21°C
Přihlásit se nebo registrovat se
Od propuknutí invaze uběhl už více než měsíc a experti hádají, jak se bude válka vyvíjet dál. Někteří se obávají, že vstupujeme do ještě smrtelnější a dramatičtější fáze, a to převážně kvůli rostoucí zoufalosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Co s válkou dosud vyšlo najevo a co můžeme čekat do budoucna, shrnul americký expert na ruskou politiku a profesor působící na Univerzitě George Washingtona Henry Hale. V rozhovoru se serverem CNN zodpověděl několik klíčových otázek.
Na dotaz, co Hale považuje za poslední měsíc za nejpřekvapivější, odpověděl jednoduše. Samotnou invazi. Ačkoli ji v roce 2019 předpověděl současný poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč a určité podezření dřív měla i vláda hlavy Spojených států Joe Bidena, málokdo tušil, že Rusko na svého souseda opravdu zaútočí.
„Lidé v Rusku to neočekávali, většina Ukrajinců to neočekávala. A většina analytiků, myslím, taky ne,“ řekl Hale. Za překvapivou označil i zoufalou nepřipravenost ruských vojsk. Federace nejen podle něj celou operaci drasticky podcenila a očekávala, že Ukrajinci budou její vojáky nadšeně vítat s květinami v rukou.
Expert dále upozornil na lživá tvrzení, kterými Kreml krmil a dosud krmí své občany. „Ruská média říkala lidem: ‚Koukejte, jak hystericky Západ mluví o invazi. Nikoho okupovat nebudeme. Je to šílené. Nikdo o žádné invazi nemluví.‘ Takže když invaze začala, museli lidi přesvědčit o tom, že to invaze není,“ konstatoval. „To znamenalo vytvoření propagandy kolem myšlenky, že je to jen omezená vojenská operace, že v Ukrajině jsou z nějakého důvodu nacisté, kteří útočí na svobodomilovné lidi na území okupovaném Rusy na východě Ukrajiny. Že je to celé součástí velkého spiknutí Západu s cílem svrhnout Rusko.“
Za překvapivé Hale označil i odvahu a odhodlání ukrajinských obranných sil.
Co naopak profesora nepřekvapilo, je špatná morálka ruských vojáků, jež se podle něj vztahuje k tomu, že Rusové na invazi nebyli předem připravení. „Jeden z důvodů, proč je původně nechtěli připravovat, je podle mě fakt, že by bylo velmi těžké lidi přesvědčit o tom, že něco takového je vůbec nutné. A ukázalo se, že své vojáky vlastně poslali do boje a řekli jim: ‚Nuže, budete se jen účastnit výcviku.‘ Ale oni se najednou ocitli na Ukrajině střílejíce do lidí, o kterých jim bylo řečeno, že jsou to nacisté, ale kteří jako nacisté vlastně moc ani nevypadají.“
Předvídatelná podle něj byla také enormní snaha Ruska své občany odstřihnout od západních médií a pravdivých informací o dění na frontě. „Zilegalizovali i použití slova válka nebo invaze. Musíte používat oficiálně schválenou terminologii, jako je vojenská operace či cílená operace v zájmu denacifikace Ukrajiny.“
Západní lídři organizují časté schůze a jednání s cílem určit jednotnou pozici, kterou ve věci války na Ukrajině zaujmou, podle Hala ale Rusko pro diplomacii příliš prostoru nevyhradí. „Schůze jsou zaměřené na další vývoj situace. Ten je velmi těžké odhadnout, ale myslím si, že se lidé chtějí domluvit na svém postoji,“ konstatoval.
„Je velmi nepravděpodobné, že by si Rusko mohlo užít jakoukoli formu absolutní výhry. To přináší otázky, co bude do budoucna nutno provést,“ upozornil Hale. „Osobně jsem skeptický, že bychom se v blízké době stali svědky konečného vyjednávání. Myslím si, že Ukrajinci budou čím dál tím méně ochotní Putinovi ulevit a uznat jeho získané území.“
Možnost diplomatické cesty ale zatím podle odborníka stále zůstává na stole.
Hale se stejně jako mnozí jiní odborníci obává, že Putinova rostoucí zoufalost přinese ještě větší zkázu. „Myslím si, že Putin teď může přijít úplně o všechno, protože cokoli kromě vítězství bude považovat za slabost.“
Odborník nevyloučil ani možnost jaderného konfliktu. „Může se rozhodnout, že jeho nejlepší možnost je odpálit nějakou nukleární zbraň. Ruská populace přitom podle mě jadernou válku nepodporuje, takže je možné, že užití nukleární zbraně by mohlo vést ke kolapsu jeho režimu,“ uvedl.
Hale doufá, že i kdyby Putin nakonec rozkaz k odpálení jaderné střely vydal, armáda by ho odmítla poslechnout. „Pokud je ochotný udělat všechno pro záchranu sebe a svého režimu, nemyslím si, že můžeme nukleární eskalaci zcela vyloučit. Stále se ale držím naděje, že nemá sebevražedné sklony a pokusí se najít nějaký jiný způsob, jak si uvnitř Ruska přičíst nějaké vítězství.“
Čína je podle informací získaných americkými inteligenčními složkami údajně ochotná Rusku do budoucna poskytnout finanční i vojenskou podporu, což by mohlo konec krvavého konfliktu ještě oddálit. Hale v rozhovoru naznačil, co přesně by taková čínská pomoc znamenala.
„Podle mého by to mělo hlavně zásadní symbolický dopad. Rusku a jeho lidem by to navodilo pocit, že nejde jen o Putina, že Rusko a Putina v jeho počínání podporuje někdo další. To by mohlo zvýšit jejich ochotu pokračovat v operaci a vést invazi tak dlouho, jak jen budou moct.“
„Na druhou stranu si ale nemyslím, že by vážně bylo v čínském zájmu se postavit na stranu Ruska. Do určité míry je podle mě čínským zájmem jen přihlížet a nechat Rusko, Evropany a Američany, aby se do toho pustili sami,“ uvedl.
Na rusko-ukrajinskou válku se dá podle odborníků dívat ze dvou úhlů. Jde buď o eskalaci studené války, nebo nová generace válečných sporů v době, kdy se ruské a čínské autokracie sjednocují proti západní demokracii. Ať už je to jakkoli, Rusko si dlouhodobě poškodilo svou reputaci před Západem i ex-sovětskými státy, konstatoval Hale.
„Co přesně tohle znamená, rozhodne až způsob, jakým válka skončí. Rusko by z toho vyšlo nejlépe, kdyby se ruské populaci nějak podařilo sesadit Putina, nebo by ho sesadili lidé v jeho kruzích, ukončili by válku a stáhli své vojáky. Mnoho lidí by si tak mohlo právem říct: ‚No, kvůli nám to nebylo.‘ Pokud by ale Rusko ve válce pokračovalo, režim zůstal stabilní a většina lidí by zůstala zticha nebo zemi opustila, vznikl by tam vysoce autokratický systém. Ještě mnohem autokratičtější, než jaký byl doposud.“
Válka podle Hala výrazně ovlivní mezinárodní klima. „Jeho reputace bude tak toxická, že uvidíme rozdělení velmi podobné tomu mezi komunisty a svobodným světem během studené války, kdy na hranicích mezi zeměmi nebude docházet k přílišné interakci,“ uvedl na závěr. „A tohle potrvá tak dlouho, dokud si Kreml udrží moc.“
