Čtvrtek 19. května 2022
Svátek slaví Ivo, zítra Zbyšek
Polojasno 21°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Finsko podá přihlášku do NATO, potvrdili prezident a premiérka! Její švédská kolegyně je také pro

Aktualizováno -
15. května 2022
21:15
Autor: ČTK, simao - 
14. května 2022
14:33

Finský prezident Saili Niinistö společně s premiérkou Sannou Marinovou potvrdili, že Finsko skutečně požádá o členství v NATO. Také švédská vládní sociálně demokratická strana podpořila vstup země do NATO. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní.

Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová v neděli oznámili, že Finsko požádá o členství v NATO. V příštích dnech by měl rozhodnutí ještě schválit finský parlament, ale to je považováno za formalitu, napsala agentura AP. Podle ní by žádost o členství měla být formálně předána bruselské centrále aliance s největší pravděpodobností příští týden.

Prezident a premiérka ohlásili záměr podat přihlášku do aliance na společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Helsinkách. „Je to historický den. Začíná nová éra,“ prohlásil podle agentury AFP Niinistö.

Finská premiérka: Útok Ruska vše změnil!

„Dnes jsme se my, prezident a vládní výbor pro zahraniční politiku, společně rozhodli, že Finsko se bude ucházet o členství v NATO,“ citovala agentura Reuters finského prezidenta.

„Útokem Ruska na Ukrajinu se všechno změnilo a já osobně si myslím, že už se nemůžeme spoléhat na to, že vedle Ruska budeme mít mírovou budoucnost,“ řekla dnes Marinová.

Podle ní má Finsko co do činění s velmi jiným Ruskem, než ještě před několika měsíci. K možným odvetným opatřením z ruské strany podle agentury DPA podotkla: „Samozřejmě jsme připraveni na všechny možné ruské akce.“

30 členů NATO. Plus dva noví?

NATO, které má nyní 30 členů, by se mohlo v nejbližší době rozrůst také o Švédsko. Obě dosud neutrální severské země se začaly silně přiklánět k urychlenému členství v alianci po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu.

Ze strany aliančních států výhrady vůči možnému severskému rozšíření NATO vyjádřilo Turecko. Podle něj Helsinky i Stockholm otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.

Niinistö a Marinová už ve čtvrtek oznámili, že jsou pro vstup své země do NATO. Moskva poté prohlásilo, že takový krok by pro Rusko představoval ohrožení. Niinistö v sobotu o finském záměru telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Telefonát prezidentů Finska a Ruska

Podle agentury RIA Novosti, která se odvolává na Kreml, Putin finskému protějšku řekl, že pokud by se Finsko vzdalo své neutrality, udělalo by chybu. Putin vyjádřil názor, že Finsko nečelí žádným bezpečnostním hrozbám.

„Vladimir Putin zdůraznil, že ukončení tradiční politiky vojenské neutrality by bylo chybou, protože neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti Finska,“ prohlásil Kreml podle agentury AFP. Finsko a také Švédsko přitom začaly vážně uvažovat o vstupu do NATO v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.

Podle úřadu finského prezidenta byl rozhovor mezi Niinistöm a Putinem „přímý a jasný a bez přehánění“. Finský prezident podle jeho kanceláře Putinovi řekl, jak zásadně se pro Finsko proměnilo bezpečnostní prostředí poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu. Podle agentury AP je Niinistö jedním z mála západních vůdců, kteří s šéfem Kremlu v uplynulých deseti letech udržovali pravidelný dialog.

Niinistö zdůraznil, že už na prvním setkání s Putinem v roce 2012 řekl, že „každá nezávislá země maximalizuje svou vlastní bezpečnost“. „Tak tomu stále je. Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a přijme svou odpovědnost,“ řekla hlava severské země. Niinistö však také zdůraznil, že Finsko chce navzdory svému pravděpodobnému budoucímu členství v alianci pokračovat v bilaterální spolupráci s Ruskem „v praktických otázkách“, které vyplývají ze sousedství.

Stoltenberg: Turci blokovat rozšíření NATO nechtějí

V neděli pak ohledně ambicí Finska vstoupit do NATO přišla i další důležitá zpráva. Turecko nemíní zablokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko, uvedl po jednání ministrů zahraničí NATO generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Pokud obě skandinávské země žádost podají, bude je chtít schválit ve výrazně kratším čase než v minulosti.

„Věřím, že budeme schopni vyřešit obavy, které vzneslo Turecko, tak aby se přístupový proces nezdržel,“ uvedl Stoltenberg.

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu dnes uvedl, že Ankara žádá bezpečnostní záruky. Podle Çavusoglua se Švédsko nechová konstruktivně, zatímco Finsko přistupuje s respektem k výhradám Ankary.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken řekl, že měl možnost mluvit se svým tureckým protějškem. Mezi ministry zahraničí cítil pro rozšíření NATO velkou podporu. „Pokud to budou chtít udělat (vstoupit do aliance), tak velmi věřím, že se ohledně toho podaří nalézt shodu,“ uvedl Blinken s tím, že Turecko, Švédsko a Finsko dále jednají.

Švédská vládní strana je pro

Potvrzení, že Švédsko rovněž směřuje k členství v NATO, přišlo rovněž v neděli.

Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, která nyní tvoří menšinovou vládu, byla historicky vždy odpůrcem členství v NATO. Tento postoj potvrdila na sjezdu loni v listopadu, premiérka Magdalena Anderssonová však v poslední době několikrát naznačila, že ruský vpád na Ukrajinu zcela změnil situaci.

„Pro bezpečnost Švédska a švédského lidu je nejlepší začlenit se do NATO,“ uvedla premiérka Anderssonová na tiskové konferenci. „Myslíme si, že Švédsko potřebuje formální bezpečnostní záruky, které v sobě zahrnuje členství v Severoatlantické alianci,“ dodala. Připustila, že během ratifikačního procesu se může stát „spousta věcí“ a je potřeba, aby na to Švédsko bylo připravené.

Jak předsedkyně švédské vlády doplnila, pokud by Švédsko zůstalo jedinou zemí v oblasti Baltu, která nebude členem NATO, nacházelo by se ve velmi zranitelné pozici. Zdůraznila nicméně, že členství v alianci rozhodně nijak nesníží roli Stockholmu při prosazování jaderného odzbrojení.

Video  Expert pro Blesk o námluvách Finska s NATO a ruské chybě: Přesně tohle si Putin nepřál!  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Babisova_drahota ( 15. května 2022 21:58 )

Za Babiše bylo líp. Agrofertu.
Ale blýská se mu na lepší časy. Guvernérem ČNB bude agrofertí poskok vybraný Zemanem.

Miguelos ( 15. května 2022 21:10 )

tom999 - nejsi nemocny, ty tvé slátaniny nebude nikdo číst, nauč se psát krátce a výstižně. Jinak k Finsku a Švédsku - nezlobte se na mě, ale aby Rusko rozkazovalo co smí Evropský státy a co nesmí, to hraničí z drzostí, co si o sobě myslí. Každá země si sama určí, jestli chce do aliance nebo ne. On je problém v tom, že na Rusko všichni dlabou a rusáci, jsou z toho nasraný. Nemít rusáci jaderné zbraně, jak jsou úplně v zadnici. Rusko je neskutečně povrchní národ, který se pořád odkazuje na svou minulost, pořád dokola opakují díky nám jsme vyhráli 2.S.V., ale už neřeknou, že ji vyhráli díky Americe, které jim tam dodávala zbraně, o tom už mlčí.

tom999 ( 15. května 2022 18:30 )

Ještě později, v roce 1990, bylo dokonce vyplacením části reparací podmíněno sjednocením obou německých států. Poslední splátku v hodnotě sedmdesáti milionů eur pak Němci doplatili až v roce 2010.

tom999 ( 15. května 2022 18:30 )

Němci doplatili válečné reparace až 92 let po konci 1. světové války
!!!! bacha po P R V N I svetove vlaky !!!!

Versailleská konference nařizovala Německu platbu válečných reparací. 29. července 1919 měla Výmarská republika zaplatit reparace na roky 1919 a 1920. Šlo o vyrovnání německého dluhu za rozpoutání první světové války. Německo tak mělo přijmout zodpovědnost za ztráty a utrpení vítězných států.


Částka 132 miliard zlatých marek, byla tak vysoká, že Německo nemohlo své závazky plnit. Stala se dokonce jednou z příčin nástupu Adolfa Hitlera k moci. Teprve po druhé světové válce v roce 1953 se USA, Velká Británie a Francie dohodly s Německem na restrukturalizaci dluhu a pokračování jeho splácení.

Ještě později, v roce 1990, bylo dokonce vyplacením části reparací podmíněno sjednocením obou německých států. Poslední splátku v hodnotě sedmdesáti milionů eur pak Němci doplatili až v roce 2010.

tom999 ( 15. května 2022 18:27 )

Němci dluží miliardy za válečné reparace, vláda BABISE servilně m l č í -

Německo stále dluží České republice za škody způsobené během druhé světové války. Odmítá, že by byly splacené zabavením majetku sudetských Němců a vyzývá občany, aby tyto peníze požadovali. Česká vláda BABISE v této otázce pouze „servilně mlčí“....

... zaplatit tuto částku, která má celkem dvanáct nul (15 tisíc miliard korun), ukládá Německu mezinárodní dohoda z Postupimi a z poválečné Pařížské mírové konference. ...

„Každý občan České republiky má v Německu nejméně 1 a půl milionu,“ podotkl. Dodal také, že o válečné reparace se ozvalo již Polko nebo Řecko. Česká vláda Babise však pouze „servilně mlčí“....

!!! Po interpelacích vláda Andreje Babiše přiznala, že Německo České republice opravdu peníze dluží, vláda peníze však odmítá vymáhat. Vláda tak údajně nekoná, aby nedošlo k poškození vzájemných vztahů. !!!

Za lež fakt, že v rámci poválečných vyjednávání se politici domluvili tak, že škody způsobené Československu budou splaceny zabavením majetku sudetských Němců, kteří byli po válce nuceni zemi opustit.

Podle Okamury majetek zabavený jak sudetských Němcům, tak německým kolaborantům mezi reparace započítáván být nemůže.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa