Tátu s dětmi zastřelili, mámu znásilnili a uškrtili: Ukrajinci zveřejnili tváře vrahů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Jednání by se podle něho měli účastnit i Evropané.

V projevu na virtuálním jednání takzvané koalice ochotných, jehož kopii viděla agentura Reuters, naléhal na evropské lídry, aby vypracovali rámec pro nasazení zahraničních sil na Ukrajině a pokračovali v podpoře Kyjeva tak dlouho, dokud Rusko neprokáže ochotu ukončit válku proti Ukrajině. Tu vede od února 2022.

Konečně existuje šance dosáhnout skutečného pokroku směrem k trvalému míru mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl dnes při zahájení videokonference takzvané koalice ochotných francouzský prezident Emmanuel Macron. K setkání zemí podporujících Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi se podle něj připojí také americký ministr zahraničí Marco Rubio, informovala agentura AFP. Britský premiér Keir Starmer na úvod jednání uvedl, že jeho země v příštích dnech poskytne Ukrajině další střely.

„Absolutní podmínkou pro trvalý mír je řada robustních bezpečnostních záruk, a to nejen na papíře,“ uvedl francouzský prezident na začátek jednání. Napadená země podle něj už zažila řadu nesplněných slibů při opakovaných ruských agresích, a proto jsou pevné záruky nezbytné.

Ukrajinští vyšetřovatelé v souvislosti s rozsáhlým korupčním skandálem v energetice mohou obvinit další lidi. Dnes to řekl šéf Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) Semen Kryvonos. Případ, kdy kriminální skupina získala z úplatků při udělování zakázek pro státní společnost Enerhoatom 100 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun), podle agentury Reuters rozčílil ukrajinskou veřejnost, která v důsledku ruských útoků musí každodenně snášet mnohahodinové odstávky elektrického proudu.

Ve vyjednávání o míru na Ukrajině se Spojeným státům podařilo dosáhnout mimořádného pokroku, je přesvědčena mluvčí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Karoline Leavittové zbývá pár citlivých, ale nikoliv nepřekonatelných detailů.

„Za poslední týden Spojené státy dosáhly mimořádného pokroku směrem k mírové dohodě tím, že přivedly k jednacímu stolu jak Ukrajinu, tak Rusko,“ napsala na X Leavittová. „Zbývá několik citlivých, avšak nikoliv nepřekonatelných detailů, které je nutné vyřešit a které budou vyžadovat další rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy,“ doplnila, aniž by uvedla, o jaké detaily jde.

Ceny ropy se dnes výrazně snižují, v centru pozornosti obchodníků jsou rozhovory o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Severomořská ropa Brent kolem 16:00 SEČ vykazovala pokles o zhruba 2,4 procenta, sestoupila tak pod 62 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela zhruba 2,5 procenta a pohybovala se v blízkosti 57,4 dolaru za barel.

Indie v prosinci doveze nejméně ruské ropy minimálně za poslední tři roky. Indické rafinerie začínají surovinu odebírat z jiných zdrojů, aby se vyhnuly porušování západních sankcí uvalených na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. S odkazem na své zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Na vzestupu je naopak dovoz ropy ze Spojených států.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí.

„Nemáme iluze ohledně lidí, kteří nyní vládnou na Západě. Zmíním výjimku - maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico. Andrej Babiš teď přišel na pozici šéfa české vlády. Tito lidé jsou pragmatici. Nejsou proruští, ale prostě promaďarští, proslovenští, pročeští a myslí na své občany,“ řekl Lavrov. „Nechtějí vyzývat své občany, aby obětovali své děti kvůli podpoře nacistického režimu v Kyjevě,“ prohlásil dále.

Ukrajinská delegace souhlasila s americkou dohodou o ukončení války s Ruskem. „Ukrajinci souhlasili s mírovou dohodou,“ řekl americký úředník televizi ABC News. „Je třeba doladit několik drobných detailů, ale s mírovou dohodou souhlasili.“ Napsal o tom britský deník Daily Mail.

Dnes se odehraje jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi, jejíž představitelé budou rokovat odpoledne prostřednictvím videokonference. Za Česko se odpoledního jednání zúčastní ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský.

Rusko při nočních úderech na Kyjev zabilo sedm lidí, uvedli dnes ukrajinští představitelé. Předchozí informace hovořily o šesti mrtvých. Kyjevský starosta Vitalij Kličko později na Telegramu napsal, že záchranáři z trosek v Dniprovské čtvrti vytáhli tělo muže a počet zabitých tak vzrostl na sedm. Dvě desítky lidí podle něj v Kyjevě utrpěly zranění.

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili program na podporu evropského obranného průmyslu. Jeho cílem je zvýšit vojenskou výrobu v Evropské unii, podpořit společné zadávání veřejných zakázek na evropské úrovni a zintenzivnit pomoc Ruskem napadené Ukrajině.

Rozpočet programu s názvem European defence industry programme (EDIP) činí 1,5 miliardy eur (36,2 miliardy korun), z čehož bude vyhrazeno 300 milionů eur (7,2 miliardy korun) na podporu Ukrajiny.

Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde útočili Rusové.

Rusko počítá s dalším zvýšením vývozu ropy do Číny a prohloubí spolupráci i při vývozu plynu. Na obchodním fóru v Pekingu to dnes řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak, podle něhož je pro zvýšení vývozu stále prostor. Čína už v srpnu obdržela první zkapalněný zemní plyn (LNG) z projektu Arctic LNG 2, na který se kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu vztahují západní sankce. Informuje o tom agentura Reuters.

„I kdyby teď došlo k zastavení bojů, zůstalo by tu imperiální a agresivní Rusko, jehož ambice sahají daleko za Ukrajinu,“ uvedl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Dodal, že Rusko své hospodářství a společnost plně nastavilo na válku. Moskva nyní podle Wadephula rekrutuje více vojáků, než potřebuje pro válku na Ukrajině. Zhruba se podle něj jedná o jednu divizí měsíčně navíc. „Jde o divize, jejichž pohled - o tom není pochyb - míří na nás, na EU, na NATO,“ uvedl.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva si je vědoma toho, že původně zveřejněný 28bodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války nyní doznává změn. „V současné době je jedinou podstatnou věcí americký projekt, Trumpův projekt. Věříme, že by se mohl stát velmi dobrým základem k jednání. Tohoto názoru se stále držíme,“ řekl Peskov.

Narušení vzdušného prostoru dronem ráno oznámilo vedle Rumunska také sousední Moldavsko. Úřady evakuovaly obec Cuhureștii de Jos v okrese Florești na severozápadě Moldavska poté, co v ranních hodinách dron narazil do obytné budovy. „Policejní pyrotechnická jednotka už míří na místo incidentu. Obyvatelé byli evakuováni a oblast byla policií okresu Florești uzavřena,“ uvedly moldavské úřady,; pohraničníci také oznámili, že nad moldavským vzdušným prostorem přeletěl ruský dron íránské výroby Šáhid, který se pohyboval směrem k rumunské hranici, a ihned o tom informovali sousední zemi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na sociální síti X zdůraznil, že narušení vzdušného prostoru těchto zemí jasně připomíná důležitost posílení obranných systémů a zvýšení sankčního tlaku na Rusko.

Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.

„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.

„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron k aktuálně projednávanému mírovému plánu. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.

Největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika, řekl v úvodu dnešního velitelského shromáždění české armády náčelník generálního štábu Karel Řehka. Rusko je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít, doplnil.

Armáda se podle Řehky tvoří proto, aby válka nikdy nebyla. S Ruskem se nejde domluvit u piva, ale jen z pozice síly, zdůraznil. „Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí,“ uvedl.

Vojáci podle Řehky musí trávit víc času na cvičištích a střelnicích. „Méně na různých poradách, prezentacích a školeních a v zajetí byrokracie. Musíme cvičit a žít tak, jak bychom v reálu i bojovali,“ uvedl. Doplnil, že každá chvíle strávená jinak než prací na lepší bojové připravenosti, je mrháním zdrojů a ztrátou času.

Pokud se rýsují nějaké vyhlídky na konec války na Ukrajině, tak nikoli ve prospěch napadené země, ale směřují k těžkému kompromisu. Bude mít pravděpodobně zásadní dopad na celou Evropu, řekl při dnešním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze prezident Petr Pavel.

Problémy podle hlavy státu přetrvávají v bezpečnostních vztazích v Evropě. „Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti,“ řekl Pavel. Považuje za důležité s Ruskem hovořit o bezpečnosti od Severního ledového oceánu až po Černé moře či o obnovení smluv, které chránily bezpečnost evropských občanů. Jinak podle něj lze dříve či později očekávat další konfrontace.

Rumunsko ráno nasadilo do akce stíhací letouny poté, co jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušila dvojice dronů, píší agentury.

Jednání pokračují ve Spojených arabských emirátech. Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Podle FT není zřejmé, jestli zástupci USA, Ukrajiny a Ruska v Abú Zabí jednají pouze odděleně, anebo i při společných rozhovorech. Složení ruské delegace podle listu není známé. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval v sobotu šéfa rozvědky HUR Budanova jedním z devíti svých delegátů, kteří mají pravomoc účastnit se vyjednávání s USA a Ruskem s cílem dosáhnout „spravedlivého a trvalého míru“.

„Čtyři lidé byli zabiti a nejméně tři zranění ve Svjatošynské čtvrti. Rusové úmyslně útočí na civilní infrastrukturu a domy,“ napsal ráno na platformě Telegram šéf vojenské správy Kyjeva Tymur Tkačenko s tím, že jde o předběžné informace. 

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 280 ukrajinských dronů. „Mezi 20:00 a 23:00 moskevského času (18:00 až 21:00 SEČ) zničily systémy protivzdušné obrany 31 ukrajinských bezpilotních letounů,“ oznámil v pondělí v noci ruský resort obrany. Dnes ráno pak informoval o likvidaci 249 ukrajinských dronů v čase od pondělních 23:00 do dnešních 7:00 moskevského času, a to nad ruskými regiony, anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym nebo nad Azovským a Černým mořem.

Ukrajina během noci opět čelila rozsáhlému ruskému útoku, podniknutému během noci za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, informovala média s odvoláním úřady.

„Bohužel máme potvrzeno, že při útoku byl jeden člověk zabit. Podle aktualizovaných informací je sedm zraněných,“ napsal na sociální síti náčelník vojenské správy Kyjeva Tymur Tkačenko.

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti při náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Starostka Taganrogu Svetlana Kambulovová nejprve informovala o jedné oběti a třech zraněných. Později gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar napsal na sociální síti, že se lékařům nepodařilo zachránit dva zraněné, kteří podlehli utrpěným zraněním.

 Dobré ráno, vážení čtenáři,

ukrajinské drony znovu zaútočily na černomořský přístav Novorossijsk, přes který se uskutečňuje část vývozu ruské ropy. Místní úřady ohlásily jednoho zraněného při náletu. Bližší podrobnosti nejsou dosud známy.

„V Novorossijsku byl kvůli pádu trosek bezpilotního letounu na soukromý dům raněn jeden člověk. Zraněného hospitalizovali a poskytují mu veškerou nezbytnou lékařskou péči, “ uvedl na sociální síti krizový štáb Krasnodarského kraje.

V dalším příspěvku na sociální síti upozornil, že nálet pokračuje a že starosta Andrej Kravčenko vyzývá obyvatele, aby se nepřibližovali k oknům a přijali nezbytná opatření na ochranu své bezpečnosti. Připomněl také zákaz pořizovat a zveřejňovat na sociálních sítích záběry ze zásahu protivzdušné obrany. Trosky dronů poškodily také čtyři byty ve dvou vícepodlažních domech v Novorossijsku, napsal na sociální síti starosta Kravčenko.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Kyslycja dnes ženevská jednání označil za „intenzivní, ale produktivní“ úsilí, které vedlo k podstatně revidovanému návrhu. Ten prý obě strany vnímaly nakonec pozitivně. Nejspornější záležitosti, včetně otázek území a širších vztahů mezi NATO, Ruskem a Spojenými státy, však byly podle Reuters vloženy do závorek, aby o nich mohli přímo rozhodnout americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.

Dcera bývalého prezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumy čelí obvinění ze strany své sestry, že najala jihoafrické muže, aby nedobrovolně bojovali ve válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes média. Případem se nyní zabývá podle agentury AP policie.

Nkosazana Zumaová-Mncubeová viní svojí sestru Duduzile Zumaovou-Sambudlaovou a další dva lidi z toho, že najali 17 jihoafrických mužů do ruských žoldnéřských uskupení. Tvrdili jim přitom, že se v Rusku zúčastní bezpečnostního cvičení, aby pak mohli pracovat jako bodyguardi pro stranu Jacoba Zumy uMkhonto we Sizwe (MK), uvedla mluvčí jihoafrické policie. Podrobnosti o dvou dalších obžalovaných ale podle AP nejsou zatím k dispozici.

Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš dnes s polským prezidentem Karolem Nawrockým hovořil v Praze o příštím zasedání Evropské rady či o spolupráci ve visegrádské čtyřce (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kterou chce obnovit. Babiš to dnes po schůzce řekl ČTK, CNN Prima News a televizi Nova. „Bavili jsme se hlavně o nastávajícím zasedání Evropské rady, které má řešit hlavní problémy. Jednak vztah k Ukrajině, nový rozpočet, energie, další věci,“ řekl Babiš.

„Když některé státy v rámci V4 mají ohledně konfliktu na Ukrajině jiný názor, tak to neznamená, že bychom nemohli společně řešit ETS 2, ilegální migraci, znovu se vrátit k ETS 1 a hlavně energie a další věci, které Evropu trápí,“ podotkl Babiš. Aktivita V4 se s vládou Petra Fialy (ODS) snížila vzhledem k různým náhledům Česka a Polska na jedné a Slovenska a Maďarska na druhé straně na zahraničněpolitické záležitosti.

Cesta k míru v případě tak rozsáhlého konfliktu, jakým je ten na Ukrajině, není logicky přímočará a vyžaduje celou řadu složitých jednání, uvedl dnes na dotaz ČTK předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „USA se ukazují jako jediný světový hráč, který je cílevědomý a trpělivý na cestě k ukončení války, nastolení stability a zachování suverenity Ukrajiny,“ podotkl. Aktualizovaný plán podle něj jistě bude předmětem dalších citlivých jednání. „Zároveň je dobrou zprávou, že se snaha o dosažení míru nezastavila,“ dodal Vondráček.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. 

Čínský prezident v telefonátu s Trumpem také dodal, že všechny strany zapojené ve válce na Ukrajině by se měly snažit, aby zmírnily názorové rozdíly mezi sebou. Čína pravidelně vyzývá k mírovým jednáním, která by respektovala územní celistvost všech zemí, ale Rusko za jeho invazi na ukrajinské území v únoru 2022 nikdy veřejně neodsoudila. Naopak hospodářské, diplomatické a vojenské vztahy mezi Pekingem a Moskvou, které byly silné už před ruskou agresí na Ukrajině, se od té doby ještě posílily.

Evropské protinávrhy k 28bodovému mírovému plánu pro Ukrajinu, který vypracovaly Spojené státy, na první pohled nejsou konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Řekl to dnes poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Mnohé body amerického mírového plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.

Volodymyr Zelenskyj na facebooku uvedl, že dnes večer očekává od jím vyslané delegace kompletní zprávu o jednání v Ženevě a hlavních bodech, na které se zaměřili partneři Ukrajiny. „Na základě těchto zpráv stanovíme další kroky a jejich načasování. Budeme pokračovat v koordinaci s Evropou a dalšími světovými partnery,“ dodal Zelenskyj.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.

„Putin poznamenal, že tyto návrhy v podobě, kterou jsme viděli, jsou v souladu s diskuzemi na rusko-americkém summitu na Aljašce a v zásadě by mohly tvořit základ pro konečné mírové urovnání,“ cituje ruská agentura Interfax prohlášení Kremlu, které zmiňuje srpnové setkání Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce.

Německý kancléř Friedrich Merz po dnešních rozhovorech evropských lídrů v angolské Luandě řekl, že Rusko musí být přítomno u jednání o míru na Ukrajině. Dodal, že je to další krok poté, co si Spojené státy a Evropa vyjasní jednotlivé kroky vedoucí k míru na Ukrajině. Zároveň uvedl, že tento týden neočekává uzavření mírové dohody, píše agentura AFP.

Žádná dohoda týkající se Ukrajiny nesmí ohrozit bezpečnost Polska a Evropy, naopak by ji měla posílit, a nesmí ani oslabit Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes řekl polský premiér Donald Tusk na okraj summitu EU a Africké unie v Luandě poté, co v Ženevě skončila jednání o rusko-americkém plánu na ukončení války na Ukrajině.

Lídři zemí Evropské unie podle premiéra v demisi Petra Fialy získali na dnešní schůzce v Angole informace o ženevských jednáních mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Jednání potvrdilo společnou pozici unijních zemí, řekl Fiala novinářům v Luandě, kde je na summitu EU s Africkou unií. Naplňuje se podle něj požadavek evropských států, aby byly zapojené do všech částí vyjednávání, které se týkají unie a Severoatlantické aliance (NATO).

Server Ukrajinska pravda později s odvoláním na místní úřady napsal, že ruský útok na město Cherson dnes ráno zabil jednašedesátiletou ženu. Ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne mezitím uvedla, že ruský dronový útok na vesnici Veseljanka v Záporožské oblasti zabil řidiče mikrobusu.

Polská prokuratura v případě nedávné sabotáže na železniční trati, po níž je převážena také vojenská pomoc pro Ukrajinu, obvinila třetího občana Ukrajiny. Dnes o tom podle serveru onet.pl informovali vyšetřovatelé. Podle polských úřadů skupina pracovala na objednávku Ruska. Moskva odpovědnost za sabotáž na trati mezi Varšavou a Lublinem popřela.

Evropská unie je odhodlána i nadále poskytovat ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému veškerou nezbytnou podporu, ať již jde o podporu diplomatickou, vojenskou, či ekonomickou. Po dnešním jednání unijních lídrů v Angole to prohlásil šéf unijních summitů António Costa. Jednání v Luandě podle předsedkyně Evropské komise potvrdilo, že je EU jednotná v podpoře Ukrajiny. Ukrajinské území a svrchovanost musí být respektovány, dodala Ursula von der Leyenová.

„Spojené státy a Ukrajina nás informovaly, že diskuse byly konstruktivní a že v několika otázkách bylo dosaženo pokroku,“ uvedl Costa v souvislosti s jednáním v Ženevě. USA a Ukrajina v noci na dnešek ve společném prohlášení uvedly, že vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války na Ukrajině. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.

V jednáních o Ukrajině bylo dosaženo konstruktivního pokroku, uvedla dnes mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. V úterý se podle ní uskuteční jednání takzvané koalice ochotných prostřednictvím videokonference. O situaci na Ukrajině jednali dnes na okraj summitu EU a Africké unie rovněž unijní prezidenti a premiéři, někteří přímo v Luandě, jiní připojení on-line.

Jednání v Ženevě mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny a za účasti Evropy o americkém plánu na ukončení války přinášejí mnohem více pozitivní atmosféry, pohledy se sjednocují. Po dnešním jednání s polským protějškem Karolem Nawrockým v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Plán podle něj musí respektovat mezinárodní normy a pravidla, neměl by vést k popření základních principů bezpečnostní architektury.

Česko a Polsko sdílí pohled na válku na Ukrajině, jednoznačně vnímají obranu napadené země jako otázku vlastní bezpečnosti, pokračoval prezident Petr Pavel. Země podle něj stejně nahlíží také na Rusko, které vnímají jako nejzásadnější hrozbu pro evropskou bezpečnost. Podle polského prezidenta Rusko představuje hrozbu pro demokracii v celé Evropě.

„Naše pohledy na zahraniční a bezpečnostní politiku jsou si velice blízké. Zároveň máme také mnoho ekonomických kontaktů, protože Polsko je naším druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem,“ řekl Pavel.

Jednání v Ženevě o americkém plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině zřejmě skončila. Na svém webu to dnes napsala stanice BBC, podle níž všichni klíčoví vyjednávači švýcarské město po intenzivních nedělních hovorech opouštějí. Ze Ženevy odcestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio a ukrajinská delegace se vrací do Kyjeva, píše britská veřejnoprávní stanice s odvoláním na ukrajinská média. Odjel podle ní také britský bezpečnostní poradce Jonathan Powell.

Rubio před odletem ze Ženevy řekl, že jednání budou pokračovat na technické úrovni. „Máme celou řadu lidí na technických úrovních, kteří na tom na plný úvazek pracují,“ cituje BBC amerického ministra. „Existuje několik technických otázek, na které očekáváme odpovědi nebo návrhy v příštích 24 hodinách. Je to pokračující proces,“ dodal šéf americké diplomacie, který už dříve prohlásil, že se v Ženevě podařilo dosáhnout velkého pokroku. Účastníci jednání nyní podle Rubia podají zprávy svým prezidentům.

Kreml nedostal oficiální informace o výsledcích jednání o míru na Ukrajině, které se konalo v neděli v Ženevě. Dnes to řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Zástupci Spojených států a Ukrajiny po schůzce oznámili, že vypracovali aktualizovaný a zpřesněný rámec pro ukončení tři a tři čtvrtě roku trvající ruské agrese proti Ukrajině.

Peskov se k výsledkům jednání v Ženevě, z nichž podrobnosti nejsou známy, nechtěl vyjadřovat. Podle něho je třeba se vyjadřovat k informacím přicházejícím oficiální cestou. „Takové informace zatím nemáme,“ řekl mluvčí Kremlu a dodal, že zástupci Ruska nebudou o detailech návrhu diskutovat prostřednictvím médií.

Na Pražský hrad dnes dopoledne dorazil polský prezident Karol Nawrocki. S českým protějškem Petrem Pavlem bude hovořit o ruské agresi proti Ukrajině či spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Nawrockého doprovází na cestě manželka Marta, Pavel polský prezidentský pár přivítal společně s chotí Evou.

Kyjev bude se svými partnery dále pracovat na kompromisech v amerických mírových návrzích, aby Ukrajinu posílil, ne oslabil, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a mírového plánu musí být ukrajinské členství v Evropské unii a NATO.

Ukrajina informuje o noční likvidaci 125 ruských dronů ze 162 vyslaných strojů, Rusko před tím hlásilo sestřelení 93 ukrajinských bezpilotních letounů.

Stanice CNN v noci na dnešek s odvoláním na vysoce postaveného činitele z americké diplomacie uvedla, že americký ministr zahraničí Rubio odletěl ze Ženevy a vrací se do Washingtonu. V současné chvíli není jasné, zda Švýcarsko opustili i další američtí představitelé, uvedla CNN.

Český prezident Petr Pavel věří, že příští vláda pochopí, že podpora Ukrajiny je výrazem české jistoty ohledně toho, že mezinárodní právo chrání Česko stejně, jako chrání jiné země. Řekl to v rozhovoru pro polskou televizi TVN24, která o něm informuje na svých internetových stránkách. Za velmi nešťastné gesto považuje rozhodnutí nového předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury o stažení ukrajinské vlajky z budovy parlamentu.

Pavel připouští, že pravděpodobná příští česká vláda bude méně rozhodná co do solidarity s Ukrajinou, která se tři a tři čtvrtě roku brání ruské invazi. „Věřím, že... i tak pochopí, že podpora Ukrajiny není výrazem lásky nebo také nenávisti vůči Ukrajině. Je to výraz naší jistoty tím, že mezinárodní zásady a normy nás chrání stejně jako všechny jiné,“ řekl prezident. „Proto věřím, že je v našem zájmu, abychom podporovali Ukrajinu a podporovali vítězství vlády práva, a ne práva silnějšího,“ dodal.

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou o americkém plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině přinesla pokrok, stále však zbývá vyřešit zásadní otázky. Uvedl to dnes finský prezident Alexander Stubb s odkazem na nedělní schůzky zástupců Washingtonu a Kyjeva v Ženevě.

„Dnes ráno jsem hovořil se (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským. Vítám pokrok, kterého bylo dosaženo na včerejších jednáních mezi USA a Ukrajinou v Ženevě,“ uvedl Stubb na síti X. „Veškerá rozhodnutí, která spadají do pravomoci EU nebo NATO, budou projednána a rozhodnuta členy EU a NATO v samostatném procesu,“ napsal také finský prezident.

Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde ze včera na dnešek útočili Rusové.

Aktualizovaný plán pro ukončení války na Ukrajině dojednaný Spojenými státy a Ukrajinou v Ženevě je zásadním úspěchem pro Evropany. V rozhovoru s veřejnoprávní stanicí Deutschlandfunk to dnes uvedl německý ministr zahraničí Johann Wadephul.

„Všechny otázky, které se týkají Evropy a NATO, byly z toho plánu odstraněny. To je zásadní úspěch, kterého jsme včera dosáhli,“ řekl Wadephul s odkazem na nedělní jednání. Zdůraznil, že Evropa nadále stojí po boku Ukrajinců jako jejich „advokát“. Žádné řešení konfliktu se nesmí dojednat bez Evropanů a bez Ukrajinců, dodal Wadephul. Přivítal, že se USA chopily role zprostředkovatele.

Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 93 útočících ukrajinských dronů. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany, které o případných škodách neinformovalo.

Největší počet dronů mířil podle úřadů na Belgorodskou oblast, kde armáda sestřelila 45 bezpilotních letounů. Další drony obrana zlikvidovala nad Černým mořem a Azovským mořem.

Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský rezort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech.

Nedělní ruský útok na východoukrajinské město Charkov si vyžádal čtyři mrtvé a 17 zraněných. Oznámil to charkovský starosta Ihor Terechov, napsala v noci na dnešek agentura AFP. Terechov předtím informoval o rozsáhlém dronovém útoku na město.

„Je 17 zraněných. Čtyři lidé zemřeli,“ uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města. Původní bilance uváděla tři mrtvé a několik zraněných.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Spojené státy a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války na Ukrajině. V noci na dnešek to ve společném prohlášení k americko-ukrajinskému jednání v Ženevě oznámil Bílý dům. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.

Prohlášení, které se týká nedělních jednání v Ženevě o americkém mírovém návrhu, uvádí, že rozhovory byly konstruktivní a vysoce produktivní. „Diskuze ukázaly významný pokrok ke sblížení postojů a určení jasných dalších kroků,“ uvádí dokument. „Opětovně potvrdily, že jakákoli budoucí dohoda musí plně potvrdit suverenitu Ukrajiny a zajistit udržitelný a spravedlivý mír,“ poznamenalo prohlášení s tím, že výsledkem jednání je upravený a zpřesněný mírový rámec.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online přenosu z dění kolem Ukrajiny. Pokračuje zase zítra, teď přejeme klidnou noc.

Volodymyr Zelenskyj by podle dvou zdrojů agentury Reuters mohl v nadcházejícím týdnu navštívit Spojené státy, aby s Donaldem Trumpem osobně projednal vyjednávaný mírový plán. Podle jednoho ze zdrojů by tématem schůzky mohly být nejcitlivější body amerického plánu, například otázka území. Plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit. Datum možné schůzky Trumpa se Zelenským ale zatím podle informací Reuters stanoveno nebylo.

 „Charkov čelí masivnímu útoku,“ uvedl na telegramu starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov s tím, že zahynuli tři lidé. Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov mezitím informoval o osmi zraněných. Zaznamenáno bylo 15 útoků v šesti částech města.

„Je důležité, že hovoříme se zástupci USA a jsou zde signály, že nám tým prezidenta Trumpa naslouchá,“ uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj ve večerním videoprohlášení.

V pondělí budou jednání podle šéfa americké diplomacie pokračovat. Marco Rubio také poznamenal, že neviděl žádný evropský protinávrh k tomu americkému, který je předmětem jednání. O evropských úpravách amerického návrhu přitom dnes informovala agentura Reuters.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes večer po jednání s ukrajinskou delegací v Ženevě uvedl, že bylo dosaženo obrovského pokroku ohledně plánu na ukončení války na Ukrajině, píše agentura Reuters. Poznamenal ale zároveň, že práce bude pokračovat a stále zbývá doladit některé detaily, jako jsou role EU a NATO. Zároveň bude zapotřebí návrh předložit Rusku, protože to s ním bude muset souhlasit.

„Čína by mohla sehrát určitou roli,“ komentoval německý kancléř Friedrich Merz, a „vyvinout větší tlak na Rusko, aby ukončilo“ válku na Ukrajině. Merz se tak vyjádřil po „velmi dlouhém“ rozhovoru s čínským premiérem Li Čchiangem pro Deutsche Welle. Je připraven to probrat s prezidentem Si Ťin-pchingem při své cestě do Číny příští rok.

Jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací pokračuje. Jejich hlavy Marco Rubio a Andrij Jermak předstoupili před novináře, aby je krátce informovali o vývoji. Šéf americké diplomacie ale uvedl, že v tuto chvíli nebude odpovídat na otázky, protože se vrátí za zhruba jednu až dvě hodiny. „Zatím jsme vedli možná nejproduktivnější a nejsmysluplnější jednání v celém tomto procesu,“ řekl Rubio, v jehož delegaci je Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.

„První kolo jednání s americkou delegací v Ženevě právě skončilo. Chci potvrdit, že jsme měli velmi produktivní první kolo jednání s váženou americkou delegací. Dosáhli jsme velmi dobrého pokroku a směřujeme k spravedlivému a trvalému míru,“ tweetuje Andrij Jermak, šéf kanceláře a pravá ruka prezidenta Zelenského. „Upřímně děkujeme našim velkým přátelům – Spojeným státům, osobně prezidentovi a jeho týmu – za jejich odhodlání přinést mír. Velmi brzy dnes proběhne druhé setkání, kde budeme pokračovat v práci na společných návrzích za účasti našich evropských partnerů. Konečná rozhodnutí budou přijata našimi prezidenty,“ dodal Jermak z Ženevy.

Jednání USA a Ukrajiny v Ženevě podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře i amerického ministra zahraničí přineslo posun, píše Reuters.

„Mluvil jsem s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Naše týmy v Ženevě spolupracují s partnery a je velmi důležité, aby bylo dosaženo praktického výsledku a aby to přiblížilo Ukrajinu a celou Evropu k trvalému míru a bezpečnosti,“ tweetuje zatím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Koordinujeme pozice a je důležité, že dialog probíhá, diplomacie je aktivní, doufáme, že partneři vyslyší naše argumenty. Vedení Spojených států je důležité, jsme vděční za vše, co Amerika a prezident Trump dělají pro bezpečnost, a zachováváme maximální konstruktivitu,“ reagoval na stížnost Donalda Trumpa, že Ukrajina neprojevila vděčnost za jeho snahy.

Evropská delegace na jednáních v Ženevě předala upravenou verzi amerického plánu na ukončení války na Ukrajině, informuje agentura Reuters s odkazem na dokument, který má k dispozici.  

Evropský dokument navrhuje, aby byl počet ukrajinských sil omezen na 800.000 v časech míru, nikoliv na 600.000 obecně, jak uvádí 28bodový plán představený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropský návrh dále uvádí, že „jednání a výměny území začnou na linii kontaktu“.

V Ženevě začalo po ostatních schůzkách už i jednání ukrajinské a americké delegace o americkém plánu na ukončení války, píše Reuters s odkazem na informovaný zdroj. Americkou delegaci vedou ministr zahraničí Marco Rubio a zmocněnec prezidenta Trumpa Steve Witkoff. V čele ukrajinského týmu jsou šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja.

Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov na Telegramu krátce poté, co Trump zveřejnil svůj příspěvek o nevděčnosti, vyjádřil vděk Spojeným státům za spolupráci i přesvědčení, že dnešní jednání v Ženevě přinesou posun. „Oceňujeme, že naši američtí partneři s námi úzce spolupracují, aby pochopili naše obavy a dosáhli tohoto kritického bodu, a očekáváme, že dnes dosáhneme dalšího pokroku,“ poznamenal.

Americký prezident Donald Trump obvinil ukrajinské vedení, že nevyjádřilo žádnou vděčnost za americké snahy. Evropě pak ve stejném příspěvku na síti Truth Social vyčetl, že nadále nakupuje ruskou ropu.

Znovu pak také tvrdil, že pokud by byl hlavou státu v minulém volební období on, Vladimir Putin by nikdy na Ukrajinu nezaútočil. S Joem Bidenem v úřadu si ale prý Putin řekl, že teď má šanci. Ruské síly původně počítaly jen s několikadenní vojenskou operací, Ukrajina se s rozsáhlou zbrojní a další pomocí USA a západních zemí agresi stále brání.

Trump také velkými písmemy napsal, že v této válce všichni prohrávají, zvláště „miliony lidí, které tak zbytečně zemřely“. Dosavadní odhady západních zemí přitom hovoří o tom, že si válka vyžádala statisíce mrtvých a zraněných. Závěrem příspěvku pak Trump zkritizoval Ukrajinu i Evropu. Poznamenal ale také, že Spojené státy nadále prodávají obrovské množství zbraní Severoatlantické alianci, které jsou určeny pro Ukrajinu.

„Členové naší delegace již podali stručné zprávy o výsledcích svých prvních setkání a jednání,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj k mírovému jednání se zástupci evropských zemí a USA v Ženevě. „Pokračuje práce na tom, aby všechny prvky byly skutečně účinné při dosahování hlavního cíle, který náš lid očekává: konečně ukončit krveprolití a válku,“ dodal.

Německý kancléř Friedrich Merz si není jistý, jestli se v příštích několika dnech podaří najít řešení týkající se války na Ukrajině, které si přeje americký prezident Donald Trump. Řekl to dnes v Johannesburgu na summitu zemí G20. Cílem dnešních jednání v Ženevě, kde jsou zástupci Ukrajiny, USA i evropských zemí, je podle Merze vytvořit návrh přijatelný pro Ukrajinu, který bude vycházet z amerického plánu a bude možné jej využít pro rozhovory s Ruskem.

Ukrajinská delegace zahájila setkáním se zástupci zemí Evropy v Ženevě jednání o americkém návrhu na ukončení války na Ukrajině, uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Nyní podle něj bude následovat schůzka se zástupci Spojených států.

Jednání s ukrajinskou delegací se podle Jermaka zúčastnili bezpečnostní poradci německé, britské a francouzské vlády. „Jsme velmi konstruktivní,“ sdělil k ukrajinskému postoji Jermak, který také na síti X psal o trvalém a spravedlivém míru pro Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zase uvedl, že ukrajinský, americký a evropské týmy jsou v Ženevě navzájem v úzkém kontaktu. Zároveň vyjádřil naději, že „bude výsledek“.

Hranice Ukrajiny není možné měnit silou a její armádu není možné zredukovat tak, aby byla zranitelná vůči útoku, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová k 28bodovém plánu na mír od Spojených států.

V Ženevě se ráno uskutečnilo několik koordinačních schůzek před jednáním o Ukrajině. Na místo přicestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) se na okraj summitu Evropské unie a Africké unie zúčastní jednání, kde budou lídři evropských zemí mluvit o pozici k řešení ruské agrese na Ukrajině. Americký mírový plán pro Ukrajinu považuje Fiala za východisko k dalším jednáním. Novinářům před odletem na summit do Angoly řekl, že s dlouhodobým řešením musí plně souhlasit Ukrajina.

Zvláštní jednání evropských lídrů se podle Fialy uskuteční v dějišti summitu v pondělí. „Je dobře, že pokračujeme v koordinaci evropského postoje, ale nemůžeme jen koordinovat, musíme být akceschopní. Jsem rád, že je na stole nějaký plán, který chápu jako východisko k dalším jednáním. V zájmu všech je, aby boje na Ukrajině skončily, aby Rusko přestalo se svou vojenskou agresí,“ řekl.

Kanadský premiér Mark Carney a německý spolkový kancléř Friedrich Merz jednali na okraj summitu G20 v Jihoafrické republice o americkém plánu na ukončení války: „Líbí se nám první bod - Ukrajina jako suverénní stát, to je dobrý začátek,“ řekl dnes Carney novinářům diplomaticky.

Oba lídři zopakovali podporu Ukrajině, která čelí ozbrojené ruské agresi, a zdůraznili, že jakákoli dohoda musí respektovat její základní zájmy a poskytnout jí bezpečnostní záruky. Zavázali se spolupracovat se spojenci na dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, stojí dále v prohlášení.

Provoz letiště v nizozemském Eindhovenu byl v sobotu večer na přibližně dvě hodiny uzavřen, protože v jeho okolí byly spatřeny drony. Na síti X to sdělil nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans. Letecký provoz byl obnoven ve 23:00.

V pátek nizozemská armáda použila podle agentury Reuters nespecifikované zbraně proti dronům spatřeným nad leteckou základnou ve Volkelu, která se nachází asi 40 kilometrů severovýchodně od Eindhovenu.

Dobré ráno.

Poradci pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie se dnes v Ženevě setkají se zástupci EU, USA a Ukrajiny, aby projednali americký plán pro Ukrajinu. Za USA se schůzky podle agentur zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a ministr armády  (podřízený ministru obrany) Daniel Driscoll. 

V ukrajinské delegaci budou podle agentury AFP mimo jiné šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a šéf bezpečnostní rady Rustem Umerov.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k ukrajinskému dění. Pokračovat budou zase od rána, teď přejeme klidnou noc.

Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.

Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.

Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to dnes řekl ČTK v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.

„Čistě z vojensko-strategického hlediska je to naprosto logický vývoj, protože na ukrajinské frontě má Rusko jednoznačně převahu. Dokázalo dobýt určitá území a vojensky je kontroluje. A na straně druhé, Ukrajina v tuto chvíli nemá vojenský potenciál, vojenskou sílu na to, aby dokázala vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území a postupně je osvobozovat. Nemá na to ani z hlediska pomoci ze strany Evropské unie, západních zemí a Spojených států. Takže de facto tato situace je pro Ukrajinu bezvýchodná,“ uvedl Petráš.

Francouzští, britští a němečtí poradci pro národní bezpečnost se v neděli v Ženevě setkají se zástupci EU, USA a Ukrajiny, aby projednali americký plán pro Ukrajinu, uvedli podle agentury Reuters nejmenovaní činitelé na okraj summitu G20 v Johannesburgu.

Reuters rovněž cituje americký zdroj, podle něhož budou na jednání zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio. V Ženevě je již podle tohoto zdroje náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll.

Volodymyr Zelenskyj dnes s manželkou Olenou v Kyjevě uctil památku obětí hladomoru na Ukrajině z let 1932-1933.

Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.

Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.

Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.

Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.

„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.

Dva lidé zemřeli v Syzrani na jihozápadě Ruska po ukrajinském dronovém útoku, napsaly dnes agentury Reuters a TASS s odvoláním na tamního gubernátora. Další dva lidé utrpěli zranění a jsou v péči lékařů.

Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev na sociálních sítích informoval o dronovém útoku na energetické zařízení. Napsal sice, že se ho protivzdušné obraně podařilo odrazit, zároveň ale, že při pádu bezpilotního letounu zahynuli dva lidé.

V jihoafrickém Johannesburgu dnes začíná dvoudenní summit velkých světových ekonomik G20, který se vůbec poprvé koná na africkém kontinentě. Oficiální program se má zaměřit na udržitelnost zadlužených zemí s nízkými příjmy a na spravedlivější využívání nerostných surovin afrického kontinentu. Jihoafrická republika jako hostující země chce podle tamních médií zároveň upozornit světové lídry na dopady změny klimatu na státy globálního Jihu. Evropští lídři nicméně budou probírat zejména situaci na Ukrajině, píše agentura Reuters.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní. V noci na dnešek to uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.

Vyzdvihl tři cíle a vlastnosti plánu: může prý zastavit zabíjení při zachování ukrajinské suverenity, mohl by být přijatelný pro Rusko a Ukrajinu a měl by maximálně zvýšit pravděpodobnost, že válka znovu nezačne.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a její regiony včetně Krymu či Doněcké a Luhanské oblasti budou uznány de facto jako ruské. To podle agentur zahrnuje americký 28bodový plán na ukončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Prezident USA Donald Trump chce, aby Kyjev souhlasil do čtvrtka 27. listopadu.

Ruský prezident Vladimir Putin vidí plán jako základ mírového urovnání konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že Ukrajinu nezradí. Ukrajince vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin. Evropští lídři navrhli, aby základem jednání o míru byla současná linie bojů.

Volodymyr Zelenskyj na své sociální síti X děkuje politikům za podporu, po telefonátu s americkým viceprezidentem J. D. Vancem a ministrem armády USA Danielem Driscollem.

Německý kancléř Friedrich Merz dnes hovořil s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu. Mluvčí spolkové vlády Stefan Kornelius podle agentury DPA řekl, že se oba dohodli na dalších krocích koordinace na úrovni poradců. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.

Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady, sdružující nejbližší spolupracovníky ruského vůdce. Američané podle něj s návrhem, aktualizovaným po rusko-americkém summitu na Aljašce, seznámili Rusy, ale detailně s nimi nejednali, protože se proti staví Ukrajina.

Ukrajina respektuje Trumpovo přání ukončit krveprolití a vítá každý realistický návrh, uvedl Zelenskyj po hodinovém rozhovoru s Vancem a tajemníkem armády USA Danielem Driscollem.

Čtvrtek 27. listopadu je pro Ukrajinu vhodná lhůta, aby přijala americký mírový plán. Dnes to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FOX News Radio prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Zároveň naznačil, že termín bude možné prodloužit. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.