Tátu s dětmi zastřelili, mámu znásilnili a uškrtili: Ukrajinci zveřejnili tváře vrahů

Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj.

We are continuing the exchanges, another stage has taken place. Today, warriors of the Armed Forces, the National Guard, and the State Border Guard Service are returning home. Most of them had been in captivity since 2022. We are doing everything possible to find each person, to… pic.twitter.com/B2dheIvRAL

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025

Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.

Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.

„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.

„Těší nás silný zájem investorů a poptávka, která výrazně překročila nabídku. To také potvrzuje správnost naší obchodní a finanční strategie a zavazuje nás k jejich dalšímu rozvoji,“ řekl mluvčí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek. 

CSG patří mezi dodavatele pro Ukrajinu. Firma začala v pondělí oslovovat investory s nabídkou dluhopisů. Uvedla, že více než 40 procent jejích tržeb loni pocházelo z aktivit na Ukrajině a 92 procent z výdajů NATO a Ukrajiny dohromady. Mezi lety 2023 a 2024 se tržby firmy na Ukrajině zvýšily čtyřnásobně na loňských 1,7 miliardy eur. Mezi produkty firmy patří munice, obrněná vozidla a železniční zařízení.

Evakuace Kupjanska: „Nikoho tu nenechají žít a pravděpodobně zde nebude žádný život,“ popisuje z bombardovaného města v Charkovské oblasti, 40 km od ruské hranice, dobrovolník z organizace Růže na ruce. Obytný dům zasáhli Rusové naváděnou leteckou pumou.

Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters.

Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.

Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.

Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.

Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.

Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.

„Opětovně požádáme o odklad hlasování. Pokud řeknou, že nesouhlasí s odkladem a chtějí hlasovat, budeme to vetovat,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico před odjezdem na zasedání Evropské rady.

O už 18. balíčku protiruských sankcí ovšem v pátek nebudou na summitu hlasovat prezidenti a premiéři zemí EU. Summit, který má na programu také diskusi o podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, přijímá pouze politická rozhodnutí, kterými se potom mají řídit Evropská komise a členské země. Mohl by tak například vybídnout komisi právě k řešení obav, které Bratislava má vzhledem k plánům na ukončení dovozu ruského plynu.

„Problémem je válka. Když začleníme Ukrajinu do EU, začleníme válku, nechceme být ve stejném spolku jako země ve válce,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán novinářům v Bruselu. Maďarsko, jehož premiér je v unii považován za spojence ruského vůdce Vladimira Putina, se dlouhodobě staví odmítavě jak k budoucímu členství Ukrajiny v EU, tak k uvalení sankcí proti Rusku.

Očekává se totiž, že unijní lídři budou na dnešní schůzce diskutovat o novém souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Tyto dva kroky zatím blokují právě Maďarsko a rovněž Slovensko. 

Severní Korea možná v červenci nebo srpnu pošle další vojáky do Ruska, aby bojovali proti Ukrajině; nadále také dodává Rusku zbraně. Podle agentury Reuters to dnes oznámila Jižní Korea s odvoláním na informace vlastní rozvědky.

KLDR je už dlouho důležitým ruským spojencem v agresi Moskvy proti Ukrajině. Pchjongjang už poskytl nejen obrovské množství munice, raket a dalších zbraní, ale i tisíce severokorejských vojáků. Ti se zapojili do bojů proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti, připomněla agentura.

V polovině června navštívil Severní Koreu tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta a exministr obrany Sergej Šojgu, který po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem oznámil, že KLDR vyšle tisícovku ženistů a 5000 armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v Kurské oblasti.

Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že protivzdušná obrana zlikvidovala 50 ukrajinských bezpilotních strojů, z nichž více než polovina útočila na Kurskou oblast na hranicích s Ukrajinou. Zbytek byl zlikvidován nad několika dalšími částmi Ruska včetně tří dronů v Moskevské oblasti, dodalo ministerstvo, které citovala agentura Reuters.

Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak oznámil, že počet obětí ruského raketového útoku na Dnipro z úterý 24. června stoupl na 20; dosavadní bilance uváděla 17 mrtvých, napsal server Ukrajinska Pravda.

Dnes podle Lysaka ruská armáda pokračovala v útoku na okres Nikopol s využitím těžkého dělostřelectva a dronů. „Zasažena byla centra měst Nikopol, Pokrovske, Myrove a Marhanec. Jedna kavárna začala hořet. Poškozena byla infrastruktura, tři domy, dvě budovy a automobil,“ dodal Lysak.

Tři lidé v noci na dnešek zahynuli a jeden utrpěl zranění při ruských útocích na ukrajinskou Chersonskou oblast. Rusko ráno oznámilo sestřelení 50 ukrajinských dronů, informovala média.

Oblastní šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že ruské letectvo uskutečnilo vzdušné údery na obytné oblasti, zahynuli při nich tři muži a jedna žena utrpěla zranění.

Moskva stále popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty a civilní cíle, přestože OSN ověřila a potvrdila, že ve válce rozpoutané v únoru 2022 na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina zahynulo více než 12.000 civilistů, včetně žen a dětí.

Unijní prezidenti a premiéři se budou dnes na summitu v Bruselu zabývat velkým množstvím témat, zejména ruskou agresí na Ukrajině, dramatickou situací na Blízké východě, evropskou obranou a bezpečností, konkurenceschopností EU, ale i migrací. Očekává se, že by se mohli shodnout na 18. souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Dosud tyto dva kroky blokovalo Maďarsko a Slovensko.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.

Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.

Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.

„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.

Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.

Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.

Rusko odsouvá spuštění projektu digitálního rublu o více než rok. Centrální banka dnes oznámila, že ruské banky budou muset klientům nabízet možnost plateb digitálními rubly od 1. září 2026. Moskva doufá, že systém zjednoduší zahraniční obchodní platby, které nyní komplikují západní sankce zavedené na Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

Dohoda na navýšení výdajů na obranu, na které se dnes na summitu Severoatlantické aliance v Haagu shodly členské země, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) správnou cestou k zajištění bezpečné budoucnosti Česka.

Na síti X uvedl, že události posledních let nejen na Blízkém východě jasně ukázaly, že pokud není diplomacie podpořena reálnou ekonomickou a vojenskou silou, není účinná. Všechny členské státy NATO potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let.

Schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským byla velmi dobrá, o možnostech příměří s Ruskem však řeč nebyla, řekl po jednání na okraj summitu NATO americký prezident Donald Trump.

Dodal, že si hodlá promluvit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, aby probrali možnosti ukončení války na Ukrajině. Tu Rusko zahájilo invazí v únoru 2022. Zelenskyj krátce před Trumpovým vyjádřením uvedl, že s šéfem Bílého domu hovořili o možnostech dosažení příměří a trvalého míru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil o možnostech dosažení příměří na Ukrajině a o trvalého míru s Ruskem. Po zhruba padesátiminutové schůzce uspořádané na okraj summitu NATO to uvedl Zelenskyj. První setkání se šéfem Bílého domu od konce dubna označil za uspokojivé, píší tiskové agentury.

Americký prezident Donald Trump se na summitu Severoatlantické aliance v Haagu jasně přihlásil k závazku společné obrany v případě napadení. Po skončení vrcholné schůzky to dnes podle agentury Reuters prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Novinářům rovněž řekl, že na okraj summitu měl příležitost s Trumpem hovořit a přitom ho vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku. Za znamení alianční jednoty pak kancléř označil dohodu více investovat do obrany.

Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP, na kterém se dnes shodly členské státy Severoatlantické aliance, není úlitbou americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Dnes to na tiskové konferenci po aliančním summitu prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj státy aliance musí výdaje zvýšit, aby dokázaly čelit hrozbám z Ruska, které je podle Rutteho hrozbou v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě.

„Dnešní rozhodnutí NATO výrazně posílí,“ uvedl Rutte. Dodal, že státy se dohodly, že zvýší své výdaje na armádu, zbraně a další obranné aktivity na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP půjdou na aktivity, které s obranou souvisejí.

Ukrajinské úřady v Charkově zadržely devatenáctiletou dívku, kterou podezírají, že na zakázku Rusů spáchala atentát na ukrajinské vojáky. Jako dar od dobrovolníků totiž vojákům předala skútr napěchovaný výbušninami. Při explozi jeden voják zahynul a druhý byl zraněn, napsal dnes server Ukrajinska pravda, který se odvolává na kontrarozvědku, policii a prokuraturu.

Rusové podle vyšetřovatelů využili ke zverbování skutečnost, že si dívka hledala práci prostřednictvím sociálních sítí. Podle jejich pokynů si opatřila chemikálie používané v domácnostech, které posloužily k výrobě improvizovaného výbušného zařízení. To odpálili ruští agenti na dálku, když dívka dovezla skútr na místo, kam posléze dorazili i vojáci, aby si skútr odvezli, tvrdí ukrajinské úřady.

Všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let. Na dnešní tiskové konferenci po summitu NATO v Haagu to řekl český prezident Petr Pavel.

Shoda spojenců podle něj znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Ačkoli výhrady k plánu výdajů původně vyjádřilo například Španělsko, dnes cíl na summitu nikdo explicitně neodmítl, řekl Pavel. Někteří lídři států zdůraznili, že je podstatné, co za peníze bude pořízeno, doplnil.

Členské státy Severoatlantické aliance se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny. Na dnešní tiskové konferenci po aliančním summitu v nizozemském Haagu to řekl český prezident Petr Pavel. Všechny země podle něj vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností.

Kvalita a forma míru, až ho jednou bude na Ukrajině dosaženo, bude mít podstatný vliv na bezpečnost každého občana v Evropě, dodal prezident.

Evropská unie se přeměňuje ve vojenský pakt zaměřený proti Rusku, a proto by vstup Ukrajiny do unie představoval pro Rusko přímé nebezpečí, uvedl dnes bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je v současnosti místopředsedou bezpečností rady.

„Ještě před 15-20 lety u nás (v Rusku) neměl nikdo nějaké zvláštní námitky proti plánům Kyjeva na vstup do Evropské unie,“ napsal Medveděv na sociální síti. Tehdy se podle něj nezdálo, že by taková ekonomická spolupráce mohla Rusko nějak ohrožovat, „zvláště když ukrajinské šance na vstup do EU byly téměř nulové“. Zásadní prý bylo zabránit vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, jejíž rozšiřování až k ruským hranicím „bylo a zůstává přímou hrozbou pro národní bezpečnost Ruska“, dodal.

Ruská agrese na Ukrajině, dramatická situace na Blízkém východě, evropská obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost EU a migrace budou hlavními tématy summitu Evropské unie, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. Kromě oficiálních závěrů, které budou nejspíš předjednány předem, ale všichni upínají zrak zejména k tomu, co se bude dít za zavřenými dveřmi. Očekává se totiž, že unijní prezidenti a premiéři by se mohli shodnout na 18. souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Dosud tyto dva kroky blokovalo Maďarsko a Slovensko.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruská vojska dobyla obec Jalta v Doněcké oblasti. Vesnice se nachází jihozápadně od města Pokrovsk, jehož okolí je již několik měsíců dějištěm prudkých bojů.

Severoatlantická aliance bude po navýšení obranných výdajů k pěti procentům hrubého domácího produktu (HDP) velmi silná. Prohlásil to dnes americký prezident Donald Trump před novináři při setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Sešli se krátce před dnešním jednáním summitu aliance v Haagu.

Trump na otázku ohledně pohledu nynější americké administrativy na závazky k vzájemné obraně aliančních zemí plynoucí z článku pět smlouvy NATO řekl: "Jsme zcela s nimi." Podle agentur Trump po cestě na summit opět vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží za všech okolností závazek ohledně vzájemné obrany, tedy klíčový pilíř fungování aliance.

Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko, řekl novinářům končící polský prezident Andrzej Duda při příchodu na jednání lídrů členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Aliance se podle něj musí na potenciální hrozbu připravit a zvýšit obranné výdaje.

"Je to absolutně nezbytné pro naši bezpečnost a budoucnost," poznamenal prezident země, která od začátku ruské agrese v únoru 2022 napadenou Ukrajinu výrazně podporuje.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes při příchodu na summit Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu řekl, že Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, protože NATO je mnohem silnější. Poznamenal také, že Ukrajina není věcí aliance, protože není jejím členem.

Novináři se Orbána při příchodu na jednání ptali, jestli se bude dnes o Rusku mluvit jako o hrozbě. Maďarský premiér odpověděl, že je tomu tak vždy. Když byl dotázán, jestli s tímto označením souhlasí, s odpovědí váhal, nakonec ale uvedl, že NATO je mnohem silnější.

Rusko je hrozbou pro bezpečnost evropského kontinentu, prohlásil dnes německý kancléř Merz při příchodu na summit Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters rovněž řekl, že státníci na vrcholné schůzce rozhodnou o výrazném navýšení výdajů na zbrojení. Větší investice do armády jsou jednou z reakcí aliance na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

"Tato rozhodnutí nečiníme kvůli tomu, abychom někomu dělali laskavost, ale z přesvědčení, že musíme naši obranu posílit," řekl Merz. Poznamenal, že investice do obrany vzrostou na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta výkonu ekonomiky půjde do vojensky využitelných oblastí, jako jsou například infrastruktura či kybernetická bezpečnost.

Kancelář ukrajinského prezidenta potvrdila, že se dnes na okraj summitu NATO uskuteční schůzka mezi Zelenským a Trumpem. Začít by měla ve 14:30.

Kromě závazku na zvýšení výdajů na obranu považuje generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte za zásadní navýšit výrobu v obranném průmyslu, mimo jiné munice. Řekl to dnes ráno novinářům před zahájením jednání lídrů členských států v Haagu.

Rutte poznamenal, že výdaje na obranu musí státy aliance zvýšit vzhledem k dlouhodobé hrozbě z Ruska, ale také kvůli masivnímu navyšování vojenských kapacit v Číně a skutečnosti, že Severní Korea, Čína a Írán podporují ruské válečné snahy na Ukrajině.

Desítky zničených nepřátelských dronů hlásí také Ukrajina. Její letectvo uvedlo, že Rusko zaútočilo 71 bezpilotními letouny. Z toho 32 bylo sestřeleno a 20 zneškodněno prostředky elektronického boje.

Ruská tajná služba FSB dnes oznámila, že zadržela v Moskvě dva agenty moldavské rozvědky. Zadrženým hrozí až osm let vězení. Uvedly to ruské agentury. Kišiněv se zatím nevyjádřil.

Dva cizinci s krycími dokumenty se smyšlenými údaji přicestovali do ruského hlavního města s úkoly moldavské rozvědky, zaměřenými proti bezpečnosti Ruska, uvedla FSB podle ruských médií. Podezřelí se podle FSB přiznali a soud je vzal do vazby.

Protivzdušná obrana zničila v noci na dnešek desítky ukrajinských dronů nad různými oblastmi Ruska. Uvedly to tamní úřady. Gubernátor ruské Voroněžské oblasti Alexandr Gusev na Telegramu uvedl, že nejsou žádní zranění a že nad oblastí bylo zničeno více než 40 dronů.

V Rostovské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, gubernátor Jurij Sljusar uvedl, že jednotky protivzdušné obrany odrazily řadu útoků ve třech okresech a že drony poškodily stadion ve městě Taganrog a sklad obilí ve městě Azov. Ani tento útok si podle Sljusara nevyžádal zraněné. Gubernátor Uljanovské oblasti na Volze napsal, že bylo odraženo osm útočících dronů.

Formálním jednáním členských států Severoatlantické aliance (NATO) na úrovni hlav států a předsedů vlád dnes vyvrcholí dvoudenní summit v nizozemském Haagu. Očekává se shoda spojenců na zvyšování výdajů na obranu, ale také na pokračující podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské agresi.

Česko na summitu zastupuje prezident Petr Pavel. V Haagu jsou také ministr zahraničí Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová, náčelník generálního štábu Karel Řehka či poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel fotorafii z večerní recepce s lídry NATO. "Společně budeme určitě schopni ochránit životy a dosáhnout skutečného bezpečí a míru," napsal k ní.

Together, we will definitely be able to protect lives and achieve true security and peace. pic.twitter.com/xMehE7bSSQ

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 24, 2025

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přivítal příměří mezi Izraelem a Íránem. Hovořil také o potřebě úzké spolupráce Ankary a Washingtonu s cílem ukončit válku v Pásmu Gazy a rusko-ukrajinský konflikt.

Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance (NATO) včera potvrdili na večerním zasedání Rady NATO-Ukrajina v Haagu trvalou podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi. Ve vyjádření pro ČTK to uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Setkání, kterého se zúčastnil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, trvalo zhruba tři hodiny.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Rada Evropy (RE) zřídí zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině. Dohodu o jeho vzniku ve středu podepíše generální tajemník Rady Evropy Alain Berset a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rada Evropy o tom informuje na svých internetových stránkách. Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC). Proti Ukrajině čtvrtým rokem vede válku Rusko.

„Spravedlnost pro Ukrajinu nepočká,“ uvedl Berset. Půjde podle něho o první tribunál, který se bude věnovat zločinu agrese a bude stíhat ty, kdo porušili Chartu OSN a použili sílu proti jinému státu. Tribunál „bude uplatňovat mezinárodní právo bez dvojích standardů“ a svým jednáním dokáže, že „bezpečnost v Evropě nebude spočívat na mlčení nebo beztrestnosti, ale na právu, zásadách a činech,“ oznámil také generální tajemník Rady Evropy.

Americký prezident Donald Trump přijel jako poslední z očekávaných hostů na slavnostní večeři, kterou na úvod summitu NATO v Haagu dnes večer pořádá nizozemský královský pár, král Willem-Alexander a královna Máxima. Večeře se koná v královském paláci Huis ten Bosch, který je jednou ze tří oficiálních rezidencí nizozemského panovníka. Po červeném koberci do královského paláce vystoupal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či český prezident Petr Pavel.

Na slavnostní akci přijížděli státníci postupně v automobilech, mezi posledními byli turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho francouzský kolega Emmanuel Macron s manželkami. Společně s královským párem všechny příchozí uvnitř paláce vítala i princezna Amalia.

Počet obětí dnešního ruského raketového útoku na ukrajinské Dnipro stoupl na 15, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Více než 200 lidí utrpělo zranění. Další dva mrtvé a 14 zraněných si podle něj vyžádal ruský útok na nedaleké město Samar.

Dolní komora ruského parlamentu přijala zákon, který umožní podepisovat smlouvu s ruskou armádou lidem bez státní příslušnosti. Zákon míří hlavně na obyvatele částí Ukrajiny zabraných Ruskem.

Podle stávajících podmínek mohou kontrakt podepisovat ruští občané a cizí státní příslušníci. Cílem nového zákona je rozšířit okruh lidí, kteří tak mohou učinit.

Šéf branného výboru ruské Státní dumy serveru RBK řekl, že zákon se týká hlavně lidí žijících nebo pocházejících z anektovaných částí Ukrajiny, kterým bylo ukrajinské občanství odebráno a to ruské „z objektivních důvodů“ ještě nedostali.

Král Vilém Alexandr Nizozemský přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který do země přicestoval na summit NATO v Haagu. 

Ukrajinští záchranáři vyprostili v Kyjevě kocoura, který přežil pod troskami deset hodin, napsal s odvoláním na ochránce zvířat server BBC News. K záchraně pomohlo, že kocourův majitel věděl, kde se v době útoku kocour právě nacházel.

„Tu noc se právě vydal ke své obvyklé misce s jídlem, když všechno kolem vybuchlo a ponořilo se do tmy,“ uvedl spolek Kyiv Animal Rescue Group, podle kterého „pruhovaný hrdina“ musel strávit deset hodin zavalený pod troskami, bez možnosti pohybu, bez čerstvého vzduchu, ve tmě, prachu a strachu, než jej záchranáři našli a předali do veterinární nemocnice.

Kromě hrdiny tohoto příběhu se podařilo z trosek bytů zachránit další čtyři kočky.

Počet obětí dnešního ruského útoku na Dnipro stoupl na devět, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak a dodal, že také počet zraněných ustavičně roste a již přesáhl stovku. Další dva mrtvé si vyžádal ruský útok na nedaleké město Samar, připomněl.

„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.

Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.

Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).

Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.

„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.

Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.

„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.

Ukrajina stále potřebuje protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský prezident Volodymr Zelenskyj po příjezdu do dějiště summitu v Haagu. Spojencům z NATO poděkoval za veškerou pomoc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s nizozemským premiérem Dickem Schoofem na dvoudenním summitu NATO v nizozemském Haagu. „Dovolte mi, abych to upřesnil: Ukrajina je součástí rodiny, kterou nazýváme euroatlantická rodina,“ řekl Schoof Zelenskému před novináři.

Počet obětí ruského útoku na Dnipro vzrostl na sedm, dalších asi 70 lidí bylo zraněno, včetně deseti dětí, uvedl šéf oblastní správy Lysak.

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes podle agentury DPA před začátkem summitu NATO v Haagu uvedl, že rychlost, jakou Rusko bylo schopno zvýšit svou zbrojní produkci, je "dechberoucí a děsivá". Pokud podle něj NATO adekvátně nezareaguje, za tři až pět let se nebude schopno bránit.

Při ruském útoku na Dnipro byl jeden člověk zabit a 20 zraněno, v nedalekém městě Samar jsou dvě oběti a tři zranění, uvedly ukrajinské úřady.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se plánuje na summitu NATO setkat s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Po příjezdu do Haagu uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, že s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem vedl „obsáhlou“ diskuzi o nadcházející schůzce Zelenského a Trumpa. 

Ruský útok na město Dnipro poškodil 14 škol a školek, městskou nemocnici a polikliniku, stejně jako vlak z Oděsy do Záporoží, napsal starosta Borys Filatov na facebooku. Poškození vlaku potvrdily ukrajinské dráhy. Dnipro leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Rusové napadli i nedaleké město Samar, tvrdí šéf oblastní správy Serhij Lysak.

„Všude jsou bohužel mrtví a zranění,“ napsal bez dalších podrobností Lysak. Ještě než v Dnipru zahřměly výbuchy, ukrajinské letectvo podle serveru Ukrajinska pravda varovalo před rychle se blížícími ruskými raketami.

„Vaše principiální a neochvějné vedení bylo zásadní pro obranu svobody v celém našem regionu. Hluboce si vážíme vaší podpory v našem boji za demokracii a suverenitu“, poděkovala běloruská exilová politička žijící v Litvě Svjatlana Cichanouská na svém twitterovém účtu šéfovi NATO Marku Ruttemu, s nímž se setkala začátkem summitu NATO v nizozemském Haagu.

„Nebuďme naivní“ - šéf NATO Mark Rutte naléhá na alianci aby čelila hrozbám Ruska a Číny, a slibuje podporu Ukrajině. Zároveň uvedl, že úlohou NATO je zajistit, aby Ukrajina měla vojenské prostředky k setrvání v boji, dokud nezačnou „vážná“ mírová jednání.

Ruská vojenská letadla od začátku letošního roku omylem svrhla či ztratila nad ruským a okupovaným ukrajinským územím 94 leteckých bomb, včetně sedmi "chytrých" pum, a tři rakety. Uvedl to na sociální síti Telegram zpravodajský kanál Astra.

Nizozemsko poskytne Ukrajině 100 radarů pro detekci dronů a 20 vozidel pro evakuaci zraněných, uvedl dnes nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans. Nový balíček vojenské pomoci bude podle něj ve výši 175 milionů eur (4,3 miliardy korun).

Rusko zůstává „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou“ pro NATO, prohlásil před summitem na veřejném fóru v nizozemském Haagu generální tajemník NATO Mark Rutte, a to i kvůli spolupráci Moskvy s Čínou, Severní Koreou, Íránem a Běloruskem. 

Tato fotografie zveřejněna na oficiálním telegramovém účtu guvernéra moskevské oblasti Andreje Vorobjeva zachycuje záchranáře v Krasnogorsku, nedaleko Moskvy, kde spadl ukrajinský dron.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.

Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.

V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.

Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

Proruští hackeři dnes provedli sérii kybernetických útoků na několik obcí a organizací spojených se summitem NATO, který se koná tento týden v Nizozemsku. Informovala o tom podle agentury AP nizozemská vláda.

Nizozemský úřad pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že k velké části útoků se na svém telegramovém účtu přihlásila proruská hackerská skupina vystupující pod jménem NoName057(16), která útočí na země podporující Ukrajinu. Útok měl podle něj pravděpodobně proruský ideologický motiv. Úřad také informoval, že událost dále vyšetřuje a je v kontaktu s nizozemskými i mezinárodními partnery.

Mluvčí radnice Haagu Raoul Rozestraten sdělil, že útoky zasáhly obce napříč celou zemí. "Zaznamenali jsme větší návštěvnost webových stránek některých našich poskytovatelů služeb. Teď už vše v Haagu funguje normálně," řekl agentuře AP.

Maďarsko a Slovensko se rozhodly nepodpořit 18. unijní sankční balík proti Rusku. Důvodem je plán Evropské unie ukončit energetický import z Ruska, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci, jejíž záznam zveřejnil na facebooku. V Bruselu dnes jednají šéfové diplomacií zemí Evropské unie, mimo jiné o pokračující ruské agresi na Ukrajině.

Budapešť a Bratislava se rozhodly balík postihů zablokovat v reakci na plány EU postupně ukončit energetický import z Ruska, uvedl maďarský ministr. „Udělali jsme to, protože Evropská unie... chce členským státům, včetně Maďarska a Slovenska, zakázat nákup levného ruského zemního plynu a levné ruské ropy,“ prohlásil Szijjártó. Evropská komise (EK) má v úmyslu zakázat dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU do konce roku 2027.

Ukrajinská armáda oznámila, že dnes provedla v ruské Rostovské oblasti útok na sklad paliv využívaný ruskými vojsky. Na místě vznikl požár, uvedl generální štáb v Kyjevě. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Generální štáb uvedl, že při akci speciálních sil, raketových vojsk a dělostřelectva byl zasažen kombinát Atlas v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska.

„Bylo potvrzeno, že naše munice zasáhla cílovou oblast. Byl zaznamenán požár. Výsledky škod způsobených požárem se upřesňují,“ uvedl štáb.

Ukrajinští vojenští blogeři podle agentury Reuters dnes rovněž informovali o úderu na ropný sklad a uvedli, že hoří palivové nádrže.

Britský premiér Keir Starmer oznámil po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským uzavření dohody o spolupráci ve vojenském průmyslu, informovala agentura Reuters. Prezident země, která se od roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska, při své nynějí cestě do Británie navštívil také krále Karla III.

„Jsem opravdu pyšný na to, že můžeme oznámit dohodu o spolupráci ve vojenském průmyslu, první svého druhu alespoň co se týče Ukrajiny a Británie. Bude obrovským krokem kupředu,“ prohlásil podle agentur Starmer.

Ruská civilní rozvědka SVR znovu obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS. Srbský prezident Aleksandar Vučić dříve dnes oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.

„Podniky srbského vojensko-průmyslového komplexu navzdory rostoucímu tlaku na Bělehrad ze strany Moskvy zvyšují vývoz vojenských výrobků do zóny střetu mezi kolektivním Západem a Ruskem,“ citoval TASS z prohlášení SVR.

Ruská balistická střela zasáhla školu ve městě Bilhorod-Dnistrovskyj v jihoukrajinské Oděské oblasti. Uvedl to dnes šéf oblastní správy Oleh Kiper s tím, že na místě zemřeli dva lidé a nejméně 12 dalších bylo zraněno.

Podle Kipera se v lyceu s ohledem na prázdniny nenacházely v době ruského úderu žádné děti, byli tam však zaměstnanci školy. „Bohužel pod troskami mohou být lidé. Už víme o dvou mrtvých,“ napsal šéf Oděské oblasti v příspěvku na telegramu, k němuž připojil snímky značně poničené budovy.

„Žádný z těchto ruských úderů není náhodný – ruská armáda přesně ví, kam zasahuje. A jedná se o demonstrativní údery,“ napsal Kiper na telegramu.

Srbsko zastavilo vývoz veškeré munice, uvedl prezident Vučić. Učinil tak po kritice ohledně vývozu srbské munice do Izraele a na Ukrajinu.

Spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur, řekl Rutte. NATO musí zajistit, aby Ukrajina měla vše pro svou obranu.

Polsko připravuje plány na převoz nejvýznamnějších uměleckých děl do zahraničí v případě ruské invaze, uvedla polská ministryně kultury Hanna Wróblewská v rozhovoru s britským deníkem Financial Times.

Wroblewská uvedla, že polské ministerstvo kultury vede rozhovory s úřady dalších zemí, které by mohly přijmout evakuovaná umělecká díla z přibližně 160 polských státních institucí, uvedla dnes agentura PAP.

Severoatlantická aliance se na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP, potvrdil Rutte. Za největší hrozbu pro NATO označil Rusko.

Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). S odvoláním na své zdroje v německé vládě o tom dnes informovaly agentury DPA a Reuters. Už letos by obranné výdaje měly dosáhnout 2,4 procenta HDP. Ministr financí Lars Klingbeil hodlá v úterý představit rozpočet na letošní rok a základní body rozpočtu na rok 2026.

Německé výdaje na obranu by podle zdrojů agentur obeznámených s návrhem rozpočtu na letošní rok měly vzrůst v příštích čtyřech letech z 95 miliard eur (2,4 bilionu Kč) až na 162 miliard eur (čtyři biliony Kč).

Nejméně sedm lidí přišlo v noci na dnešek o život při ruských vzdušných úderech na Kyjev, uvedl šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko, když záchranáři vyprostili z trosek obytného domu tělo další oběti. Mezi mrtvými je 15letá dívka a manželský pár. Dalších 33 lidí utrpělo zranění, dodal. O sedmi mrtvých a o více než třech desítkách zraněných v metropoli informovali i záchranáři.

Ruské úřady v Přímořském kraji na Dálném východě začaly vypínat mobilní internet. Děje se tak na pozadí zpráv, že se Ukrajina chystá zaútočit na Tichooceánskou flotilu ruského vojenského námořnictva, upozornil dnes server The Moscow Times.

O vypínání mobilního internetu informovalo regionální ministerstvo digitalizace, které zdůraznilo, že se tak děje „ve všech regionech“ země a že i tak lze telefonovat, posílat krátké textové zprávy a používat bezdrátové připojení. Poslední možnost lze využít k vyřešení problému s použitím mobilního telefonu při placení v obchodech.

Zemědělské stroje z Ukrajiny zničené během ruské agrese se dnes po více než roce přesunuly z prostoru před ruským velvyslanectvím v Praze do Parku 360 v Hradci Králové, kde se každoročně koná festival Rock for People i další akce. V areálu, kam se chodí lidé hlavně bavit, mají autentické vraky kombajnu, traktoru a secího stroje připomínat temné události, které se děly a stále dějí nedaleko našich hranic, řekl ČTK ředitel festivalu Rock for People Michal Thomes.

Výstava Ukrajinská pole orná a válečná se konala nejdříve v Národním zemědělském muzeum (NZM) v Ostravě, poté se vraky přesunuly symbolicky na prostranství před ruskou ambasádou v pražském Bubenči. 

Do Ruska nepřímo vyváží snad každá evropská země, obcházení protiruských sankcí se netýká jen Česka nebo Německa, řekl dnes ČTK Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově v Praze. Ukazuje to podle něj export do Turecka či středoasijských států, který od roku 2022, kdy Rusko podniklo invazi na Ukrajinu, výrazně vzrostl. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes ČTK sdělilo, že od Ukrajiny zatím neobdrželo seznam firem, které by se dodávkami strojů do Ruska měly podílet na výrobě zbraní.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. MPO v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.

Česko podporuje brzké schválení osmnáctého balíku sankcí proti Rusku, uvedl dnes v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. Do balíku se podle něj podařilo dostat český návrh, který pomůže zabránit obcházení sankcí.

„Navzdory všemu, co se odehrává na Blízkém východě, nesmíme polevit v podpoře Ukrajiny a řekněme zadržování Ruské federace,“ řekl Lipavský novinářům. Evropská komise přišla s návrhem nového balíčku sankcí 10. června, omezení míří zejména na energetický a bankovní sektor. Výhrady k němu ale mají zejména Slovensko a Maďarsko, a zatím tak nebyl schválen.

Maďarsko a Slovensko se rozhodly nepodpořit osmnáctý sankční balík proti Rusku, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci, jejíž záznam zveřejnil na facebooku. V Bruselu dnes jednají šéfové diplomacií zemí Evropské unie, mimo jiné o pokračující ruské agresi na Ukrajině.

Navrhovaný osmnáctý balík postihů vůči Rusku míří na energetický a bankovní sektor. Bratislava a Budapešť vůči němu vyjádřily výhrady už dříve, dosud tak nebyl schválen. Očekává se, že o něm budou jednat ministři zahraničí na svém dnešním zasedání v Bruselu, kde mají kromě situace na Blízkém východě projednávat pokračující evropskou podporu Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestoval do Londýna, kde bude jednat s britským premiérem Keirem Starmerem a dalšími činiteli, napsala agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z ukrajinské administrativy. Podle agentury Reuters bude Zelenskyj v britské metropoli jednat o obraně a způsobech, jak vyvinout další tlak na Rusko, jehož agresi se Ukrajina brání.

„Budeme také jednat o nových a silných krocích ke zvýšení tlaku na Rusko kvůli této válce a kvůli ukončení úderů,“ napsal ráno ukrajinský prezident na síti X, kde informoval o dalším z ruských vzdušných útoků na Ukrajinu, který v Kyjevě a okolí zabil podle místních úřadů několik lidí. „Hlavním cílem návštěvy je prohloubení obranné spolupráce,“ řekl později jeho mluvčí, jehož jméno Reuters neuvádí.

Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.

„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.

Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva. 

Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.

Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.

„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.

Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.

Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.

„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.

„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poslední útok na Kyjev a okolí odsoudil a uvedl, že o posílení obrany země a o zvýšení tlaku na Rusko hodlá jednat na dnešní návštěvě Británie.

Nejméně šest lidí přišlo v noci na dnešek o život při ruských vzdušných úderech na Kyjev, napsal na komunikační platformě Telegram šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko. Mezi oběťmi je 15letá dívka a manželský pár.

Další dvě desítky lidí utrpěly zranění, dodal. O šesti obětech v Kyjevě informovala i Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk už dříve sdělil, že při úderu ve městě Bila Cerkva v Kyjevské oblasti zahynula jedna žena. Další dva mrtvé a deset zraněných, včetně tří dětí, si vyžádal útok ruského dronu v Černihivské oblasti, uvedl šéf tohoto regionu na severu Ukrajiny Vjačeslav Čaus.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Při ruských vzdušných úderech na Kyjev v noci na dnešek zahynula jedna žena a nejméně pět dalších lidí bylo zraněno, píše server The Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil vstup do stanice metra Svjatošyn. Obyvatelé města používají při ruských vzdušných úderech stanice kyjevského metra jako protiletecké kryty, připomíná agentura Reuters.

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení výdajů na zbrojení a o plánech aliance na obranu v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.

Stovky lidí dnes protestovaly v centru nizozemského Haagu proti zvyšování vojenských výdajů Severoatlantické aliance NATO dva dny před jejím plánovaným summitem. Protest demonstranti směřovali také proti možnému konfliktu s Íránem, píše agentura AP.

Některé české firmy zřejmě obcházejí protiruské sankce a pokračují v obchodování s Ruskem. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Konkrétní případy ale nezná, vláda podle něj možná požádá Ukrajinu o její informace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace sdělil 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii.

„Obávám se, že prezident Zelenskyj měl pravdu, a že některé české firmy sankce opravdu obcházejí. Vůbec by mě to nepřekvapilo. Konkrétní jména firem ale neznáme. Máme od Ukrajiny její stanovisko, ale ne seznam firem,“ uvedl Dvořák.