Polibek synovi před cestou do Prahy. Z Ukrajiny prchlo už na 4 miliony lidí
Když 54letá Mykolaivna Shankarukina, evakuovaná s rodinou z vesnice Sablagodante, usedla s vnukem do autobusu, políbila svého syna. Vydali se ze střediska ukrajinského Červeného kříže v Mykolaivu na jihu Ukrajiny do Oděsy a odtud údajně do Prahy, píše agentura AP. Z Ukrajiny už před válkou uprchlo téměř 3,9 milionu lidí. Přes 2,2 milionu běženců překročilo hranice do Polska. V nové bilanci to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého za posledních 24 hodin z Ukrajiny uteklo více než 40 000 lidí.
Úřad k dnešnímu dni eviduje 3 862 797 uprchlíků z Ukrajiny. Od 22. března se příliv běženců výrazně zpomalil, i když se už blíží čtyřem milionům, které UNHCR předpokládal na začátku invaze.
Od 22. března klesl počet lidí, kteří prchají před válkou, nejdřív pod 100 000 denně, v posledních dnech spadl pod 50 000 za jediný den. Přibližně 90 procent uprchlíků jsou ženy a děti. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je mezi běženci více než 1,5 milionu dětí.
Celkem muselo své domovy opustit přes deset milionů lidí, tedy více než čtvrtina ze 37 milionů obyvatel Ukrajiny. OSN odhaduje, že v zemi je téměř 6,5 milionu vnitřně vysídlených osob.
Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala podle OSN největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Největšímu náporu čelí Polsko, kam od začátku ruské invaze přijelo už téměř 2,3 milionu uprchlíků. Již před touto krizí žilo v Polsku přibližně 1,5 milionu Ukrajinců, z nichž většina přišla do země Evropské unie za prací.
Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko německému deníku Die Welt řekl, že od začátku ruské invaze se na Ukrajinu vrátilo z ciziny na 510.000 lidí. Jen za poslední týden to bylo 110.000. Osm z deseti navrátilců jsou podle něj muži.
Podle OSN přicestovalo dalších téměř 600 000 lidí do Rumunska. Mnoho lidí se ale rozhodne pokračovat v cestě, jakmile se ocitnou v bezpečí. Do Moldavska vstoupilo od začátku války více než 380 000 běženců.
Kolem 300 000 běženců je také podle premiéra Petra Fialy (ODS) v Česku. Podobný počet eviduje i Německo, Slovensko či Maďarsko.
Obrazem: Jednání mezi Vladimirem Putinem, americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa, v Senátním paláci Kremlu v Moskvě.
Putin činí prohlášení, která demonstrují, že neplánuje válku ukončit, reagoval na poslední výroky ruského prezidenta šéf ukrajinské diplomacie Sybiha.
„Putin už druhý den po sobě prohlašuje, že neplánuje ukončit válku. Včera prohlásil, že je připraven bojovat celou zimu. Dnes ohrožuje námořní přístavy a svobodu plavby,“ píše na síti X. „A tyto hrozby směřují v první řadě na Odesu, o které prezident Trump mluvil s velkou vřelostí. Rusko musí ukončit krveprolití, které samo začalo. Pokud se tak nestane a Putin znovu plivne světu do tváře, musí nést následky.
„Rusko musí přestat plýtvat časem světa, který musí být časem míru. Plně podporujeme veškeré spravedlivé úsilí, které může přinést spravedlivý mír. Týmy Ukrajiny a Spojených států spolu s našimi evropskými partnery hodně pracovaly a dosáhly významného pokroku. Nyní je čas donutit zdroj války v Moskvě, aby ji ukončil,“ doplnil.
V Kremlu podle agentur začala schůzka Putina s americkým zmocněncem Witkoffem a Trumpovým zetěm Kushnerem; jednají o ukončení války na Ukrajině.
