Ve Stodůlkách se učí desítky ukrajinských dětí. Jak jim jde čeština? S českými spolužáky se kamarádí pomocí her
Více než měsíc zuří na východě Evropy válka. Česká republika a její občané byli přitom mezi prvními, kdo na ruskou invazi na Ukrajinu zareagoval v širším měřítku. Odsouzení vojenského vpádu, symbolická podpora i solidarita, to vše zahýbalo a dosud stále hýbe celým Českem napříč generacemi a profesemi. Už během posledních únorových dní v pražských Stodůlkách vznikal záměr zprostředkovat pro děti ukrajinských uprchlíků školu. Ta se v březnu skutečně otevřela. Navštěvuje ji už bezmála 30 dětí od nejmenších po ty odrostlejší.
Zvláště pro děti se jedná o citlivé trauma, které si s pohledem na trosky rozbombardovaných měst, kdy se v tratolišti sutin a shořelých pozůstatků ocitla dokonce nejedna škola, mohou nést po celý život. Nemluvě o zraněných či mrtvých, které se v důsledku války naskytnou jejich zrakům.
Mnozí měli „štěstí“, že se svými rodinami mohly utéct za hranice válkou sužované země. V České republice se nachází už přes 230 tisíc evidovaných uprchlíků, přičemž v Praze mají dle statistiky, již má magistrát k dispozici, naprostou převahu právě ženy a děti. Těm nejmenším se na Gymnáziu mezinárodních a veřejných vztahů (GMVV) v Praze 13 otevřely už dvě třídy.
Žáci i učitelé z Ukrajiny
Dochází do nich 28 dětí, na starosti je má šest ukrajinských učitelů a učitelek, přičemž čtyři z nich dorazili do Čech v důsledku války. Pomáhají jim i studenti a studentky, kteří pochází z Ukrajiny. „Že to půjde a budeme na to stačit, jsme si ozkoušeli během našich jarních prázdnin, kdy proběhl jakýsi pilotní týden,“ svěřil se pro Blesk.cz jednatel školy Šimon Zajíček.
Záměr o zřízení speciálních ukrajinských tříd se mu začal v hlavě klubat už v prvních dnech války. „Jelikož jsem vystudoval mezinárodní vztahy, proběhly mi hlavou různé scénáře, mezi kterými byla i migrační vlna, která s válkami bývá spojena,“ přiznává jednatel. „Začal jsem proto přemýšlet, zda my jako škola budeme moci podobně jako ostatní školská zařízení nějak pomoci. Čtyři dny po invazi jsme ve Stodůlkách měli už čtyři rodiny z Ukrajiny.“
Těch začalo šmahem přibývat. „V současnosti máme zhruba 200 dětí zapojených do školní docházky a 50 dětí v předškolním věku. Pro 45 dětí s rodinami máme rovněž připraveno rekreační zařízení,“ přiblížil dlouholetý starosta Prahy 13 David Vodrážka (ODS). „Děláme málo, ale snažíme se dělat to, co je v našich silách. V ČR stojíme s Ukrajinou a jejími obyvateli a budeme jim pomáhat, dokud bude třeba,“ dodal Zajíček.
Jaký režim pro žáky z Ukrajiny je nastaven? „Máme dvě třídy, jednu nižšího, druhou vyššího stupně. Obě třídy se učí odděleně, na starosti je má šest vystudovaných ukrajinských pedagogů, kteří s námi navázali spolupráci díky Domu národnostních menšin a z něj konkrétně paní Olze Mandové, která v něm má na starosti právě ukrajinskou národnostní menšinu u nás,“ uvedl jednatel.
Noví kamarádi
„Děti se do školy těšily. Myslím, že je to pro ně vítané rozptýlení po tom, čím si musely projít,“ naráží Zajíček na válku a strastiplnou cestu za hranice vlasti, která v mnoha případech trvala i několikero dní. S aklimatizací jim pomohly studentky a studenti gymnázia s ukrajinskými kořeny. „U starších žáků, kteří už více vnímají tu realitu, byla v prvních dnech znát emoční nejistota o své blízké, kteří na Ukrajině zůstali. Ale v průběhu dní jsou veselejší, a to i díky tomu, že se seznamují s českým prostředním, s českými vrstevníky.“
Prvotní komunikace pochopitelně kvůli jazykové bariéře také vázla. Ukrajinské děti jsou přece jen stydlivé, pro ty české se rovněž jednalo o novou situaci. „Své“ ovšem podle Zajíčka vykonaly společné přestávky a prostor na hraní. „Čerstvě máme školu vybavenou digitálními nástěnkami. Ukrajinské děti si je rychle našly a zakrátko s těmi českými hrály nejrůznější hry a soutěže,“ těší jednatele. Ten hodlá žáky sbližovat i za pomocí společných tematických akcí, jako například „souboj ukrajinsko-české“ kuchyně, kdy se čeští žáci budou učit vařit ukrajinská jídla, ukrajinští žáci naopak ta česká.
Česká výuka po ukrajinsku
Učitelky k žákům přistupují podle klasických českých rozvrhů. „Máme pokryté všechny běžné české předměty včetně češtiny, kdy nižší stupeň má tři hodiny týdně, vyšší stupeň čtyři. Zároveň ale ctíme i ukrajinské předměty, protože tam mají jiný učební plán,“ přiblížil Zajíček. S češtinou se podle něj zatím lépe potýkají ti mladší. „Dnes už se stává, že chodí po chodbách nebo ulicích a pozdraví samy od sebe česky.“
Rozšíření?
Gymnázium jede kapacitně nadoraz. Více ukrajinských žáků už do školních lavic ve Stodůlkách neumístí. Proto Zajíček zvažuje další možnosti, jelikož příliv uprchlíků neustal. V úvahu připadá spolupráce s Vysokou školou CEVRO institutu. „V centru Prahy bychom mohli mít až dvě další třídy, čímž by se kapacita výuky, již bychom byli schopni poskytovat, zdvojnásobila.“ Problém by nebyl ani v zajištění pedagogů, kteří se do školy hlásí ve velkém.
Slavnostní otevření obou tříd symbolicky zakončilo vystoupení nejmenších ukrajinských žáků, kteří zapěli píseň Ukraina, to isi ty! „Jsme moc dojatí, jak celá česká společnost k našemu problému přistupuje a snaží se, aby lidé, kteří utekli, mohli zapomenout na ty hrůzy, které museli zažít,“ ocenil na závěr slavnostního otevření tříd ukrajinský velvyslanec Yevhen Perebyjnis iniciativu gymnázia.
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
