické úřady dozvěděly, že se její syn zotavuje z leukémie a její matka má cukrovku.
„Dobrovolníci nás odvezli přímo z letiště na americké hranice, a jakmile jsme překročili hranici, přivítali nás také církevní dobrovolníci na americké straně,“ vypověděla Galušková.
Po noci v místním kostele rodina nasedla do dodávky poskytnuté dobrovolníky a vydala se na dlouhou cestu ze San Diega do Sacramenta. Od začátku dubna žijí v Sacramentu v rámci federálního humanitárního systému podmíněného propuštění, který usnadňuje dočasné přijetí do země a poskytuje určité výhody, jako je potravinová pomoc a zdravotní pojištění.
Galušková, která je legálně neschopná pracovat, uvedla, že její rodina žije z pomoci vlády a humanitárních skupin, zatímco její děti navštěvují místní školy. Rodina se také snaží naučit anglicky. Galušková mezitím pozorně sleduje zprávy a přiznala, že prožívá „celé spektrum emocí“, pokud jde o válku na Ukrajině.
„Na jedné straně cítím hněv kvůli tomu, co se děje a proč se to děje mým lidem,“ řekla. „Také cítím samozřejmě bolest, když vidím všechny rodiny, které hledají pomoc, a všechnu tu destrukci, která se děje. Dále soucit, protože zvláště teď v zimním období jsou lidé bez elektřiny, bez teplé vody, takže to mají hodně těžké."
„Ale jsem za ně i ráda. Velmi dobře se zotavují, snaží se obnovit budovy, které byly zničeny,“ dodala uprchlice. „Jsem šťastná, že lidé neztrácejí naději, že tam zůstávají a snaží se opravit vše, co bylo zničeno.“
K překvapení došlo i během cesty z Ukrajiny, když zjistila, že je těhotná. Před několika dny se jí narodila holčička. „Doufáme, že bude existovat program, který nám umožní zůstat zde natrvalo,“ řekla.
„Buča je zničená, takže se nemáme kam vrátit. Válka stále probíhá. Máme tady čtyři děti a život, který je docela stabilní.“
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
