Sexuální násilí a těžké válečné zločiny na dětech: Důkazy ruských zvěrstev posbírala velvyslankyně při OSN
Britská velvyslankyně při Organizaci spojených národů (OSN) upozornila na důkazy potvrzující několik „věrohodných obvinění“ nejen ze sexuálního násilí na dětech, kterých se měli od zahájení invaze na Ukrajinu dopustit mnozí ruští vojáci. Podle diplomatky porušila okupující armáda pravidla Rady bezpečnosti OSN. Na těžké zločiny upozornil už dříve dětský fond UNICEF, jehož vedení situaci nazvalo „stále se zhoršující krizí dětských práv“.
Velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová od začátku invaze pomáhá s vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině, nyní se mimo jiné zabývá nahlášenými případy násilí na dětech, ke kterému se od 24. února podařilo nashromáždit velké množství důkazů.
„Rusko se v době války dopouští čtyř ze šesti vážných zločinů proti dětem,“ uvedla velvyslankyně a odkázala tak konkrétně na porušení pravidel stanovených Radou bezpečnosti v roce 1999. Mezi tato porušení patří například cílené útoky na děti během ozbrojeného konfliktu či nábor dětských vojáků.
Velké riziko ztracené generace
Kromě „věrohodných obvinění“ ze sexuálního násilí na dětech má diplomatka přístup k dokumentaci dalších 700 000 případů nedobrovolné deportace ukrajinských matek a mladistvých do Ruska. „Nyní hrozí velké riziko ztracené generace a pokračování násilného začarovaného kruhu vytvořeného ruskou invazí a devastací, kterou tam způsobila,“ varovala Woodwardová.
Jejich budoucnost visí na vlásku, křičí UNICEF
Kromě diplomatky se k věci vyjádřil také nadační fond OSN UNICEF. Náměstek výkonného ředitele Omar Abdi upozornil na zhoršující se „krizi dětských práv“ v souvislosti s demolicí stovek ukrajinských škol a frekventovaného zabíjení mladistvých. Jen za poslední měsíc zemřelo téměř sto dětí.
Děti v době války platí „nepřiměřeně vysokou cenu“, řekl Abdi Radě bezpečnosti OSN. Od zahájení invaze Rusové zabili 239 dětí a těžce zranili dalších 355, jedná se ovšem pouze o ověřené případy, reálné číslo by tak mohlo být mnohem vyšší.
Útoky na mladé Ukrajince špatně snáší také prezident Volodymyr Zelenskyj, který se během své pravidelné promluvy k lidu neubránil vzteku a upozornil na rostoucí dopady války na nejmladší generace, píše server Sky News. „Včera v noci ruské jednotky zaútočily na Černihivskou oblast včetně škol,“ uvedl prezident na videu.
„Ruský stát je samozřejmě v takovém stavu, že mu jakékoli vzdělání akorát stojí v cestě. Ale čeho dosáhnou ničením ukrajinských škol? Všichni ruští velitelé, kteří vydávají takové rozkazy, jsou jednoduše zvrácení a nevyléčitelní,“ dodal.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
Letošní školní rok byl na Ukrajině zcela pozastaven téměř ihned poté, co na území na konci února vtrhli okupanti. V bojích bylo zničeno minimálně 15 z 39 zdejších škol s přímými vazbami na UNICEF. „Tyhle útoky musí přestat,“ řekl na závěr Abdi. „Děti potřebují, aby tahle válka skončila. Jejich budoucnost visí na vlásku.“
