Finsko podá přihlášku do NATO, potvrdili prezident a premiérka! Její švédská kolegyně je také pro

Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová v neděli oznámili, že Finsko požádá o členství v NATO. V příštích dnech by měl rozhodnutí ještě schválit finský parlament, ale to je považováno za formalitu, napsala agentura AP. Podle ní by žádost o členství měla být formálně předána bruselské centrále aliance s největší pravděpodobností příští týden.

Prezident a premiérka ohlásili záměr podat přihlášku do aliance na společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Helsinkách. „Je to historický den. Začíná nová éra,“ prohlásil podle agentury AFP Niinistö.

Finská premiérka: Útok Ruska vše změnil!

„Dnes jsme se my, prezident a vládní výbor pro zahraniční politiku, společně rozhodli, že Finsko se bude ucházet o členství v NATO,“ citovala agentura Reuters finského prezidenta.

„Útokem Ruska na Ukrajinu se všechno změnilo a já osobně si myslím, že už se nemůžeme spoléhat na to, že vedle Ruska budeme mít mírovou budoucnost,“ řekla dnes Marinová.

Přehledně: Tohle jsou zbraně, kterými Finové a Švédové posílí NATO? Děla, lodě i tanky!

Podle ní má Finsko co do činění s velmi jiným Ruskem, než ještě před několika měsíci. K možným odvetným opatřením z ruské strany podle agentury DPA podotkla: „Samozřejmě jsme připraveni na všechny možné ruské akce.“

30 členů NATO. Plus dva noví?

NATO, které má nyní 30 členů, by se mohlo v nejbližší době rozrůst také o Švédsko. Obě dosud neutrální severské země se začaly silně přiklánět k urychlenému členství v alianci po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu.

Ze strany aliančních států výhrady vůči možnému severskému rozšíření NATO vyjádřilo Turecko. Podle něj Helsinky i Stockholm otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.

Niinistö a Marinová už ve čtvrtek oznámili, že jsou pro vstup své země do NATO. Moskva poté prohlásilo, že takový krok by pro Rusko představoval ohrožení. Niinistö v sobotu o finském záměru telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Telefonát prezidentů Finska a Ruska

Podle agentury RIA Novosti, která se odvolává na Kreml, Putin finskému protějšku řekl, že pokud by se Finsko vzdalo své neutrality, udělalo by chybu. Putin vyjádřil názor, že Finsko nečelí žádným bezpečnostním hrozbám.

„Vladimir Putin zdůraznil, že ukončení tradiční politiky vojenské neutrality by bylo chybou, protože neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti Finska,“ prohlásil Kreml podle agentury AFP. Finsko a také Švédsko přitom začaly vážně uvažovat o vstupu do NATO v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.

Trest Finům za námluvy s NATO? Rusové přerušují dodávky elektřiny. Biden naopak Finsko podpořil

Podle úřadu finského prezidenta byl rozhovor mezi Niinistöm a Putinem „přímý a jasný a bez přehánění“. Finský prezident podle jeho kanceláře Putinovi řekl, jak zásadně se pro Finsko proměnilo bezpečnostní prostředí poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu. Podle agentury AP je Niinistö jedním z mála západních vůdců, kteří s šéfem Kremlu v uplynulých deseti letech udržovali pravidelný dialog.

Niinistö zdůraznil, že už na prvním setkání s Putinem v roce 2012 řekl, že „každá nezávislá země maximalizuje svou vlastní bezpečnost“. „Tak tomu stále je. Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a přijme svou odpovědnost,“ řekla hlava severské země. Niinistö však také zdůraznil, že Finsko chce navzdory svému pravděpodobnému budoucímu členství v alianci pokračovat v bilaterální spolupráci s Ruskem „v praktických otázkách“, které vyplývají ze sousedství.

Stoltenberg: Turci blokovat rozšíření NATO nechtějí

V neděli pak ohledně ambicí Finska vstoupit do NATO přišla i další důležitá zpráva. Turecko nemíní zablokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko, uvedl po jednání ministrů zahraničí NATO generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Pokud obě skandinávské země žádost podají, bude je chtít schválit ve výrazně kratším čase než v minulosti.

„Věřím, že budeme schopni vyřešit obavy, které vzneslo Turecko, tak aby se přístupový proces nezdržel,“ uvedl Stoltenberg.

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu dnes uvedl, že Ankara žádá bezpečnostní záruky. Podle Çavusoglua se Švédsko nechová konstruktivně, zatímco Finsko přistupuje s respektem k výhradám Ankary.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken řekl, že měl možnost mluvit se svým tureckým protějškem. Mezi ministry zahraničí cítil pro rozšíření NATO velkou podporu. „Pokud to budou chtít udělat (vstoupit do aliance), tak velmi věřím, že se ohledně toho podaří nalézt shodu,“ uvedl Blinken s tím, že Turecko, Švédsko a Finsko dále jednají.

Švédská vládní strana je pro

Potvrzení, že Švédsko rovněž směřuje k členství v NATO, přišlo rovněž v neděli.

Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, která nyní tvoří menšinovou vládu, byla historicky vždy odpůrcem členství v NATO. Tento postoj potvrdila na sjezdu loni v listopadu, premiérka Magdalena Anderssonová však v poslední době několikrát naznačila, že ruský vpád na Ukrajinu zcela změnil situaci.

„Pro bezpečnost Švédska a švédského lidu je nejlepší začlenit se do NATO,“ uvedla premiérka Anderssonová na tiskové konferenci. „Myslíme si, že Švédsko potřebuje formální bezpečnostní záruky, které v sobě zahrnuje členství v Severoatlantické alianci,“ dodala. Připustila, že během ratifikačního procesu se může stát „spousta věcí“ a je potřeba, aby na to Švédsko bylo připravené.

Jak předsedkyně švédské vlády doplnila, pokud by Švédsko zůstalo jedinou zemí v oblasti Baltu, která nebude členem NATO, nacházelo by se ve velmi zranitelné pozici. Zdůraznila nicméně, že členství v alianci rozhodně nijak nesníží roli Stockholmu při prosazování jaderného odzbrojení.