Tátu s dětmi zastřelili, mámu znásilnili a uškrtili: Ukrajinci zveřejnili tváře vrahů

Moskevský soud odsoudil k osmi letům odnětí svobody známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za zveřejnění zpráv, že ruští vojáci úmyslně ostřelovali porodnici v tehdy obléhaném Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské úřady tyto informace označily za lživé. Něvzorova soudili v nepřítomnosti, loni na jaře jeho manželka informovala, že je v Izraeli, v létě dostal ukrajinské občanství.

Soud v ruské Amurské oblasti na Dálném východě odsoudil ke třem letům odnětí svobody muže za „opakovanou diskreditaci“ ruské armády a pohrdáním soudem. Informoval o tom dnes server Meduza, který působí v lotyšském exilu, s odvoláním na vyjádření mužova advokáta na sociálních sítích. Vladislav Nikitěnko po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu podal na všechny regionální pobočky federální kriminální ústředny a prokuratury trestní oznámení na prezidenta Vladimira Putina a další členy politického a vojenského vedení země. Obvinil je z rozpoutání agresivní války.

Česká národní banka darovala dvě pancéřovaná nákladní auta, která po úpravě poslouží k evakuaci těžce zraněných ukrajinských vojáků z první linie.

Španělsko dodá Ukrajině čtyři až šest tanků Leopard německé výroby. Současně také vycvičí až deset posádek a techniky, píše dnes deník El País. Tanky vezme ze svých armádních zásob. Klíčová je podle deníku rychlost dodávek, protože Kyjev plánuje nasadit první tankové jednotky s leopardy na bojiště už na jaře.

Prezident Joe Biden se možná setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským a Andrzejem Dudou v Polsku, uvedla polská média. Setkání se může konat ve Varšavě nebo v Řešově.

Petr Pavel v rozhovoru znovu podpořil dodávky zbraní Ukrajině. „Nemáme alternativu,“ uvedl nově zvolený prezident, podle kterého by bez poskytnutí západních zbraní Ukrajina pravděpodobně prohrála. „Pokud oni prohraji, prohrajeme i my,“ dodal Pavel, podle kterého není tabu ani předání stíhaček. Obává se ale, že by dodávka bojových letounů mohla být příliš pomalá.

„Jsem hrdý na to, že má země byla mezi prvními, které dodaly Ukrajině významnou vojenskou pomoc,“ řekl Pavel.

Nově zvolený prezident uvedl, že mír zcela záleží na Rusku a že by podpořil i sebemenší náznaky vůle jednat o zastavení konfliktu. „Z ruské strany žádné takové náznaky nejsou,“ dodal Pavel.

Ruské útoky v Doněcké oblasti zabily za poslední den čtyři civilisty a šest dalších zranily, informoval 31. ledna gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko.

Ukrajina si zaslouží stát se po konci války s Ruskem členem NATO. V rozhovoru se stanicí BBC to řekl nově zvolený český prezident Petr Pavel. Ukrajinská armáda bude podle něj po válce nejzkušenější v Evropě. Pavel v rozhovoru zopakoval svou podporu zbrojním dodávkám Kyjevu a jako tabu nevnímá ani poskytnutí bojových letounů.

„Ukrajina si zaslouží být součástí společenství demokratických zemí,“ řekl Pavel v prvním rozhovoru pro zahraniční tisk. Na otázku redaktora BBC, zda by měla Ukrajina vstoupit do Severoatlantické aliance, řekl, že by si to Kyjev opravdu zasloužil. Stát by se tak ale mělo až po konci konfliktu. Po válce podle Pavla bude Ukrajina „morálně i prakticky připravena“ vstoupit do NATO a její armáda bude mít pravděpodobně největší bojové zkušenosti v Evropě.

Americká obranná korporace General Atomics nabídla Ukrajině, že koupí dva drony za pouhý 1 dolar

I přes velké ztráty Rusové nepřestávají útočit na východě země, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. O intenzitě bojů svědčí, že ukrajinské velení odhadlo ruské ztráty za 24 hodin na 920 vojáků.

Od vypuknutí války před více než 11 měsíci Rusko přišlo o 128.420 vojáků a tisíce tanků a dalších zbraní, tvrdí Kyjev. Podobná vyjádření stran válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

„Nepřítel neustává v útočných operacích ve směru na Lyman a Bachmut. Má velké ztráty. Vede neúspěšné útoky ve směru na Avdijivku a Novopavlivku,“ uvádí ukrajinský generální štáb.

SW: Ruské síly si udržují pozice na frontové linii Bakhmut. Příchod ruských sil do Bachmutu ve východní Doněcké oblasti na Ukrajině umožnil Rusku udržet si pozice poblíž města a vyvážit vyvrcholení ofenzivy Wagnerovy skupiny v oblasti.

Ruské síly zaútočily na 5 obcí v Sumské oblasti. Ruské síly zaútočily na obce Šostka, Seredyna-Buda, Krasnopillia, Bilopillia a Yunakivka, informovala vojenská správa oblasti Sumy 31. ledna. Při útoku na Šostku byli zraněni lidé.

Generální štáb: Ukrajina za poslední den odrazila ruské útoky poblíž 8 osad. Ukrajinské raketové a dělostřelecké síly rovněž zasáhly jeden kontrolní bod, 13 dočasných základen ruských jednotek a jeden muniční sklad, informoval generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.

Kriminalisté v Petrohradu pátrají po dosud neznámých hackerech, kteří na monitorech ve světoznámém muzeu Ermitáž informovali o „událostech v ukrajinském městě Buča, které ruské ministerstvo obrany označilo za falešné“. Informoval o tom petrohradský server Fontanka.

K inkriminovanému průlomu hackerů na monitory v Ermitáži došlo podle serveru o víkendu. Když si toho všimli pracovníci ostrahy, monitory vypnuli. Vyšetřování zatím odhalilo, že hackeři do počítačů muzea pronikli na dálku.

Ruští okupanti v Antratsytu v Luhanské oblasti projeli na červenou a způsobili nehodu.

„Nejtěžší boje jsou ještě před námi,“ uvedl v rozhovoru pro Sky News tajemník ukrajinské Bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Podle něj se nyní Ukrajina připravuje na to, že by během následujících týdnů mohlo dojít k masivní eskalaci vojenských útoků ze strany Ruska.

„Shromažďuje všechno, co je možné, provádí vojenská cvičení a trénink,“ myslí si Danilov. Podle Sky News nevyloučil ani možnost, že se Putin pokusí o další útok ze severu, jihu a východu tak, jak se to stalo 24. února 2022, možná dokonce přímo v den výročí.

„Chápeme, že na stole je všechno. Mohu říci, že v příštích dvou až třech týdnech nevylučujeme žádný scénář,“ dodal Danilov. Domnívá se, že Rusko vrhne do bojů až 160 tisíc mobilizovaných vojáků. Následující 2-3 měsíce budou podle něj klíčové, pokud jde o výsledek války.

Ukrajina bojuje proti korupci. Personální změny mezi vysoce postavenými ukrajinskými úředníky ještě neskončily, uvedl v noci na dnešek ve svém pravidelném projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ti, kteří podle prezidenta Ruskem napadené země nesplňují požadavky, o své pozice přijdou.

Minulý týden Zelenskyj v reakci na zprávy o korupci úředníků po 11 měsících války propustil více než desítku vysoce postavených ukrajinských činitelů. Přislíbil, že bude uplatňovat nulovou toleranci vůči pochybením nebo špatnému řízení.

Spojené státy připravují nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 2,2 miliardy dolarů (asi 48 miliard korun), který by kromě zbraní a munice mohl poprvé obsahovat i rakety delšího doletu. Agentuře Reuters to dnes řekly dva nejmenované zdroje obeznámené s přípravou vojenské pomoci.

Pentagon zatím Kyjevu dodal 20 salvových raketových systému HIMARS, jejichž software i hardware je upravený tak, aby z nich nebylo možné vypálit rakety delšího doletu než 80 kilometrů. Ukrajinská armáda o systémy s možností delšího doletu nicméně žádá už několik měsíců. Americké systémy HIMARS mohou s nasazením určitých typů raket zasáhnout cíl až ve vzdálenosti 500 kilometrů.

Dobré ráno, vážení čtenáři, také dnes vás budeme podrobně informovat o ruské válce na Ukrajině a dopadech, který má pro nás i pro celý svět.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od úterního rána.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken při nadcházející návštěvě Číny hodlá mimo jiné hovořit o válce na Ukrajině, o klimatické změně i o armádách obou zemí. Novinářům to dnes řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Blinken Čínu navštíví 5. a 6. února.

Hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo 2022 vyhrál snímek volného fotografa Vojtěcha Dárvíka Mácy Masakr v Buči. Je ze série fotografií, která dokumentuje válečné události v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Mezinárodní porota vítězný snímek vybrala z více než 6000 prací, které do 28. ročníku soutěže přihlásilo 234 autorů z Česka a Slovenska. Lidé si budou moci nejlepší snímky z fotožurnalistické soutěže prohlédnout od středy do konce července v Národním muzeu, kde dnes pořadatelé vyhlásili výsledky.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis dnes vyzval evropské země, aby po vzoru pobaltských států vypověděly ruské velvyslance. Landsbergis tak učinil na konferenci v Rize, kde dnes jednali šéfové diplomacie pobaltských zemí a Polska. Informoval o tom server BBC News ve svém ruskojazyčném vydání.

„Ponechávat si ruského velvyslance v jakémkoli evropském hlavním městě má jen malý smysl. Ve většině případů už nejde o institut diplomacie, ale propagandy, který zakrývá válečné zločiny a obecně šíří propagandu genocidy,“ prohlásil Landsbergis.

Spojené státy uvalí obchodní sankce na sedm íránských společností vyrábějící drony, které Rusko použilo k útokům proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo americké ministerstvo obchodu.

Na Ukrajině se objevila nová graffiti věnovaná boji proti ruské agresi. Italský streetartový umělec TVBOY navštívil Irpiň, Buču a Kyjev a vytvořil tam sérii nástěnných maleb na památku obětí války.

Bývalý příslušník ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrej Medveděv, který žádá o azyl v Norsku, se omluvil Ukrajincům, kteří žijí v Norsku a kritizují jeho přítomnost v této skandinávské zemi. Informovala o tom dnes agentura AP.

„Pro vás jsem ničema, ale já vás jen žádám, abyste vzali v potaz, že jsem si to uvědomil, i když opožděně, a jsem proti tomu všemu,“ řekl Medveděv v rozhovoru s televizí NRK. „Žádám vás, abyste mě neodsuzovali a každopádně se omlouvám,“ dodal.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzývá Maďarsko, aby přestalo s protiukrajinskou rétorikou, a zabránilo tak nenapravitelným následkům pro vzájemné vztahy. Ministerstvo to uvedlo poté, co si předvolalo maďarského velvyslance v Kyjevě kvůli nedávným výrokům maďarského národně-konzervativního premiéra Viktora Orbána.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí Orbánovy výroky označilo za „znevažující“. „Maďarská strana byla vyzvána, aby zastavila tento negativní trend, a zabránila tak nenapravitelným důsledkům pro vztahy mezi oběma zeměmi,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí.

Orbán před několika dny na setkání s novináři dal podle portálu RBK-Ukrajina najevo, že nevěří ve vítězství Kyjeva ve válce s Ruskem a že se domnívá, že se Ukrajina postupně přemění v „neřiditelnou trosku“. Už nyní se podle něho Rusům podařilo proměnit Ukrajinu v „zemi nikoho“ a je na tom podle Orbána podobně jako Afghánistán.

Řecko kvůli napětí ve vztazích s Tureckem neposkytne Ukrajině žádné tanky Leopard, kterými disponuje jeho armáda. Dnes to během návštěvy Japonska řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

„Tanky Leopard 2 (Ukrajině) nedáme z jednoduchého důvodu - a to proto, že jsou naprosto nutné pro naši obrannou strategii,“ řekl Mitsotakis.

Soud v Krasnodaru na jihu Ruska potrestal 15 dny vězení muže, který mluvil v restauraci se svojí manželkou kriticky o válce. S odvoláním na právního zástupce zadrženého Alexeje Ovčinnikova o tom na jednom ze svých webů dnes informovala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Francie pošle 150 členů své armády do Polska, aby tam každý měsíc vycvičili až 600 ukrajinských vojáků. Paříž také zemi napadené Ruskem poskytne dalších 12 houfnic Caesar. Podle agentury Reuters to dnes oznámil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu po setkání se svým ukrajinským protějškem Oleksijem Reznikovem v Paříži.

Ukrajina obdrží 120 až 140 tanků v „první vlně“ dodávek od „tankové koalice“ složené ze 12 západních zemí, uvedl dnes ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba během virtuální tiskové konference.

Kyjev podle něj v zákulisí pracuje na tom, aby získal tanky od ještě většího počtu zemí. „Pokračujeme v práci na rozšiřování tankové koalice i na navýšení již přislíbených příspěvků,“ řekl podle agentury Reuters.

Cvičné střelby ruských vojáků v Doněcké oblasti.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg a japonský premiér Fumio Kišida při své schůzce v Tokiu varovali před rostoucí vojenskou spoluprací Ruska a Číny. Slíbili zároveň posílení vztahů mezi NATO a Japonskem.

„Ruská invaze na Ukrajinu a sílící vojenská spolupráce Moskvy a Pekingu vytvořily nejnapjatější bezpečnostní situaci ve světě od druhé světové války,“ uvedli Stoltenberg a Kišida ve společném prohlášení. Šéf NATO do Japonska přicestoval z Jižní Koreje, kterou vyzval k zesílení vojenské podpory Ukrajině.

Stoltenberg a Kišida v komuniké rovněž vyjádřili obavy z ruských jaderných hrozeb, ze společných vojenských cvičení Ruska a Číny v blízkosti Japonska a ze severokorejského vývoje nukleárních zbraní.

V Moskvě dnes odsoudili dvaadvacetiletého Rusa, který se pokusil odjet na Ukrajinu, aby tam bojoval proti Rusku. Bývalý voják francouzské Cizinecké legie Maxim Dmitrijenko si má odpykat čtyři roky za mřížemi, informovala ruská média s odvoláním na vyjádření soudu.

První dva roky má odsouzený strávit ve vězení a druhé dva ve vězeňském táboře s přísným režimem. Hrozilo mu přitom až 15 let odnětí svobody, ale soud přihlédl k tomu, že Dmitrijenko, který je ve vazbě od loňského dubna, přiznal vinu. Vynesený trest je podle serveru Meduza pod dolní hranicí postihu stanoveného zákonem.

Dmitrijenko se v Paříži obrátil na ukrajinské velvyslanectví, aby mu pomohlo se vstupem do ukrajinských ozbrojených sil, ale velvyslanectví jej odmítlo vzhledem k tomu, že má ruské občanství. Později se pokusil dostat na ukrajinské území z Ruska, ale zadrželi jej pracovníci tajné služby FSB, jejíž součástí je i pohraniční stráž. Dmitrijenko byl ve styku s Ukrajinci z pluku Azov, kteří také dříve sloužili v Cizinecké legii, napsala ruská agentura TASS.

V Rusku poprvé soudili případ podpálení vojenské správy podle paragrafu o terorismu. Vladislav Borisenko, obviněný z pokusu o podpálení sídla vojenské správy v Nižněvartovsku na západní Sibiři, byl dnes vojenským soudem Centrálního vojenského okruhu odsouzen k 12 letům ve vězeňském táboře s přísným režimem. „Plocha požáru činila jeden metr čtvereční a nikdo nebyl zraněn,“ popsalo následky květnového žhářství v Nižněvartovsku tehdejší policejní hlášení.

Nedávno byl v Udmurtsku na východě evropské části Ruska odsouzen jiný obviněný z podpálení vojenské správy ke třem letům a dvěma měsícům odnětí svobody. Odsouzen byl tehdy za trestný čin úmyslného zničení a poškození majetku žhářstvím z výtržnických pohnutek. Borisenkův případ však byl překvalifikován na teroristický čin, upozornila ruská agentura TASS.

Stejný vojenský soud nyní posuzuje ještě jeden obdobný případ, který se týká dvou členů rockové skupiny Room 32 z Čeljabinska. I v jejich případě bylo obvinění změněno z úmyslného poškození cizího majetku na terorismus.

„My jako Česko pomáháme hodně. Hlavní otázkou pomoci nyní je naše vytrvalost, naše setrvání. Evropská unie byla schopna přijmout sankční balíky, makroekonomickou pomoc,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský na Slovensku, kde ho vítal protějšek Rastislav Káčer.

Podle šéfa české diplomacie je třeba se připravit na dlouhý konflikt na Ukrajině, protože se nezdá, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl ustupovat ze svých imperiálních a koloniálních snů o rozšiřování ruského území.

„Plodná diskuse o bilaterální i regionální spolupráci, Ukrajině a boji s dezinformacemi,“ chválil si Káčer na Twitteru.

Otázka dodávek stíhacích letounů Kyjevu ohrožuje jednotu západních spojenců Ukrajiny, napsala dnes agentura AP. Stíhačky by sice pomohly odrazit útoky ruských invazních sil, zároveň ale jejich poskytnutí zvyšuje obavy z vyostření téměř rok trvajícího konfliktu.

Spojené státy v pondělí oznámily, že na žádost Kyjeva o bojové letouny F-16 neodpoví. Podle Francie není dodávka stíhaček vyloučená, musela by však být dodržena přísná omezení a podmínky. Jednou z nich je formální žádost, kterou by mohl podat ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov při dnešní návštěvě Paříže.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v pondělí naznačil, že Polsko by bylo ochotné F-16 Kyjevu poskytnout. Polský premiér Mateusz Morawiecki se vyjádřil o něco opatrněji, když uvedl, že Varšava bude jednat v souladu se svými spojenci v NATO a případné dodávky stíhaček s nimi plně konzultovat.

Ruská plynárenská společnost Gazprom snížila v lednu tranzit plynu přes Ukrajinu na dosavadní minimum. Za leden by měl vývoz přes Ukrajinu činit méně než jednu miliardu metrů krychlových.

Tranzit plynu z Ruska do EU prudce klesl loni v květnu, kdy Ukrajina přerušila tranzit přes stanici Sochranovka. Ta je tranzitní cestou do Evropy zhruba pro třetinu celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu. Opatření Kyjev zdůvodnil aktivitami ruských okupačních sil. List Vedomosti však upozornil, že k lednovému poklesu vývozu přispěla nižší poptávka po ruském plynu v Evropě v souvislosti s neobvykle teplou a větrnou zimou.

Gazprom podle dostupných údajů za prvních 30 dní nového roku vyvezl do EU přes Ukrajinu 951,4 milionu metrů krychlových plynu. Ve druhé polovině loňského roku Gazprom dodával přes Ukrajinu denně 41 až 43 milionů metrů krychlových plynu. Od 5. ledna ale denní objemy začaly prudce klesat a od 19. ledna denní dodávky činily pouze 24,4 milionu metrů krychlových. Trasa přes Ukrajinu je poslední zbývající cestou, kterou ještě proudí zemní plyn z Ruska na západoevropské trhy.

Ústecký kraj daruje sedm sanitek Ukrajině. Sloužit budou v nemocnicích v oblasti Zakarpatské Ukrajiny. Do všech kraj přidá humanitární pomoc ve formě zdravotnického materiálu, elektrocentrál a dalších věcí. 

Představitelé Ústeckého kraje se videokonferencí spojili s oblastní radou Zakarpatské oblasti. „Spolu s Volodymyrem Čubirkem, předsedou Zakarpatské oblastní rady, jsme sestavili soupis nemocnic v Zakarpatí, kde jsou momentálně sanitky nejpotřebnější, a z nich jsme vytipovali sedm opravdu nejvíce potřebných případů, kde se jedná buď o chudší nebo lidnatější oblasti, proto je pro ně sanitka prioritou,“ uvedl krajský radní Tomáš Rieger (ODS). Jednu sanitku kraj vyčlenil do Volyňské oblasti, kde žije početná komunita volyňských Čechů.

Do sanitek kraj přidá humanitární pomoc, o kterou při on-line jednání požádal Čubirko. Ústecký kraj je podle Riegera v úzkém kontaktu s dobročinným fondem ViZa, který pomůže vyřídit veškeré převozní a administrativní náležitosti, stejně jako již v minulosti pomohl Královéhradeckému a Pardubickému kraji.

„Podle TASSu George Soros 'utratil 131 milionů dolarů na to, aby 253 médií vykládalo události tak, jak chce.' Schválně, kdopak to u nás vytáhne jako první?“ tweetuje politický geograf FSV Univerzity Karlovy Michael Romancov.

Ukrajinští obránci podle ukrajinského generálního štábu odrazili v uplynulém dni na východě země ruské jednotky u 13 obcí včetně Bachmutu a Vuhledaru. Ruské jednotky podnikly ofenzivní kroky ve směru na Lyman a Bachmut a podle Kyjeva při tom měly těžké ztráty. Tuto zprávu nelze nezávisle ověřit.

Síly Moskvy v posledních třech dnech pravděpodobně přešly do soustředěného útoku v okolí měst Pavlivka a Vuhledar, píše v pravidelném hlášení britská vojenská rozvědka. Města, která leží 50 kilometrů jihozápadně od Doněcku, se Rusko pokusilo neúspěšně dobýt už loni v listopadu. Jednotkám se podle Londýna patrně podařilo postoupit za říčku Kašlachač, která v posledních měsících vyznačovala frontovou linii.

„Existuje reálná možnost, že Rusko bude v tomto sektoru nadále dosahovat lokálních zisků. Je však nepravděpodobné, že by Rusko mělo v oblasti dostatek neangažovaných jednotek k dosažení operačně významného průlomu,“ píše britská rozvědka.

„Ve Volgogradu dočasně vyměnili cedule na Stalingrad,“ píše kanál Nexta. „2. února sem má přijet Putin.“

Podobně se s odkazem na slavnou historii druhé světové války čas od času Petrohrad přejmenuje opět na Leningrad.

Rusko se na Ukrajině připravuje na novou ofenzivu, uvádí s odkazem na západní, ukrajinské i ruské zdroje americký Institut pro studium války (ISW). Analytici ve zprávě odhadují, že útočnou operaci jednotky Moskvy zahájí v následujících měsících, pravděpodobně ve východoukrajinské Luhanské oblasti.

Nic nenasvědčuje tomu, že by se Rusko chystalo vyjednávat o míru, uvedl v pondělí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a dodal, že vše svědčí o opaku. Moskva podle něj může mobilizovat až 200.000 dalších vojáků a pokračuje ve zvýšené výrobě zbraní a munice. Další zásoby podle něj získává od Íránu či Severní Koreje.

Ruské síly v přípravě na ofenzivu posilují své pozice na Donbasu, uvedl jeden z představitelů pozemních sil ukrajinské armády Ivan Tymočko. Rusko podle něj kvůli domácímu tlaku na vítězství potřebuje útočnou operaci.

Ukrajinci už si skrze vládní program objednali 140 tisíc úsporných LED žárovek, které zemi financiují EU a Francie. Na každé poště jich pět dostanou za pět klasických žárovek. „Podle expertů sníží ve špičce spotřebu proudu o 7-10 %,“ vysvětluje ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fjodorov na Telegramu. 

Gubernátor Zabajkalska Alexandr Osipov včera podepsal dekret, který slibuje speciální odměny vojákům z jeho oblasti: Až tři miliony rublů (935 tisíc Kč) za zajetí německého tanku Leopard 2 v použitelném stavu. Teď se bojí, zda to nepřehnal.

„Mám obavy, aby to dělali rozumně, klidně, bez přehnaného nadšení a chvatu, s rozmyslem,“ varoval ovšem. „Samozřejmě si ale zaslouží povzbuzení za výsledky. Zvláště když naše zabajkalské jednotky bojovaly po celou dobu speciální operace tak skvěle,“ dodal teď podle agentury TASS.

Zájem o využívání vojenského prostoru Boletice na Českokrumlovsku v posledních letech výrazně vzrostl. Důvodem je to, že kvůli covidu-19 jej armáda nemohla využívat, jak by potřebovala. Další faktor, který se na poptávce projevil, představuje válečný konflikt na Ukrajině.

"Zájem o využívání je takový, že problematicky hledáme čas na jeho údržbu," uvedl přednosta boletického újezdu Marián Varga. „Je naprosto běžné, že zde máme najednou více vojenských jednotek, kdy každá využívá jinou část prostoru. Boletice byly dost obsazené i v minulosti, ale první nárůst nastal po covidu, kdy se tolik nesmělo cvičit. A teď se zájem zvýšil i v souvislosti se situací ve světě,"  řekl.

Brazílie nedodá Ukrajině munici pro zbraně německé výroby - protivzdušné systémy Gepard a tanky Leopard. Řekl to po pondělním jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, píše agentura EFE. Lula by naopak chtěl vytvořit skupinu zemi, která by vyjednávala s Ruskem a Ukrajinou o míru.

„Brazílie nemá zájem předat munici, která by by byla použita v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Brazílie je zemí míru, Brazílie se nechce nijak účastnit (konfliktu), ani nepřímo,“ uvedl po jednání s německým kancléřem Scholzem Lula. Brazílie obvykle udržuje ve své zahraniční politice neutralitu, dodal levicový prezident.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Pokračuje naše zpravodajství ohledně ruského útoku na Ukrajinu a jeho mezinárodních i tuzemských souvislostech.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od úterního rána.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona není dodávka stíhaček na Ukrajinu vyloučená, musela by však dodržet přísná omezení, napsala agentura AFP. „Nic není v principu zakázáno,“ řekl o dodávce bojových letounů Ukrajině francouzský prezident Emmanuel Macron. Stanovil však některé podmínky. Dodávka by nesměla vést ke zvýšení intenzity konfliktu, letouny by nesměly být použity pro útoky na ruské území a poskytnutí strojů by nesmělo oslabit bojeschopnost francouzského letectva.

V několika městech v okolí Kyjeva, mimo jiné v Irpini a Buče, se objevily obrazy umělce známého pod pseudonymem TVBoy. Nejde o první takové umění na Ukrajině - už dřívě tady několik děl zanechal Banksy.

USA nedodají Ukrajině letouny F-16, o které Kyjev žádá, řekl americký prezident Joe Biden. O poskytnutí bojových letounů mluví ukrajinští představitelé. Podle tisku po schválení dodávek těžkých tanků o tom debatují i západní spojenci Ukrajiny. O víkendu deník El País citoval mluvčího ukrajinského letectva, podle kterého Kyjev nejvíce stojí o stroje americké výroby F-16. Jako alternativy uvedl francouzské stíhačky Rafale a švédské stroje Jas-39 Gripen.

Klíčové boje se stále vedou kolem Bachmutu. Město už Rusové mnohaměsčním ostřelováním prakticky srovnali se zemí. Ukrajinští obránci ho ale stále mají pod kontrolou.

Ruská vláda dnes zakázala domácím vývozcům ropy a celním orgánům akceptovat cenový strop na ruskou ropu zavedený západními zeměmi. Vládní opatření má pomoci prosazovat prosincový dekret ruského prezidenta Vladimira Putina, který od 1. února na dobu pěti měsíců zakazuje vyvážet ruskou ropu a ropné produkty do zemí, které cenový strop uplatňují, napsala agentura Reuters.

Černochová s Fialou a Pavlem slavili 30 let od vzniku armády. „Zaslouží si úctu a vybavení.“

Česká armáda se během 30 let své existence profesionalizovala, zaslouží si respekt a úctu i moderní vzhled a vybavení. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to řekla na setkání při příležitosti 30. výročí vzniku sboru, kterého se dnes v atriu Armádního muzea Žižkov zúčastnili veteráni, vojáci, diplomaté a vrcholní politici včetně o víkendu zvoleného prezidenta, bývalého šéfa generálního štábu Petra Pavla.

Dodání strojů Abrams na Ukrajinu minulý týden oficiálně schválil americký prezident Joe Biden. Jejich vyslání do napadené země přitom Washington zpočátku odmítal. Americký ministr obrany Lloyd Austin argumentoval, že jejich ovládání je příliš složité a že Ukrajina má dostatek obrněných vozidel sovětského typu.

Pokud jde o časový rámec, dodání tanků Challenger se alespoň soudě podle dnešního vyjádření britského ministra obrany v britském parlamentu proti původně avizovanému březnu posouvá. „Bude to do léta nebo do května. Pravděpodobně kolem Velikonoc,“ citovala Wallace stanice Sky News. 

Spojené státy podle deníku The Washington Post dodají Ukrajině 31 slíbených tanků M1 Abrams až koncem letošního roku či na začátku roku příštího.

Dánská premiérka byla na návštěvě na Ukrajině. Prezident Volodomyr Zelenskyj ji provedl po Mykolajivu, kde jí mimo jiné ukázal i rozbombardované sídliště. 

Ruská automobilka Avtotor dnes ve své továrně v Kaliningradu zahájila výrobu vozů čínské značky Kaiyi. Informovala o tom agentura Reuters. Čínské značky se staly důležitými hráči na ruském automobilovém trhu po odchodu západních výrobců po invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

V minulosti Avtotor vyráběl automobily německé značky BMW a jihokorejských značek Hyundai a Kia.Avtotor má nyní smlouvy také s dalšími dvěma čínskými automobilkami. Gubernátor Kaliningradské oblasti Anton Alichanov v prosinci uvedl, že podnik plánuje v letošním roce vyrobit zhruba 50.000 automobilů.

Ukrajina plánuje v letošním roce vynaložit asi 20 miliard hřiven (11,9 miliardy Kč) na nákup bezpilotních letounů. Na facebooku to dnes napsal ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, podle něhož resort obrany už podepsal 16 smluv s domácími výrobci dronů. Minulý týden ukrajinský generální štáb oznámil, že v zemi vznikají úderné roty bezpilotních letounů.

„Rozvoj a podpora ukrajinského trhu bezpilotních letounů je v současné době jednou z klíčových aktivit ministerstva obrany,“ napsal Reznikov. „V roce 2023 zvýšíme nákup bezpilotních letounů pro ukrajinské ozbrojené síly. Na tento segment plánujeme vyčlenit přibližně 20 miliard hřiven,“ dodal.

Záporožská oblast je viditelně poničená válkou. 

Rusko a Írán propojily bankovní systémy, informuje The Kyiv Independent. Teherán a Moskva podepsaly 29. ledna dohodu o propojení jejich mezibankovních komunikačních a převodních systémů s cílem stimulovat obchodní a finanční transakce, uvedla dále agentura.

Ceny ropy na začátku nového týdne klesají. Přispívá k tomu blížící se další zvýšení úrokových sazeb v největších ekonomikách a také známky silného vývozu suroviny z Ruska. Tyto skutečnosti podle analytiků kompenzovaly tlak na zvýšení cen způsobený obavami z rostoucího napětí na Blízkém východě kvůli útoku dronů v Íránu a nadějí na zvýšení poptávky v Číně.

Cena severomořské ropy Brent krátce po 17:00 SEČ vykazovala pokles přibližně o 0,4 procenta zhruba na 86,30 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela 0,3 procenta a obchodovala se za 79,45 USD za barel.

Investoři očekávají, že americká centrální banka (Fed) ve středu zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Následující den se očekává zvýšení základní sazby o půl procentního bodu od britské centrální banky a také od Evropské centrální banky (ECB). Případná odchylka od tohoto scénáře by mohla trhy rozkolísat. Obchodníky také uklidnily náznaky vysokých dodávek suroviny z Ruska, a to i navzdory zákazu EU a cenovému limitu na ruskou ropu zavedenému zeměmi G7 kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Francie a Austrálie budou spolupracovat při výrobě nábojů pro Ukrajinu, která se už téměř rok brání ruské agresi. Společný projekt dnes na tiskové konferenci po jednání v Paříži představili francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu a jeho australský protějšek Richard Marles.

„Společně vyrobíme několik tisíc nábojů ráže 155 milimetrů,“ uvedl Lecornu. Marles hovořil o projektu „za několik milionů (australských) dolarů“ a „nové spolupráci australského a francouzského obranného průmyslu“.

Deset let za mřížemi až doživotí hrozí třem žákům osmé třídy z města Čechov u Moskvy, které zadržela tajná služba FSB. Ta má podezření, že na zakázku ze sociální sítě spáchali sabotáž na železniční trati mezi Moskvou a Kurskem - městem nedaleko hranic s Ukrajinou. O případu dnes informoval ruský server RBK.

V případě diverze a terorismu mají v Rusku trestní odpovědnost osoby, které dosáhly 14 let a starší. FSB je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB.

Osmáci z Čechova podle vyšetřovatelů FSB „zorganizovali poškození objektů dopravní infrastruktury“ za peněžní odměnu, kterou jim přislíbily neznámé osoby na sociální síti Telegram. Žáci si navíc natočili na mobilní telefon, že zakázku splnili podle instrukcí. Počínání žáků lze podle vyšetřovatelů pokládat za teroristický čin anebo diverzi. 

Rusko předstihlo Čínu a stalo se největším investorem v Íránu. S odvoláním na íránský list Donjá-je eqtesád o tom informovala agentura Bloomberg. Podle údajů státní Organizace pro investice a ekonomickou a technickou pomoc Íránu Rusko od nástupu vlády prezidenta Ebrahíma Raísího v srpnu 2021 investovalo do dvou ropných projektů v západní provincii Ílám zhruba 2,7 miliardy USD (59,2 miliardy Kč).

Dalšími velkými investory byly Spojené arabské emiráty, Afghánistán, Turecko a Čína. Čína sice měla „více kapacity“, ale loni snížila výdaje a omezila je pouze na logistická centra nebo zařízení na hranicích, která souvisejí s jejím vlastním vývozem do Íránu.

Írán a Rusko výrazně posílily vzájemné vztahy po invazi ruských vojsk na Ukrajinu koncem loňského února. Uskutečnilo se také několik návštěv vysoko postavených představitelů obou zemí, Teherán a Moskva uzavřely i řadu smluv o rozšíření obchodní a vojenské spolupráce.

Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem, řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.

Ankara Švédsko kritizuje kvůli tomu, že podle ní poskytuje útočiště radikálům ze zakázané Kurdské strany pracujících (PKK). Tento měsíc navíc zrušilo únorové rozhovory se Švédskem i Finskem, když krajně pravicový politik při protestu ve Stockholmu spálil kopii koránu.

Finští představitelé minulý týden uvedli, že by mohli usilovat o vstup do aliance i bez Švédska. Dnes ale Haavisto mluvil trochu jinak. „Naše velké přání je stále vstoupit do NATO spolu se Švédskem,“ poznamenal na tiskové konferenci v Helsinkách. „Všem našim budoucím partnerům v NATO, včetně Maďarska a Turecka, jsme zdůraznili, že bezpečnost Finska i Švédska jdou dohromady,“ řekl také. Časově za milník považuje červencový summit NATO ve Vilniusu. Turecko v květnu čekají prezidentské a parlamentní volby a podle pozorovatelů bude do té doby těžké dosáhnout pokroku, uvedl Reuters.

Gubernátor ruské Bělgorodské oblasti, sousedící s Ukrajinou, informuje o bombardování několika obcí. „Fragmenty dělostřeleckých granátů poškodily šest soukromých domů. Destrukce byla zdokumentována: Od rozbitých oken po poškozené střechy a fasády,“ napsal gubernátor Vjačeslav Gladkov na Telegram a přidal fotky z obce Bezljudovka. Pod palbou ukrajinské armády se prý octly i další vsi v Šebekinském obvodě. Hlásí dva středně raněné.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzal do Mykolajivu představitele dánské vlády. Premiérce Mette Frederiksenové a ministrovi obrany Jakobu Ellemannovi-Jensenovi ukázal poškozené paneláky, nemocnici či sklady slunečnicového oleje v Mykolajivu. Právě v dodávkách této komodity je ukrajinský export pro Evropu ohromně důležitý.

Prezident Miloš Zeman v Bělehradě ocenil, že Srbsko odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. Díky své neutralitě by se podle něj mohlo stát v konfliktu společně s Čínou a Tureckem mediátorem. Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiče mají Česká republika a Srbsko stejný názor na ruskou agresi a územní integritu Ukrajiny. 

Podle srbského prezidenta panuje mezi ČR a Srbskem shoda ohledně ruské agrese na Ukrajině. Řekl, že Srbsko uznává teritoriální integritu Ukrajiny, včetně například Donbasu a Krymu. Zároveň požádal o pochopení, že se Srbsko kvůli své situaci nepřipojilo k protiruským sankcím.

Zeman řekl, že si váží toho, že Srbsko odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. „Nelze připustit, aby jakákoli země bezdůvodně napadla svého souseda,“ podotkl. Poznamenal, že by se Srbsko díky své neutrální pozici mohlo stát zprostředkovatelem mezi Ukrajinou a Ruskem, dalšími zeměmi by mohly být Čína a Turecko. „Právě neutrální pozice Srbska, kdy třeba není podporovatelem sankcí, může být svým způsobem výhodou pro případnou roli mediátora, protože zprostředkovatel nesmí zastávat pozice jedné, nebo druhé strany,“ řekl Zeman.

Nejméně jednoho mrtvého si dnes dopoledne vyžádalo ruské ostřelování ukrajinského města Vovčansk v Charkovské oblasti na severovýchodě země, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. 

„Nepřítel dnes okolo 10:20 (9:20 SEČ) ostřeloval Vovčansk. Bohužel v důsledku ostřelování zahynul muž ve věku 62 let. Kromě toho byla zraněna žena ve věku 82 let. Lékaři jí nyní poskytují nezbytnou pomoc,“ oznámil Syněhubov. Vovčansk, který leží hned u hranic s Ruskem, je ostřelován prakticky denně, dodala agentura Ukrinform.

Podobně Rusové neustávají ani v ostřelování Chersonu a dalších měst a obcí na pravém břehu Dněpru v osvobozené části Chersonské oblasti; ruská palba během uplynulého dne zabila tři civilisty a dalších osm zranila, napsala Ukrajinska pravda.

Největší ruská automobilka AvtoVAZ se momentálně potýká s nedostatkem materiálů pro lakovnu, a tak u prodejců automobilů Lada si nyní lze tyto vozy objednat jen v bílé, černé a tmavozelené barvě, napsal hospodářský list Vedomosti. Jde podle něj o důsledek západních sankcí, uvalených na Rusko po invazi na Ukrajinu.

V jiné barvě lady nebudou dříve než v březnu, jiné zdroje deníku ale počítají s omezenou barevností přinejmenším do konce čtvrtletí – a v delším horizontu výrobce informace neposkytuje. „Jsme v stálém kontaktu s dodavateli, abychom dosáhli pravidelných dodávek. Počítáme s vyřešením tohoto problému v nejbližších týdnech,“ uvedl mluvčí automobilky.

Polsko letos vydá na obranu čtyři procenta hrubého domácího produktu, oznámil premiér Mateusz Morawiecki. Řekl, že v době ruské agrese proti Ukrajině Polsko musí urychlit zbrojení. Členské země NATO, mezi něž Polsko patří, mají ročně na obranu vydávat dvě procenta HDP.

Podle Morawieckého je prioritou jeho vlády zvětšení síly polské armády a posílení přítomnosti vojáků ze zemí NATO na polském území. „Poláci nás pověřili vládnutím v těžkých časech, válka na Ukrajině vede k tomu, že musíme zbrojit ještě rychleji,“ řekl Morawiecki a dodal, že Polsko letos možná v percentuálním vyjádření k HDP vydá nejvíce ze všech členských zemí Severoatlantické aliance.

Agentura PAP připomíná, že Polsko v poslední době udělalo několik velkých vojenských nákupů. Šlo o americké tanky Abrams a raketomety HIMARS nebo tanky, bojové letouny a houfnice z Jižní Koreje.

Kvůli podezření ze špionáže pro Rusko byli ve Slovinsku zatčeni dva cizinci, kteří se vydávali za obchodníky se starožitnostmi. Podle úřadů jsou státními příslušníky třetích zemí a nevystupovali jako ruští občané, informovala dnes agentura STA.

Zatčení se odehrálo 5. prosince 2022, úřady o něm ale z bezpečnostních důvodů informovaly až nyní. Oba zadržení jsou podle slovinské prokuratury nyní ve vazbě. Pokud budou odsouzeni, hrozí jim až osm let vězení. Podle informací deníku Delo měl nejméně jeden ze zatčených argentinské občanství.

Server Siol.net uvedl, že odhalená skupina vyvíjela činnost nejen ve Slovinsku, ale i v zahraničí. Operaci provedla slovinská tajná služba SOVA ve spolupráci s kriminální policii a podílely se na ní také partnerské zpravodajské služby v zahraničí.

Britský expremiér Boris Johnson prohlásil, že mu ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu před invazí na Ukrajinu vyhrožoval raketovým úderem. Johnson prý tehdy Putina ve „velmi dlouhém“ hovoru loni v únoru varoval, že případná válka bude „naprostou katastrofou“; podle západních tajných služeb se už k invazi schylovalo. Johnson varoval Putina, že invaze na Ukrajinu povede k západním sankcím a zvýšení počtu vojáků NATO u ruských hranic. Snažil se také odradit Rusko od vojenské akce tím, že Putinovi řekl, že Ukrajina se „v dohledné budoucnosti“ k Severoatlantické alianci nepřipojí.

„V jednu chvíli mi pohrozil a řekl: ‚Borisi, nechci ti ublížit, ale s raketou by to trvalo jen minutu‘ nebo něco takového. Veselé,“ uvedl Johnson pro BBC a připomněl „velmi dlouhý“ a „nanejvýš mimořádný“ telefonát z února 2022, který následoval po jeho návštěvě v Kyjevě. „Ale myslím si, že podle velmi uvolněného tónu, který nasadil... si s mými pokusy přimět ho k jednání jen hrál,“ dodal. Putin se podle Johnsona během hovoru choval „velmi familiárně“.

Kreml reagoval, že Johnson lže. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že co Johnson uvedl, není pravda, „přesněji řečeno, je to lež“.

Ruské ztráty podle generálního štábu Ukrajiny: Za poslední den narostly o 490 vojáků, čtyři tanky, tři obrněná vozidla atd.

Zpoždění v dodávkách západních raketometů dalekého dostřelu, vyspělých systémů protivzdušné obrany a tanků omezila schopnost Ukrajiny využít ruských neúspěchů k provedení rozsáhlejší protiofenzivy. Upozorňují na to experti amerického Institutu pro studium války (ISW).

Západní debaty o předpokládaných potížích či nemožnosti, aby Ukrajina dobyla zpět podstatnou část území, které se loni zmocnilo Rusko, neberou dostatečně zřetel na to, jak zpoždění Západu v dodávkách nezbytné vojenské výzbroje tyto problémy prohlubují. Pomalé poskytování a doručování pomoci nejsou jedinými faktory, které omezují schopnost Ukrajiny zahájit rozsáhlé útočné operace. Přispívají k tomu také zvláštnosti přijímání politických rozhodnutí na Ukrajině, ale v žádné válce nebylo rozhodování bezproblémové, poznamenává ISW.

Nedělní ruské bombardování poničilo i nemocnici v Chersonu. 

Poté, co se Spojené státy a další západní země rozhodly dodat Ukrajině moderní tanky, nevidí Moskva smysl v jednání s Kyjevem nebo jeho západními „loutkovodiči“. Dnes to v rozhovoru s agenturou RIA Novosti řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Nikdo na Západě podle něho nepřišel se seriózní iniciativou týkající se řešení ukrajinské krize.

„Od Západu nic nechceme, chceme mít klid. NATO se však s manickou vytrvalostí, která by šla využít lépe, plíží k ruským hranicím,“ řekl Rjabkov a obvinil Západ, že straší sousedy Ruska. 

K tomu, aby Rusko bylo schopné jednat se Spojenými státy o řešení bilaterálních problémů, bude podle Rjabkova nutné postupovat malými kroky. „Doufáme, že taktika malých kroků nám umožní dojít ke vzájemně přijatelným řešením v nejdůležitějších věcech týkajících se bilaterálních vztahů,“ řekl Rjabkov.

Ruské ministerstvo školství chystá nové středoškolské učebnice dějepisu, jež budou pokrývat i „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině. „Budou hotové v březnu, doufám, že od příštího školního roku budou ve školách,“ řekl na videu na sociální síti VK ministr Sergej Kravcov. 

Útok na Charkov, zatím jsou hlášeni tři mrtví.

Další fotografie z útoku na obytný dům v Charkově.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes vyzval Jižní Koreu, aby navýšila svou vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské invazi. Informovala o tom agentura Reuters. Stoltenberg je na návštěvě zemí východní Asie, dnes se z Jižní Koreje přesouvá do Japonska.

„Vyzývám Korejskou republiku, aby pokračovala v otázce konkrétní vojenské pomoci a posílila ji. (...) Ve finále je to vaše rozhodnutí, ale zmíním, že několik spojenců NATO, kteří nechtěli vyvážet zbraně do zemí konfliktu, tuto politiku změnilo,“ řekl Stoltenberg s odkazem na Německo, Švédsko či Norsko při projevu v Soulu. Jižní Koreji poděkoval za poskytnutí pomoci, dodal ale, že Kyjev „naléhavě“ potřebuje munici.

Důsledek útoku na obytnou budovu v Charkově.

Ruiny v okupovaném Mariupolu.

Tři lidé byli zraněni a jeden zabit v důsledku ruského úderu na obytnou budovu v Charkově, uvádí regionální vojenská správa.

Ruský prezident Vladimír Putin den před invazí telefonicky vyhrožoval tehdejšímu britskému premiérovi, uvedla BBC s odkazem na chystaný dokument „Putin vs. Západ“. „Borisi, nechci vám ublížit, ale raketou to bude trvat asi minutu,“ řekl prý tehdy Johnsonovi poté, co ho britský premiér varoval, že válka na Ukrajině bude mít katastrofální následky.

Johnson se snažil Putinovi vysvětlit, že vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne a že případná válka na Ukrajině bude pro Rusko znamenat více jednotek NATO u jeho hranic. Nabyl ale dojmu, že vzhledem k klidnému tónu a odstupu, který ruský prezident při jednání zachovával, si Putin jen hrál s Johnsonovými pokusy naklonit si ho.

Ruský pohřební průmysl zažívá nebývalý růst. Pohánějí ho úmrtí v armádě v důsledku téměř rok trvající invaze na Ukrajinu, ale také stále vysoký počet obětí nemoci covid-19. Informoval o tom investigativní zpravodajský web The Insider.

The Insider hovořil se zaměstnanci pohřebních ústavů i krematorií, kteří potvrdili vysokou poptávku jak ze strany zákazníků, tak od těch, kteří by se chtěli zaškolit a sami začít tyto služby poskytovat. „Máme opravdu hodně práce,“ řekl například Boris Jakušin, majitel krematoria ve třetím největším ruském městě Novosibirsku.

Ruská raketa v neděli zasáhla bytový dům v druhém největším ukrajinském městě Charkově. Při zásahu jeden člověk zahynul a několik jich bylo zraněno, informoval gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Podle agentury Reuters v obytné budově hoří.

„Nepřátelská raketa zasáhla bytový dům v centru města v Kyjevské čtvrti,“ uvedl Syněhubov na Telegramu. První informace podle gubernátora ukazují, že objekt zasáhla raketaze systému S-300.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes bude pokračovat zpravodajství z válkou zmítané Ukrajiny.

Online zpravodajství z Ukrajiny pro dnešek končí. Děkujeme za pozornost. Pokračovat budeme opět zítra.

Ukrajina čelí velmi těžké situaci v Doněcku. Potřebuje rychlejší dodávky zbraní a nové typy výzbroje, řekl ukrajinský prezident Zelenskyj.

Nový český prezident Petr Pavel bude pokračovat v politice západního bloku zaměřené na konfrontaci s Ruskem a je nepravděpodobné, že by jeho zvolení mělo pozitivní dopad na vztahy s Ruskou federací. Prohlásil to v dnešním rozhovoru s tiskovou agenturou TASS expert Ústavu slavistiky Ruské akademie věd Alexandr Pivovarenko komentující Pavlovo sobotní vítězství v českých prezidentských volbách.

Podle Pivovarenka nelze u prezidenta Pavla počítat s nějakými nečekanými zvraty, a to i s ohledem na jeho někdejší funkci šéfa Vojenského výboru Severoatlantické aliance.

„Je nepravděpodobné, že by jeho zvolení mělo pozitivní dopad na vztahy s Ruskou federací, protože Česká republika je součástí systému konfrontace s Ruskem, kterou realizuje západní blok,“ prohlásil Pivovarenko. Připouští nicméně, že česká politika vůči Ruské federaci bude pragmatická. „Jeho pohled bude pragmatický, jak je vlastní vojákovi, ale rozhodně bychom neměli předpokládat oteplení, nějaký ústupek vůči Rusku.“

Čtyři lidé byli dnes zabiti a pět dalších zraněno při raketovém útoku ukrajinských sil na most v okrese Melitopol. Uvedly to proruské úřady okupovaného regionu na jihovýchodě Ukrajiny. Agentura Reuters upozornila, že informaci zatím nebylo možné ověřit. Ukrajinské úřady z Chersonu na jihu Ukrajiny zase hlásí tři mrtvé po ruských úderech na město, které se ukrajinským silám loni v listopadu podařilo dobýt zpět.

Rusy dosazený gubernátor okupované části Záporožské oblasti Jevhen Balickyj na sociální síti telegram uvedl, že raketa odpálená ze systému HIMARS poničila železniční most přes řeku Moločna ve vesnici Svetlodolinskij v melitopolském okrese.

„V tuto chvíli na zařízení probíhá oprava. Podle předběžných údajů byli v důsledku ostřelování zabiti čtyři lidé z železniční brigády, pět bylo zraněno a je jim poskytována nezbytná lékařská péče,“ sdělil šéf regionu. Podle Balického ukrajinská armáda úmyslně zasáhla civilní objekt a „spáchala další zločin proti civilistům“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky poděkoval nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi a Čechům za neochvějnou podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Pozval ho také na návštěvu země. 

Pavel Zelenskému za gratulaci k výsledku voleb a pozvání poděkoval. „Během našeho dnešního telefonátu jsem ho ujistil, že se Ukrajina může i nadále spolehnout na podporu České republiky,“ uvedl bývalý vysoký představitel české armády a NATO.

Tady jsou fotografie, které zachycují následky ostřelování v Chersonu. 

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni koncem února byla Británie jednou ze zemí, která se připojila k sankcím uvaleným na Rusko. Tyto sankce měly mimo jiné zabránit přísunu nového luxusního zboží do Ruska a řada výrobců luxusního zboží zavřela v zemi své obchody.

V nejznámějším obchodním centru v Moskvě se však stále dá koupit zboží dvou britských značek a nadále je možné v Rusku koupit nové vozy značky Rolls-Royce, přestože automobilka tvrdí, že v této zemi nové vozy neprodává. Upozornil na to list Daily Mail.

V moskevském obchodním domě GUM se dnes již nedá koupit zboží značek jako Chanel, Tiffany, Hugo Boss, Jimmy Choo, Prada, Louis Vuitton, Gucci či Hermés. Téměř rok od začátku invaze na Ukrajinu však nejsou všechny luxusní obchody zavřené.

Reportér Daily Mail zjistil, že v tomto obchodním domě stále fungují pobočky dvou slavných britských luxusních značek. Jsou to prodejce luxusního pánského oblečení Paul Smith a značka spodního prádla Agent Provocateur. Druhá z nich má v zemi otevřených nejméně deset butiků. Obě firmy nabízejí zboží z nejnovější kolekce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky poděkoval nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi a Čechům za neochvějnou podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Pozval ho také na návštěvu země. Zelenskyj to dnes uvedl na twitteru. Pavel se k hovoru zatím nevyjádřil.

Pavel dnes mluvil v médiích o tom, že chce navštívit Kyjev společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Doufá, že se cesta uskuteční na jaře před summitem Severoatlantické aliance (NATO). Summit se bude konat v červenci ve Vilniusu.

"Osobně jsem pogratuloval Petru Pavlovi k vítězství v českých prezidentských volbách. Poděkoval jsem jemu a českým občanům za jejich neochvějnou podporu. Pozval jsem ho na návštěvu Ukrajiny," napsal Zelenskyj. Pavel ve volbě hlavy státu porazil bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).

Pod palbou se ocitl Cherson. Na sociální síti Telegram to uvedla městská rada. „Zasaženy byly sklady, nemocnice, autobusové nádraží, školní hřiště,“ uvádí město. Podle předběžných informací při útoku zemřel jeden člověk a další lidé byli zraněni.