„Nemáme se kam vrátit." Váleční uprchlíci čelí při útěku krádežím a sexuálnímu vykořisťování
Od ruské invaze uprchly z Ukrajiny do USA desetitisíce lidí, kteří přitom často podstoupili značné riziko. O strastiplné cestě Ukrajinců do USA informoval zpravodajský kanál Al-Džazíra. Často museli čekat v Mexiku, kde čelili krádežím identity, sexuálnímu vykořisťování a obchodu s lidmi.
Když se letos v únoru začaly množit spekulace o možné ruské invazi na Ukrajinu, Olena Galušková cítila, že by měla opustit svou zemi. 23. února, pouhý den před vypuknutím války, sbalila Galušková tři kufry, shromáždila rodinu a opustila domov v ukrajinském městě Buča. Galušková odcestovala se svými třemi dětmi ve věku 5ti, 10ti a 14cti let, s matkou a manželem do Polska.
Tento nečekaný výlet byl pro Galuškovou a její rodinu začátkem fyzicky a emocionálně vyčerpávající cesty, neboť byli nuceni začít žít nový život jako uprchlíci. Dnes nově začínají v americké Kalifornii.
„Rozuměli jsme tomu, že to bude obtížná cesta, přesto jsme riskovali,“ řekla Olena Galušková.
V dubnu, dva měsíce po začátku války, americký prezident Joe Biden zahájil iniciativu nazvanou Sjednocení pro Ukrajinu. Jedná se o zjednodušený proces umožňující 100 000 ukrajinským občanům prchajícím před válkou požádat o vstup do USA. Dosud jich v rámci programu údajně dorazilo přibližně 85 000.
Jaké to bylo, než byla tato služba dostupná? Galušková vzpomínala, jak dlouho cestovala přes Polsko do Španělska, následně do Mexika a pak do Tijuany, města jižně od hranic s USA. Odtud měla s rodinou za cíl dostat se do kalifornského hlavního města Sacramenta, kde má přátele.
„S mnoha zastávkami jsme se nakonec dostali do Tijuany,“ řekla. „Let byl velmi obtížný a velmi emocionálně náročný.“
Nechat všechno za sebou
Brzy poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, se státní úředníci a humanitární sdružení po celých USA připravovali na přijímání uprchlíků. Stát New York obdržel miliony federálních finančních prostředků na pomoc přibližně 14 000 Ukrajinců, zatímco Virginie údajně jen za poslední měsíc přijala více než 2 700 uprchlíků.
V Coloradu státní úředníci zřídili pracovní skupinu pro ukrajinské migranty a do konce října se ke službám přihlásilo téměř 600 uprchlíků, uvedla Meg Sagariová-Barrittová, koordinátorka Coloradského programu uprchlických služeb. Očekávají stovky dalších v následujících dnech a měsících, řekla Al-Džazíře.
Galina Prozorová, bývalá programová manažerka Mezinárodního záchranného výboru (IRC) se sídlem v Sacramentu, uvedla, že od vypuknutí války přešlo do státu z Mexika více než 20 000 Ukrajinců.
„V březnu a dubnu došlo k výraznému nárůstu. Lidé doslova utíkali a nechávali všechno za sebou,“ řekla Prozorová Al-Džazíře. „Rodiny byly rozděleny.“
Mnoho Ukrajinců přijíždějících do Mexika v té době bylo fakticky v „režimu přežití“, dodala. „Bylo tam také hodně emocionálního traumatu ze všeho, co viděli ve válce,“ řekla Prozorová. Toto trauma bylo pro některé umocněno zkušenostmi, kterým čelili v Mexiku, včetně krádeží identity, sexuálního vykořisťování a obchodování s lidmi.
„Na mexické straně hranic s USA se objevili obchodníci, kteří nabízeli různé služby a představovali se jako přesídlovací agentury,“ vypověděla. „V některých případech zmizela ukrajinská mládež.“
Jakmile uprchlíci dorazí do USA, začala Prorozová, IRC dělá, co může, aby pomohla se vzděláváním, hledáním zaměstnání a bydlení, ale tento proces stále představuje značné problémy: „Jsme extrémně omezeni, co se týče pracovních míst, ale také bydlení.“
„Nemáme se kam vrátit"
Galušková a její rodina měli lepší zkušenost než některé rodiny, které se pokusily o přechod hranic mezi USA a Mexikem. Řekla, že jejich případ byl urychlen poté, co se mexické úřady dozvěděly, že se její syn zotavuje z leukémie a její matka má cukrovku.
„Dobrovolníci nás odvezli přímo z letiště na americké hranice, a jakmile jsme překročili hranici, přivítali nás také církevní dobrovolníci na americké straně,“ vypověděla Galušková.
Po noci v místním kostele rodina nasedla do dodávky poskytnuté dobrovolníky a vydala se na dlouhou cestu ze San Diega do Sacramenta. Od začátku dubna žijí v Sacramentu v rámci federálního humanitárního systému podmíněného propuštění, který usnadňuje dočasné přijetí do země a poskytuje určité výhody, jako je potravinová pomoc a zdravotní pojištění.
Galušková, která je legálně neschopná pracovat, uvedla, že její rodina žije z pomoci vlády a humanitárních skupin, zatímco její děti navštěvují místní školy. Rodina se také snaží naučit anglicky. Galušková mezitím pozorně sleduje zprávy a přiznala, že prožívá „celé spektrum emocí“, pokud jde o válku na Ukrajině.
„Na jedné straně cítím hněv kvůli tomu, co se děje a proč se to děje mým lidem,“ řekla. „Také cítím samozřejmě bolest, když vidím všechny rodiny, které hledají pomoc, a všechnu tu destrukci, která se děje. Dále soucit, protože zvláště teď v zimním období jsou lidé bez elektřiny, bez teplé vody, takže to mají hodně těžké."
„Ale jsem za ně i ráda. Velmi dobře se zotavují, snaží se obnovit budovy, které byly zničeny,“ dodala uprchlice. „Jsem šťastná, že lidé neztrácejí naději, že tam zůstávají a snaží se opravit vše, co bylo zničeno.“
K překvapení došlo i během cesty z Ukrajiny, když zjistila, že je těhotná. Před několika dny se jí narodila holčička. „Doufáme, že bude existovat program, který nám umožní zůstat zde natrvalo,“ řekla.
„Buča je zničená, takže se nemáme kam vrátit. Válka stále probíhá. Máme tady čtyři děti a život, který je docela stabilní.“
Rada Evropy (RE) zřídí zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině. Dohodu o jeho vzniku ve středu podepíše generální tajemník Rady Evropy Alain Berset a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rada Evropy o tom informuje na svých internetových stránkách. Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC). Proti Ukrajině čtvrtým rokem vede válku Rusko.
„Spravedlnost pro Ukrajinu nepočká,“ uvedl Berset. Půjde podle něho o první tribunál, který se bude věnovat zločinu agrese a bude stíhat ty, kdo porušili Chartu OSN a použili sílu proti jinému státu. Tribunál „bude uplatňovat mezinárodní právo bez dvojích standardů“ a svým jednáním dokáže, že „bezpečnost v Evropě nebude spočívat na mlčení nebo beztrestnosti, ale na právu, zásadách a činech,“ oznámil také generální tajemník Rady Evropy.
Americký prezident Donald Trump přijel jako poslední z očekávaných hostů na slavnostní večeři, kterou na úvod summitu NATO v Haagu dnes večer pořádá nizozemský královský pár, král Willem-Alexander a královna Máxima. Večeře se koná v královském paláci Huis ten Bosch, který je jednou ze tří oficiálních rezidencí nizozemského panovníka. Po červeném koberci do královského paláce vystoupal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či český prezident Petr Pavel.
Na slavnostní akci přijížděli státníci postupně v automobilech, mezi posledními byli turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho francouzský kolega Emmanuel Macron s manželkami. Společně s královským párem všechny příchozí uvnitř paláce vítala i princezna Amalia.
Počet obětí dnešního ruského raketového útoku na ukrajinské Dnipro stoupl na 15, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Více než 200 lidí utrpělo zranění. Další dva mrtvé a 14 zraněných si podle něj vyžádal ruský útok na nedaleké město Samar.
