22°C
Zeman a Fiala na velitelském shromáždění. Černochová: „Ničivá válka v Evropě je stále možná“
Prezident Miloš Zeman, premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vyrazili v úterý na armádní velitelské shromáždění. Poprvé před velitele ve funkci náčelníka generálního štábu předstoupil Karel Řehka.
Účast českých vojáků na zahraničních misích je nezastupitelná, neboť Česko jako člen Severoatlantické aliance (NATO) nese spoluodpovědnost za světovou bezpečnost. Na velitelském shromáždění armády to dnes řekl prezident Miloš Zeman. Uvedl, že jde o jeho poslední vystoupení na shromáždění ve funkci prezidenta. Obvykle se koná ještě v únoru, hlava státu se jej ale v minulých letech neúčastnila.
„Netvrdím, že naše armáda má být výrazně expediční. Uznávám princip teritoriální obrany, ale pokud neseme spoluodpovědnost i jako členové NATO za světovou, a nikoli pouze vlastní bezpečnost, pak účast našich vojáků na těchto misích je nezastupitelná,“ řekl Zeman.
Prezident od počátku kritizoval odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu, po kterém loni radikální islamistické hnutí Tálibán obsadilo prakticky celou zemi. „Čím dříve si uvědomíme, že tato porážka NATO, největší v jejích moderních soudobých dějinách, je skutečnou porážkou, a nikoli pouze taktickým ústupem, tím lépe pro světovou bezpečnost,“ poznamenal prezident.
Zeman zopakoval plnou podporu Ukrajině v boji s ruskou agresí. Zapomínat se ale podle něj nesmí ani na dalšího nepřítele, a to mezinárodní terorismus. „I v 21. století může náboženská nenávist vést k výrazným teroristickým konfliktům, kterým zatím bohužel nedokážeme dostatečně čelit, a jejichž význam a riziko si dokonce často ani příliš neuvědomujeme,“ doplnila hlava státu.
Prezident také uvedl, že několik let za sebou doporučoval dozbrojení armády bezpilotními prostředky, tedy drony. Podle něj je vidět i na současné situaci na Ukrajině, že jsou účinné. Ocenil, že ministerstvo obrany chce koupit bojové drony Heron 1 z Izraele. Podle předběžných tržních konzultací budou stát 2,7 miliardy korun včetně DPH, řekla v srpnu ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„Vždy jsem odsuzoval zbabělou kapitulaci NATO v Afghánstánu. Vždy jsem veřejně tvrdil, že tím otevíráme prostor pro vznik nového teroristikého centra pod vládou Tálibánu. A čím dříve si uvědomíme, že tato porážka NATO, největší v jejich soudobých dějinách, je skutečnou porážkou, a ne taktickým ústupem, tím lépe pro světovou bezpečnost,“ vytknul dnes Zeman NATO stažení z oblasti Afghánistánu.
Náčelník Řehka: Věčný mír je utopie
„Ruská invaze na Ukrajinu zcela změnila bezpečnostní situaci. Konflikty se opakují s železnou pravidelností, věčný mír je utopie. Největší přezbrojení v historii země není jen přání, ale i nutnost,“ zahájil Řehka a poděkoval za přítomnost prezidentovi, premiérovi a ministryni obrany. Cílem shromáždění je představení úkolů na rok 2023. „Mnoho úkolů, které už předtím byly naléhavé, dnes už nesnesou odklad. Eskalační potenciál války na Ukrajině stále roste, vyloučit nelze ani ty nejvážnější scénáře,“ varoval.
„Kdyby došlo ke střetu mezi Ruskem a aliancí, naší země se to dotkne okamžitě. Armáda bude aktivním účastníkem od první minuty. Území ČR, naše infratruktura a spoluobčané budou cílem nepřátelského působení ve všech doménách. Je také dobré mít na paměti, že většina systémů, které dnes ničí Ukrajinu, doletí i na naše území,“ upozornil Řehka. „Teď se musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář, a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi,“ dodal.
Současný personální model armády podle Řehky není udržitelný. „Situaci podrobně vyhodnocujeme a hledáme kroky ke zlepšení. Musíme dělat vše pro to, aby mladí lidé chtěli do armády vstupovat a vojáci v ní chtěli sloužit,“ uvedl. Na místě podle něj je seriózní debata o obraně a bezpečnosti země.
Fiala: Česká armáda vycvičí až 4 000 ukrajinských vojáků
„Současná agrese proti Ukrajině, která trvá už devět měsíců, to je něco zcela mimořádného. Podporujeme Ukrajinu materiálně, humanitárně tak, aby přežila a fungovala jako nezávislý stát. Byli jsme jedni z prvních, kdo nabídli Ukrajině zbraně a munici,“ uvedl premiér Petr Fiala a poděkoval vojákům za spolehlivou logistiku.
„Vláda 16. listopadu schválila pobyt a výcvik ukrajinských vojáků na českém území, který zajistí Armáda ČR. Počítáme se sérií pěti rotací, pokaždé s kapacitou až 800 vojáků,“ přiblížil plán výcvikové mise Fiala. Rizika války na Ukrajině podle něj přímo doléhají na Česko. „Je naší povinností reagovat, především zvyšováním připravenosti armády. Situace na Ukrajině jenom potvrdila, že jsme priority nastavili správně“ dodal.
Válka na Ukrajině má podle Fialy obecně negativní dopady, výrazně však přispěla k upevnění soudržnosti západu. „Pokud přinesla něco pozitivního, je to nalezení jednoty mezi západními zeměmi a posílení akceschopnosti našich mezinárodních institucí. Na rozdíl od předchozích ruských provokací se tentokrát západní demokracie neomezuje na symbolické sankce a politické nóty,“ ocenil mezinárodní sepjetí premiér.
Černochová: Ničivá válka v Evropě je stále možná
„Spolu s našimi aliančními partnery jsme museli reagovat změnou strategie a posilováním obranyschopnosti východního křídla a vytvořením mechanismů pomoci Ukrajině v boji za osvobození. Pokud jde o schopnost rychlé a účinné reakce, nemáme se rozhodně za co stydět,“ rekapitulovala reakci na konflikt na Ukrajině ministryně obrany Jana Černochová.
„Zvládli jsme pomoci Ukrajině nejenom materiálně, ali pohotovým poskytnutím přístřeší statisícům ukrajinských uprchlíků. Obstáli jsme jako země, která je připravená a schopná rychle nasadit kapacity svých ozbrojených sil a země, o kterou se mohou její partneři opřít,“ ocenila práci vojáků ministryně.
„Válka státu vůči jinému státu s využitím veškerých ničivých nástrojů je v Evropě nejenom stále možná, ale doba varování se stále zkracuje,“ varovala ministryně. „Charakter války se v průběhu času mění, ale její povaha zůstává stejná. Byl a bude to zejména souboj vůlí,“ akcentovala důležitost motivace obyvatelstva Černochová.
21:22
28. 4. 2024
Americká Sněmovna reprezentantů a po něm senát nedávno schválily balíček pomoci pro Ukrajinu, na který se dlouho čekalo. Zpoždění kritizovalo mnoho státníků, včetně Volodymyra Zelenského, Jense Stoltenberga či Joea Bidena. O co všechno Ukrajina během těchto kritických měsíců, kdy čekala na americkou pomoc, přišla? O území, energetickou infrastrukturu i lidské životy. Celý článek čtěte ZDE.
21:09
28. 4. 2024
Jevhenija Vološčuková a Oleksij Pergamenščuk v Kyjevě malují drony pro ukrajinské vojáky. Vyzdobili jich už desítky, namalovali je v tradičním ukrajinském stylu zvaném Petrykivka a poslali je armádě.
20:12
28. 4. 2024
Ukrajina a Spojené státy vedou jednání o dvoustranné bezpečnostní dohodě, řekl dnes ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem podle něj je, aby šlo o „nejsilnější“ z dohod, které Kyjev v posledních měsících uzavřel se svými spojenci. Informovala o tom dnes agentura DPA.
„Již pracujeme na konkrétním textu,“ řekl Zelenskyj. „Pracujeme také na vymezení konkrétní výše podpory pro letošní rok a pro příštích deset let,“ dodal s tím, že jde o vojenskou, finanční a politickou podporu a rovněž podporu společné výroby zbraní.
Zelenskyj neupřesnil, kdy by mohla být dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem podepsána. Řekl však, že má být „příkladná“ a bude „odrážet sílu amerického vedení“.
Témata:
Související
