Osvobození Chersonu je velký úspěch, vyhráno ale není, varují experti. Na Ukrajinu číhají pasti
Ruský ústup ze západního břehu Dněpru, a tedy i z okupovaného Chersonu představuje velký úspěch ukrajinské protiofenzivy, nese s sebou však i výzvy. Rusko se nyní bude snažit konsolidovat své pozice, Ukrajině zároveň ve znovudobyté oblasti hrozí pasti či útok na Kachovskou přehradu. Osvobození Chersonu je však před nadcházející zimou dobrým signálem pro západní spojence a jejich trvající podporu, píše The Guardian.
Ruské oznámení o stažení ze západního břehu řeky Dněpr, a tedy i opuštení okupovaného Chersonu se na sociálních sítích setkalo s nadšenými reakcemi proukrajinských účtů. Někteří komentátoři mluvili o jedné z největších ruských porážek od začátku války či potenciálně klíčovém okamžiku konfliktu. Ačkoliv se však bezpochyby jedná o velmi důležité vítězství, Ukrajinu čekají při jejím postupu další výzvy.
Ukrajina cílila na ruskou logistiku
Ruská pozice na západním břehu Dněpru byla zranitelná od momentu, kdy se na jaře tváří v tvář srdnaté ukrajinské obraně zastavil ruský postup. Když se pak vývoj války otočil a Ukrajina začala postupovat a osvobozovat okupovaná území, ruská logistika na obou stranách řeky přišla pod palbu ukrajinského dělostřelectva, mimo jiné i Západem dodaných systémů Himars. Následně pak Ukrajina ničila i důležité mosty a lodě, které Rusko používalo na zásobování svých jednotek.
To donutilo Rusy k ústupu ze strategického města, který se nyní Ukrajinci budou snažit narušit. Ústup ruských jednotek jim totiž dává šanci zajmout nejenom vojáky, ale zejména vojenskou techniku, které nemá Ukrajina v současné válce nikdy dost. Pokud by se Ukrajině povedlo ruský ústup narušit, mohl by se opakovat zářijový scénář bleskové ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, kdy se ruský ústup změnil spíše v úprk.
Nebezpečí pastí a konsolidace pozic
Ukrajinskou armádu však v oblasti stále čekají další výzvy. Někteří komentátoři varovali, že Rusko by mohlo ústup pouze předstírat a snažit se vlákat Ukrajince do pasti. Vzhledem k současnému poměru sil je to ale nepravděpodobné a Ukrajina by díky pokročilé průzkumné technologii, kterou má nyní k dispozici, měla bez větších problémů odhalit, pokud by se měly v oblasti i nadále vyskytovat ruské síly.
Postupující armáda si ale bude muset dávat pozor na pasti a miny, které za sebou Rusové takřka jistě zanechali. V předchozím průběhu války totiž ukázali, že se neštítí minovat takřka nic a ukrajinské vojáky tak čeká pomalá, pečlivá práce s odhalováním těchto zákeřných zbraní.
Možná nejdůležitejším úkolem pak je zajistit bezpečnost Kachovské přehrady, ležící proti proudu od samotného Chersonu. Ruští představitelé a vojenští blogeři stále opakují nepodložené tvrzení, že Ukrajina se chystá na přehradu zaútočit, což vyvolalo obavy, že se k tomuto kroku chystá samotné Rusko. Kyjev také varoval, že Rusko přehradu podminovalo, její zničení by totiž sloužilo více Rusku a zapadalo by do současné ruské strategie ničení energetické infrastruktury.
Rusko má zároveň nyní k dispozici přirozenou bariéru Dněpru a statisíce nově rekrutovaných rezervistů, dá se tedy očekávat, že se za jejich využití pokusí konsolidovat své pozice na východním břehu Dněpru a stabilizovat situaci. To by ale mohlo odvést pozornost od jiných okupovaných oblastí, je tedy otázkou, kam další ukrajinský postup povede.
Dobrý signál pro spojence
I přes to, že další postup určitě nebude jednoduchý, je však osvobození Chersonu zajisté velkým úspěchem jak ze strategického, tak i ze symbolického hlediska. Vojenský úspěch před zimou, kdy budou západní státy a jejich vlády zajisté čelit rostoucímu internímu i externímu tlaku na to, omezit tváří v tvář energetické krizi svoji podporu napadenému státu, může sloužit jako argument pro trvající podporu Ukrajině a důvěru v to, že Ukrajina ve válce může dosáhnout vítězství.
Vladimir Putin rozhodl o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během dní kolem 80. výročí konce druhé světové války, informoval Kreml, ukrajinský prezident Zelenskyj označil oznámení za „pokus o manipulaci“ a dodal, že není důvod, proč čekat na příměří do 8. května.
„Je tu další pokus o manipulaci,“ řekl večer ukrajinský prezident Zelenskyj ohledně třídenního příměří. Podle něj si chce Putin jen zajistit klid na vojenskou přehlídku ke konci druhé světové války, která se uskuteční 9. května v Moskvě.
Na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že příměří by mělo být reálné a nejen pro vojenskou přehlídku připomínající v Rusku konec války. „Ukrajina je připravena podpořit trvalé, odolné a úplné příměří. Navrhujeme to neustále,“ napsal šéf ukrajinské diplomacie.
Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko Putinovo jednostranné příměří označil za manipulaci. „Proč ne plné a komplexní příměří? Cokoli, co není celkovým klidem zbraní, je ruskou manipulací pro informační a vojenské účely,“ uvedl Kovalenko podle serveru RBK-Ukrajina.
„Je politováníhodné, že Ukrajina blokuje dodávky zemního plynu,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán v reakci na rozhodnutí Kyjeva, který po vypršení platností příslušné smlouvy s ruskou stranou přestal na začátku letošního roku přepravovat ruský plyn přes ukrajinské území.
Podle Orbána krok, kvůli kterému slovenský premiér Robert Fico dříve pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, jen stěží přiblíží tuto východoevropskou zemi k členství v EU.
„Oceňuji, že maďarská vláda a premiér jsou zastánci dodávek plynu přes Ukrajinu na západ, což je pro Slovensko a celou Evropu mimořádně důležité,“ řekl Fico, který s Orbánem po společném jednání v Bratislavě podepsal memorandum o přeshraničním rozvoji.
Francouzský prezident Emmanuel Macron podepíše s polským premiérem Donaldem Tuskem smlouvu o přátelství mezi oběma zeměmi 9. května ve východofrancouzském Nancy. Macron to uvedl pro týdeník Paris Match. „Přijmu polského premiéra 9. května v Nancy, abychom podepsali smlouvu o přátelství, která je historicky první mezi Polskem a Francií,“ podotkl Macron.
Spolu s návštěvou nového německého šéfa vlády Friedricha Merze v Paříži to podle Macrona „upevňuje strategickou pozici Evropy“. „V příštích osmi až deseti dnech zvýšíme tlak na Rusko,“ uvedl také v rozhovoru podle agentury AFP Macron, podle kterého se podařilo přesvědčit Američany o hrozbě další eskalace a možnosti zavedení dalších sankcí.
Macron to zmínil v komentáři k sobotnímu setkání Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského na pohřbu papeže Františka ve Vatikánu. „Příštích čtrnáct dní bude klíčových pro pokus o realizaci příměří“, o které usilují Spojené státy a Ukrajina ho přijala.
Evropané podle Macrona příměří podporují, ale Rusko jej zatím nepřijalo. Macron týdeníku řekl, že s americkým prezidentem hovořil „ve středu večer, aby ho povzbudil k tomu, aby zaujal tvrdší postoj“ vůči svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi. Uvedl také, že neměl naplánovanou schůzku s prezidentem Trumpem v římské bazilice svatého Petra, ale že si nakonec vyměnili několik slov.
„Znovu jsem mu řekl: ´Musíte být vůči Rusům mnohem tvrdší‘,“ sdělil francouzskému časopisu Macron. „Věřím, že díky tomuto setkání ve Vatikánu se nám podařilo opět vyvinout tlak na Rusko. To bylo cílem, protože nebylo spravedlivé, aby byl tlak vyvíjen pouze na Ukrajinu,“ dodal.
