Zeman a Fiala na velitelském shromáždění. Černochová: „Ničivá válka v Evropě je stále možná“
Prezident Miloš Zeman, premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vyrazili v úterý na armádní velitelské shromáždění. Poprvé před velitele ve funkci náčelníka generálního štábu předstoupil Karel Řehka.
Účast českých vojáků na zahraničních misích je nezastupitelná, neboť Česko jako člen Severoatlantické aliance (NATO) nese spoluodpovědnost za světovou bezpečnost. Na velitelském shromáždění armády to dnes řekl prezident Miloš Zeman. Uvedl, že jde o jeho poslední vystoupení na shromáždění ve funkci prezidenta. Obvykle se koná ještě v únoru, hlava státu se jej ale v minulých letech neúčastnila.
„Netvrdím, že naše armáda má být výrazně expediční. Uznávám princip teritoriální obrany, ale pokud neseme spoluodpovědnost i jako členové NATO za světovou, a nikoli pouze vlastní bezpečnost, pak účast našich vojáků na těchto misích je nezastupitelná,“ řekl Zeman.
Prezident od počátku kritizoval odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu, po kterém loni radikální islamistické hnutí Tálibán obsadilo prakticky celou zemi. „Čím dříve si uvědomíme, že tato porážka NATO, největší v jejích moderních soudobých dějinách, je skutečnou porážkou, a nikoli pouze taktickým ústupem, tím lépe pro světovou bezpečnost,“ poznamenal prezident.
Zeman zopakoval plnou podporu Ukrajině v boji s ruskou agresí. Zapomínat se ale podle něj nesmí ani na dalšího nepřítele, a to mezinárodní terorismus. „I v 21. století může náboženská nenávist vést k výrazným teroristickým konfliktům, kterým zatím bohužel nedokážeme dostatečně čelit, a jejichž význam a riziko si dokonce často ani příliš neuvědomujeme,“ doplnila hlava státu.
Prezident také uvedl, že několik let za sebou doporučoval dozbrojení armády bezpilotními prostředky, tedy drony. Podle něj je vidět i na současné situaci na Ukrajině, že jsou účinné. Ocenil, že ministerstvo obrany chce koupit bojové drony Heron 1 z Izraele. Podle předběžných tržních konzultací budou stát 2,7 miliardy korun včetně DPH, řekla v srpnu ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„Vždy jsem odsuzoval zbabělou kapitulaci NATO v Afghánstánu. Vždy jsem veřejně tvrdil, že tím otevíráme prostor pro vznik nového teroristikého centra pod vládou Tálibánu. A čím dříve si uvědomíme, že tato porážka NATO, největší v jejich soudobých dějinách, je skutečnou porážkou, a ne taktickým ústupem, tím lépe pro světovou bezpečnost,“ vytknul dnes Zeman NATO stažení z oblasti Afghánistánu.
Náčelník Řehka: Věčný mír je utopie
„Ruská invaze na Ukrajinu zcela změnila bezpečnostní situaci. Konflikty se opakují s železnou pravidelností, věčný mír je utopie. Největší přezbrojení v historii země není jen přání, ale i nutnost,“ zahájil Řehka a poděkoval za přítomnost prezidentovi, premiérovi a ministryni obrany. Cílem shromáždění je představení úkolů na rok 2023. „Mnoho úkolů, které už předtím byly naléhavé, dnes už nesnesou odklad. Eskalační potenciál války na Ukrajině stále roste, vyloučit nelze ani ty nejvážnější scénáře,“ varoval.
„Kdyby došlo ke střetu mezi Ruskem a aliancí, naší země se to dotkne okamžitě. Armáda bude aktivním účastníkem od první minuty. Území ČR, naše infratruktura a spoluobčané budou cílem nepřátelského působení ve všech doménách. Je také dobré mít na paměti, že většina systémů, které dnes ničí Ukrajinu, doletí i na naše území,“ upozornil Řehka. „Teď se musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář, a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi,“ dodal.
Současný personální model armády podle Řehky není udržitelný. „Situaci podrobně vyhodnocujeme a hledáme kroky ke zlepšení. Musíme dělat vše pro to, aby mladí lidé chtěli do armády vstupovat a vojáci v ní chtěli sloužit,“ uvedl. Na místě podle něj je seriózní debata o obraně a bezpečnosti země.
Fiala: Česká armáda vycvičí až 4 000 ukrajinských vojáků
„Současná agrese proti Ukrajině, která trvá už devět měsíců, to je něco zcela mimořádného. Podporujeme Ukrajinu materiálně, humanitárně tak, aby přežila a fungovala jako nezávislý stát. Byli jsme jedni z prvních, kdo nabídli Ukrajině zbraně a munici,“ uvedl premiér Petr Fiala a poděkoval vojákům za spolehlivou logistiku.
„Vláda 16. listopadu schválila pobyt a výcvik ukrajinských vojáků na českém území, který zajistí Armáda ČR. Počítáme se sérií pěti rotací, pokaždé s kapacitou až 800 vojáků,“ přiblížil plán výcvikové mise Fiala. Rizika války na Ukrajině podle něj přímo doléhají na Česko. „Je naší povinností reagovat, především zvyšováním připravenosti armády. Situace na Ukrajině jenom potvrdila, že jsme priority nastavili správně“ dodal.
Válka na Ukrajině má podle Fialy obecně negativní dopady, výrazně však přispěla k upevnění soudržnosti západu. „Pokud přinesla něco pozitivního, je to nalezení jednoty mezi západními zeměmi a posílení akceschopnosti našich mezinárodních institucí. Na rozdíl od předchozích ruských provokací se tentokrát západní demokracie neomezuje na symbolické sankce a politické nóty,“ ocenil mezinárodní sepjetí premiér.
Černochová: Ničivá válka v Evropě je stále možná
„Spolu s našimi aliančními partnery jsme museli reagovat změnou strategie a posilováním obranyschopnosti východního křídla a vytvořením mechanismů pomoci Ukrajině v boji za osvobození. Pokud jde o schopnost rychlé a účinné reakce, nemáme se rozhodně za co stydět,“ rekapitulovala reakci na konflikt na Ukrajině ministryně obrany Jana Černochová.
„Zvládli jsme pomoci Ukrajině nejenom materiálně, ali pohotovým poskytnutím přístřeší statisícům ukrajinských uprchlíků. Obstáli jsme jako země, která je připravená a schopná rychle nasadit kapacity svých ozbrojených sil a země, o kterou se mohou její partneři opřít,“ ocenila práci vojáků ministryně.
„Válka státu vůči jinému státu s využitím veškerých ničivých nástrojů je v Evropě nejenom stále možná, ale doba varování se stále zkracuje,“ varovala ministryně. „Charakter války se v průběhu času mění, ale její povaha zůstává stejná. Byl a bude to zejména souboj vůlí,“ akcentovala důležitost motivace obyvatelstva Černochová.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Tři lidé zemřeli a 45 jich bylo zraněno po útoku Ukrajiny na továrnu ve městě Iževsk, které leží více než 1 000 km od hranic, píše britská BBC s odvoláním na ruské úřady. Šest zraněných je v kritickém stavu, uvedl gubernátor Udmurtské republiky Alexandr Brečalov a dodal, že o útoku informoval prezidenta Vladimira Putina. V regionu byl později vyhlášen výjimečný stav.
Ukrajinské drony se měly zaměřit na vojenskou továrnu, která údajně vyrábí raketové systémy země-vzduch Tor a radarové stanice. Podle ukrajinských médií se závod specializuje také na výrobu systémů protivzdušné obrany Osa a vývoj bezpilotních letounů.
Stíhací letoun Su-34 ruského letectva se zřítil během cvičení v Nižněnovgorodské oblasti, informovala dnes ruská státní zpravodajská agentura Ria Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Jeden z pilotů zemřel v důsledku utrpěných zranění. Po nouzovém katapultování se přistál na stromě a přivolaným lékařům se ho již nepodařilo zachránit. Ruský Su-34 je stíhací bombardér středního doletu ze sovětské éry.
