Tátu s dětmi zastřelili, mámu znásilnili a uškrtili: Ukrajinci zveřejnili tváře vrahů

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od prezidenta Vladimira Putina dostalo rozkaz na několik hodin přerušit boje v oblasti ukrajinských měst Pokrovsk, Myrnohrad a Kupjansk, aby se na situaci na místě mohli přijet podívat zahraniční novináři, včetně těch ukrajinských. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC, který připomíná, že Putin v posledních dnech tvrdí, že ruská armáda v Kupjansku a Pokrovsku obklíčila ukrajinské jednotky. Zástupci ukrajinských ozbrojených sil to odmítají, připouštějí však, že situace v těchto úsecích fronty je složitá.

„Ruské velení je v případě potřeby připravené přerušit v daných místech vojenské operace na pět či šest hodin a zajistit koridory pro bezproblémový vjezd a výjezd představitelů zahraničních médií,“ uvedl ruský resort obrany.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Reagoval na slova Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.

„Doufáme, že pokud jde o testy burevestnika a poseidona, byly informace prezidentovi Trumpovi předány správně. V tom smyslu, že to nelze v žádném případě interpretovat jako jaderné zkoušky,“ řekl dnes novinářům Peskov. „Pokud nějakým způsobem myslel testy burevestniku (jako jaderné testy provedené nějakou zemí), pak se v žádném případě nejedná o jaderné testy,“ tvrdil mluvčí Kremlu.

Moskva podle jeho dnešního prohlášení bude jednat odpovídajícím způsobem, pokud někdo poruší mezinárodní moratorium na zkoušky jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle mluvčího vyjádřil už v minulosti. „Prezident Trump ve svém prohlášení zmínil, že jiné země provádějí testy jaderných zbraní. Dosud nám nebylo známo, že by někdo prováděl testy,“ řekl Peskov. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení.

Šéf správy města Slovjansk v Doněcké oblasti Vadym Ljach informoval o ruském dopoledním ostřelování města ze salvových raketometů, které podle něj zabilo tři lidi.

„(Letouny) MiG-29 dnes zachytily ruský průzkumný letoun nad Baltským mořem, stejně jako včera,“ uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V úterý dvojice polských stíhaček podle operačního velení polské armády doprovodila ruský průzkumný stroj Il-20, který měl vypnutý transpondér a nedodal ani patřičný letový plán. Ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor, uvedla Varšava. Moskva se nevyjádřila.

Baltské moře je důležitou zásobovací trasou pro NATO a má klíčový hospodářský význam pro jednotlivé baltské země. Severoatlantická aliance eviduje systematickou špionáž tamní vojenské infrastruktury ze strany Ruska, které má přístup k Baltskému moři díky kaliningradské exklávě a pobřeží kolem Petrohradu.

Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 7. listopadu setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, chce projednat cestu k možnému americko-ruskému summitu a požádat o výjimku z amerických energetických sankcí uvalených na Rusko.

Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás uvedl, že státníci hodlají uzavřít dohody o spolupráci v oblasti energetiky, obranného průmyslu, hospodářství a financí. „Některé z nich už byly vyjednány, v některých případech jednání pokračují,“ uvedl Gulyás. Orbán dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, píše Reuters.

Orbán a Trump by podle Gulyáse také mohli projednat možné setkání představitelů Spojených států a Ruska, které by bylo zaměřené na zprostředkování míru v rusko-ukrajinské válce. Trump tento měsíc oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti. Později prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání teď nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností.

Soud v Mnichově dnes shledal tři muže vinnými ze špionáže pro Rusko. Hlavního obžalovaného poslal do vězení na šest let za špionáž, plánování sabotážních akcí a členství v ozbrojené teroristické organizaci. Jeho dva komplicové dostali podmíněné tresty v délce půl roku a jednoho roku. Informovala o tom agentura DPA.

Podle státního zastupitelství muži sledovali, fotografovali a natáčeli trasy transportů vojenského materiálu určeného Ukrajině. Shromažďovali také informace o jedné z ropných rafinerií v Bavorsku a o vojenském výcvikovém prostoru americké armády v bavorském Grafenwöhru.

Hlavu skupiny, 41letého Dietera S., shledal soud vinným i z přípravy sabotážních akcí proti vojenské infrastruktuře a železnici. Podle dřívějších informací plánoval mimo jiné útoky na budovy spojené s podporou Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Trest dostal i za členství v ozbrojené teroristické organizaci, protože podle vyšetřovatelů v letech 2014 až 2016 bojoval s proruskými separatisty za takzvanou Doněckou lidovou republiku na východní Ukrajině.

Rusko při nočním útoku na Ukrajinu použilo 705 dronů a střel, uvedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 623 z nich.

Ruský ropný gigant Lukoil přijal nabídku nadnárodní obchodní skupiny Gunvor, která převezme jeho zahraniční aktiva. Ruský podnik o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Upozornil, že prodej těchto aktiv je důsledkem zahraničních sankcí. Transakce bude vyžadovat souhlas americké vlády, uvedla agentura Bloomberg.

Skupina Gunvor se zabývá obchodováním s energetickými komoditami. Lukoil uvedl, že skupina mu předložila nabídku na koupi divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva. Dodal, že nabídku přijal a zavázal se, že nebude jednat s jinými potenciálními zájemci. Informace o finančních podmínkách nabídky Lukoil neposkytl.

Spojené státy minulý týden oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných firem. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku na Ukrajině.

„Útočníci vyslali na Záporoží nejméně 20 bezpilotních letadel a 8 raket,“ hlásí šéf regionální správy Ivan Fedorov. „Bylo zničeno několik pater ubytovny.“ Podle jeho dalších zpráv je ve městě nejméně 17 raněných, včetně mnoha dětí od dvou let výše. „Záchranáři vytáhli z trosek muže. Muž bohužel zemřel,“ dodal Fedorov.

Polská letiště v Radomi a Lublinu byla uzavřena vzhledem k operacím vojenského letectva, které vzlétlo kvůli ruským útokům na Ukrajině, píše Reuters.

Prezidenti USA a Číny budou spolupracovat v otázce Ukrajiny, „aby se něčeho dosáhlo“, řekl Donald Trump v Jižní Koreji. Na stupnici od jedné do deseti by dnešní schůzku se svým čínským protějškem ohodnotil číslicí 12, dodal šéf Bílého domu.

Dobrou noc, vážení čtenáři. Online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase od rána, děkujeme za jeho sledování.

OBRAZEM: Takto u 72. motorizované brigády ukrajinské armády vypadá příprava kamikaze (FPV) dronů poblíž fronty v Charkovské oblasti.

Situace u Pokrovska zůstává nejtěžší a odehrávají se tu nejintenzivnější boje, uvedl Volodymyr Zelenskyj po dnešní poradě s hlavním velitelem a náčelníkem generálního štábu. „Okupanti se tu všemi způsoby pokoušejí se zachytit, každý zničený okupant má tady důsledky pro celý stát,“ napsal. Situace v Kupjansku podle šéfa státu také zůstává obtížná, ale ukrajinským silám se v posledních dnech podařilo posílit kontrolu nad městem a nadále brání své pozice.

Litevská vláda se rozhodla uzavřít přechody na hranici s Běloruskem do konce listopadu kvůli vysílání meteorologických balonů s pašovanými cigaretami. Uzavření hranic označil litevský ministr vnitra za signál sousední zemi, kde úřady podle něj nedělají nic, aby problém vyřešily.

V pondělí litevská premiérka Inga Ruginienéová oznámila, že Litva bude sestřelovat balony z Běloruska, které opakovaně narušily leteckou dopravu v pobaltské zemi. Intenzivní vypouštění balonů s kontrabandem označila za „hybridní útok“. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Litva umožňuje použít jeden přechod - Kamennyj Log-Medininkai - diplomatům a kurýrům s diplomatickou poštu, Litevcům, občanům dalších zemí Evropské unie, lidem s trvalým pobytem v Litvě a také cestujícím tranzitem do ruské Kaliningradské oblasti. Kromě toho litevští pohraničníci mohou udělat výjimku z humanitárních důvodů.

Soud v Kyjevě vzal do vazby nejmenovaného Brita, který je podezřelý z předávání vojenských informací Rusku, uvedl server BBC News s odvoláním na ukrajinskou generální prokuraturu. Dříve ukrajinská tajná služba SBU informovala o zadržení agenta ruské tajné služby FSB z nejmenované evropské země v Kyjevě. V případě odsouzení Britovi hrozí až 12 let za mřížemi.

Brit podle vyšetřovatelů přicestoval na Ukrajinu loni v lednu. Nejprve se jako instruktor podílel na výcviku vojáků v Mykolajivu na jihu země, později působil u pohraničníků. Na konci loňského září se přestěhoval do Oděsy, kde navázal kontakt se zástupcem ruských tajných služeb a dohodl se na předávání vojenských informací za úplatu, uvedla prokuratura.

Brit předával souřadnice rozmístění ukrajinských jednotek, snímky výcvikových zařízení, informace o vojácích a plnil pro Rusy i další úkoly. Za jeden z nich obdržel 6000 dolarů (asi 125.000 Kč), dodala prokuratura.

„Nepřítel kolem 09:20 (08:20 SEČ) zahájil dělostřeleckou palbu na dětskou nemocnici v Chersonu, kde se v té době nacházeli malí pacienti, jejich rodiče a zdravotnický personál,“ uvedla chersonská oblastní prokuratura. Rusko tím zranilo devět lidí včetně dětí a zdravotníků.

„Už v současnosti tvoří ruský plyn méně než polovinu našich dodávek a naše zákazníky po celý rok 2025 zásobujeme i z alternativních kontraktů s největšími světovými energetickými společnostmi,“ uvedl největší prodejce zemního plynu na Slovensku, státem kontrolovaná společnost SPP. Jakmile jednou dojde k úplnému zastavení dodávek ruského plynu, bude na to společnost připravena.

Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem nazvanou Poseidon, prohlásil dnes prezident Vladimir Putin. Zbraň (popisovaná jako torpédo či podvodní dron) je podle dostupných informací schopna nést atomovou hlavici, jejíž podvodní výbuch u pobřeží má vyvolat radioaktivní cunami. V neděli Kreml oznámil, že Moskva úspěšně otestovala novou mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a jaderným pohonem označovanou Burevestnik, která je také schopna nést atomovou hlavici.

„Včera jsme provedli ještě jednu zkoušku dalšího slibného komplexu, a to bezposádkového podvodního produktu Poseidon,“ řekl podle ruské státní agentury TASS šéf Kremlu na návštěvě zraněných vojáků ve vojenské nemocnici. Armáda podle něj vypustila tuto zbraň z nosné ponorky. Putin také řekl, že v současné době neexistuje způsob, jak Poseidon zachytit. Zbraň podle něj svou silou překonala mezikontinentální balistickou střelu Sarmat, na Západě přezdívanou Satan II.

Exploze v muniční továrně ve městě Kopějsk u Čeljabinska na Urale si vyžádaly celkem 23 obětí. Nalézt se podařilo 16 mrtvých, pozůstatky sedmi zbývajících je nutné ještě identifikovat, oznámily dnes ruské úřady. Dva výbuchy v průmyslovém závodě Platmass, kde se vyráběla dělostřelecká munice, nastaly minulou středu, následující den gubernátor Čeljabinské oblasti hovořil o nejméně deseti mrtvých a tuctu pohřešovaných.

Vyšetřovatelé předběžně za příčinu neštěstí označili porušení bezpečnostních pravidel, napsal server RBK. Gubernátor Alexej Teksler zdůraznil, že nešlo o útok ukrajinského dronu, Ukrajina se k výbuchům v Kopějsku nevyjádřila.

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské rafinérie v Uljanovské oblasti a autonomní Marijské republice a také další podniky zapojené do zásobování ruské armády, tvrdí ukrajinský generální štáb.

Obě komory ruského parlamentu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. V současné době ruské úřady odvádějí Rusy do základní služby v armádě dvakrát do roka: na podzim a na jaře. Normu v úterý schválila Státní duma, tedy dolní komora parlamentu, dnes tak učinila i horní komora čili Rada federace. Vyplývá to ze zpráv ruské agentury Interfax nebo serverů Meduza a The Moscow Times. Zapotřebí je ještě podpis prezidenta Vladimira Putina.

Obžalovaný zakladatel proruského paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) Ivan Kratochvíl dnes u soudu vypověděl, že v roce 2017 zamýšlel založit pobočku skupiny na Donbasu. Chtěl, aby ji vedl bývalý voják Martin Sukup, kterého později české soudy v nepřítomnosti odsoudily za boj v řadách separatistů k 21 letům vězení. Kratochvíl ale popřel, že by na Donbas zároveň vyslal vycvičit spoluobžalovaného Miloše Ouřeckého s cílem, aby domobrancům po návratu předal bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.

Ruské drony na Ukrajině podle serveru Ukrajinska pravda a místní policie zasáhly už v úterý soukromý podnik ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti, kde vypukl požár ve skladě. Podrobnosti o podniku neuvádí.

Dvojice polských stíhacích letounů MiG-29 v úterý zachytila a doprovodila ruské letadlo Il-20, které bylo na průzkumné misi v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem a mělo vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač. Na síti X to dnes oznámilo operační velení polské armády a dodalo, že ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.

Šéf ruského Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov uvedl, že se ukrajinské drony pokusily zaútočit na průmyslovou zónu ve městě Buďonnovsk. Útok zmařila protivzdušná obrana, významné škody nezpůsobil, uvedl činitel. Telegramový kanál Astra píše, že v Buďonnovsku drony cílily pravděpodobně na petrochemický závod Stavrolen.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Rusko v úterý večer sestřelilo 57 ukrajinských dronů, z nichž čtyři se pohybovaly nad oblastí metropole Moskvy. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany, podle něhož dalších osm bezpilotních letounů útočilo v oblastech sousedících s hlavním městem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin po již třetím dni útoků na město uvedl, že na místo dopadu trosek dronů vyrazily záchranné složky.

Vážení čtenáři,  čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme zase zítra brzy ráno. Přejeme dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Siem v Jižní Koreji.

„Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.

AFP píše, že Trump se pokoušel využít svých osobních vztahů, které ho podle něho pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dohodnout se s ním na ukončení války proti Ukrajině, jeho snahy však zatím žádný pokrok nepřinesly. Minulý týden Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské společnosti a vytvářejí tlak na největší odběratele ruské ropy, Čínu a Indii, aby množství nakupované suroviny snížily. Podle Spojených států i podle Ukrajiny prodejem energetických surovin Rusko financuje čtvrtým rokem trvající válku proti sousední zemi.

„Podporujeme americkou politiku, jejímž cílem je využít jakékoliv příležitosti k omezení nabídky energetických surovin z Ruska,“ řekl Zelenskyj. Týká se to podle něho i evropské bezpečnosti.

Ruské jednotky minulý týden použily drony k útoku na tři větrné turbíny ve větrné farmě Kramatorsk, uvedl předseda představenstva Ukrajinské asociace větrné energie Andriy Konečenkov.

„Cílem není vojenský objekt ani frontová linie. Cílem je větrná turbína o výkonu 4,5 megawattů na větrné farmě v Kramatorsku. To není náhoda. Jde o metodickou, chladnokrevnou destrukci. Ruští okupanti již potřetí během jednoho týdne zasáhli tuto větrnou farmu a proměnili útočné drony ve válečnou zbraň proti civilizaci,“ napsal na facebooku. Podle Koněčenkova byly během útoků 22. a 24. října poškozeny a zničeny dvě větrné turbíny poblíž Kramatorsku. Třetí generátor byl zasažen 25. října.

„Pro agresora nezáleží na tom, jaký druh zařízení dodává Ukrajincům elektřinu – tepelná elektrárna, vodní elektrárna nebo větrná turbína. Každý megawatt vyrobený na Ukrajině je pro ně cílem. Útoky na zařízení obnovitelné energie nejen ničí infrastrukturu, ale snaží se zničit samotnou myšlenku udržitelného rozvoje a integrace Ukrajiny do moderního evropského prostoru,“ dodal Konečenkov. Podle něj nedošlo k žádným obětem mezi zaměstnanci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinští a evropští představitelé se tento týden sejdou, aby projednali podrobnosti plánu příměří.

„Toto není plán na ukončení války. Příměří je nezbytné,“ citovala ho agentura Reuters. „Toto je plán na zahájení diplomatických jednání... Naši poradci se sejdou v nadcházejících dnech; dohodli jsme se na pátek nebo sobotu. Proberou podrobnosti tohoto plánu.“

Den předtím v rozhovoru pro Axios ukrajinský vůdce uvedl, že Kyjev a lídři EU vypracují plán do 7-10 dnů. Podle Zelenského by měl být stručný, bez zbytečných detailů. Vyjádřil však pochybnosti, zda by ruská strana tento plán přijala.

Soud v ruském Petrohradu uložil pokutu 30.000 rublů (zhruba osm tisíc korun) osmnáctileté hudebnici Dianě Loginovové, která vystupuje pod uměleckým jménem Naoko a hraje se skupinou Stoptajm. Informoval o tom dnes server Mediazona, podle něhož soudkyně shledala pouliční umělkyni vinnou z diskreditace ruské armády kvůli tomu, že ztvárnila píseň nazvanou Jsi voják od exilové zpěvačky Monětočky. Ta v Rusku figuruje na seznamu hledaných osob a také takzvaných zahraničních agentů.

Tým německého deníku Die Welt vedený hlavním reportérem listu Ibrahimem Naberem na Ukrajině nedaleko frontové linie zasáhl ruský dron. Informuje o tom ruskojazyčný telegramový kanál deníku Bild. Naber a jeho dva kolegové utrpěli zranění. Během stejného útoku přišel o život jeden ukrajinský voják.

Naber se svými kolegy pracoval na reportáži, kvůli níž doprovázel jednotku protivzdušné obrany, která je součástí 42. brigády ukrajinských ozbrojených sil. Když byli v otevřeném prostoru, zaútočil na vojenský automobil stojící u nich ruský dron typu Lancet. Jeden ukrajinský voják zemřel a další byl těžce zraněn. Na místě spolu s Naberem pracoval kameraman jménem Viktor a producent Ivan. Naber a kameraman utrpěli lehčí zranění, Ivan měl hluboko v noze dvě střepiny, podle lékařů však bude moci znovu chodit.

Naber řekl, že drony změnily válečnou žurnalistiku. Podle jeho slov ve vzdálenosti deseti až 12 kilometrů od linie střetu vznikla takzvaná zóna smrti, kde bezpilotní letouny mohou zaútočit kdykoliv a kdekoliv.

OBRAZEM: Lidé si prohlížejí poškozený ruský těžký dron instalovaný jako symbol války v centru Kyjeva.

Podle agentury Bloomberg s odvoláním na anonymní vrcholové manažery indického ropného rafinérského komplexu Indie prosazuje zákaz nákupu ropy od ruských společností Lukoil a Rosněfť, které minulý týden zasáhly americké sankce, ale nechtěla by se zcela vzdát dovozu ruské ropy.

Rafinerie zkoumají, kolik ropy mohou dovážet od jiných ruských dodavatelů, na které se nevztahují sankce, a za jakou cenu, informuje agentura Bloomberg. Snaží se také zjistit, jaká část ropy Rosněftu by mohla být dodána prostřednictvím jiných společností. Sankce byly dříve uvaleny na dva další ruské producenty: Surgutněftegaz a Gazpromněft. Podle údajů společnosti Kpler se tyto čtyři sankcionované společnosti v roce 2024 podílely na více než 80 % indického dovozu ropy z Ruska.

Podle zdrojů RBC-Ukrajina ruské vojenské údery poškodily zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti.

Podle předsedy představenstva společnosti Naftogaz Ukrajiny Serhije Koreckého pracují na místě dopadu specialisté, kteří posuzují následky a zahajují sanační práce.

Podle něj se jedná již o sedmý cílený útok ruských vojenských sil na plynárenskou infrastrukturu od začátku října.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 38 bezpilotními letouny, z nichž 26 zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Naopak 12 úderných dronů podle něj zasáhlo čtyři blíže neupřesněná místa. 

Ukrajina podle Moskvy útočila druhou noc v řadě a vyslala jeden z dronů i směrem na ruskou metropoli. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina na místě dopadu trosek dronu zasahují záchranné složky. Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz mezitím uvedl, že jeden člověk zraněný po útoku musel do nemocnice.

Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby mohla pokračovat v obraně proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině.

„Zdůraznil jsem to všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat celá desetiletí, ale musí ukázat, že po určitou dobu budou schopni poskytovat Ukrajině stabilní finanční podporu,“ řekl Zelenskyj médiím, která mohla jeho vyjádření zveřejnit dnes. „A proto mají na mysli tento program – dva až tři roky,“ dodal.

Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům řekl, že vede paralelní jednání se Švédskem, Francií a Spojenými státy o dodávkách letadel do Kyjeva, píše ruskojazyčná služba BBC.

Zelenskyj uvedl, že celková potřeba ukrajinských vzdušných sil v budoucnu je 250 moderních vojenských letadel, včetně švédských Gripenů, amerických F-16 a francouzských Rafalů.

„Vzhledem ke zkušenostem našich pilotů a schopnostem nepřítele je to pro Ukrajinu optimální volba,“ cituje Zelenského agentura RBC-Ukrajina . Švédské stíhačky jsou prioritou, protože se vyrábějí a udržují nejlevněji a jsou také schopny nést většinu zbraní, které Ukrajina potřebuje, vysvětlil.

Maďarsko chce spojit síly s Českem a Slovenskem a vytvořit v Evropské unii alianci skeptickou vůči Ukrajině. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na poradce maďarského premiéra. Šéf maďarské národně-konzervativní vlády Viktor Orbán podle něj doufá, že se v tomto ohledu spojí se slovenským premiérem Roberterm Ficem a Andrejem Babišem, jehož strana ANO zvítězila v parlamentních volbách a prezident Petr Pavel ho v pondělí pověřil jednáním o sestavení vlády. Babiš o budoucí koalici jedná s SPD a Motoristy.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala 17 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ukrajina podle Moskvy útočila druhou noc v řadě a vyslala jeden z dronů i směrem na ruskou metropoli. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina na místě dopadu trosek dronu zasahují záchranné složky.

Vážení čtenáři, pro dnešek se online zpravodajství k ukrajinskému dění odmlčí, pokračovat bude zase brzy ráno. Teď přejeme klidnou noc.

Ruské drony honí ukrajinské civilisty v blízkosti fronty. Uvedli to vyšetřovatelé OSN ve zprávě, kterou chtějí předložit Valnému shromáždění OSN. Drony vyhánějí Ukrajince z domovů a tisícovky z nich takto byly přinuceny opustit celé oblasti. Podle dokumentu byly naplněny znaky spáchání zločinu proti lidskosti.

Zpráva Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu popisuje případy civilistů, kteří byli pronásledováni na dlouhé vzdálenosti drony s nainstalovanými kamerami. V některých případech podle vyšetřovatelů OSN byly na lidi hledající úkryt shozeny zápalné bomby nebo výbušniny.

„Tyto útoky byly spáchány jako součást koordinované taktiky vyhánění civilistů a představují zločin proti lidskosti v podobě násilného přesunu obyvatelstva,“ uvádí se v 17stránkové zprávě, která má být tento týden předložena Valnému shromáždění.

Volodymyr Zelenskyj podle ukrajinských médií připustil, že se boje vedou přímo ve městě Pokrovsk na východě Ukrajiny, které je hlavním cílem ruské ofenzívy.

Ukrajina rozšíří své útoky v hloubi Ruska, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po poradě vrchního velení, které se zúčastnili i výrobci zbraní. Zelenskyj připomněl, že za ruskou válku proti Ukrajině už platí konkrétní cenu ruské rafinérie, které se staly terčem ukrajinských úderů.

Úroveň vody v Belgorodské nádrži na západě Ruska klesla asi o metr po ukrajinských útocích, které o víkendu poškodily přehradu, informovala dnes ruská média s odvoláním na federální úřady. Ty regionální nadále varují před rizikem záplav.

Ukrajinské údery poškodily spodní výpust nádrže. Na přehradě byl vyhlášen stav nouze a hráz se nyní opravuje. Její plná kapacita dosahuje 76 milionů metrů krychlových, poznamenal list Kommersant.

Institut pro studium války (ISW) ve svém nejnovějším hodnocení vývoje bojů označuje vyjádření náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova o ruských úspěších na bojišti za přehnaná. Připomíná, že Gerasimov zároveň mimo jiné tvrdil, že invazní síly obklíčily i město Kupjansk v Charkovské oblasti. Ruští vojenští blogeři jeho tvrzení popírají, několik z nich uvedlo, že Gerasimov lže a že ruské síly neobklíčily Pokrovsk ani Kupjansk, píše ISW.

Prezident Petr Pavel je hrdý na to, že Česko pevně stojí na straně těch, kteří hájí právo, pravdu a dialog. I v souvislosti s podporou Ukrajiny to dnes řekl v projevu k zahraničním diplomatům působícím v Česku při tradiční akci v Rothmayerově sálu Pražského hradu, která se koná před státním svátkem 28. října. Zdůraznil, že Rusko zůstává zásadní výzvou pro evropskou bezpečnost, svobodu a demokracii. „Jednota zůstává naší nejsilnější obranou. Evropa se naučila, často bolestivě, že slabost a nejednota povzbuzuje ty, kdo ohrožují mír a stabilitu,“ řekl Pavel.

Ruské ministerstvo obrany dnes na platformě Telegram oznámilo dobytí dalších tří ukrajinských obcí - vesnic Novomykolajivka a Pryvilne v Záporožské oblasti a vsi Jehorivka v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinský analytický projekt DeepState píše, že invazní síly obsadily ukrajinské území u tří obcí. Americký Institut pro studium války (ISW) mezitím zpochybnil nedělní tvrzení Moskvy o obklíčení strategického ukrajinského Pokrovsku.

Papež Lev XIV. dnes přijal ve Vatikánu maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten hlavu katolické církve požádal, aby podpořila jeho protiválečné úsilí. Podle Vatikánu byly hlavními tématy jednání rusko-ukrajinská válka a příměří v Pásmu Gazy.

„Požádal jsem Svatého otce, aby podpořil protiválečné úsilí Maďarska,“ napsal Orbán na facebooku. Ještě před schůzkou uvedl, že Maďarsko pod jeho vedením chce zůstat „mimo šířící se válečnou horečku“ ve světě a že v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou organizuje „koalici proti válce“.

Trump podle agentury Reuters prohlásil, že Spojené státy mají jadernou ponorku u ruských břehů. Reagoval tak na informaci o hlášené vzdálenosti, které Burevestnik během testu podle Ruska uletěl. „Vědí, že máme jadernou ponorku, největší na světě, přímo u jejich břehů, takže myslím, že nemusí plout 8000 mil (přibližně 13 000 kilometrů – pozn. ČTK),“ řekl šéf Bílého domu.

Odvolací soud v italské Boloni dnes nařídil vydání Ukrajince, který je podezřelý z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, německým úřadům. Podle agentur to oznámil právník Ukrajince, který je považován za jednoho z osnovatelů útoku na plynovod považovaný za jeden ze symbolů někdejší energetické závislosti Evropy na Rusku.

Členové proruské domobranecké skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) dnes u soudu odmítli obžalobu z podpory a financování terorismu. Spoluobžalovaný Miloš Ouřecký přiznal vinu ohledně toho, že pomáhal jako dobrovolník separatistickým vojákům na Donbase. Obžaloba tvrdí, že domobranci ho na Ukrajinu vyslali s tím, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.

Ouřecký se připojil k proruským povstalcům na východě Ukrajiny v roce 2017. Za účast na teroristické skupině mu hrozí až 15 let vězení. „Jel jsem tam z vlastní iniciativy. Chtěl jsem poznat, co se tam děje, a nějakým způsobem pomoct. Kolovaly informace, že NATO chce rozpoutat válku s Ruskem,“ řekl dnes sedmapadesátiletý Ouřecký u pražského městského soudu. Na otázku soudkyně, kde tyto informace kolovaly, odpověděl, že po internetu a mezi lidmi.

V jihopolských Katovicích byli zadrženi muž a žena z Ukrajiny, kteří jsou podezřelí, že podle pokynů cizí tajné služby sháněli informace o vojácích polské armády a kritické infrastruktuře. Na sociální síti X o tom dnes informoval Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polští představitelé obviňují Rusko a Bělorusko, že stojí za rostoucím počtem případů sabotáží, s nimiž se Polsko v posledních letech potýká.

Tomasz Siemoniak, který ve vládě odpovídá za koordinaci tajných služeb, později upřesnil, že tato dvojice Ukrajinců patří mezi osm lidí podezřelých z přípravy sabotáží, o jejichž zadržení minulé úterý informoval premiér Donald Tusk.

Předseda Evropské rady António Costa na dnešním setkání s čínským premiérem Li Čchiangem vyjádřil obavy ohledně rozhodnutí Pekingu rozšířit omezení vývozu strategických surovin. Evropská unie podle něj rovněž očekává, že Čína pomůže ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Šéf unijních summitů to uvedl v prohlášení po setkání s čínským premiérem na okraj summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Malajsii.

„Zdůraznil jsem důležitost, kterou EU přikládá konstruktivním a stabilním vztahům s Čínou, a také naši ochotu posílit spolupráci při řešení globálních problémů,“ uvedl Costa. Je podle něj potřeba dosáhnout konkrétního pokroku v návaznosti na summit EU–Čína, který se konal v červenci, zejména s cílem znovu vyvážit obchodní a hospodářské vztahy.

Česko by mohlo Německu posloužit jako vzor, jak dobře integrovat ukrajinské uprchlíky. Výzvu, kterou příchod statisíců Ukrajinců představoval, zvládla země bravurně, napsal v článku přední německý list Die Welt.

„Vzhledem k počtu obyvatel Česko po invazi Ruska na Ukrajinu přijalo více ukrajinských uprchlíků než kterákoli jiná země EU,“ napsal v článku Die Welt. Podle něj výzvu spojenou s jejich integrací Česko zvládlo s bravurou a mistrně. „Převážná část práceschopných příchozích našla pracovní místo, bydlí v běžných nájemních bytech a jejich děti chodí do školy,“ uvedl list. Zároveň dodává, že dosavadní úspěch s integrací Ukrajinců je jen „etapovým vítězstvím“.

Za nevhodné dnes označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského vládce Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl Trump novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Trump podle agentury AFP také zopakoval, že by se během své cesty nynější cesty po Asii velice rád setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

„Je nevhodné, aby Putin tohle říkal. Měl by ukončit válku na Ukrajině,“ řekl Trump. „Tato válka, která měla trvat týden, brzy potrvá už čtyři roky. To by měl udělat místo testování raket,“ dodal Trump na dotaz novinářů na palubě prezidentského speciálu cestou z Malajsie do Japonska.

Dobré ráno, vážení čtenáři,
ukrajinský dron zabil řidiče minibusu a zranil pět pasažérů v ruské Brjanské oblasti, uvedl tamní gubernátor. Rusko tvrdí, že zlikvidovalo 193 dronů.

Vážení čtenáři, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.

„Zvláštní poděkování bych chtěl vyjádřit Spojenému království a Francii: Francie se rozhodla poskytnout Ukrajině další stíhací letouny Mirage a protivzdušné rakety, zatímco Spojené království nám bude i nadále pomáhat s protivzdušnou obranou dodávkami raket a výrobou stíhacích dronů – za to vám děkuji,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

I want to express my particular gratitude to the United Kingdom and France: there is a decision from France to provide Ukraine with additional Mirage fighter jets and air defense missiles, while the UK will continue to assist us with air defense by supplying missiles and… pic.twitter.com/eQd8Lkkt5J

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 26, 2025

Rusko otestovalo nově vyvinutou jadernou střelu Burevestnik, uvedl 26. října na televizí vysílaném setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.

„Mám zprávu od výrobců komponent a obecně jsem obeznámen s odhady poskytnutými ministerstvem obrany. Je to unikátní produkt, který nikdo jiný na světě nevlastní,“ prohlásil Putin podle ruských státních médií.

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že protivzdušná obrana zlikvidovala nad ruskými regiony a také na Černým a Azovským mořem celkem 82 ukrajinských bezpilotních prostředků, uvedly agentury.

Hovořit o zrušení schůzky mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem není správné, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v narážce na zrušený summit lídrů v Budapešti. Setkání Trumpa a Putina je podle Peskova nejprve nutné připravit a jedná se o komplikovaný proces.

„Prezidenti se nemohou scházet, jen aby se setkali, nemohou jen tak mrhat časem, a to otevřeně říkají. Proto dali pokyn (ruskému ministru zahraničí Sergeji) Lavrovovi a (americkému ministru zahraničí Marku) Rubiovi, aby tento proces připravili. Je to komplikovaný proces,“ řekl Peskov.

Slovensko se nebude podílet na případném programu Evropské unie zaměřeném na financování vojenských potřeb Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské invazi. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico.

Unijní prezidenti a premiéři tento týden na summitu odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii. Na možná rizika dnes upozornil také Fico.

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil jedno z velitelství ruských sil, které jsou zapojeny do bojů na Ukrajině, uvedly ráno agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Podle ruské státní TASS si Putin v přítomnosti šéfa ruského generálního štábu Valerije Gerasimova a dalších velitelů poslechl hlášení o situaci v prostoru „Speciální vojenské operace“, jak Moskva a její média označují ruskou agresi vůči Ukrajině. Gerasimov Putinovi podle agentur mimo jiné řekl, že ruské síly obklíčily strategický Pokrovsk, a informoval jej o testu nové mezikontinentální střely Burevestnik.

Rusko na Ukrajinu vyslalo celkem 101 dronů, přičemž protivzdušná obrana jich sestřelila či zneškodnila 90, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Z celkového počtu se podle něj v 60 případech jednalo o íránské drony Šáhid. Trosky ze sestřelených dronů dopadly na pěti místech.

Ruská protivzdušná obrana zneškodnila dron mířící na Moskvu, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Podle něj u místa dopadu trosek sestřeleného ukrajinského bezpilotního letounu mířícího na metropoli zasahují záchranné složky, podrobnosti o lokalitě neuvedl.

Tři lidé dnes v noci zemřeli po ruském vzdušném útoku na Kyjev, uvedla ráno ukrajinská služba pro mimořádné situace. Zraněno je podle úřadů 29 lidí, včetně sedmi dětí. Podle dřívějšího vyjádření starosty Vitalije Klička byly zasaženy dva výškové obytné domy.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno.

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Informuje o tom agentura Reuters.

„Víte, musíme uzavřít dohodu, nebudu ztrácet svůj čas,“ řekl Trump novinářům při mezipřistání v katarském Dauhá na cestě do jihovýchodní Asie.

Vyšetřování deníku Kyiv Independent zjistilo, že vysoce postavení ruští důstojníci provozují vojenské výcvikové programy pro ukrajinské děti z okupovaných území a dohlížejí na systém militarizace mládeže. Programy organizuje Centrum vojenské a vlastenecké výchovy Warrior Center – síť vytvořená v roce 2022 na přímý příkaz Vladimira Putina.

Podívejte se na snímky škod po dnešním ruském útoku na Kyjev. 

„Exploze v hlavním městě. Město je pod balistickým útokem,“ napsal starosta Kyjeva Vitalij Kličko na Telegramu v průběhu ruského útočení.

Ukrajinský úder poškodil přehradu v Belgorodské oblasti, oznámil dnes podle Reuters její gubernátor Vjačeslav Gladkov. Opakované útoky na přehradu by podle něj mohly vyvolat záplavy. Gladkov vyzval obyvatele obcí Šebekino a Bezljudovka, aby se ze svých domovů dočasně přesunuli do náhradního ubytování. Belgorodská oblast sousedí s Charkovskou oblastí na východě Ukrajiny a ukrajinské síly na ni útočí od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, píše Reuters.

V Dněpropetrovské oblasti jsou po nočních ruských úderech dva mrtví a sedm zraněných, uvedl podle agentury AFP tamní šéf vojenské správy Vladyslav Hajvanenko na Telegramu. „Vypukly požáry. Došlo k poškození bytů a soukromých budov, hospodářské budovy, obchodu a jednoho auta,“ oznámil Hajvanenko.

Ruská armáda podle ruskojazyčného webu stanice BBC oznámila sestřelení devíti ukrajinských dronů nad Moskevskou oblastí. Sedm z nich podle ní mířilo přímo na ruskou metropoli. Gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle BBC informoval, že noční útok ukrajinských dronů způsobil požár v místní rozvodně elektřiny.

Ruské raketové a dronové útoky na Ukrajinu v noci na dnešek zabily nejméně tři lidi. Jeden člověk zemřel při útocích na Kyjev a další dva lidé přišli o život při ruských úderech v Dněpropetrovské oblasti, píší tiskové agentury s odvoláním na místní úřady. Ukrajinské letectvo na platformě Telegram oznámilo, že sestřelilo čtyři z devíti raket a 50 z 62 dronů vyslaných přes noc Ruskem.

Čína by nám měla pomoci přesvědčit Rusko k ukončení války, řekl americký prezident Donald Trump. Trump se zatím neúspěšně snaží přesvědčit ruského vůdce Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Opakovaně vyzývá další země, aby zesílily ekonomický tlak na Moskvu, přičemž Čína pomáhá Rusku obcházet sankce uvalené na vývoz ruských energetických surovin.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Keir Starmer na tiskové konferenci po jednání „koalice ochotných“ prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců.

Zároveň označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír. „Znovu a znovu odmítá šanci válku ukončit,“ dodal a ujistil, že státy koalice podpoří a posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Chorvatští poslanci dnes v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.

„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.

Soud v Polsku dnes uložil tresty vězení trojici Ukrajinců za jejich podíl na sérii požárů v zemi a v Pobaltí. Informovala o tom agentura Reuters. Polsko a také pobaltské republiky hlásí případy sabotáží, jejichž stopy podle nich vedou do Ruska, které od února 2022 vede válku proti Ukrajině.

Soud uznal, že trojice Ukrajinců působila v organizovaných skupinách v Polsku, Litvě, Lotyšsku, na Ukrajině a v Rusku. Prokuratura uvedla, že cílem trojice bylo páchat sabotáže a teroristické činy.

Londýnský soud dnes uložil trest 17 let vězení muži, který loni zorganizoval žhářský útok na londýnské podniky dodávající satelitní zařízení na Ukrajinu. Odsouzený měl vazby na ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu a plánoval zapálil i objekt v České republice, napsala agentura Reuters. Odsouzeno bylo také pět dalších mužů za úlohu při útoku, který podle vyšetřovatelů zorganizovala ruská rozvědka, napsala agentura AP.

Jednadvacetiletý Dylan Earl podle prokuratury stojí za žhářským útokem na sklad v londýnské čtvrti Leyton loni v březnu. Objekt patřil společnosti, jež doručovala balíky na Ukrajinu, včetně satelitního zařízení společnosti StarLink amerického miliardáře Elona Muska. Škoda činila jeden milion liber (27,8 milionů Kč), uvedla AP.

Setkání lídrů s novináři v Londýně po jednání „koalice ochotných“. Podívejte se na aktuální fotografie.

Generální tajemník NATO řekl, že sankce ze strany USA uvalené na ruské ropné společnosti významně zvýší tlak na Putina. Podle Rutteho tento krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukazuje, že šéf Bílého domu je absolutně odhodlán ukončit válku a nastolit trvalý mír na Ukrajině.

Zelenskyj za sankce na ruské ropné společnosti Trumpovi poděkoval a řekl, že stejný tlak se musí vyvinout i na ruskou stínovou flotilu umožňující export ruské ropy navzdory sankcím a na ropné terminály. Zdůraznil, že tlak na ruský energetický sektor omezí možnosti Moskvy při financování války.

Vyjednavač Kirill Dmitrijev v rozhovoru s Reuters potvrdil, že je skutečně v USA, podle svých slov na dlouho plánované schůzce. „Toto mé setkání bylo plánováno dlouho a americká strana ho i přes řadu nepřívětivých kroků nezrušila. V dialogu budeme pokračovat,“ řekl vyjednávač. Agentuře Reuters nicméně odmítl sdělit, s kým chce v USA hovořit. Podle portálu Axios se má Dmitrijev v sobotu v Miami setkat s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem.

Ropa dnes navazuje na prudký růst ze čtvrtka. Zdražuje kvůli obavám o pokles dodávek kvůli americkým sankcím na ruské ropné firmy uvaleným za ruskou válku na Ukrajině.

Je třeba podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout energetickou síť a vojensko-průmyslový komplex hluboko na ruském území, prohlásil Petr Fiala po dnešním jednání takzvané koalice ochotných. Londýnského rokování zemí podporujících Ukrajinu v jejím boji s Ruskem se český premiér účastnil prostřednictvím videokonference. Na síti X také uvedl, že je nezbytné zamezit financování ruské válečné mašinérie, a to zejména tlakem na ruský energetický sektor.

Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu dnes napsal, že Rusko poprvé tento ukrajinský region bombardovalo klouzavými bombami. Terčem se podle něj stala civilní infrastruktura. „Takové útoky představují nové a vážné riziko pro Oděskou oblast.,“ uvedl.

Nejméně tři mrtvé a 28 zraněných si dnes vyžádalo ruské ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámila místní prokuratura.

Západní země spustily rozsáhlou informační kampaň proti připravovanému a nyní zrušenému summitu prezidentů USA a Ruska v Budapešti, čímž vytvořily u veřejnosti obraz zbytečnosti takového setkání. Dnes to podle agentury TASS prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Americký prezident Donald Trump 16. října oznámil, že plánuje v Budapešti uspořádat schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ve snaze ukončit válku na Ukrajině. Tento týden ale summit, jehož termín nebyl stanoven, Trump zrušil. USA nicméně podle amerického ministerstva zahraničí o jednání s Ruskem dál stojí.

Kreml podle médií vyslal do USA vyjednávače Dmitrijeva zachraňovat vztahy poté, co Trump uvalil sankce na ropné firmy a zrušil summit s Putinem.

Britský premiér Keir Starmer dnes po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Kyjev, který se brání od února 2022 ozbrojené agresi sousedního Ruska. Informuje o to agentura AFP.

„Máme před sebou opravdu důležité úkoly,“ řekl Starmer Zelenskému a znovu ho ujistil o britské podpoře. „Myslím, že tento týden můžeme opravdu zatlačit na ruskou ropu a plyn,“ uvedl Starmer a dodal, že tento týden se už podařily obrovské kroky. „Můžeme ale udělat víc v oblasti navýšení kapacit, zejména prostředků dlouhého doletu,“ řekl britský premiér.

Ve společném programovém prohlášení bude jasně napsáno pevné zakotvení ČR v Severoatlantické alianci (NATO) a Evropské unii, explicitně bude také uvedeno, že možné referendum se nebude týkat geopolitického a bezpečnostního ukotvení v těchto organizacích. Novinářům to dnes řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. ANO, SPD a Motoristé dnes diskutovali o programu k diplomacii a kultuře. Podle Havlíčka jednali zástupci stran i o Ukrajině. V programovém prohlášení je zmíněna, podrobnosti ale sdělí příští týden, řekl.

„My jsme se shodli na tom, že naše ukotvení v rámci EU a NATO je nezpochybnitelné,“ řekl Havlíček. „Současně jsme řekli, že budeme velmi sebevědomým hráčem EU,“ podotkl s tím, že v programu jsou zmínky o potřebě změnit prostředí v EU a ČR bude jedním z iniciátorů ne na bázi destrukce, ale reformy.

Britský král Karel III. dnes na hradě Windsor přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Je to letos jejich už třetí vzájemné setkání. Šestasedmdesátiletý panovník prezidenta Ukrajiny přijal za zvuků ukrajinské hymny krátce poté, co se vrátil ze státní návštěvy Vatikánu, připomínají britská média. Zelenskyj, který byl ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu, poté zamířil do sídla premiérů v londýnské Downing Street 10.

Zelenského dnes čeká v Londýně nabité odpoledne, informuje server BBC. V Downing Street se připojí k britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby projednali další britskou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

Tři lidi dnes na nástupišti nádraží v severoukrajinském městě Ovruč zabil muž, který tam odpálil výbušné zařízení. Sám také zemřel, informuje AFP.

Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 16,5 procenta. Inflační očekávání jsou stále vysoká, uvedla v tiskové zprávě.

Ve třetím čtvrtletí sezonně očištěný meziroční růst cen zrychlil na 6,4 procenta z 4,4 procenta v předchozím čtvrtletí. Většina ukazatelů základní meziroční inflace se podle bankéřů pohybuje mezi čtyřmi a šesti procenty.

Švédská zbrojovka Saab zvládne uspokojit poptávku po svých letounech Gripen i v případě realizace objednávky 100 až 150 nově vyrobených strojů pro Ukrajinu. Agentuře Reuters to řekl generální ředitel společnosti Micael Johansson.

„Není absolutně nemožné dramaticky zvýšit tempo výroby, pokud to bude potřeba,“ Johansson s tím, že Saab zatím nemá potvrzenou objednávku.

Prezidentům a premiérům ostatních zemí EU se na summitu v Bruselu nepodařilo přesvědčit šéfa belgické vlády Barta De Wevera, že státy bloku ponesou společná rizika v případě použití zmrazených ruských aktiv v Evropě na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Evropa zjišťuje, že přemluvit De Wevera je těžší než amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal server Euractiv. Belgická média volila mírnější formulace s tím, že jejich premiér "nechce nic uspěchat" a v souvislosti s aktivy vyzývá k opatrnosti.

Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear, a diplomatické zdroje již před čtvrtečním jednáním zmiňovaly, že Belgie má kvůli plánu na využití aktiv stále obavy. Belgičtí diplomaté podle zdrojů ČTK rizika přirovnávali k letu letadlem, kdy rizika nehody nejsou velká, nicméně pokud se neštěstí stane, přijde o život spousta lidí.

Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to dnes Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.

Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. O něco později americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit se svým ruským protějškem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné.