Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Čtyři civilisté byli zabiti a další dva byli zraněni při ukrajinském útoku na mlýn v západoruské Kurské oblasti. Uvedl to dnes na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Chinštejn.
Zabiti byli podle gubernátora tři muži a jedna žena, zaměstnanci velkomlýna v obci Kozyrevka. Jeden zraněný byl hospitalizován.
Česká armáda bude v následujících letech potřebovat posílit asi o 7500 vojáků. Souvisí to se změnami v bezpečnostní situaci ve světě. Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky je tak třeba přemýšlet i o budoucím zaměření armády, která byla dosud stavěna hlavně jako expediční. Řekl to dnes při návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) u 4. brigády rychlého nasazení v Žatci při příležitosti 26 let od vstupu Česka do NATO.
Armádě přitom už dnes chybí lidé. „Děláme vše, co můžeme v rámci stávajícího systému, a snažíme se odstranit problémy na naší straně. Pravda ale je, že na nové cíle budeme potřebovat asi o 7500 lidí více na to, co bude potřeba. To znamená, že při současné naplněnosti se musí armáda posílit asi o 14.000 lidí, což je téměř 60 procent současných hodnot,“ uvedl Řehka. „A je otázka, jestli při současném modelu armády, která byla budovaná na expediční operace a ne na přímý konflikt vysoké intenzity a kolektivní obranu, je to možné a jestli nebude třeba systém nějak měnit. Ale na to musí být společenský a politický konsensus,“ dodal Řehka s tím, že jde o rozhodnutí na delší dobu.
Vláda je schopna efektivně využít i obranné výdaje ve výši tří procent hrubého domácího produktu (HDP), má konkrétní projekty. Armáda potřebuje modernizaci, řekl dnes v Žatci na Lounsku premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě cvičiště 4. brigády rychlého nasazení. Věří, že peníze výrazně přispějí ke zvýšení obranyschopnosti země.
