Věrní se obrací proti Putinovi: Po krku mu jdou vlastní tajné služby, tvrdí ruský expert
Ruský prezident Vladimir Putin čelí reálnému riziku vzpoury nebo převratu ze strany příslušníků tajných služeb, v jejichž řadách kvůli tvrdým sankcím po invazi na Ukrajinu roste nespokojenost. Britskému deníku The Times to řekl ruský exilový ochránce lidských práv Vladimir Osečkin, který v posledních týdnech zveřejnil více než desítku zpráv od anonymního zdroje působícího v ruské Federální bezpečnostní službě (FSB).
Podle Osečkina, zakladatele serveru Gulagu.net, o rostoucí averzi ke Kremlu vypovídá už fakt, že čím dál více příslušníků ruské rozvědky bez ohledu na možná rizika poskytuje informace o dění uvnitř svých úřadů.
„Putin 20 let vytvářel v Rusku stabilitu. Důstojníci FSB, policisté, prokurátoři - všichni tihle lidé uvnitř systému - mohli žít dobré životy. To všechno je ale teď pryč. Uznávají, že válka je katastrofa pro ekonomiku i pro lidstvo. Nechtějí zpátky do Sovětského svazu,“ řekl Osečkin, podle něhož kvůli tomu stoupá ochota dříve loajálních státních zaměstnanců se postavit systému. „Každým týdnem a měsícem, kdy bude tahle válka pokračovat, je pravděpodobnost vzpoury v tajných službách vyšší,“ dodal.
Donald Trump dal při telefonátu s evropskými lídry podle Emmanuela Macrona jasně najevo, že chce při summitu s Putinem dosáhnout příměří na Ukrajině, uvádějí agentury.
Ruské úřady začnou omezovat volání přes aplikaci Telegram, kterou vlastní ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov, a aplikaci WhatsApp provozovanou americkou společností Meta.
„V rámci potlačování zločinců přijímáme opatření k částečnému omezení hovorů na těchto zahraničních komunikátorech. Na jejich fungování nebyla uvalena žádná další omezení,“ citoval Interfax vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Majitelé Telegramu i WhatsAppu podle regulátora ignorovali opakované žádosti o zavedení opatření, která by zabránila využívání jejich platforem k aktivitám jako je vydírání a terorismus.
Rusko se dlouho snaží o zavedení tzv. digitální suverenity podporou domácích služeb. Snaha nahradit zahraniční technologické platformy se stala naléhavější poté, co se některé západní společnosti po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stáhly z ruského trhu. Ruský prezident Vladimir Putin v červnu podepsal zákon, který umožňuje vývoj státní komunikační aplikace propojené s vládními službami, jež se bude jmenovat MAX.
Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po dnešní videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl.
Podle Osečkina patřili důstojníci FSB v Rusku k jakési „nové šlechtě“ a úkorně nesou, že kvůli západním sankcím už si nebudou moci užívat svých výhod a statků tak jako dřív.
Osečkinův zdroj uvnitř FSB už poslal za poslední týdny několik zpráv, naposledy 11. března informoval o tom, že se Kreml chystá rozpoutat „velký teror“ v Chersonu, kde plánuje únosy civilistů do Ruska. Podle odborníků na ruské tajné služby jsou zprávy autentické. List The Times připomněl, že jejich hodnověrnost potvrdil i investigativní novinář skupiny Bellingcat Christo Grozev, který odhalil identitu útočníků ze Salisbury, či expert na ruské tajné služby Andrej Soldatov.
Osečkin žije od roku 2015 v exilu ve Francii. Jeho server Gulagu.net se věnuje odhalování a zveřejňování případů mučení v ruských věznicích.
