Tátu s dětmi zastřelili, mámu znásilnili a uškrtili: Ukrajinci zveřejnili tváře vrahů

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je přece jen odhodlán vypovídat před vyšetřovacím výborem zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, který se zabývá stavbou kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Dosud to odmítal s odkazem na svůj zdravotní stav, informovala agentura DPA. Schröder chce ovšem k členům výboru hovořit pouze na dálku po internetu a navíc bez přítomnosti veřejnosti.

Schröder, kterému je 81 let, měl už v polovině ledna vypovídat před vyšetřovacím výborem v zemském sněmu ve Schwerinu. Poslanci se v něm zabývají případným ruským vlivem na regionální politiky, kteří schvalovali výstavbu ropovodu Nord Stream 2 spojujícího Německo a Rusko přes Baltské moře.

Ukrajina je připravena vést další mírové rozhovory s Ruskem, řekl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Žádné konkrétní datum ale neuvedl. Zopakoval také výzvu Kyjeva k uspořádání přímé schůzky mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem, která by podle něj byla nejefektivnějším krokem na cestě k dosažení příměří ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině čtvrtým rokem.

Moskva se nedomnívá, že mírová jednání uvázla na mrtvém bodě, a od Kyjeva očekává, že navrhne možné termíny pro třetí kolo přímých jednání mezi oběma stranami konfliktu, prohlásil minulý týden mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Svých cílů na Ukrajině by Rusko stále raději dosáhlo mírovými politickými a diplomatickými prostředky, nyní jí však nezbývá, než pokračovat ve vojenských operacích, tvrdí Moskva. Požadavky Moskvy, včetně mezinárodního uznání okupovaných ukrajinských území či závazku, že Ukrajina nebude usilovat o členství v NATO, jsou ovšem pro Kyjev nepřijatelné.

Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby i v dalších letech vláda zajistila peníze na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině. V letech 2023 až 2025 na něj bylo vyčleněno vždy 500 milionů korun, prodloužení programu ale musí případně schválit vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes po jejím jednání na dotaz ČTK řekl, že pokračování programu je pro kabinet prioritou a že v návrhu rozpočtu na příští rok to bude zohledněno. 

„Je to priorita vlády, ne pouze jednoho resortu,“ řekl Stanjura. Standardní přístup ministerstva financí při projednávání rozpočtu je ale podle něj takový, že v první fázi má každý resort hledat finance uvnitř. Pokud se to nepovede, vedou se další debaty. V tomto případě je podle šéfa státní pokladny záležitost prodiskutovaná. 

„Zrušení muniční iniciativy by nejen poškodilo renomé České republiky, ale bylo by zásadním ohrožením i pro naši bezpečnost, protože je to jeden z nástrojů, jak zastavit ruskou agresi daleko od našich hranic,“ reagovala ministryně obrany Jana Černochová na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že by vláda pod vedením hnutí ANO v případě vítězství v podzimních volbách českou muniční iniciativu zrušila.

„Ale to je panu Babišovi jedno, protože když z této naší aktivity nemá prospěch jeho byznys a Agrofert, tak ho nesmí mít nikdo. Jeho mentalita je zatížena touhou být na předních příčkách českých miliardářů, a obětuje pro ni cokoliv, včetně našich národních zájmů,“ dodala ministryně.

Ukrajinský parlament dnes přijal demisi premiéra Denyse Šmyhala. Novou vládu, kterou povede dosavadní vicepremiérka Julija Svyrydenkové a ve které bude Šmyhal ministrem obrany, má schvalovat ve čtvrtek, uvedla ukrajinská média.

Pro přijetí Šmyhalovy demise hlasovalo 261 poslanců, nikdo nebyl proti. Čtyři poslanci se zdrželi a 55 zákonodárců nehlasovalo. Po hlasování následoval aplaus v jednacím sále. „Ministři jsou od nynějška úřadující. Zítra by měli jmenovat nového Šmyhala a dokončit toto manévrování,“ okomentoval jednání a hlasování parlamentu poslanec Jaroslav Železňak. K přijetí premiérovy demise bylo zapotřebí nejméně 226 hlasů.

„Úspěšná mezinárodní akce Policie ČR (NCTEKK) a BIS. Speciální tým včera zadržel na Ukrajině mladíka podezřelého z loňských výhružných e-mailů stovkám škol v ČR,“ hlásí Bezpečnostní informační služba. „Podle prvotních informací ČR nebyla jediným jeho cílem a útočil v řadě států Evropy. Aktivity zadrženého s největší pravděpodobností financoval aktér z Ruska.“

Na začátku minulého školního roku opakovaně dostaly výhrůžný e-mail stovky škol v Česku i na Slovensku. Autor výhrůžek tvrdil, že jsou ve školních budovách bomby. Policisté tehdy závažnost hrozby označovali za velmi nízkou, žádali také veřejnost, aby sdílením na sociálních sítích výhrůžky nešířila. Slovenská policie sdělila, že případ vyšetřuje jako teroristický útok, za který viníkovi hrozí až doživotí.

Slovenská policie ráno informovala o raziích na různých místech v ukrajinském městě Dnipro s cílem zajistit výpočetní a telekomunikační techniku. K příspěvku také zveřejnila fotografii, na které byl kromě jiných také příslušník Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě české policie (NCTEKK).

Ruské jednotky dobyly obec Novochatske v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Postup ruských sil následoval poté, co americký prezident Donald Trump dal Moskvě 50 dní na uzavření míru pod hrozbou zavedení tvrdších sankcí proti ruské ekonomice, a to včetně postihu obchodních partnerů Ruska. Zesílení ruských operací proti Ukrajině frustruje Trumpa, protože má pocit, že jej Putin v nedávných telefonátech oklamal. Putin tvrdil, že touží po míru, ale také Trumpovi řekl, že hodlá na Ukrajině dosáhnout svých válečných cílů, připomněla média.

Kreml dnes vyzval všechny země, především Spojené státy, k vyvinutí tlaku na Ukrajinu, aby přistoupila na třetí kolo přímých rozhovorů s Ruskem, napsal list Kommersant s odvoláním na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Předchozí dvě kola, v květnu a červnu, vedla jen k výměnám zajatců, ale nijak nepřiblížila příměří ve válce, kterou Rusko proti Ukrajině vede čtvrtým rokem.

Skepse Čechů ohledně vývoje rusko-ukrajinské války vzrostla. Pětatřicet procent lidí si myslí, že boje i přes nižší intenzitu potrvají ještě mnoho let. Počet takto smýšlejících se od počátku roku zvýšil o sedm procentních bodů, vyplynulo z červnového průzkumu agentury STEM.

Naopak mírně, na 33 procent, ubylo podle něj občanů, kteří se kloní k ukončení války na Ukrajině výměnou za ztrátu její východní části ve prospěch Ruska. A to za předpokladu, že Ukrajina dostane od západních zemí bezpečnostní záruky, nicméně vstup do NATO jí nebude umožněn.

Pesimistický pohled Čechů na vývoj na Ukrajině není podle autorů průzkumu spojený s jejich poklesem zájmu o válku, ten se dál drží nad 50 procenty. „Zeptali jsme se na souhlas s kategorickým výrokem, že Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině, na což jsme se ptali i v roce 2023. Výsledky se s odstupem tří let liší jen o pár procentních bodů a nadále jasně převažuje názor, že Rusko je hlavním viníkem války,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.

Lotyšsko poskytlo ukrajinským ozbrojeným silám 15 obrněných transportérů Patria 6x6. Novou vojenskou pomoc předala při návštěvě Kyjeva premiérka pobaltské země Evika Siliňová. „Lotyšská podpora Ukrajině nespočívá jen ve slovech, ale i v konkrétních činech,“ uvedla Siliňová v prohlášení.

Lotyšsko hodlá letos dodat Ukrajině celkem 42 obrněných transportérů vyrobených v závodě finského výrobce Patria v Lotyšsku. Vláda v Rize chce rovněž poskytnout Ruskem napadené zemi bezpilotní letouny a další vojenské vybavení v celkové hodnotě 70 milionů eur (1,7 miliardy korun) a vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků.

Přinejmenším sedm zraněných si vyžádal rozsáhlý útok ruských dronů na oblastní město Vinnycja na střední Ukrajině, oznámila zástupkyně šéfa oblastní správy Natalja Zabolotná s tím, že dva zranění jsou ve vážném stavu. Záchranáři upřesnili, že zranění utrpělo osm lidí a že drony zasáhly dva civilní průmyslové objekty a čtyři obytné domy. Ruské drony zasáhly továrnu polské skupiny Barlinek, na kterou zaútočily ze tří stran, uvedl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski s odvoláním na šéfa podniku specializujícího se na výrobu dřevěných podlah. „Zločinná válka Putina se přibližuje k našim hranicím,“ napsal ministr.

Americký prezident Donald Trump dostal od novinářů dotaz, zda za změnu jeho postoje k Ukrajině a Rusku může skutečně první dáma Melania. „Ona je velmi chytrá. Je svým způsobem velice neutrální. Je jakoby jako já. Ráda by, aby přestali umírat lidé,“ odvětil prezident s tím, že on sám není ani na jedné straně, respektive je na straně „toho, aby lidé přestali umírat“. A připomněl smrtelné bombardování měst – aniž označil viníka.

Rusko proti Ukrajině vyslalo 401 dronů, z nichž protivzdušná obrana 198 sestřelila a dalších 145 zneškodnila prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Hlavními terči ruských náletů byla města Kryvyj Rih, Charkov, Vinnycja a Kryvyj Rih. Letectvo připustilo, že 12 blíže neupřesněných lokalit utrpělo zásahy od 57 dronů a jedné balistické rakety.

Při největším útoku na Kryvyj Rih od začátku války, při kterém Rusové použili balistickou raketu a 28 dronů, nebyl nikdo zabit, ale sedmnáctiletý chlapec utrpěl zranění břicha. Lékaři nyní bojují o jeho život, napsal na sociální síti náčelník vojenské správy města Oleksandr Vilkul. Při útoku byl podle něj zničen průmyslový podnik, jehož zaměstnanci unikli smrti a zraněním, protože se během poplachu nacházeli v krytech. Ve městě vypuklo několik požárů a jsou škody na infrastruktuře. Do rána hasiči všechny požáry uhasili, až na výjimky byla obnovena i dodávka elektřiny a vody. Škody se podle Vilkula upřesňují během odstraňování následků útoku.

Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 3 tanky, 2 obrněné transportéry, 284 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Policejní tým ČR, Slovenska a Ukrajiny zadržel v ukrajinském Dnipru jednoho Ukrajince při vyšetřování bombových výhrůžek školám, uvedla policie SR.

„8 lidí bylo zraněno a hospitalizováno kvůli útoku ruských bezpilotních letounů ve Vinnycké oblasti,“ hlásí ukrajinská služba pro mimořádné situace. „Útok zasáhl dva objekty civilního průmyslu, kde vznikly rozsáhlé požáry, z nichž jeden již byl uhašen. V oblasti byly také poškozeny čtyři obytné domy.“

Při ruských dronových a raketových úderech na Ukrajinu zahynuli u Kupjansku nejméně dva lidé, podle agentury Reuters oznámily místní úřady. Terčem útoků byly mimo jiné i Charkov či Kyjev.

U Kupjansku, který čelí ruským útokům po několik měsíců, zabíjely drony. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov řekl, že během 20minutového dronového úderu otřáslo Charkovem nejméně 17 explozí, zraněni byli tři lidé.

Dobré ráno. Americké zbraně jsou již na cestě na Ukrajinu. V úterý večer místního času (v noci na dnešek SELČ) to podle agentury Reuters prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Řekl také, že za všechny americké zbraně zaplatí Severoatlantická aliance a že USA na Ukrajinu nevyšlou žádné vojáky. 

Trump podle Reuters řekl, že na Ukrajinu už míří některé střely pro systémy protivzdušné obrany Patriot. „Přicházejí z Německa,“ řekl. V pondělí uvedl, že evropské země budou moci nově nakoupenými zbraněmi nahradit ve svých skladech ty, které pošlou na pomoc Ukrajině.

Dobrou noc, vážení čtenáři. Online budeme dění na Ukrajině sledovat zase od rána.

Nová realita ukrajinských ulic: Kryjí je sítě proti dronům. Například ve mědět Orichiv v Záporožské oblasti.

Vláda ANO by zrušila českou muniční iniciativu, řekl Andrej Babiš v rozhovoru pro Reuters. Nové cíle NATO u obranných výdajů jsou podle něj nerealistické.

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že americké sekundární sankce vůči Rusku by mohly velmi tvrdě zasáhnout země jako jsou Brazílie, Čína nebo Indie, pokud by pokračovaly v obchodování s Ruskem. Zároveň Rutte sdělil, že s americkou stranou ještě konkrétně neprojednával dodávky zbraní dlouhého doletu pro Ukrajinu, ale na tématu pracuje. Šéf NATO to podle agentury Reuters uvedl při dnešním setkání se senátory Kongresu USA den poté, co prezident Donald Trump oznámil nové dodávky zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu.

Generální tajemník Severoatlantické aliance dnes pokračuje v dvoudenní návštěvě Washingtonu, kde v pondělí jednal s americkým prezidentem. Donald Trump poté pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Trump zároveň při setkání s Ruttem v Bílém domě oznámil, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu čelící ruské agresi.

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ocenil při dnešním setkání s předsedou Legislativní rady Nového Jižního Walesu Benjaminem Cameronem Franklinem australskou pomoc Ukrajině v obraně proti ruské vojenské invazi. 

Austrálie darovala Ukrajině například čluny k posílení námořní a pobřežní obrany a loni v říjnu přislíbila dodat 49 vyřazovaných tanků americké konstrukce a výroby M1A1 Abrams. První z těchto strojů se měly vydat do napadané země podle australského zpravodajského serveru ABC News letos na jaře.

„Australská strana ocenila roli České republiky při podpoře Ukrajiny, rád jsem připojil poděkování Austrálii za trvající pomoc Ukrajině, neboť patří k jednomu z největších přispěvatelů ze zemí mimo NATO,“ napsal Vystrčil.

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Serveru Publico to řekl premiér Petr Fiala (ODS). „Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ dodal premiér.

Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím Severoatlantické aliance prodávat moderní zbraně, přičemž NATO bude tyto dodávky koordinovat. Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada.

Ukrajinský parlament povolil protipěchotní miny. „Nejvyšší rada právě hlasovala pro zastavení platnosti Ottawské úmluvy v případě Ukrajiny. Je to historické rozhodnutí, která nám vrací právo používat a vyrábět protipěchotní miny - důležitý prvek ženijní obrany na bojišti,“ uvedl poslanec Roman Kostenko. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a invazní vojska podle Kostenka miny běžně používají. „Nemůžeme dál bojovat se svázanýma rukama,“ dodal poslanec.

Prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne na síti X napsal, že bezodkladně podepsal normy nyní schválené parlamentem, mezi nimi i ten o odstoupení Kyjeva od Ottawské úmluvy. „Budeme schopni dosáhnout přinejmenším parity v silách a prostředcích nezbytných k obraně před ruskou agresí,“ uvedl prezident a také upozornil, že Moskva není signatářem úmluvy.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová doufá, že nový sankční balík proti Rusku se podaří schválit ve středu. Evropská komise podle ní reagovala na obavy, kvůli kterým Slovensko balík blokuje. Nyní je míč na slovenské straně hřiště, prohlásila Kallasová po skončení dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu.

Zástupce Slovenska dostal pokyn, aby dnes požádal o odklad hlasování o návrhu 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku, uvedl v prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Nově Fico za nejlepší řešení situace označil udělení výjimky Slovensku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má jeho země uzavřenou s ruským koncernem Gazprom; takovou výjimku Evropská komise (EK) podle něj ovšem odmítá.

Bratislava blokuje schválení nových sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině kvůli jinému návrhu EK, a to postupně zastavit do konce roku 2027 dovoz ruského plynu do EU. V této záležitosti slovenská vláda žádá od EK záruky. Fico až dosud veřejně nezmiňoval, že chce dosáhnout výjimku na dovoz ruského plynu. Návrh zastavit dovoz ruského plynu předseda slovenské vlády opakovaně kritizuje a dnes ho označil za imbecilní.

Evropská centrální banka (ECB) příští rok otestuje odolnost bankovního sektoru v eurozóně vůči geopolitickým rizikům. ECB již delší dobu varuje, že geopolitický vývoj patří mezi největší rizika pro banky v eurozóně. Toto varování přichází v době války mezi Ruskem a Ukrajinou, konfliktů na Blízkém východě a obchodní války vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem, upozorňuje Reuters. ECB hodlá prověřit připravenost bank na tento typ rizik. Banky vyzve, aby vyhodnotily, jaké geopolitické scénáře by mohly mít vážné dopady na jejich solventnost.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších pět osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Omezení se týkají pěti členů ruské justice, kteří hráli klíčovou roli při odsouzení moskevského komunálního politika Alexeje Gorinova, uvedl po skončení dnešního jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jejich zařazení na sankční seznam Evropské unie navrhla právě Česká republika.

„Sankcionujeme soudce odpovědné za politicky motivované rozsudky vůči představitelům ruské opozice,“ informovalo na sociální síti X Stálé zastoupení České republiky při EU. „Česká republika dlouhodobě podporuje demokraticky smýšlející hlasy v Rusku. Dnešními sankcemi vysíláme varování, že osoby podílející se na represích vůči odpůrcům Putinova režimu budou čelit následkům,“ dodalo.

Ruský vojenský soud loni v listopadu na základě obžaloby ze schvalování terorismu uložil Gorinovovi tři roky vězení. Politik, který je známým kritikem války na Ukrajině a odsuzuje ruskou agresi, si přitom odpykává další sedmiletý trest uložený dříve.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v souladu s očekáváním podal demisi. Na sociálních sítích zveřejnil svůj rezignační dopis. Ve funkci byl od března 2020, a stal se tak nejdéle sloužícím předsedou ukrajinské vlády od roku 1991, kdy vyhlášení ukrajinské nezávislosti přispělo k rozpadu Sovětského svazu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí navrhl na Šmyhalovo místo dosavadní místopředsedkyni vlády Juliji Svyrydenkovou.

„Děkuji našim obráncům a obránkyním, kteří drží frontu a chrání Ukrajinu! Děkuji prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému za důvěru!“ uvedl Šmyhal v příspěvku na platformě Telegram, k němuž připojil kopii rezignačního dopisu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.

Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.

Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014. 

Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.

„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud bychom byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.

Hrozba amerických cel Rusko spíše uklidnila než vyděsila. V analýze zveřejněné zpravodajským serverem veřejnoprávní BBC to uvedl redaktor ruské sekce Steve Rosenberg. Připomněl, že moskevská burza po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa vzrostla o 2,7 procenta. To podle něj ukazuje, že očekávání byla ještě dramatičtější.

„Rusko se připravovalo na mnohem horší sankce,“ napsal Rosenberg. Klid v Moskvě podle něj pramení mimo jiné z toho, že sekundární cla na obchodní partnery Ruska vstoupí v platnost až za 50 dní, což dává Kremlu čas na přípravu reakce nebo uplatnění zdržovací taktiky.

Za vážná dnes označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o možných protiruských sankcích. Moskva je chce analyzovat. Rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině, které zaplatí evropské země, pak podle Peskova Kyjev vnímá jako signál k pokračování války. O slovech mluvčího informují agentury TASS a Reuters.

„Zatím lze jednoznačně říci jedno: zdá se, že podobné rozhodnutí, které přijímají Washington, země NATO a přímo Brusel, vnímá ukrajinská strana nikoli jako signál k míru, ale jako signál k pokračování války,“ uvedl Peskov, jehož země už téměř tři a půl roku vede proti Ukrajině válku.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že Rusko nepřijme žádná ultimáta a nenechá si klást požadavky. „Samozřejmě především zdůrazňujeme, že pro nás jsou nepřijatelné jakékoli pokusy klást požadavky, natož ultimáta,“ reagoval na Trumpa Rjabkov. „Prezident Ruské federace opakovaně prohlásil, že jsme připraveni jednat a diplomatická cesta je pro nás preferovaná,“ poznamenal také.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský věří, že Slovensko stáhne svou blokaci nejnovějšího balíku sankcí Evropské unie proti Rusku. Pozitivně hodnotí i nedávná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně tvrdého přístupu k Moskvě. Lipavský to uvedl na úvod dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu.

Trump v pondělí pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou. Oznámil také, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu.

Americký prezident Donald Trump se v soukromém rozhovoru ptal svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla schopná udeřit na Moskvu, pokud by Spojené státy Kyjevu poskytly zbraně dlouhého doletu, píše list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovorem. Šéf Bílého domu podle nich vybízel Ukrajinu, aby zesílila údery v hloubi ruského území.

Chystané rozšíření bezcelních dovozních kvót na vybrané komodity z Ukrajiny ohrožuje české cukrovarnictví, v tiskové zprávě to dnes uvedla Potravinářská komora ČR. Potravináři se obávají opakování situace, kdy levné dovozy cukru byly jednou z příčin nedávného zániku cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou. V důsledku navýšení dovozu by mohla klesnout soběstačnost Česka v produkci cukru a obavy panují i mezi drůbežáři. Potravinářská komora ČR proto vyzvala vládu, aby odmítla další navyšování ukrajinských dovozů. Na dovoz levných zemědělských produktů z Ukrajiny si stěžují zemědělci i v dalších zemích EU, poukazují hlavně na nerovné podmínky.

Někdejší čeští disidenti a další osobnosti veřejného života v otevřeném dopise vyzvali předsedu vlády i šéfy obou parlamentních komor, aby veřejně podpořili výzvu 11 uvězněných kritiků ruského režimu na osvobození tisíců nespravedlivě stíhaných ruských politických vězňů a ukrajinských civilistů vězněných v Rusku. ČTK to jménem signatářů sdělila Jarmila Johnová. V Česku se podle nich málo mluví o tom, že mnoho ruských občanů autokratickému režimu Vladimíra Putina vzdoruje a i s rizikem ztráty vlastní svobody a života se snaží o spravedlnost a dodržování lidských práv v zemi.

Terčem ruského útoku se během noci stalo rovněž město Šorstka v Sumské oblasti na severovýchodě země. Zranění utrpěla jedna osoba, informoval gubernátor Oleh Hryhorov. Útok způsobil škody na zdravotnickém zařízení, bytovkách a rodinných domech, dodal s tím, že rozsah škod se upřesňuje.

Rusko hlásí 17 zraněných po ukrajinských dronových útocích na Voroněžskou a Lipeckou oblast.

Americký prezident Donald Trump je z ruského prezidenta Vladimira Putina zklamaný, ale ještě s ním neskončil. Řekl to v telefonickém rozhovoru s BBC. Už čtyřikrát si myslel, že se s Ruskem podaří uzavřít dohodu o míru na Ukrajině, ale vždy, když se zdála blízko, zbořil Putin v Kyjevě nějakou budovu, poznamenal Trump.

Ruské dělostřelectvo během noci ostřelovalo město Huljajpole v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Zranění byli manželé ve věku 60 a 66 let, oznámil dnes na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov. V samém Záporoží vypukly požáry po náletu ruských dronů, napsal server RBK-Ukrajina.

Dobré ráno, milí čtenáři. 

Při útoku ruského dronu na Cherson na jihovýchodě Ukrajiny přišla o život v pondělí večer pětašedesátiletá žena, oznámil na sociální síti šéf oblastní správy Oleksandr Prokurdin. Oblastní správa později informovala, že ruský dron shodil v Chersonu výbušninu na osobní auto, zranění utrpěl třicetiletý muž.

Drazí čtenáři, děkujeme, že sledujete online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase zítra, přejeme klidnou noc.

„Jsem vděčný prezidentu Trumpovi za jeho snahu podpořit ochranu životů našich lidí,“ reagoval Volodymyr Zelenskyj v pravidelném večerním vzkazu na zprávy z Bílého domu, že se povolí vývoz další americké výzbroje na Ukrajinu. Připomněl také, že se dnes v Kyjevě setkal se zvláštním Trumpovým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, a toto jednání znovu označil za produktivní.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal by měl v budoucí vládě zastávat post ministra obrany, vyplývá z večerního poselství prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten dnes požádal dosavadní první místopředsedkyni vlády a ministryni hospodářství Juliju Svyrydenkovou, aby se ujala funkce ministerské předsedkyně. 

„Bohaté zkušenosti Denyse Šmyhala určitě budou prospěšné ve funkci ukrajinského ministra obrany - právě v této oblasti je maximum zdrojů země, je tam maximum úkolů a velká odpovědnost,“ uvedl večer Zelenskyj.

Konec ruských energií versus sankce proti Rusku: „Na stole je písemný návrh záruk, který nám komise nabízí za hlasování o 18. sankčním balíku. Navzdory tomu, že bych velmi rád tuto smutnou kapitolu práce Evropské komise ukončil co nejrychleji, stále si nechávám v rukou možnost, že 18. sankční balík nepodpoříme,“ řekl slovenský premiér Robert Fico dnes večer. Dodal, že do poslední chvíle je třeba bojovat za přijatelný kompromis.

Česko podepsalo s Británií memorandum o porozumění ohledně spolupráce v jaderné energetice, řekl český premiér Petr Fiala po dnešním jednání se svým britským protějškem Keirem Starmerem v Londýně. Tématem rozhovoru byla podle Fialy také podpora Ruskem napadené Ukrajiny. Britský ministerský předseda v této souvislosti ocenil českou muniční iniciativu, jejímž cílem je dodávat Kyjevu dělostřeleckou munici, uvedl český premiér. Informoval také, že dnes navštívil centrálu britské zpravodajské služby MI6 a s jejím vedením diskutoval o situaci ve světě, zejména o Rusku a Číně. Rozvoj spolupráce v bezpečnostní oblasti mezi Českem a Británií předtím Fiala označil za „slibný“.

Nejmenovaný zdroj obeznámený s plány Bílého domu sdělil serveru Axios, že Spojené státy v první vlně prodají spojencům v NATO zbraně zhruba za deset miliard dolarů (212 miliard korun). Podle Donalda Trumpa bude toto vybavení včetně systémů Patriot odesláno velmi brzy, několik z nich „během několika dní“. Země NATO pak mohou nově nakoupenými zbraněmi ve svých skladech nahradit ty, které pošlou na pomoc Ukrajině, vysvětlil prezident.

Na vyzbrojování Ukrajiny se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada, řekl generální tajemník Mark Rutte. „Ti všichni se toho chtějí účastnit. A to je teprve první vlna (dodávek zbraní). Bude jich víc. Takže uděláme to, že v rámci systémů NATO budeme pracovat na tom, abychom se ujistili, jaké balíky zbraní Ukrajinci potřebují,“ řekl.

Vicepremiérka Julija Svyrydenková má nahradit premiéra Denyse Šmyhala a zlepšit ekonomiku Ukrajiny. Na facebooku napsala, jak toho chce dosáhnout: „Splnit tyto úkoly lze prostřednictvím citelné deregulace, odstraněním jakýchkoliv byrokratických překážek, snížením nekritických veřejných výdajů a duplicitních funkcí státních institucí, ochranou podnikání a plnou koncentrací státních zdrojů na obranu Ukrajiny a obnovu po válečných akcích,“ uvedla a dodala, že návrhy kandidátů na členy vlády oznámí brzy.

„V tuto chvíli známe první obrysy dohody, ale čekáme na upřesnění ze strany Evropské komise,“ uvedl dnes český ministr zemědělství Marek Výborný. Pro Česko jsou podle něj důležité zejména dvě komodity: drůbež a cukr. U nich jsou kvóty přísnější než byly před 5. červnem, což český ministr přivítal. „Zároveň, když se podíváte na data dovozu cukru z Ukrajiny do Evropy za první pololetí nebo první kvartál roku 2025, tak je to dramaticky méně, než tomu bylo v letech 2022, 2023 a 2024. Zdá se tedy, že i situace na trhu se vyvíjí pozitivně a věřím, že se to pozitivně promítne i do situace na trhu s cukrem v České republice,“ dodal Výborný. 

Také považuje za pozitivní, že v dohodě o budoucím vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny do Evropské unie, by se měl objevit důraz na zvýšení standardů ukrajinské produkce. Právě to podle něj kritizovali i čeští zemědělci.

Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku uvalením velmi vysokých cel, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Trump po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu, jež se brání ruské agresi.

Co bude s premiérem? Agentura Reuters připomíná, že Denys Šmyhal stojí v čele ukrajinské vlády od března 2020, což z něj činí nejdéle sloužícího předsedu ukrajinské vlády od doby, kdy země získala nezávislost na Moskvě v roce 1991 při rozpadu Sovětského svazu. Je zároveň jedním z posledních činitelů, kteří jsou po boku prezidenta Zelenského od samého počátku plošné ruské invaze. V nové vládě by podle serveru RBK-Ukrajina mohl Šmyhal vést ministerstvo obrany, v jehož čele nyní stojí Rustem Umerov. Ten by se mohl stát příštím velvyslancem v USA.

Ukrajinský parlament plánuje ve středu odvolat vládu a o den později schválit nový kabinet, píše Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje.

Slovenský premiér Robert Fico vyzval svého českého kolegu Petra Fialu, aby respektoval slovenský zájem na zajištění budoucích dodávek zemního plynu pro Slovensko za rozumné ceny. Šéf slovenské vlády to uvedl ve své reakci na dopis, kterým jej Fiala nedávno požádal, aby Bratislava neblokovala nový soubor sankcí EU vůči Moskvě za její pokračující agresi na Ukrajině. Fico také Fialovi navrhl co nejrychlejší uspořádání společného jednání vlád obou zemí v Bratislavě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes požádal dosavadní první místopředsedkyni vlády Juliju Svyrydenkovou, aby se ujala funkce premiérky. Krok v příspěvku na síti X zdůvodnil potřebou posílit potenciál ukrajinské ekonomiky nebo zvýšit výrobu zbraní.

„Diskutovali jsme také o konkrétních opatřeních na posílení ekonomického potenciálu Ukrajiny, rozšíření podpůrných programů pro Ukrajince a zvýšení naší domácí výroby zbraní. Za tímto účelem zahajujeme přeměnu výkonné moci na Ukrajině,“ napsal Zelenskyj po setkání s političkou v Kyjevě.

Podívejte se na aktuální snímky s prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým zvláštním velvyslancem Keithem Kelloggem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg dnes při setkání v Kyjevě diskutovali mimo jiné o posílení ukrajinské protivzdušné obrany či protiruských sankcích. Zelenskyj jednání na síti X označil za produktivní. Krátce po setkání obou představitelů se podle agentury Reuters v ukrajinské metropoli rozezněl letecký poplach.

„Diskutovali jsme o cestě k míru a o tom, co můžeme společně prakticky udělat, abychom se mu přiblížili. Patří sem posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, společná výroba a nákup obranných zbraní ve spolupráci s Evropou. A samozřejmě sankce proti Rusku a těm, kteří mu pomáhají,“ uvedl ukrajinský prezident.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že dodávky Ukrajině ze strany Spojených států pokračují. Je tak podle něj zjevné, že Kyjev nespěchá se třetím kolem mírových jednání, zatímco Moskva je na ně připravena. Podle Ukrajiny i řady západních představitelů ale ve skutečnosti Rusko příměří nechce.

Stovky tisíc lidí na Ukrajině jsou postiženy posttraumatickou stresovou poruchou, miliony dalších pak jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. České organizace, například Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví nebo SANAE, uskutečňují projekty přímo na místě na pomoc obyvatelům zasaženým válkou.

„Ukrajina je země, která ještě před pár lety měla 40 milionů obyvatel. Dneska jich na Ukrajině žije zhruba 28 milionů. Je to země, která registruje 1,5 milionu válečných veteránů,“ řekl Kopečný. „A zároveň je to země, kde jsou stovky tisíc lidí velmi výrazně postiženy posttraumatickou stresovou poruchou a miliony lidí jsou postiženy jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví,“ dodal. Čísla se podle něj mohou rychle zvyšovat, neboť například když se válečný veterán vrátí k rodině, to, jak zvládá traumata z války, poté může rozkládat rodinu i celé komunity.

Plán obnovy pro Ukrajinu by měl být postavený podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplněných granty. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O potřebě nového Marshallova plánu pro Ukrajinu hovořil minulý týden na konferenci v Římě i prezident Petr Pavel. Česko bylo podle Kopečného jednou ze tří zemí zastoupených prezidentem, kromě Pavla to byli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezidentka Moldavska Maia Sanduová.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Americký prezident Donald Trump oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny, jehož součástí budou dodávky útočných zbraní, napsal s odvoláním na dva zdroje obeznámené s úvahami prezidenta server Axios. Označuje to za velkou změnu v Trumpově přístupu k ruské agresi vůči Ukrajině. Šéf Bílého domu v minulých dnech slíbil na dnešek v tomto ohledu zásadní prohlášení.

Dobrý den. Tři lidé, z toho dvě děti, byli dnes v noci zraněni při útocích ruských bezpilotních letounů na ukrajinskou Dněpropetrovskou oblast. Na sociálních sítích to ráno uvedl šéf vojenské správy regionu Serhij Lysak. Deset z útočících dronů se podle něj protivzdušné obraně podařilo zničit.

„Zraněni byli tři lidé, všichni jsou v nemocnici. Dvě třináctileté dívky utrpěly zranění střední vážnosti, jedenapadesátiletý muž je zraněn vážně,“ uvedl Lysak. Poškozeny podle něj byly tři domy, hospodářské objekty, garáže a několik automobilů.

Vážení čtenáři, tímto zprávy z války na Ukrajině pro dnešek uzavíráme. Opět se přihlásíme v pondělí ráno, dobrou noc. 

„Dnes jsme na setkání s armádou a ukrajinským ministrem obrany jednali o nadcházející návštěvě generála Kellogga - jednání o další podpoře proběhnou v průběhu týdne. Pověřil jsem vrchního velitele Syrského a náčelníka generálního štábu, aby předložili informace, které máme o schopnostech Ruska a našich vyhlídkách,“ informoval dnes večer na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Today, at the meeting with the military and Ukraine’s Defense Minister we discussed the upcoming visit of General Kellogg – negotiations on further support will take place during the week. I instructed Commander-in-Chief Syrskyi and the Chief of the General Staff to present the… pic.twitter.com/0G3Rwm2sUw

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 13, 2025

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Francie dá v příštích dvou letech na obranu dalších 6,5 mld. eur (160 mld. Kč), prohlásil Macron. Evropa podle něj nebyla od roku 1945 tak ohrožena.

Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v ukrajinské záporožské jaderné elektrárně v noci na dnešek slyšeli v okolí elektrárny stovky výstřelů z ručních zbraní. Podle MAAE taková vojenská aktivita může ohrozit jadernou bezpečnost, uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi. Už v sobotu upozornil, že agentura byla informována o nepotvrzeném dronovém útoku na radnici ve městě Enerhodar, kde žije většina zaměstnanců záporožské elektrárny. Areál záporožské jaderné elektrárny i město Enerhodar jsou od března 2022 okupovány ruskou armádou.

Premiér Petr Fiala (ODS) požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený 18. balík protiruských sankcí. V dopise, jehož text má ČTK k dispozici, uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací. Fiala na dotaz ČTK potvrdil, že Fica v sobotu dopisem oslovil.

Ministři Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy podpořili po druhém ministerském zasedání v Chorvatsku vstup Ukrajiny do NATO. Společné prohlášení ze summitu zveřejnila 12. července tisková služba kanceláře ukrajinského prezidenta a chorvatské vlády.

Ruské síly dobyly vesnice Mykolajivka a Myrne v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Dodala ale, že tvrzení z bojiště nelze bezprostředně ověřit. Předtím Rusko i Ukrajina hlásily další dronové útoky nepřítele.

Ukrajinská tajná služba SBU při speciální operaci v Kyjevské oblasti zabila agenty ruské tajné služby FSB, kteří jsou podezřelí z vraždy plukovníka SBU Ivana Voronyče. SBU to uvedla na sociální síti Telegram.

SBU se domnívá, že za Voronyčovou čtvrteční smrtí stojí agenti FSB a dnes se je pokusila zadržet. Přímo ze zabití Voronyče jsou podezřelé dvě osoby, muž a žena, kteří dostali pokyn sledovat důstojníka SBU, zjistit jeho denní režim a trasy pohybu a poté převzít z úkrytu pistoli s tlumičem.

Podle ukrajinských ozbrojených sil se ruské noční útoky zaměřily na Doněckou, Sumskou a Dněpropetrovskou oblast. Síly ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily 20 dronů na severu, východě, západě a středu země, 20 dronů však zasáhlo cíle na pěti místech. Kolem půlnoci dron ve městě Slovjansk v Doněcké oblasti poškodil nemocnici a mateřskou školu, napsal zpravodajský server Ukrinform.

Agentura Interfax s odvoláním na informace ruského ministerstva obrany napsala, že v noci na dnešek bylo nad čtyřmi ruskými regiony zničeno 36 ukrajinských dronů. Nad Belgorodskou oblastí bylo sestřeleno 26 dronů, nad Voroněžskou oblastí čtyři a po třech nad územím Lipecké a Nižegorodské oblasti.

Odhad ruských ztrát ke dnešnímu dni. Čísla nelze nezávisle ověřit. 

“When injustice becomes law, resistance becomes duty.”
Thomas Jefferson

The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to July 13, 2025. pic.twitter.com/S0JGLxZJ61

— Defense of Ukraine (@DefenceU) July 13, 2025

Severokorejský vůdce Kim Čong-un znovu potvrdil, že Pchjongjang bezpodmínečně podporuje veškeré kroky Ruska na Ukrajině. Píše o tom agentura Reuters s odvoláním na státní severokorejskou agenturu KCNA. Už dříve stejně informovala ruská agentura TASS. Moskva vede čtvrtým rokem útočnou válku proti Ukrajině za aktivní podpory Pchjongjangu.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme v neděli ráno, dobrou noc.

„Rusové nadále používají specifickou taktiku teroru proti Ukrajině - rozsáhlé údery na města a regiony, přičemž  jeden útok může zahrnovat i 300 dronů šahíd,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

The Russians continue to use a specific tactic of terror against Ukraine – saturated strikes on cities and regions, trying to have around 300 shahed drones per attack. pic.twitter.com/X09pBwp0x7

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 12, 2025

Okupovaná část ukrajinské Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny se potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektřiny a vody. Systém zásobování se zhroutil v době veder, informovala dnes agentura DPA s odvoláním na okupační úřady.

„Kvůli vysokým teplotám vzduchu nastala v systému zásobování elektřinou v Záporožské oblasti kritická přetížení zařízení,“ uvedl podle agentury TASS šéf Moskvou ustanovené správy v okupované části Záporožské oblasti Jevhen Balyckyj (rusky Jevgenij Balickij). Takzvaný blackout zasáhl mimo jiné dvě největší města v okupované části oblasti Melitopol a Berďansk.

Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkově. Podívejte se na nové snímky.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Nejméně šest mrtvých dnes hlásí ukrajinské úřady poté, co Rusko v noci opět zaútočilo na Ukrajinu drony a raketami, které zasáhly zejména oblasti daleko od fronty na západě země. Dva lidé zemřeli a dalších 14 utrpělo zranění ve městě Černivci na hranicích s Rumunskem. Devět raněných hlásí také Lvovská oblast. Dva mrtvé hlásí také Sumská oblast.

Při raketovém útoku zemřeli dnes ráno v Dněpropetrovské oblasti zabiti dva lidé, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.

Podívejte se na vizualizaci masivního ruského útoku na Ukrajinu, který proběhl dnes v noci.

🔴 Russia conducted one of the most massive attacks on Ukraine to date tonight.

Preliminarily, Russian troops deployed:
- Between 560 and 700 drones.
- Over 15 Kh-101 cruise missiles.

The main targets of the assault were Lviv, Lutsk, and Chernivtsi. pic.twitter.com/hBR0IQoLou

— UNITED24 Media (@United24media) July 12, 2025

Ve městě Lvov bylo při útoku poškozeno 46 obytných domů, budova univerzity, městského soudu a asi 20 budov, ve kterých sídlí malé a střední podniky, uvedl starosta města Andrij Sadovyj. V sousední Volyňské oblasti útok zničil soukromý obytný dům a sousední domy byly poškozeny, napsal starosta Lucku, které je administrativním centrem oblasti, Ihor Poliščuk. V Kirovohradské oblasti jižně od Kyjeva bylo poškozeno několik obytných budov.

Gubernátor Černivické oblasti Ruslan Zaparaňuk uvedl, že útok ruského bezpilotního letounu a rakety na město zabil dvě osoby a 14 dalších osob bylo zraněno. Ve městě, které je asi 40 kilometrů od ukrajinských hranic s Rumunskem, vypuklo několik požárů a byly poškozeny obytné domy a administrativní budovy.

Rusko v noci na dnešek opět zaútočilo na Ukrajinu drony a raketami, které zasáhly zejména západ země. O život přišly nejméně dvě osoby ve městě Černivci na hranicích s Rumunskem. Škody na budovách hlásí města Lvov, Luck a Charkov a další regiony. Uvedl to na sociální sítí X ministr zahraničí Andrij Sybiha a zopakoval výzvu k přísnějším sankcím vůči Moskvě. Prezident Volodymyr Zelenskyj upřesnil, že Rusko vyslalo na Ukrajinu v noci 597 dronů a 26 raket.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo video, na kterém ministr obrany Andrej Belousov dorazil za ruskými jednotkami na Ukrajinu. Prohlíží si u toho údajnou novou pušku.

Současná vláda koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN čelila v oblasti azylu a migrace v novodobé historii zatím největší výzvě. Prvotní přijetí ukrajinských uprchlíků po ruské invazi zvládla dobře a efektivně, nebyla ale schopná zajistit jim dlouhodobou podporu. Shodli se na tom zástupci Centra pro integraci cizinců (CIC), Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) či Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Někteří představitelé organizací pomáhající migrantům, které ČTK oslovila, pak negativně hodnotili přijatý zákon o azylu. Upozornili také na to, že se nepodařilo schválit novelu zákona o pobytu cizinců.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Spojené státy dodají Ukrajině zbraně prostřednictvím Severoatlantické aliance, která za ně zaplatí, řekl prezident Donald Trump v noci na dnešek stanici NBC News. Šéf Bílého domu také prohlásil, že ho Moskva zklamala a že zřejmě v pondělí učiní důležité prohlášení k Rusku.

Dodávky americké vojenské pomoci Ukrajině byly obnoveny, potvrdil Zelenskyj ve večerním projevu. Připravují se i nové balíky evropské pomoci, dodal.

Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyhnala z domovů téměř deset milionů lidí. Asi 3,8 milionu se přesunulo jinam na Ukrajině, 5,6 milionu uprchlo do zahraničí. Většina z uprchlíků, kteří museli odejít v důsledku bojů v poslední době, už chce zůstat blízko svých původních domovů, uvedla zástupkyně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro Ukrajinu.

Ruská agrese na Ukrajině pokračuje se „zvýšenou intenzitou“, a je tak klíčové i další udržení mezinárodní podpory financující humanitární pomoc, zdůraznila dnes zástupkyně UNHCR pro Ukrajinu Karolina Lindholmová Billingová na mezinárodní konferenci v Římě o rekonstrukci Ukrajiny.

Nejméně sedm civilistů přišlo o život a dalších devět utrpělo zranění při čtvrtečních ruských útocích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní správy Vadym Filaškin, jehož vyjádření citovala ukrajinská média. Mezi oběťmi Filaškin zmínil tři zabité v Pokrovsku, který se zdá být hlavním cílem ruské ofenzívy usilující o ovládnutí celé Doněcké oblasti. Dalšího civilistu, 39letého cyklistu, dnes zabil ruský dron v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prikudin. Jednasedmdesátiletá žena zahynula při ruském ostřelování Záporožské oblasti, informoval gubernátor Ivan Fedorov.

Rusko dnes oznámilo, že uzavře polský generální konzulát v Kaliningradské oblasti v odvetě za rozhodnutí Varšavy zavřít ruský generální konzulát v Krakově na jihu Polska. Oznámily to dnes agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Polská strana uzavření konzulátu v Krakově vysvětlovala žhářským útokem v obchodním centru ve Varšavě, za kterým podle ní stálo Rusko. Polské ministerstvo zahraničí nyní uvedlo, že na ruské rozhodnutí adekvátně odpoví.

Moskva od Kyjeva očekává, že jí navrhne termíny pro další přímé rozhovory mezi oběma stranami válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedl to dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Nové dodávky zbraní ze zemí Severoatlantické aliance pro Ukrajinu, o nichž v noci na dnešek hovořil americký prezident Donald Trump, přitom označil za pouhý obchod.

Ukrajinská robotická společnost Tencore získává 3,7 milionu dolarů v rámci jedné z největších známých investic.Tato společnost vyrábí roboty, které jsou pak nasazovány v první linii proti Rusku.