Výpadky elektřiny ohrožují životy ukajinských pacientů: Lékaři zkracují i dialýzu
Pokaždé, když se důchodkyně Halyna Halycká připravuje na cestu do nemocnice, tíží ji myšlenky, jestli půjde proud a poteče voda, aby mohla proceduru absolvovat do konce. Výpadky dodávek elektřiny způsobené ruskými útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou pokaždé trvat celé hodiny. Může to být zrovna v době, kdy Halycká a dalších 27 pacientů v nemocnici ve městě Obuchov jižně od Kyjeva leží napojení na přístroje pro dialýzu ledvin, napsala agentura Reuters.
Výpadky elektřiny mají vliv také na dodávky vody, což pacientům, při jejichž léčbě jí jsou potřeba stovky litrů, dělá starosti. Zdravotníci dělají, co je v jejich silách. Nicméně někdy z potrubí nic neteče a život zachraňující proceduru musejí zkrátit. „Je válka a nic s tím nenaděláme,“ říká Halycká na nemocniční posteli.
Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky na ukrajinské elektrárny, rozvodny a další části energetické infrastruktury. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je jí po těchto úderech poničených 40 procent. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat v televizi řekl, že ruská armáda si pravděpodobně dělá zásoby raket a dronů, aby mohla v útocích pokračovat.
Stabilní dodávky elektrického proudu jsou pro pacienty zásadní, říká primářka obuchovské nemocnice Tetjana Trembová. Nicméně výpadky nepřestávají kvůli ruským útokům i plánovaným odstávkám, jejichž cílem je ulevit rozvodné síti a umožnit opravy. Kvůli zkrácení dialýzy může být pacientům nevolno, mohou zvracet nebo mít další zdravotní problémy. Ale vynechat ji zcela nejde. „Nemohou bez ní žít,“ uvedla Trembová.
Někdy se válka ještě více přiblíží. Halycká vzpomíná, jak v říjnu Rusové zaútočili nedaleko nemocnice. „Nemohli jsme nic dělat, protože jsme byli napojení na přístroje,“ říká. „Nemohli jsme odejít,“ dodává. Trembová u toho byla také. „Je to taková odpovědnost. Leželo tu tolik lidí a my jsme nevěděli, jak to dopadne,“ vypráví.
Vitalij Vlasjuk, zástupce šéfa Kyjevské oblasti odpovědný za zdravotnictví, říká, že asi 60 nemocnic bylo po začátku ruské invaze poničeno. Náměstek ministerstva zdravotnictví Bohdan Boruchovskyj uvedl, že úřady zatím neevidují žádný případ úmrtí kvůli výpadkům proudu. „Všechna oddělení, kde se konají plánované operace, mají k dispozici minimální množství elektřiny, aby mohly v zákrocích pokračovat,“ řekl. Připustil ale, že ukrajinské nemocnice nemají tolik generátorů, aby mohly zcela vykrýt výpadky. Vládní úřady a jejich zahraniční partneři dodali do nemocnic v celé zemi více než 400 generátorů. Dalších 1100 se očekává v rámci projektu se Světovou bankou a 170 od Světové zdravotnické organizace.
Halycké a dalším pacientům s těžkým onemocněním ledvin tak při výpadcích proudu nezbývá než ležet a čekat na to, až dodávky znovu obnoví. „Bez dialýzy žít nemůžeme,“ říká tato žena.
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.
Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Rusko odsouvá spuštění projektu digitálního rublu o více než rok. Centrální banka dnes oznámila, že ruské banky budou muset klientům nabízet možnost plateb digitálními rubly od 1. září 2026. Moskva doufá, že systém zjednoduší zahraniční obchodní platby, které nyní komplikují západní sankce zavedené na Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
Dohoda na navýšení výdajů na obranu, na které se dnes na summitu Severoatlantické aliance v Haagu shodly členské země, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) správnou cestou k zajištění bezpečné budoucnosti Česka.
Na síti X uvedl, že události posledních let nejen na Blízkém východě jasně ukázaly, že pokud není diplomacie podpořena reálnou ekonomickou a vojenskou silou, není účinná. Všechny členské státy NATO potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let.
