Putinův muž volal po konci války, potkal ho „nešťastný“ pád. Ruský politik Karpov je v kómatu
Ruský politik Anatolij Karpov (71) patří mezi zlomek zákonodárců, kteří se otevřeně vyjádřili proti válce na Ukrajině, kterou v únoru rozpoutal prezident Vladimir Putin, byť invazi zpočátku podporoval. Karpov nicméně následně volal po konci války. Politik nyní leží v kómatu v nemocnici, podle všeho měl být o víkendu „napaden v budově parlamentu nebo měl utrpět nešťastný pád“.
Karpov je považován za poslance loajálního Putinovi, i tak se ale vzepřel politice svého lídra a dožadoval se konce války. Snad i kvůli tomu je nyní hospitalizovan se zraněním hlavy. Reportéři Daily Mailu s odkazy na různé zdroje včetně ruského tisku a mnohé telegramové kanály uvedli, že není jasné, co se přesně o víkendu stalo. Mluví se o tom, že Karpova někdo brutálně zbil při odchodu z budovy parlamentu, nebo měl „domácí nehodu“, či za jeho zranění může „nešťastný pád“.
Politik leží ve vážném stavu na neurologii
Rozhodně není první člen ruské elity, kterému se od počátku války přihodilo něco „nešťastného“, v Putinově kruhu je hned několik záhadných úmrtí. V 70. letech býval Karpov šachovým velmistrem, pak však vstoupil do politiky. O víkendu byl převezen na oddělení neurologie v prestižním Výzkumném institutu Sklifosovského. Jeho stav je charakterizován jako „vážný“ a lékaři jej uvedli do umělého spánku.
Karpov byl celé léta považován za Putinova „ultraloajalistu“, válka to nicméně změnila. „Zastavte umírání mírumilovných lidí,“ nechal se slyšet. A s největší pravděpodobností tato slova vedla k jeho stavu. Šéf podnikatelského hnutí Andrej Kovaljev tvrdí, že Karpov byl napaden a „dostal ránu přes hlavu“, když v sobotu opouštěl moskevskou centrálu Státní dumy. „Utržil frakturu krku a zranění hlavy, byl celý zbitý, napadl ho neznámý útočník, který ho nechal ležet na zemi v bezvědomí,“ popsal Kovaljev.
Mluvčí ruské šachové federace Kirill Zangalis zprávy o Karpovově zbití označil za falešné s odkazem na Karpovovu dceru Sofiju, která rovněž odmítá zvěsti o otcově napadení. Další verze události zahranují „domácí nehodu“ či „nešťastný pád“, na sociálních sítích se objevila i spekulace, že byl Karpov ve chvíli svého zranění opilý.
„Na Ukrajině mám přátele.“
Není známá ani přesná doba, kdy byl Karpov zraněn, zřejmě však v sobotu odpoledne nebo v neděli ráno, první zprávy o jeho stavu byly zveřejněny v pondělí. „Přeju si, aby to skončilo co nejdřív, aby přestali umírat mírumilovní lidé. Koneckonců jsou to běžní občané, kteří jsou oběťmi. Politici a generálové rozhodnou, že se jde bojovat, a běžní lidé jdou bojovat a umírají, umírají civilisté,“ řekl v komentáři televizní stanici v Kazachstánu.
„A já vlastně nemluvím o vojácích nebo velitelech. Nemohl jsem si ani představit všechny ty Rusy a Ukrajince, co jdou do války. Mám na Ukrajině mnoho přátel,“ uvedl v rozhovoru pro kazašský Forbes už v dubnu, tedy zhruba 2 měsíce po vypuknutí války.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
