Polibek synovi před cestou do Prahy. Z Ukrajiny prchlo už na 4 miliony lidí
Když 54letá Mykolaivna Shankarukina, evakuovaná s rodinou z vesnice Sablagodante, usedla s vnukem do autobusu, políbila svého syna. Vydali se ze střediska ukrajinského Červeného kříže v Mykolaivu na jihu Ukrajiny do Oděsy a odtud údajně do Prahy, píše agentura AP. Z Ukrajiny už před válkou uprchlo téměř 3,9 milionu lidí. Přes 2,2 milionu běženců překročilo hranice do Polska. V nové bilanci to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého za posledních 24 hodin z Ukrajiny uteklo více než 40 000 lidí.
Úřad k dnešnímu dni eviduje 3 862 797 uprchlíků z Ukrajiny. Od 22. března se příliv běženců výrazně zpomalil, i když se už blíží čtyřem milionům, které UNHCR předpokládal na začátku invaze.
Od 22. března klesl počet lidí, kteří prchají před válkou, nejdřív pod 100 000 denně, v posledních dnech spadl pod 50 000 za jediný den. Přibližně 90 procent uprchlíků jsou ženy a děti. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je mezi běženci více než 1,5 milionu dětí.
Celkem muselo své domovy opustit přes deset milionů lidí, tedy více než čtvrtina ze 37 milionů obyvatel Ukrajiny. OSN odhaduje, že v zemi je téměř 6,5 milionu vnitřně vysídlených osob.
Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala podle OSN největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Největšímu náporu čelí Polsko, kam od začátku ruské invaze přijelo už téměř 2,3 milionu uprchlíků. Již před touto krizí žilo v Polsku přibližně 1,5 milionu Ukrajinců, z nichž většina přišla do země Evropské unie za prací.
Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko německému deníku Die Welt řekl, že od začátku ruské invaze se na Ukrajinu vrátilo z ciziny na 510.000 lidí. Jen za poslední týden to bylo 110.000. Osm z deseti navrátilců jsou podle něj muži.
Podle OSN přicestovalo dalších téměř 600 000 lidí do Rumunska. Mnoho lidí se ale rozhodne pokračovat v cestě, jakmile se ocitnou v bezpečí. Do Moldavska vstoupilo od začátku války více než 380 000 běženců.
Kolem 300 000 běženců je také podle premiéra Petra Fialy (ODS) v Česku. Podobný počet eviduje i Německo, Slovensko či Maďarsko.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
