Polibek synovi před cestou do Prahy. Z Ukrajiny prchlo už na 4 miliony lidí
Když 54letá Mykolaivna Shankarukina, evakuovaná s rodinou z vesnice Sablagodante, usedla s vnukem do autobusu, políbila svého syna. Vydali se ze střediska ukrajinského Červeného kříže v Mykolaivu na jihu Ukrajiny do Oděsy a odtud údajně do Prahy, píše agentura AP. Z Ukrajiny už před válkou uprchlo téměř 3,9 milionu lidí. Přes 2,2 milionu běženců překročilo hranice do Polska. V nové bilanci to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého za posledních 24 hodin z Ukrajiny uteklo více než 40 000 lidí.
Úřad k dnešnímu dni eviduje 3 862 797 uprchlíků z Ukrajiny. Od 22. března se příliv běženců výrazně zpomalil, i když se už blíží čtyřem milionům, které UNHCR předpokládal na začátku invaze.
Od 22. března klesl počet lidí, kteří prchají před válkou, nejdřív pod 100 000 denně, v posledních dnech spadl pod 50 000 za jediný den. Přibližně 90 procent uprchlíků jsou ženy a děti. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je mezi běženci více než 1,5 milionu dětí.
Celkem muselo své domovy opustit přes deset milionů lidí, tedy více než čtvrtina ze 37 milionů obyvatel Ukrajiny. OSN odhaduje, že v zemi je téměř 6,5 milionu vnitřně vysídlených osob.
Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala podle OSN největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Největšímu náporu čelí Polsko, kam od začátku ruské invaze přijelo už téměř 2,3 milionu uprchlíků. Již před touto krizí žilo v Polsku přibližně 1,5 milionu Ukrajinců, z nichž většina přišla do země Evropské unie za prací.
Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko německému deníku Die Welt řekl, že od začátku ruské invaze se na Ukrajinu vrátilo z ciziny na 510.000 lidí. Jen za poslední týden to bylo 110.000. Osm z deseti navrátilců jsou podle něj muži.
Podle OSN přicestovalo dalších téměř 600 000 lidí do Rumunska. Mnoho lidí se ale rozhodne pokračovat v cestě, jakmile se ocitnou v bezpečí. Do Moldavska vstoupilo od začátku války více než 380 000 běženců.
Kolem 300 000 běženců je také podle premiéra Petra Fialy (ODS) v Česku. Podobný počet eviduje i Německo, Slovensko či Maďarsko.
Italská premiérka Giorgia Meloniová telefonicky hovořila s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mimo jiné o ruské válce na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Meloniové. Stanice CNN s odvoláním na americké představitele uvedla, že Trump o Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, mluvil také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Trump si s lídry evropských zemí telefonoval poté, co prohlásil, že jej velmi zklamal čtvrteční hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle šéfa Bílého domu nepřinesl žádný pokrok. Putin zjevně není ochoten ukončit vojenské akce na Ukrajině, míní Trump. Putin mu sdělil, že Rusko je nadále ochotno jednat o dohodě o urovnání konfliktu, ale nehodlá slevit ze svých válečných cílů, oznámil ve čtvrtek Kreml.
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější zdroje energie, uvedla dnes večer na síti X Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má na místě dlouhodobě svůj tým. Ruská státní agentura TASS píše, že potřeby elektrárny nyní zajišťují záložní generátory. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko podle serveru RBK-Ukrajina prohlásil, že ruská armáda zasáhla elektrické vedení spojující atomové zařízení s ukrajinskou energetickou sítí.
"Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna dnes v 17:36 (16:36 SELČ) přišla o veškerý externí zdroj energie, což se stalo po deváté během vojenského konfliktu a poprvé od konce roku 2023," stojí ve sdělení MAAE, podle níž se nyní atomové zařízení spoléhá na energii z nouzových dieselových generátorů. "Podtrhuje to extrémně vratkou situaci v oblasti jaderné bezpečnosti," podotkl šéf MAAE Rafael Grossi.
Při ruském útoku na Kyjev bylo poškozeno konzulární oddělení polského velvyslanectví v Kyjevě, podle velvyslance jsou všichni zaměstnanci živí a zdraví, uvedl na sociální síti šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. "Ukrajina naléhavě potřebuje prostředky protivzdušné obrany," napsal. Polské ministerstvo zahraničí na síti X oznámilo, že předalo ruské ambasádě diplomatickou nótu s protestem proti útokům na Ukrajince. "Byla poškozena budova polské ambasády na Ukrajině. Ministerstvo zdůraznilo, že to je porušení mezinárodního práva, zejména Vídeňské úmluvy z roku 1961," uvedla diplomacie.
