Krvavá cena Putinovy války: Video z Luhansku ukázalo „kilometry“ hrobů ruských vojáků
Ukrajinské úřady pravidelně informují o ruských ztrátách: na životech i na technice, Kreml o obětech svého tažení na Ukrajině mlčí. Běloruský kanál Nexta přinesl mrazivé video z fronty v Luhanské oblasti, kilometr za kilometrem cest tam lemují hroby padlých Rusů.
Momentálně ukrajinské úřady mluví o více než 76 tisících padlých Rusů s upozorněním, že údaje se nedají plně ověřit. Vysoké ztráty potvrzují však i mezinárodní tajné služby. A počty mrtvých ruských vojáků budou zřejmě narůstat, zvláště protože na frontu míří nedostatečně vycvičení muži po nedávné částečné mobilizaci. O nechuti Rusů bojovat vypovídá i to, že minulý týden se měla jednotka dožadovat návratu domů.
Další zprávy ilustrují nízkou morálku mezi rekruty, kteří se podle zdrojů „utápějí ve vodce“ a místo výcviku se perou mezi sebou. Podle všeho jsou si vědomi toho, co je čeká na Ukrajině. Oproti Ukrajincům jim také chybí motivace.
Záběry publikované Nextou nabízejí pohled na Luhanskou oblast, video snímá záběry silnice a desítek hrobů podél ní, některé jsou označeny jen křížem, další i vlajkou či fotkou zemřelého. „Putinem osvobozený Luhansk od útočníků,“ tato slova přidali reportéři Nexty ke sdílenému videu. V červnu Moskva držela na 97 procent regionu, na konci léta však Kyjev zahájil úspěšnou protiofenzivu, která nadále pokračuje.
Ruské snahy získat další ukrajinská území odráží domácí armáda, ta se momentálně zaměřuje na okupovanou Chersonskou oblast a město Cherson. Pokračují rovněž vzájemné útoky, Kyjev uvedl, že Moskva provedla na 35 útoků za poslední dva dny, 14 jich podle všeho Ukrajiny odrazila. Nejtěžší boje však nadále probíhají na Donbasu.
Situace okupované Záporožské jaderné elektrárny, která je už týden odpojena od sítě, je kritická. Je to hrozba pro naprosto všechny, varuje Zelenskyj.
V jihoukrajinské Oděské a Mykolajivské oblasti žije mnoho lidí, kteří chtějí spojit svůj osud s Ruskem, ale bojí se to říct. Dnes to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který k tomu ovšem neposkytl žádné důkazy. Peskov odpovídal na otázku, co by se stalo, kdyby lidé v těchto dvou regionech měli možnost hlasovat o tom, zda být součástí Ruska.
Reuters podotýká, že Rusko je záměrně vágní ohledně toho, jak velké území Ukrajiny by chtělo získat. Válku proti sousední zemi v rozporu s mezinárodním právem vede od února 2022 mimo jiné s odůvodněním, že brání rusky mluvící obyvatelstvo před represemi ze strany vlády v Kyjevě.
