Polibek synovi před cestou do Prahy. Z Ukrajiny prchlo už na 4 miliony lidí
Když 54letá Mykolaivna Shankarukina, evakuovaná s rodinou z vesnice Sablagodante, usedla s vnukem do autobusu, políbila svého syna. Vydali se ze střediska ukrajinského Červeného kříže v Mykolaivu na jihu Ukrajiny do Oděsy a odtud údajně do Prahy, píše agentura AP. Z Ukrajiny už před válkou uprchlo téměř 3,9 milionu lidí. Přes 2,2 milionu běženců překročilo hranice do Polska. V nové bilanci to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého za posledních 24 hodin z Ukrajiny uteklo více než 40 000 lidí.
Úřad k dnešnímu dni eviduje 3 862 797 uprchlíků z Ukrajiny. Od 22. března se příliv běženců výrazně zpomalil, i když se už blíží čtyřem milionům, které UNHCR předpokládal na začátku invaze.
Od 22. března klesl počet lidí, kteří prchají před válkou, nejdřív pod 100 000 denně, v posledních dnech spadl pod 50 000 za jediný den. Přibližně 90 procent uprchlíků jsou ženy a děti. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je mezi běženci více než 1,5 milionu dětí.
Celkem muselo své domovy opustit přes deset milionů lidí, tedy více než čtvrtina ze 37 milionů obyvatel Ukrajiny. OSN odhaduje, že v zemi je téměř 6,5 milionu vnitřně vysídlených osob.
Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala podle OSN největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Největšímu náporu čelí Polsko, kam od začátku ruské invaze přijelo už téměř 2,3 milionu uprchlíků. Již před touto krizí žilo v Polsku přibližně 1,5 milionu Ukrajinců, z nichž většina přišla do země Evropské unie za prací.
Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko německému deníku Die Welt řekl, že od začátku ruské invaze se na Ukrajinu vrátilo z ciziny na 510.000 lidí. Jen za poslední týden to bylo 110.000. Osm z deseti navrátilců jsou podle něj muži.
Podle OSN přicestovalo dalších téměř 600 000 lidí do Rumunska. Mnoho lidí se ale rozhodne pokračovat v cestě, jakmile se ocitnou v bezpečí. Do Moldavska vstoupilo od začátku války více než 380 000 běženců.
Kolem 300 000 běženců je také podle premiéra Petra Fialy (ODS) v Česku. Podobný počet eviduje i Německo, Slovensko či Maďarsko.
Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Kyslycja dnes ženevská jednání označil za „intenzivní, ale produktivní“ úsilí, které vedlo k podstatně revidovanému návrhu. Ten prý obě strany vnímaly nakonec pozitivně. Nejspornější záležitosti, včetně otázek území a širších vztahů mezi NATO, Ruskem a Spojenými státy, však byly podle Reuters vloženy do závorek, aby o nich mohli přímo rozhodnout americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
Dcera bývalého prezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumy čelí obvinění ze strany své sestry, že najala jihoafrické muže, aby nedobrovolně bojovali ve válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes média. Případem se nyní zabývá podle agentury AP policie.
Nkosazana Zumaová-Mncubeová viní svojí sestru Duduzile Zumaovou-Sambudlaovou a další dva lidi z toho, že najali 17 jihoafrických mužů do ruských žoldnéřských uskupení. Tvrdili jim přitom, že se v Rusku zúčastní bezpečnostního cvičení, aby pak mohli pracovat jako bodyguardi pro stranu Jacoba Zumy uMkhonto we Sizwe (MK), uvedla mluvčí jihoafrické policie. Podrobnosti o dvou dalších obžalovaných ale podle AP nejsou zatím k dispozici.
