Rusové ukradli z Chersonského muzea umění tisíce děl. Na rabování dohlížela i ruská zpěvačka
Chersonské muzeum výtvarného umění sídlící v majestátní budově s výhledem na řeku Dněpr kdysi hostilo jednu z nejbohatších sbírek na celé Ukrajině, píše ukrajinské médium The Kyiv Independent. Kde se asi významná sbírka nachází teď?
Sály muzea jsou nyní chladné a tmavé stejně jako zbytek Chersonu, jehož elektrická infrastruktura byla zničena stahujícími se ruskými silami na začátku listopadu.
Ruští úředníci Chersonské muzeum výtvarného umění celé vyprázdnili. Z 14 000 děl jich mnoho nezbylo. Rusové si svůj ústup dobře naplánovali - rozhodli se vyrabovat vše, co mělo nějakou hodnotu, ať už finanční či kulturní. Ruské rabování bylo systematické a rozsáhlé, neboť Rusové ukradli i nemocniční vybavení, veřejné památky či ubohého mývala a další zvířata z Chersonské zoo.
Vybavení a památníky lze nahradit, ale jedinečná umělecká díla nikoli. Z kdysi prosperujícího muzea zbyla nyní jen prázdná budova a uvnitř její dva poslední zaměstnankyně, které odmítly spolupracovat s Ruskem.
Je mezi nimi ředitelka Chersonského muzea Alina Dočenková (72). Při rozhovoru se vyhnula svému starému pracovnímu stolu a místo toho se posadila k oknu. „Nemůžu se přinutit sedět tam, kde seděli oni,“ vysvětlila a narážela tak na ruskou zpěvačku Nataliu Desiatovou, která dohlížela na rabování muzejních sbírek.
Dočenková uprchla na začátku května na území kontrolované Ukrajinou. V tehdy okupovaném Chersonu totiž odmítla uspořádat akci na Den vítězství v Evropě, kterou chtěli uspořádat ruští úředníci.
Ředitelka se vrátila 12. listopadu. „Snažíte se mě znova dohnat k slzám?“ nechtěla vzpomínat. „Těch posledních pár měsíců jsem vůbec nežila, jenom jsem si pořád dělala starosti a starosti.“
Co vlastně Rusové ukradli?
Rusové ukradli náboženské ikony ze 17. století a díla mnoha ukrajinských, ruských a dalších evropských malířů. Byla mezi nimi například díla Ivana Ajvazovského, Vasilije Polenova, Augusta von Bayera či Petera Lelyho. Dočenková kolekce považovala za svou pýchu a radost. „Naši sbírku jsme nerozšiřovali pro peníze nebo pro postavení, ale kvůli tomu, co to pro město znamenalo,“ řekla ředitelka.
Když byla zahájena invaze dne 24. února, sbírka muzea už byla uložena ve skladu kvůli restaurátorským pracím na budově. Dočenková vyzývala k evakuaci sbírky, ale už to nestihla - ruské síly do několika dní obsadily Cherson.
Stejně jako Muzeum umění v Mariupolu, tak i Chersonské muzeum výtvarného umění patří mezi neocenitelné kulturní statky, o které Ukrajina v důsledku invaze přišla. Před invazí byly sice zavedeny evakuační plány, ale nikdy se neuskutečnily. Ostatně to vede také k roztržkám mezi ukrajinským Ministerstvem kultury a místními úřady.
Několik dnů poté, co Rusové vykradli muzeum, objevily se fotografie sbírky na facebooku. Desítky děl byly ve skladu v muzeu na okupovaném Krymu.
Již v prvních týdnech okupace Chersonu se Dočenková začala obávat, že by někteří zaměstnanci mohli sbírku vyzradit Rusům. V některých případech je proto poslala na placenou dovolenou, aby se nepohybovali v areálu muzea.
„Nikdy jsem jim nevěřila,“ řekla ředitelka. „Vyrostla jsem jako dcera pohraničníka, takže jsem na nich měla neustále oči.“ Jedna z pracovnic jménem Maryna Žylinová byla dokonce minulý rok propuštěna, neboť Dočenkovou znepokojovaly její proruské názory. „Dokázala jsem si představit, že by odešla do Ruska, má v Moskvě dceru. Byla to sice dobrá pracovnice, ale od hlavy až k patě proruská,“ konstatovala ředitelka.
19. července, v den, kdy Dočenková už dávno opustila Cherson, muzeum hlídala účetní a archivářka Hanna Skrypková (56), věrná zaměstnankyně muzea. Podle ní přišli ke dveřím muzea ozbrojení ruští vojáci a požadovali od ní klíče. Chtěli připravit prostor na příchod nové ředitelky. Skrypková je žádala o předložení autorizačních dokumentů, ale tento její požadavek byl zamítnut.
Dny rabování
K rabování došlo až ke konci října. „Byli si jistí, že tady zůstanou navždy,“ řekla Dočenková. „Jakmile se naši vojáci začali přibližovat, začali všechno krást.“
Od 31. října se začaly před muzeum řadit kamiony. Na místě byli ruští vojáci, zástupci ruského Ministerstva kultury a důstojníci Federální služby bezpečnosti (FSB). „Všechno, co bylo na viditelném místě, okamžitě upoutalo jejich zrak,“ vypověděla Skrypková. „Nejprve sebrali ta nejcennější díla, neboť naši takzvaní 'kolegové' věděli, kde je uchováváme.“
Na začátku okupace se obě ženy pokusily ukrýt některá z těch nejcennějších děl, ale přítomnost jejich proruských kolegyň jim v tom zabránila.
„Nejprve jsem se snažila jim ukázat některé ruské umělce, kteří pro nás nebyli tak cenní. Doufala jsem, že jim to bude stačit,“ řekla Skrypková. „Mluvila jsem se zaměstnanci FSB, ale za jejich zády stáli dva Rusové, kteří je vždy upozornili na nějaké jiné místo.“
Přijeli dva nákladní vozy, které byly vždy plné uměleckých děl. Díla na sobě byla často ledabyle poskládána a bez jakékoli péče.
Dle jejích slov Rusové se Skrypkovou příliš nehovořili. Nicméně jí sdělili, že sbírku zachraňují před Ukrajinci. „Tato sbírka je tady mnoho dekád a vy ji 'zachraňujete'?" rozhořčila se Skrypková. “Od koho? Od národa, který přichází osvobodit vlastní město?"
Muzeum opustila 4. listopadu. Bylo sečteno, že Rusové ukradli více než 10 000 děl.
Přestože byla řada děl identifikována na snímcích z okupovaného Krymu, není jisté, že Rusové udrželi sbírku pohromadě.
Muzeum už sice zeje prázdnou, ale Skrypkovou a Dočenkovou čeká ještě spousta práce. Musí vytvořit digitální seznam ukradených děl. „Musíme všechno zaznamenat, nesmí chybět fotografie," vysvětlila Skrypková. „Musí být možné díla identifikovat, pokud se objeví například na aukci."
Aby Ukrajina mohla získat ukradené předměty nazpátek, existuje pouze jediná šance a tou je mezinárodní úsilí, kterému se nyní věnuje Ministerstvo kultury. „Až začnou mírová jednání, musí být jednou z podmínek navrácení všech ukradených artefaktů z vyrabovaných muzeí," vysvětlila Skrypková. „Samozřejmě, že s tím nebudou souhlasit, ale stejně o tom musíme mluvit nahlas."
„Nenacházím slova, kterými bych dokázala popsat jejich vztah k historii, kultuře, lidskému životu," dodala Skrypková. „Co můžete naučit děti o kultuře, o respektu k jiným kulturám, když nejenže nedokážete chránit svou vlastní kulturu, ale jednoduše okrádáte ostatní a nazýváte ji svou vlastní?"
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
Vyplývá to ze studie, kterou dnes představil Spolkový ústav pro demografický výzkum (Bi Více než polovina ukrajinských uprchlíků v produktivním věku, kteří utekli z Ukrajiny krátce po ruské invazi v roce 2022, našla v Německu práci.B).
„U Ukrajinek a Ukrajinců ve věku od 20 do 64 let, kteří do Německa přišli mezi únorem a květnem 2022, byla míra zaměstnanosti letos v létě na 51 procentech - na 50 procentech u žen a 57 procentech u mužů,“ uvedl BiB. V létě 2022 činila míra zaměstnanosti 16 procent. Data do své studie ústav získal z rozhovorů, které vedl každého půl roku s více než 6000 ukrajinskými uprchlíky.
