Putinův muž volal po konci války, potkal ho „nešťastný“ pád. Ruský politik Karpov je v kómatu
Ruský politik Anatolij Karpov (71) patří mezi zlomek zákonodárců, kteří se otevřeně vyjádřili proti válce na Ukrajině, kterou v únoru rozpoutal prezident Vladimir Putin, byť invazi zpočátku podporoval. Karpov nicméně následně volal po konci války. Politik nyní leží v kómatu v nemocnici, podle všeho měl být o víkendu „napaden v budově parlamentu nebo měl utrpět nešťastný pád“.
Karpov je považován za poslance loajálního Putinovi, i tak se ale vzepřel politice svého lídra a dožadoval se konce války. Snad i kvůli tomu je nyní hospitalizovan se zraněním hlavy. Reportéři Daily Mailu s odkazy na různé zdroje včetně ruského tisku a mnohé telegramové kanály uvedli, že není jasné, co se přesně o víkendu stalo. Mluví se o tom, že Karpova někdo brutálně zbil při odchodu z budovy parlamentu, nebo měl „domácí nehodu“, či za jeho zranění může „nešťastný pád“.
Politik leží ve vážném stavu na neurologii
Rozhodně není první člen ruské elity, kterému se od počátku války přihodilo něco „nešťastného“, v Putinově kruhu je hned několik záhadných úmrtí. V 70. letech býval Karpov šachovým velmistrem, pak však vstoupil do politiky. O víkendu byl převezen na oddělení neurologie v prestižním Výzkumném institutu Sklifosovského. Jeho stav je charakterizován jako „vážný“ a lékaři jej uvedli do umělého spánku.
Karpov byl celé léta považován za Putinova „ultraloajalistu“, válka to nicméně změnila. „Zastavte umírání mírumilovných lidí,“ nechal se slyšet. A s největší pravděpodobností tato slova vedla k jeho stavu. Šéf podnikatelského hnutí Andrej Kovaljev tvrdí, že Karpov byl napaden a „dostal ránu přes hlavu“, když v sobotu opouštěl moskevskou centrálu Státní dumy. „Utržil frakturu krku a zranění hlavy, byl celý zbitý, napadl ho neznámý útočník, který ho nechal ležet na zemi v bezvědomí,“ popsal Kovaljev.
Mluvčí ruské šachové federace Kirill Zangalis zprávy o Karpovově zbití označil za falešné s odkazem na Karpovovu dceru Sofiju, která rovněž odmítá zvěsti o otcově napadení. Další verze události zahranují „domácí nehodu“ či „nešťastný pád“, na sociálních sítích se objevila i spekulace, že byl Karpov ve chvíli svého zranění opilý.
„Na Ukrajině mám přátele.“
Není známá ani přesná doba, kdy byl Karpov zraněn, zřejmě však v sobotu odpoledne nebo v neděli ráno, první zprávy o jeho stavu byly zveřejněny v pondělí. „Přeju si, aby to skončilo co nejdřív, aby přestali umírat mírumilovní lidé. Koneckonců jsou to běžní občané, kteří jsou oběťmi. Politici a generálové rozhodnou, že se jde bojovat, a běžní lidé jdou bojovat a umírají, umírají civilisté,“ řekl v komentáři televizní stanici v Kazachstánu.
„A já vlastně nemluvím o vojácích nebo velitelech. Nemohl jsem si ani představit všechny ty Rusy a Ukrajince, co jdou do války. Mám na Ukrajině mnoho přátel,“ uvedl v rozhovoru pro kazašský Forbes už v dubnu, tedy zhruba 2 měsíce po vypuknutí války.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
